Třetina školáků v Česku nemá nikdy výuku venku. Častěji se venku neučí starší žáci či žáci z velkých měst. Ve volném čase chodí denně jen tak ven zhruba desetina dětí. Ukázal to průzkum Nadace Karel Komárek Family Foundation a agentury STEM, jehož výsledky dnes autoři představili. Loni v dubnu odpovídalo 1508 dětí od sedmi do 15 let a stejný počet jejich rodičů. Autoři se ptali i 315 rodičů dětí od tří do šesti let.
Podle zjištění bývá aspoň jednou týdně s učiteli při výuce venku dohromady asi čtvrtina žáků základních škol. Několikrát do týdne se venku učí necelá desetina školáků a 16 procent se dostane s kantory ven asi jednou týdně. Dvě pětiny dětí jsou tam méně často. Vůbec se venku neučí 34 procent dotázaných.
Z dětí od sedmi do devíti let se venku nikdy neučí čtvrtina, ze školáků od 10 do 12 let je to 35 procent a u třináctiletých až patnáctiletých pak 43 procent. Několikrát do týdne má výuku venku šest až sedm procent náctiletých a 13 procent menších dětí.
S výukou venku je spokojeno 44 procent rodičů školáků. Nespokojenost naopak vyjádřilo 47 procent otců a matek. Celkem 98 procent z nich by si totiž přálo, aby se jejich potomci venku učili víc. Jen dvě procenta rodičů míní, že by venkovní výuky mělo být méně.
S pobytem předškoláků venku je spokojeno devět z deseti rodičů. Desetina nespokojených pak míní, že by děti ve školce či dětské skupině měly chodit ven víc. Sedm z deseti rodičů je přesvědčeno o tom, že by se s dětmi mělo chodit ven za každého počasí. Opačný názor mají většinou rodiče s nižším vzděláním.
Ve volném čase tráví školáci venku denně v průměru hodinu a 47 minut. Za posledních osm let se doba pobytu na vzduchu nezměnila. Prodloužil se ale průměrný čas sledování seriálů o deset minut a hraní počítačových her o 11 minut denně. Dohromady jim děti v průměru věnují dvě a půl hodiny. Dalších 49 minut jsou pak na sociálních sítích.
Podle zjištění z průzkumu psychická pohoda dětí souvisí do určité míry s množstvím času, který tráví venku. Školáci, kteří chodí ven méně, mají spíš méně kamarádů, častěji se nudí, svou kondici hodnotí hůř a častěji se cítí nešťastně.
Podle Jitky Uhrové z agentury STEM může k takzvanému wellbeingu dětí – tedy jejich pohodě – přispět i školní pobyt venku. Náměstek školního inspektora Karel Kovář uvedl, že výsledky průzkumu považuje za impulz k diskusi o významu venkovní výuky a o budování podmínek pro ni ve školkách i školách. Inspekce loni připravila materiál s návrhy, které se týkají přestávek venku či otevření školních hřišť po výuce i jejich využití pro různé akce.
Autor: Nadace Karel Komárek Family Foundation