Úno 6, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Zájem o elektrické nákladní automobily roste v celé Evropské unii včetně České republiky. Zatímco jejich podíl na celkovém počtu nových nákladních aut loni v EU dosáhl 2,3 procenta, v Česku to bylo pouze 0,3 procenta. I tak se ale loni v Česku prodalo dosud nejvíce elektrických nákladních vozů, a to 27. Informuje o tom web Čistá doprava Centra dopravního výzkumu (CDV), data vycházejí z údajů Evropského sdružení výrobců automobilů.
„V České republice bylo loni registrováno 27 nových nákladních elektrických vozidel, historicky nejvíce. Po šesti registracích si připsaly Fuso, Mercedes-Benz a Volvo, zbytek pak připadal na ostatní značky. V zemích V4 bylo v Polsku registrováno 98, v Maďarsku 27 a na Slovensku 25 nákladních elektromobilů,“ uvedl Lukáš Kadula z CDV.
V celé EU lidé loni registrovali 7516 nových elektrických nákladních aut, meziročně to je o 4,6 procenta méně. Podíl na celkovém počtu registrací nákladních aut dosáhl 2,3 procenta.
„Zatímco některé země, jako například Německo, Itálie a Švédsko, zaznamenaly výrazný nárůst registrací nákladních elektromobilů, například ve Francii a Nizozemsku došlo k výraznému propadu. V případě Francie o 57,4 procenta, u Nizozemska o 42,3 procenta. To vedlo k celkovému poklesu registrací elektrických nákladních vozidel v EU,“ uvedl Kadula.
Zatímco na nákup osobních elektromobilů a elektrododávek byly vypsané dotace, na nákup nákladních elektromobilů zatím žádný dotační program není. Menší zájem o ně způsobuje pravděpodobně i nedostatečná síť dobíjecích stanic pro nákladní automobily. Na vybudování rychlodobíječek pro nákladní auta na elektřinu vypsalo loni ministerstvo dopravy výzvu v programu Doprava 2021-2027, v níž vyčlenilo 540 milionů korun. Nyní byla ve stejném programu vypsána další výzva, která na vybudování rychlodobíječek pro nákladní automobily vyčleňuje 400 milionů korun.
Autor: Centrum dopravního výzkumu
Úno 6, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Třinecké železárny investují miliardu eur, tedy v přepočtu zhruba 25 miliard korun, do technologií na ekologickou výrobu oceli. Největší část investice bude směřovat na vybudování nové elektrické obloukové pece, která nahradí výrobu v jedné ze dvou vysokých pecí na uhlí, jejíž provoz firma ukončí. Hlavním důvodem pro změnu současných technologií je splnění cílů Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), které mají vést ke snížení emisí oxidu uhličitého, řekl generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide. Podle firmy je to největší investice v ocelářství v Česku od 80. let minulého století.
Nová elektrická pec by se měla stavět od roku 2026 do prosince 2028. Nahradit by měla polovinu výroby oceli, tedy 1,3 milionu tun ročně. Její podstatou je tavení šrotu pomocí elektrické energie, jejíž spotřeba se v huti zvýší zhruba o 30 procent ze stávající jedné terawatthodiny (TWh). Pro vybudování pece bude zapotřebí podle Třineckých železáren vybudovat přívod vysokého napětí z páteřní přenosové soustavy včetně trafostanice. Zároveň bude společnost muset udělat některé demoliční práce a postavit několik nových hal.
Vedle pece železárny postaví bezemisní železnorudnou briketační linku, což společnost ohlásila už v září, a paroplynovou elektrárnu. Náklady na stavbu linky dosáhnou téměř miliardy korun, spolufinancovaná bude z více než poloviny z dotační podpory z Modernizačního fondu. Výstavba začne letos na jaře a do provozu bude linka uvedena v roce 2027. Paroplynová elektrárna zajistí přechod od uhelného paliva k ekologičtějšímu zdroji energie.
Výsledkem zavedení nových technologií v Třineckých železárnách by podle Heideho mělo být snížení emisí oxidu uhličitého o 55 procent oproti roku 1990. „Projekt nám umožní dál vyrábět strategický materiál bez závazku placení extrémních nákladů na emisní povolenky, jejichž bezplatný příděl bude postupně ukončen. Nepřinese nám ani vyšší objem produkce, ani zvýšení zaměstnanosti či přidané hodnoty. Splníme však náročné požadavky nízkoemisní výroby. Bez velmi výrazné dotační podpory projekt není reálný,“ řekl Heide. O státní podporu zažádá podnik v prvním čtvrtletí letošního roku.
Třinecké železárny jsou součástí skupiny Moravia Steel a po ukončení prvovýroby oceli v Liberty Ostrava jsou největším hutním podnikem v Česku. Mezi hlavní produkty podniku patří dlouhé válcované výrobky. Včetně odloučených provozů mají téměř 6800 zaměstnanců. Třinecké železárny od roku 1996 investovaly do ekologických projektů přes deset miliard korun. Dalších 40 miliard směřovalo do rozvoje firmy a moderních technologií výroby oceli.
Autor: Třinecké železárny
Led 28, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) začalo přijímat žádosti o dotace na výrobu technologií, které umožní přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Jedná se třeba o baterie, solární panely, větrné turbíny, tepelná čerpadla či elektrolyzéry. V programu je k dispozici 24 miliard korun. Je určen pro velké projekty, žádosti musí schválit vláda, sdělil mluvčí MPO Marek Vošahlík.
„Program pomůže transformovat český průmysl a zvýšit jeho odolnost vůči globálním výzvám. Přinese nové investice do obnovitelných zdrojů energie, dekarbonizačních technologií a zároveň vytvoří nové příležitosti pro české firmy,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Projekty, které budou do programu zařazeny, musí přinést významný přínos pro ekonomiku, technologický pokrok a ochranu životního prostředí. Minimální výše investice je 2,8 miliardy korun, dotace pokryjí 15 až 35 procent ceny. Projekt také musí vytvořit alespoň 100 nových pracovních míst.
Žádosti budou přijímány průběžně, každou z nich bude individuálně schvalovat vláda. „Pro získání podpory tedy nestačí pouze splnit základní vstupní požadavky a projít hodnoticími kritérii, ale projekty musí přesvědčit také vládu, že právě ony nám pomohou splnit závazky v oblasti klimatické neutrality a posílit konkurenceschopnost na globálním trhu,“ řekl vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací MPO Petr Očko.
Žádosti se podávají Ministerstvu průmyslu a obchodu, konkrétně odboru brownfields a rozvoje inovačního podnikání. Přijímány jsou do 30. září, pokud nedojde k vyčerpání peněz dříve.
Autor: MPO
Led 11, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Automobilka Škoda Auto navrhuje, aby regulační rámec pro automobilový průmysl umožňoval vedle přechodu na elektromobily i možné využití plug-in hybridů nebo alternativních paliv. Po setkání s ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem (STAN) to uvedl předseda představenstva Škody Auto Klaus Zellmer. Nyní platný plán EU počítá s postupným snižováním emisních limitů pro vyráběné vozy a úplným zákazem spalovacích motorů od roku 2035.
„Vidíme, že zákazníci si i nadále přejí mít možnost výběru z více variant pohonů, Abychom zůstali ekonomicky úspěšní, musíme tyto preference zákazníků respektovat a ponechat jim otevřené technologické možnosti na cestě k dekarbonizaci evropského vozového parku. V zájmu dosažení tohoto cíle bychom měli aktivně zkoumat další možnosti, včetně plug-in hybridů a alternativních paliv, což by mělo být zohledněno v regulačním rámci,“ uvedl Zellmer.
Česká republika spolu s Itálií na konci minulého roku vyzvala EU k urychlení hodnocení realističnosti cíle zákazu prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035. Dalším bodem společného česko-italského návrhu je také akutní potřeba řešení hrozby pokut za neplnění emisního cíle platného pro rok 2025. „Posunutí revize emisních limitů na rok 2025 (z roku 2026) a dočasné zmírnění sankcí je krokem, který poskytne evropským výrobcům čas potřebný k adaptaci a zároveň podpoří investice do inovací a udržitelných technologií. Naším cílem je zajistit, aby přechod na ekologičtější mobilitu nebyl na úkor konkurenceschopnosti a pracovních míst,“ podotkl náměstek ministra průmyslu a obchodu Štěpán Hofman.
Regulace CO₂ byla podle člena představenstva Škody a prezidenta Sdružení automobilového průmyslu Martina Jahna stanovena za odlišných podmínek a výrobci vyvinuli veškeré úsilí, aby je splnili. „Rok 2025 bude nesmírně náročný a je třeba hledat flexibilitu, abychom dokázali předejít sankcím, které zpomalí transformaci. Kromě toho musíme přehodnotit průmyslovou politiku s cílem snížit výrobní náklady, konkrétně ceny energií, podpořit poptávku na trhu a motivovat výrobce automobilů k dalším investicím do nových technologií, zejména s ohledem na zahraniční konkurenci,“ dodal Jahn.
Český automobilový průmysl zaměstnává přímo i nepřímo bezmála půl milionu lidí, podílí se 24 procenty na exportu České republiky a tvoří devět procent jejího HDP. Automobilový průmysl je zásadní také pro evropskou ekonomiku, zaměstnává více než 13 milionů lidí a podílí se na 6,8 procenta celkové zaměstnanosti v EU.
Autor: Škoda Auto
Led 5, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Celkem 22 členů, sedm žen a 15 mužů, bude mít další expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy. Hlavní část výpravy, kterou tvoří 14 lidí, se vydá na cestu už na Nový rok, druhá odjede 11. ledna. V Antarktidě se pravděpodobně vůbec nepotkají, oznámila Simona Polcarová z odboru komunikace univerzity.¨
První část výpravy čeká na Nový rok nejprve cesta mikrobusem na letiště ve Vídni, odtud se přes Amsterdam a Buenos Aires dostanou až na Českou vědeckou stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Druhá část expedice míří přes Chile na základnu CZ*ECO Nelson na Nelsonově ostrově.
„Vlivem rozdílného načasování, územního zaměření i zvolené trasy se v Antarktidě obě výpravy zřejmě vůbec nepotkají,“ uvedl Daniel Nývlt, vedoucí Českého antarktického výzkumného programu sídlícího na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
Hlavní část výpravy vede Peter Váczi z přírodovědecké fakulty, tvoří ji také vědci izraelské či italské národnosti, dále lékař a tři technici. Vědci budou pokračovat v dlouhodobém monitorování klimatu a komplexním sledování stavu ledovců, dlouhodobě zmrzlé půdy, odledněného území i říčních a jezerních systémů.
„Novinkou letošního roku je výzkum šíření obávané ptačí chřipky v Antarktidě ve spolupráci se španělskými kolegy, pro které naše expedice bude odebírat vzorky, nebo výzkum mořských i terestrických řas vedený kolegyní z izraelské univerzity v Haifě,“ popsal Nývlt.
Skupina, která zamíří na Nelsonův ostrov, má v plánu rovněž pokračovat ve výzkumu změny klimatu a jeho vlivu na místní ekosystémy, nově se ale zaměří též na zkoumání materiálu vyplaveného na pobřeží z moře a diverzitu mikroskopických hub. Výprava, jíž se účastní též kolegové z Ukrajiny, během své cesty využije logistiky hned několika dalších národních programů.
„Za podporu této výpravy vděčíme v anglickém abecedním pořadí Chile, Číně, Portugalsku, Španělsku a Uruguayi. Po necelém měsíci společné práce se navíc skupina dále rozdělí a dva kolegové budou pokračovat na stanici Ukrajinského národního antarktického vědeckého centra Akademik Vernadsky,“ uvedl Pavel Kapler, který tuto část výpravy povede.
Autor: Masarykova univerzita v Brně
