Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) objevili a vědecky popsali dva nové rody mikroskopických hub žijících v prostředí s vysokým obsahem soli. Vyskytují se v mořské trávě u Mauricia a ve slané půdě v západních Čechách. Objev ukazuje, že některé druhy hub doposud spojované jen s mořským prostředím dokáží překvapivě žít i na suchozemských místech s vysokou koncentrací soli, informovala mluvčí ústavu Miroslava Dvořáková.
„Na základě genetických dat i laboratorních pokusů se ukazuje, že hlavním faktorem určujícím výskyt těchto hub je salinita prostředí – nikoliv to, zda se jedná o moře nebo pevninu,“ uvedli autoři studie. Objevené rody patří do řádu Lulworthiales, což je skupina hub dosud známých především z mořského prostředí, kde žijí například na naplaveném dřevě, v mořské pěně nebo na mořských řasách. Výzkum podle vědců ukazuje, že tyto houby mají mnohem širší ekologický rozsah, než se dosud předpokládalo. Druh Thalassodendromyces purpureus má v Indickém oceánu u pobřeží Mauricia symbiotický vztah s hostitelskou rostlinou, kterou je tropická mořská tráva Thalassodendron ciliatum.
Druhý nový druh, Halomyrma pluriseptata, mykologové nalezli ve slaných půdách Národní přírodní rezervace Soos poblíž Františkových Lázní, kde je půda a voda bohatá na soli. Genetická analýza ukázala, že Halomyrma je příbuzná mořským druhům, což podle vědců naznačuje nečekané propojení mezi mořskými a suchozemskými ekosystémy.
Objev podle odborníků zdůrazňuje význam extrémních a opomíjených stanovišť, jako jsou mořská pobřeží či vnitrozemská slaniska, pro rozmanitost hub a dalších mikroorganismů. Zároveň otevírá nové otázky o ekologické přizpůsobivosti, evoluci a šíření mikroskopických hub napříč kontinenty i ekosystémy.
Autor: Botanický ústav Akademie věd ČR