Ministerstvo životního prostředí připravilo změnu zákona o ochraně přírody a krajiny, která má posílit ochranu stromořadí a vzrostlých stromů. Zajistí podle úřadu také, aby za stromy pokácené kvůli výstavbě byla vysázená náhrada. Vzrostlé stromy a aleje ve městech mají být součástí opatření k ochraně proti měnícím se klimatickým podmínkám. V horkých dnech poskytují chlad a stín, zvlhčují ovzduší, zachytávají prach a tlumí hluk či pomáhají zasakovat vodu.
Ministerstvo životního prostředí připravilo změnu zákona o ochraně přírody a krajiny, která má posílit ochranu stromořadí a vzrostlých stromů. Zajistí podle úřadu také, aby za stromy pokácené kvůli výstavbě byla vysázená náhrada. Vzrostlé stromy a aleje ve městech mají být součástí opatření k ochraně proti měnícím se klimatickým podmínkám. V horkých dnech poskytují chlad a stín, zvlhčují ovzduší, zachytávají prach a tlumí hluk či pomáhají zasakovat vodu.
„Živá zeleň pomáhá městům, obcím a jejich obyvatelům za jakéhokoli počasí, samozřejmě nejvíc citelná je pomoc v době veder. Vzhledem ke klimatickým změnám je to navíc stále naléhavější a potřebujeme, aby byla města i v budoucnu obyvatelná a příjemná pro žití. Stromy a stromořadí jsou důležitá pro člověka i ostatní přírodu, a proto musí mít stejnou ochranu jako jiná infrastruktura – elektřina, vodovod či plynovod. Proto jsme na ministerstvu připravili návrh, který to má změnit,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
U novely v současné době skončilo připomínkové řízení. Jejím hlavním cílem je podle ministerstva zajistit vyšší stupeň ochrany stromořadí na veřejných prostranstvích sídel. Podle návrhu by každé stromořadí tvořené pěti a více stromy na veřejně přístupném místě v městské či obecní zástavbě mělo získat ochranné pásmo. To by mělo být široké tři metry na každou stranu od osy stromořadí.
„Týká se to hlavně budování a údržby podzemních technických sítí, ze kterých nejvíce stromy poškozují necitlivé zásahy do jejich kořenového systému. V ochranném pásmu bude kácení a výkopové práce podmíněny vyjádřením samosprávy obce. Informace o tom, kde se ochranné pásmo nachází, stavebníkovi podá obec a do pěti let je snadno najde na internetu ve veřejně přístupném registru krajiny,“ uvedl Hladík.
Součástí novely je také omezení kácení zdravých vzrostlých stromů. Pokud se kvůli stavbě musí kácet, důsledně se bude muset zajistit náhrada stromů. Týká se to výhradně větších staveb, které vyžadují povolení podle stavebního zákona nebo posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).
Nově by tak neměla nastat situace, že kvůli nedostatku vhodných ploch pro výsadbu nebude muset investor či developer pokácené stromy nahradit. Pro tyto případy je proto zavedena i alternativní možnost ukládat za kácené dřeviny poplatky, která je však až poslední možností. „Návrh se v žádném případě netýká kácení v soukromých zahradách u domů – tam zůstává vše při starém, tedy za vykácení stromu je nutné zasadit strom nový. Novela ale zavádí určitou hierarchii v postupu při kácení kvůli větším stavbám. Zejména chceme předejít tomu, kdy developerské firmy spíše zaplatí dnes poměrně nízké pokuty, než aby zajistily náhradní výsadbu,“ přiblížil ministr.
Autor: MŽP