Kvě 18, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech liší. Mezinárodní tým vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra, 40 let sledoval více než 2000 rostlinných arktických společenstev. V některých zkoumaných oblastech se objevily nové druhy, jiné naopak druhovou rozmanitost ztrácely. Mezinárodní studii s podrobnou analýzou publikoval vědecký časopis Nature. Novináře o tom informovala mluvčí Biologického centra Akademie věd ČR Daniela Procházková. „Arktida je překvapivě rozmanitá. Ekosystémy tundry mohou na jednom čtverečním metru hostit desítky druhů rostlin,“ uvedla hlavní autorka studie Mariana García Criadová z Edinburské Univerzity ve Skotsku.
Studie také potvrdila, že v teplejších oblastech a na jihu Arktidy je rostlinná rozmanitost vyšší. Na každé zvýšení teploty o dva stupně Celsia připadá v průměru jeden nový druh. Dlouhodobé trendy však nenaznačují jednoznačný nárůst ani pokles množství druhů. Vztah mezi oteplováním a biodiverzitou je složitější, než vědci očekávali. S vyššími teplotami se v tundře objevuje například více keřů, ale ne všude.
Vědci zjistili, že v místech, kde se rozšířily keře, ubylo bylin, které nemohou růst v jejich stínu. Naopak tam, kde dominovaly byliny, byla vyšší druhová rozmanitost, protože vytvářely příznivější podmínky pro růst dalších druhů. Různé typy rostlin tak mají různorodé dopady.
Studie také ukazuje, že změny vegetace mohou být včasným varováním před hlubší proměnou ekosystémů. „Dlouhodobý výzkum je ve zkoumání Arktidy zásadní. Změny v ekosystému začínají u rostlin. Když se změní ony, následuje všechno ostatní – arktická zvířata, místní a původní komunity i globální uhlíkový cyklus,“ uvedl Greg Henry z Univerzity Britské Kolumbie v Kanadě.
Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i Petr Macek z Biologického centra Akademie věd ČR. Vědci sledovali 2174 ploch na 45 stanovištích od Kanadské Arktidy přes Aljašku po Skandinávii. Na studii spolupracovalo 54 výzkumníků z 50 institucí v rámci mezinárodní sítě ITEX (International Tundra Experiment).
Autor: Biologické centrum Akademie věd ČR
Kvě 9, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Novou mikroskopickou techniku pro rychlou, bezkontaktní a neinvazivní analýzu buněk s vysokým rozlišením vyvinuli vědci z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Jejich metoda dokáže zachytit vnitřní struktury buněk s rozlišením 250 nanometrů a fázovou přesností lepší než dva nanometry. S její pomocí lze tedy zachytit změnu optické dráhy odpovídající velikosti několika molekul. Výsledky výzkumu publikoval renomovaný vědecký časopis Optica, sdělil Jaromír Běhal, který je hlavním autorem tohoto vědeckého projektu podpořeného Grantovou agenturou ČR.
„Dokázali jsme, že střihová holografie může pracovat i s běžným osvětlením, jehož koherentní plocha je výrazně menší než samotný příčný posuv. Tím otevíráme nové možnosti pro rychlou, bezkontaktní a neinvazivní analýzu buněk s výborným rozlišením,“ uvedl Běhal. Nová metoda navíc pracuje s běžným nekoherentním osvětlením, takže eliminuje rušivé artefakty a umožňuje ostřejší a rychlejší zobrazení. Díky novému optickému uspořádání je metoda odolná vůči vibracím a je tedy ideální pro dlouhodobé experimenty.
Nová výzkumná skupina Advanced Functional Imaging pod vedením vědce Běhala se nyní zaměří na propojení kvantitativní fázové mikroskopie s průtokovou tomografickou cytometrií a umělou inteligencí. Cílem vědců je v reálném čase detekovat a třídit jednotlivé buňky a vytvářet jejich 3D modely během zlomku sekundy. „Nově vyvíjená technologie umožní analyzovat buňky bez použití barvicích látek a získávat v reálném čase nanometrově přesné informace o tloušťce a indexu lomu subcelulárních struktur,“ podotkl Miroslav Ježek ze skupiny Quantum Optics Lab Olomouc, která funguje na katedře optiky PřF UP.
Autor: Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Dub 18, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Víc, než dvě pětiny pracovních míst v Česku ovlivní do deseti let generativní umělá inteligence. Dotkne se to zhruba 2,3 milionu lidí, většinou kvalifikovanějších. Na asi 600.000 z nich bude dopad výrazný, potřeba bude významné zvýšení vzdělání. Díky inovacím a ekonomickému růstu by mohlo do roku 2035 vzniknout 955.000 nových pozic, naopak 355.000 jich zanikne. Dál budou chybět pracovní síly s odpovídající kvalifikací. Ukázala to aktualizovaná studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce. Výsledky Představil jeden z autorů a partner BCG Tomáš Wiedermann.
Generativní AI (genAI) představuje modely, které generují texty, kódy, hlasy, obrázky, zvuky, videa či provádějí syntézu dat. Nahradí rutinní činnosti, přispěje ke zvýšení produktivity. Autoři původní studii z roku 2022, která popisovala možný vývoj na pracovním trhu do roku 2030, rozšířili. Vedle rozvoje AI zohlednili příliv a integraci válečných uprchlíků i ekonomické zpomalení a obnovu po covidové epidemii. Období prodloužili o pět let do roku 2035. Počítají s ekonomickým růstem zhruba dvě až 2,2 procenta HDP ročně.
Generativní AI podle studie výrazně a převratně do roku 2035 promění 11 procent dosavadních pozic. Dotkne se to 600.000 lidí ve 12 profesích. Mezi ně patří analytici a vývojáři softwaru, specialisté na právo, databáze a počítačové sítě či obchod a marketing, spisovatelé a novináři i jazykovědci, pracovníci informačních služeb či úředníci, kteří se věnují zpracování dat a logistice. Zásadní nebude jen osvojení digitálních a technických dovedností, ale také posílení schopnosti přizpůsobovat se rychlým změnám, uvedli autoři. Mírnější vliv pak bude AI mít na dalších 33 procent míst, tedy asi na 1,7 milionu pracovníků v 56 profesích. Studie zmiňuje zákonodárce, pracovníky v prodeji, část technických sil. Podle autorů by jim genAI měla pomoci s doprovodnými činnostmi, náplň práce zásadně nezmění.
Díky inovacím a růstu by mohlo do roku 2035 vzniknout podle studie 955.000 nových míst. Naopak 355.000 pozic má zaniknout, pracovníky bude potřeba přeškolit. Z nich 288.000 by si mohlo přirozeně po rekvalifikaci najít práci. Po zohlednění generační obměny a příchodu přistěhovalců by mohlo zůstat podle modelů kvůli nedostatku lidí a chybějícím dovednostem neobsazených 127.000 postů. Pokud se pracovní trh změnám přizpůsobí, mohlo by to přinést navíc 0,3 procenta růstu. To je teď asi 25 miliard korun. Průměrně by se tak HDP mohlo do roku 2035 zvedat o 2,5 procenta ročně. Za deset let by pak bylo potřeba šest milionů pracovních sil, předloni jich podle studie bylo 5,43 milionu. Autoři studie radí posílit rekvalifikace a průběžné vzdělávání, podpořit zaměstnávání lidí vyššího věku či rodičů malých dětí, integrovat ukrajinské uprchlíky, přizpůsobit vzdělávací systém potřebám trhu práce a monitorovat potřeby zaměstnavatelů. Ministerstvo práce podle ředitele svého odboru politiky zaměstnanosti Jiřího Šatavy podniká kroky ke zpružnění pracovního trhu. Zmínil takzvanou flexinovelu zákoníku práce s úpravou podpor v nezaměstnanosti. Úřad se zaměřuje i na monitoring situace firem, migraci a rekvalifikace. Šéfka ministerské sekce zaměstnanosti Kateřina Štěpánková řekla, že po první studii se posílilo digitální vzdělávání. Resort využil peníze z Národního plánu obnovy. Vznikl e-shop Jsem v kurzu, nabízí na 1600 digitálních a tisícovku rekvalifikačních kurzů. Ministerstvo řeší další financování po skončení dotací, dodala Štěpánková.
Autor: Boston Consulting Group
Dub 18, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Nástup fenologických fází rostlin a ptačích populací je na jaře v důsledku klimatické změny stále časnější a trend v posledních letech ještě zesiluje, řekla Petra Dížková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Již osmým rokem tyto fáze monitoruje a od konce února do začátku května až čtyřikrát týdně objíždí čtyři lokality na jižní Moravě, aby zaznamenávala, kdy začínají stromy rašit a olisťovat se, kdy kvetou, které byliny a kdy si ptáci staví v připravených budkách hnízda a snášejí do nich vejce.
Brněnští vědci mají ve středoevropském kontextu unikátní řadu od roku 1951 či od roku 1961, díky níž mohou sledovat, jak příroda reaguje na změny klimatu. Dížková s monitoringem začala při své bakalářské práci a navazuje na dlouholetou činnost vědce Zdeňka Bauera, který s pozorováním na týchž místech začal už v 50. letech. „Vidíme na datech změnu, která se nedá popřít. Trend je dlouhodobý a jasný. Záleží na druzích, ale obecně se fenologický trend pohybuje kolem 14 dnů. Uspíšení nástupu fenofází ale proti dřívější době zejména v posledních letech zesiluje a některé druhy urychlují termíny až o tři týdny,“ uvedla Dížková, která je také doktorandkou Mendelovy univerzity v Brně.
Sleduje oblasti v lužních lesích jižní Moravy. Aktuální stav zaznamenávají také kamery, které pořídí v hodinovém odstupu 13 snímků denně a slouží jako podpůrný nástroj. Na všech místech rostou a žijí víceméně stejné druhy, takže lze porovnávat i situaci jednotlivých lokalit. „Ze stromů jsou to habry, javory, duby, jasany a lípy. Z bylin křivatce, plicníky, dymnivky a sasanky. Ale lokality se trochu mění, na některých máme už jen sasanky a medvědí česnek, jinde se naopak vyskytují třeba i sněženky. Z keřů sledujeme hlohy a trnky a z ptačí populace hlavně sýkory koňadry a modřinky, někdy máme štěstí i na brhlíka a lejska,“ vyjmenovala Dížková.
Jaro strávené v přírodě mimo cesty s sebou přináší i různá úskalí. „Letos jsem na sobě první klíště našla už v lednu a jdou na mě komáři. Jednou mě poštípali tak, že jsem spala v rukavicích, abych se nerozškrábala,“ vypráví zážitky Dížková. Má za sebou i blízké setkání s divočáky a ve větrném počasí raději do lesa nechodí, protože starší stromy občas padají.
Sledování fenologických fází ji zaujalo do té míry, že i s trochou štěstí se pustila do vědy profesionálně a pokračuje v Bauerově životním díle. Bývalý kolega, který zemřel před devíti lety, od roku 2008 spolupracoval se zaměstnanci Mendelovy univerzity a CzechGlobe a metodiku a výsledky své práce s nimi sdílel. Dížková tak navázala na monitoring, který trvá už 75 let.
Co ji na chování jarní přírody překvapuje, je to, že každý rok lze označit něčím za netypický. Loni to byl extrémně brzký nástup. „Letos se zdálo, že si příroda dá přeci jen načas, ale habry vyrašily jen o dva dny později než loni. A první květy bylin byly vidět hodně brzo. Pak se zas ochladilo, všechno se na několik dnů zpomalilo, a tak letos kvete hodně druhů dohromady, přitom většinou to jde postupně. Na Pálavě letos kvetly společně sněženky, dymnivky i sasanky, to jsem nikdy neviděla. Stejně tak křivatce a dymnivky, obvykle je mezi nimi časový odstup,“ poznamenala Dížková. Důvodem může být mírná zima, velké teplotní rozdíly během dne v únoru a nepromrzlá půda, nicméně odborníci budou letošní rok teprve vyhodnocovat.
Autor: Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Bře 22, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Solární elektrárny o výkonu nad 30 kilowattů uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 budou podléhat individuálním kontrolám výnosnosti. Jde o opatření, které má vládě ušetřit peníze z rozpočtu na podporované zdroje energie. Počítá s tím novela energetického zákona přezdívaná Lex OZE III, kterou podepsal prezident Petr Pavel. Novela hlavně upravuje akumulaci a agregaci elektřiny.
Do zákona se uvedené úsporné opatření dostalo až ve Sněmovně na základě pozměňovacího návrhu podaného z popudu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Podle odpůrců opatření by však tato novinka změnila pravidla uprostřed hry, je pro provozovatele elektráren administrativně náročné, může vést k arbitrážím a ohrozit splnění klimatických závazků ČR. Senát přijal pozměňovací návrh, který toto opatření vypouští, Sněmovna ho ale přehlasovala a stvrdila svoji verzi. Opozice byla proti a podporovala senátní verzi.
Ve Sněmovně už je navazující pozměňovací návrh, který zužuje povinnost individuálních kontrol výnosnosti na zdroje od instalovaného výkonu 145 kW. Kontroly by se tak už nemusely týkat asi deseti obcí a dvou škol. Na obnovitelné zdroje chce stát v letošním roce stejně jako loni vyčlenit 8,5 miliardy korun. Provozovatelé uvedených solárních elektráren budou muset například každoročně do 15. prosince informovat operátora trhu, zda jim v příštím roce vznikne nárok na podporu. Výnosnost investice do obnovitelného zdroje se bude nově odvíjet od životnosti zařízení, nikoli od doby práva trvání na podporu. Dosud platný zákon stanoví hranici pro podporu v případě výnosnosti v rozmezí 8,4 až 10,6 procenta. Stanjura už dříve řekl, že nemá obavy z případných arbitráží. Stát chce podle něj pouze zavést případnou kontrolu.
Novela má především zavést do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Rozvoj akumulace, tedy časově odložené dodávky vyrobené elektřiny do soustavy, je podle ministerstva průmyslu nutný zejména pro zvýšení odolnosti soustavy při výkyvech v provozu, integraci obnovitelných zdrojů do soustavy či investice. Schválená sněmovní verze přináší zákazníkům také nezávislý srovnávač cen elektřiny i další opatření na jejich ochranu. Srovnávač cen umožní porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu včetně nabídek smluv se spotovými cenami. Bude to informační systém veřejné správy a spravovat ho bude Energetický regulační úřad. Obchodníci s elektřinou a plynem mu budou poskytovat konkrétní adresy internetových stránek, na nichž jsou jejich nabídky veřejně přístupné. Do zákona poslanci vložili i opatření, které by mělo státu pomoci zajistit energetickou bezpečnosti v případě, že se provozovatelé uhelných elektráren rozhodnou z ekonomických důvodů svá zařízení urychleně odstavit. Důvodem můžou být podle zdůvodnění třeba ceny elektřiny nebo emisních povolenek. Energetický regulační úřad bude moci distributorům elektřiny nebo plynu uložit povinnost zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence, pokud bude existovat naléhavá potřeba zajistit jejich distribuci a bude-li na tom veřejný zájem.
Autor: ČR
Bře 22, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Vědci hledají způsob, jak zobrazit mikroplasty v biologických vzorcích, aniž by při tom poškodili tkáň. Jednou z možností je mikrotomografie, metoda používaná pro vizualizaci vnitřní struktury. Výzkumníci z institutu CEITEC Vysokého učení technického v Brně ji vyzkoušeli na akvarijních rybkách zebřičkách. Metodu lze potenciálně aplikovat i na jiné biologické vzorky. Studii publikoval časopis Journal of Hazardous Materials.
Mikroplasty představují možné zdravotní riziko, vědci jim proto věnují značnou pozornost. K detekci fragmentů v biologických vzorcích se používají spektroskopie a pyrolýza. Často je však nutné tkáň chemicky upravit nebo nařezat, což s sebou nese problémy: ztrácí se informace o prostorovém rozložení a zvyšuje se riziko kontaminace.
Když vědci pochopí, kde se mikroplasty v tkáních hromadí, mohou získat také zásadní informace o tom, jakou roli hrají při vzniku různých zdravotních problémů. Předchozí studie například ukázaly, že dlouhodobé vystavení mikroplastům může způsobovat významné poškození tenkého střeva ryb, což má vliv na jejich trávení, růst a schopnost reprodukce.
Mikro-CT představuje nástroj, jak studovanou oblast zobrazit s vysokým rozlišením, aniž by se tkáň zničila. Mikroplasty však mají obvykle nízkou hustotu, a tak bylo těžké je při vizualizaci odlišit od okolních tkání. Aby tým problém vyřešil, zvýšili kontrast mezi mikroplasty a tkání pomocí speciálních barvicích technik.
Dále tým musel vyvážit potřebu vysokého rozlišení se snahou o komplexní zobrazení vzorku. Menší vzorky sice poskytují vyšší prostorové rozlišení, ale zároveň poskytují informaci pouze o omezené oblasti těla. „Abychom tyto dva přístupy vyvážili, vyvinuli jsme dvě strategie: skenování celých ryb, které se zaměřuje na oblast břicha, a skenování extrahovaných střev, které nám díky zmenšenému objemu vzorku odkrývá jemnější detaily,“ uvedla hlavní autorka studie Viktória Parobková.
Studie ukázala, že metoda může sloužit k detekci mikroplastů v biologických vzorcích. „Vzhledem k tomu, že jsme pracovali s dobře definovanými polyetylenovými mikročásticemi, naše další kroky se zaměří na rozšíření techniky na různé typy mikroplastů, tvary a také hustoty – různé polymery vykazují odlišnou hustotu, což ovlivňuje, jak dobře je můžeme pomocí mikro-CT vizualizovat,“ doplnila Parobková.
Autor: MŽP
Zdroj foto: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1nio_pruhovan%C3%A9#/media/Soubor:Zebrafisch.jpg
Bře 8, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
V Česku vznikla první stavba s izolací z podhoubí. Projekt Samorost je experimentální domek ze dřeva, složený ze dvou místností, které spojuje chodba. Desky z mycelia, tedy podhoubí, uvnitř slouží jako izolant a dekorativní obložení. Izolační vlastnosti jsou podobné jako u polystyrenu, navíc jsou téměř nehořlavé, jen doutnají, řekli architekti projektu ze spolku Mymo. Přesnou investici nesdělili, pohybuje se v řádu milionů korun.
Projekt Samorost by se měl využívat hlavně pro glamping, tedy luxusnější formu kempování. Podobné objekty také mohou sloužit jako komunitní centra v parcích městské zástavby či jako útulny v přírodě, v nichž najdou turisté útočiště.
Spojením podhoubí a odpadu, který obsahuje celulózu jako piliny, papír nebo pelety, vznikne mykokompozit. „Používáme houbu lesklokorku, kterou necháme růst v něčem s celulózou. A jak tam roste, materiál spojí, houba nám funguje jako přírodní lepidlo. Při výrobě je tedy houba živá. Když máme hotový výrobek, houbu deaktivujeme tím, že výrobek projde teplotou 65 stupňů Celsia, aby došlo k takové buněčné změně, že houba nedokáže ožít. Jako kdybyste z těsta upekli chleba,“ řekl předseda spolku Mymo Jakub Seifert.
Spolek Mymo sdružuje osobnosti z výzkumu, které si daly za cíl položit základy myceliové architektury v Česku. Jde o odborníky například z Fakulty architektury ČVUT a z firmy Mykilio.
Po ročním výzkumu došli k závěru, že mykokompozit lze používat v interiérech pro tepelnou i akustickou izolaci, pro výrobu obkladů a interiérových doplňků. Pevný je jako například korek. „Polystyren o tloušťce pět centimetrů nahradíme necelými šesti centimetry mykokompozitu. A na rozdíl od polystyrenu domu snižuje uhlíkovou stopu. Navíc jakýkoli výrobek z mykokompozitu je plně recyklovatelný, můžeme ho semlít a znovu z něj udělat mykokompozit nebo dát na kompost,“ dodal Seifert. Tento materiál podle něj není vhodný pro exteriér, protože se na něm může usadit jiná houba. Běžná vlhkost v interiéru nevadí, materiál vyschne. Problém by způsobila dlouhodobá vlhkost, třeba kdyby na něj kapala voda. Samorost tvoří dvě kulaté buňky pokryté dřevěnými došky, vzhledem připomínají dvě bedly rostoucí v lese. V jedné je ložnice, ve druhé kuchyně s jídelnou. Obě spojuje chodba, třeba na odkládání věcí. Objekt má rozměry 3,5 krát 7,14 metru, vysoký je tři metry. Střechy obou místností jsou prosklené, nad chodbou jsou fotovoltaické panely, které dodávají energii do baterií. Autorem architektonického návrhu stavby je Tomasz Kloza, člen spolku MYMO. Samorost postavil v českobudějovickém sochařsko architektonickém ateliéru Scoolpt jihočeský sochař Michal Trpák. Při výrobě domku použil 1800 kilogramů mykokompozitu. Substrát se pěstoval 21 dní a pak se tři měsíce zpracovával. Nosný dřevěný skelet je vyplněn izolací z mykokompozitu, desky jsou tlusté pět centimetrů a na nich jsou ještě dvoucentimetrové desky jako dekorativní obklady. Rozměry i konstrukce domu byly upraveny tak, aby s ním bylo možné jednoduše manipulovat a převážet pro putovní prezentace. K objektu lze přidat třeba sociální zařízení.
Autor: Mymo
Bře 8, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Rostliny snášejí zásahy do chromozomů lépe, než vědci čekali. Nasvědčuje tomu výzkum odborníků z CEITEC Masarykovy univerzity v Brně, Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Technologického institutu v Karlsruhe. Navzdory velkým zásahům provedeným metodou „genetických nůžek“ si rostliny zachovaly normální vzhled i genetickou stabilitu. Studii zveřejnil časopis The Plant Journal.
Poznatky mohou najít praktické využití v zemědělství a šlechtění rostlin. Výzkumníci přerušili chromozomy pokusného huseníčku rolního na konkrétních místech, v takzvaných bodech zlomu, a následně přemístili jejich části mezi různými chromozomy, které spolu běžně nesdílejí genetickou informaci. Body zlomů přitom zvolili tak, aby nedošlo k přímému poškození genů. Poté zkoumali, zda úpravy ovlivní fungování rostliny – například aktivitu genů, strukturu chromatinu, který pomáhá uspořádat molekuly DNA v buněčném jádře, nebo délku telomer, které chrání konce chromozomů a přispívají k buněčné stabilitě.
Překvapivým zjištěním bylo, že přemístění rozsáhlých segmentů mělo jen minimální vliv na aktivitu genů. Rostlinný genom je tedy nejen stabilní vůči fyzickým změnám ve struktuře chromozomů, ale zároveň dokáže regulovat aktivitu genů tak, aby se předešlo větším výkyvům.
„Přesuny chromozomových ramen, které by mohly teoreticky vést k narušení regulace genů nebo k vývojovým vadám, se v praxi téměř neprojevily. Rostliny rostly stejně jako rostliny s nemodifikovanými genomy a jejich genom si zachoval původní funkčnost,“ uvedl první autor studie Ondřej Helia.
Další část analýz se zaměřila na změny délek telomer, což je parametr, který je klíčový pro zachování stability chromozomů. „Očekávali jsme, že přesun telomer na jiné místo v genomu by mohl ovlivnit jejich stabilitu. I když faktory, které ovlivňují délku telomer, nebyly zatím plně objasněny, předpokládá se, že svou roli hraje i okolní DNA. Naše výsledky však ukázaly, že i přes rozsáhlé zásahy do genomu si rostliny udržely rovnováhu v délce telomer,“ uvedla vedoucí výzkumu Miloslava Fojtová.
Praktické využití mohou nové poznatky najít v zemědělství a šlechtění rostlin. „Pokud lze cíleně měnit strukturu chromozomů, aniž by to negativně ovlivnilo růst nebo genetickou stabilitu rostlin, otevírá se tím cesta k vývoji odolnějších odrůd, které lépe zvládnou stresové podmínky. Naše studie ukazuje, že rostliny tuto mimořádnou schopnost adaptace mají,“ uzavřela Fojtová.
Autor: Biofyzikální ústav Akademie věd ČR
Úno 23, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
V Bruselu se uskutečnilo poslední kolo jednání v rámci strategického dialogu k automobilovému průmyslu, za Česko se schůzky zúčastnil zástupce Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP). Tematická diskuze se odehrála pod vedením eurokomisaře pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphana Séjourného a přítomní se zaměřili na výrobu baterií v Evropě a na průmyslový hodnotový řetězec, uvedla mluvčí Evropské komise Lea Zuberová. Její kolegyně Anna-Kaisa Itkonenová následně upřesnila, že na pondělí 3. března je plánovaný ještě závěrečný dialog, kterému bude předsedat přímo šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Strategické rozhovory o budoucnosti automobilového průmyslu zahájila Evropská komise 30. ledna. Diskuze se tehdy zúčastnilo 22 zásadních hráčů z automobilového sektoru, například ze společností Renault, Volvo, Volkswagen či Valeo, uvedla unijní exekutiva. Eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas byl zároveň pověřen vypracováním akčního plánu pro odvětví automobilového průmyslu, který by měl být zveřejněn ve středu 5. března.
Po úvodním jednání se následně 12. února uskutečnila další debata pod vedením eurokomisaře pro klima Wopkeho Hoekstry na téma „Čistý přechod v automobilovém průmyslu“. O den později, ve čtvrtek 13. února, se konala diskuze pod vedením místopředsedkyně EK Roxany Minzatuové, která se zabývala oblastí zaměstnanosti a dovedností.
V pondělí 17. února se uskutečnilo další kolo jednání pod vedením rovněž místopředsedkyně EK Henny Virkkunenové, na kterém se řešily technologické a digitální inovace. Poslední kolo diskuzí se konalo ve středu 19. února a bylo rozděleno na dvě části. Dopolední se zabývala bateriemi a jejich výrobou v Evropě a odpolední pak průmyslovým hodnotovým řetězcem a výrobou komponentů v EU. Podle zdrojů nebyli v předchozích kolech jednání Češi zastoupeni, středeční odpolední schůzky se ale zúčastnil zástupce sdružení AutoSAP.
„Přítomní řešili, jak by mohli stimulovat poptávku po bateriích vyrobených v Evropě, jaká by byla nejlepší spolupráce mezi výrobci baterií a jak by bylo možné využít Evropský akt o kritických surovinách a připravované strategické projekty k diverzifikaci dodávek těchto surovin a jakou roli může hrát recyklace,“ shrnula schůzku mluvčí Evropské komise.
Automobilový průmysl v Evropě se v poslední době potýká mimo jiné se slabou poptávkou, rostoucí konkurencí z Číny a nečekaně slabým zájmem lidí o elektromobily. Čelí také hrozbě, že administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalí dodatečná cla na dovoz do USA.
Autor: Sdružení automobilového průmyslu
Úno 12, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Rostlinní biologové popsali evoluci samčího chromozomu Y u silenky širolisté. Je to kvetoucí rostlina, která má podobně jako lidé oddělená pohlaví. Odhalili také možné geny zodpovědné za určení pohlaví. Nové objevy mohou přispět k lepšímu porozumění pohlavního rozmnožování rostlin, ale i dalších organismů včetně člověka.
Většina kvetoucích rostlin má oboupohlavné květy, některé ale mají výhradně samičí či samčí květy. Těmto rostlinám se říká dvoudomé a mimo silenky do této kategorie patří například cesmína, konopí, většina druhů vrb, kopřiva dvoudomá nebo chmel.
Chromozom Y u silenky širolisté obsahuje mnoho opakujících se úseků DNA, což komplikuje analýzu. Podle ústavu bylo pro vědce náročné rozluštit DNA chromozomu Y u této rostliny. Navíc má přes 500 milionů „písmen“ genetické informace. To je téměř jedna šestina celého genomu, tedy kompletní dědičné informace, člověka s 23 chromozomy.
Kromě genomu silenky širolisté analyzovali vědci i genomy dvou příbuzných druhů, které nemají oddělené pohlaví – silenky obecné a silenky kuželovité. Jejich srovnání odhalilo komplikovaný původ silenkových pohlavních chromozomů, jež vznikly z několika kusů jiných chromozomů.
„Na rozdíl od lidského chromozomu Y je ten silenkový evolučně mladý. Tato jedinečná vlastnost nám umožňuje detailněji sledovat klíčové procesy, které formují pohlavní chromozomy a ovlivňují charakter rozmnožování,“ uvedl Roman Hobza z Biofyzikálního ústavu AV ČR.
Publikované poznatky se stanou podle Heleny Štrochové z Ústavu experimentální botaniky AV ČR odrazovým můstkem pro další výzkum rozmnožování rostlin, například určením skupin genů, které se pomnožily, či naopak ztratily v souvislosti se změnou způsobů rozmnožování.
Na objevu se podílel mezinárodní tým vědců z osmi evropských zemí včetně Česka, USA a Chile.
„Nová publikace je výsledkem dlouholetého mezinárodního úsilí a ukazuje, že i zdánlivě nenápadné rostliny mohou přinést klíčové poznatky o základních biologických procesech,“ řekla Štrochová. Hobza dodal, že poznatky získané u silenky mohou být zároveň využity při studiu jiných rostlin včetně plodin, ale také dalších organismů.
Autor: Biofyzikální ústav AV ČR
Zdroj obrázku: chromozom y – Hledat Obrázky (bing.com)
