Pro 21, 2025 | Ochrana životního prostředí
Zemědělci by mohli mít nově povinnost chránit půdu také před větrnou erozí, nejen před vodní erozí jako dosud. Vyplývá to z novely vyhlášky, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Větrná eroze podle úřadu výrazně ohrožuje šest procent půdy v Česku, v případě vodní eroze je to násobně více. Účinnost novelizované vyhlášky MŽP navrhuje od 1. července 2027, informoval úřad. Prezident Agrární komory Jan Doležal řekl, že návrh novely je chaotický a může vést k právní nejistotě. Opatření proti erozi podle něj také musí být celkově upravena tak, aby odpovídala zemědělské praxi.
Zrušení či zásadní revizi protierozní vyhlášky slibuje ve svém programu strana Motoristé sobě, jejíž předseda Petr Macinka má být v nové vládě s ANO a SPD dočasně pověřen vedením MŽP. Na ministra životního prostředí Motoristé chtějí čestného prezidenta strany Filipa Turka, s jehož jmenováním má ale prezident Petr Pavel problémy. Podle dřívějších vyjádření ochránců přírody by zrušení protierozní vyhlášky znamenalo zásadní ohrožení české krajiny a oslabilo by ochranu půdy.
„Větrná eroze představuje závažný problém především na jižní Moravě a v Polabí. V době polních prací tam vířící prach často připomíná téměř saharskou bouři. Když je zaseto a zároveň fouká vítr, dochází k odnosu drobných částic půdy. Právě proto tuto změnu zavádíme – je nezbytné, aby byla půda chráněna dostatečným pokryvem, který zabrání jejímu odvátí,“ uvedl ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).
Systém bude podle MŽP fungovat podobně jako při vodní erozi – zemědělci případnou erozi nahlásí do aplikace Monitoring eroze, a když se bude situace opakovat, budou muset přijmout opatření k lepší ochraně půdy. K tomu mohou využít i protierozní kalkulačku, která navrhuje potřebné postupy. Větrnou erozi podle úřadu trvale vyřeší takzvané větrolamy, což jsou skupiny stromů a keřů v polích, které brání tomu, aby vítr sílil a odnášel půdu.
„Návrh vyhlášky je podle nás připraven chaoticky a bez odpovídajícího projednání se zástupci zemědělců i vlastníků půdy,“ řekl prezident Agrární komory Doležal. „Vlastníci nemají dostatečnou motivaci a zemědělci zase postrádají možnosti obrany při revizích ploch či při posuzování erozních událostí. Vyhláška navíc neobsahuje jasné definice některých pojmů, což může vést k právní nejistotě,“ uvedl.
Současný systém opatření proti erozi Agrární komora kritizuje dlouhodobě. „Jsme přesvědčeni, že zemědělci o půdu pečují sami od sebe a není nutné jim to nařizovat. Půda je jejich základní výrobní prostředek a každý hospodář si její hodnotu dobře uvědomuje,“ dodal Doležal.
Podle portálu Monitoring eroze bylo loni v ČR 509 erozních událostí, více než dvojnásobek proti roku 2023. Vodní eroze, tedy splachy půdy, způsobují podle ekologů ročně okolo 15 miliard korun škod na půdě, cestách i majetku obcí a občanů. Riziko vodní eroze se s klimatickou změnou stále zvyšuje, uvádí ekologové.
Autor: MŽP
Pro 21, 2025 | Ochrana životního prostředí
Česko musí podle ekologů využít prodloužený čas k přípravě na nové klimatické cíle EU. Stát by měl zajistit pomoc s energetickými úsporami nebo elektrifikací průmyslu nebo s rozvojem čistých zdrojů energie. Vyplývá to z odpovědí ekologů a odborníků na energetiku a mezinárodní otázky. Předsednictví Rady EU a zástupci Evropského parlamentu (EP) se předběžně dohodli na úpravě unijních klimatických pravidel.
Součástí pravidel bude cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent proti úrovni z roku 1990. Zástupci obou institucí se také shodli na odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 z roku 2027 na rok 2028. Změny musí ještě formálně schválit EP a členské státy EU. Pozitivně hodnotí shodu na cíli pro snížení emisí do roku 2040 Hnutí Duha. „Je třeba zdůraznit, že EU se potřebuje zbavit závislosti na fosilních palivech, které musí dovážet, a vystavovat se tak odtoku peněz i nejistotě dodávek. Milník mezi rokem 2030 a 2050, kdy má být EU bez fosilních paliv, je prakticky důležitý,“ uvedl vedoucí energetického programu hnutí Jiří Koželouh.V souvislosti s posunem spuštění systému ETS 2 je podle něj důležité, aby ČR využila prodloužený čas na přípravu. „Je nutné zrychlit pomoc se zateplováním domů a zpřístupnit ji i nájemníkům a stejně tak zlepšovat přístup k efektivní veřejné dopravě. Varujeme proto před nápady na zrušení či omezení programů jako Nová zelená úsporám či kotlíkové dotace. To by zásadně poškodilo domácnosti, zejména na venkově,“ uvedl Koželouh.
Záměr rodící se nové vlády ANO, Motoristů a SPD zrušit celý systém ETS 2 by podle něj poškodil reputaci Česka v Evropě. „A hlavně ohrozí obyvatele Česka, kteří by mohli přijít o pomoc ze Sociálního klimatického fondu, který má mít peníze právě ze zpoplatnění fosilních paliv v lokálním vytápění a v dopravě,“ řekl Koželouh.
Podle Tomáše Jungwirtha Březovského z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) zachovává schválený cíl i přes mírné snížení původně navrhované ambice směr, tedy pokračování dekarbonizace unijních ekonomik. „V praxi můžeme čekat podporu energetických úspor, čistých zdrojů energie, elektrifikace dopravy i průmyslu. Součástí balíčku je zpoplatnění emisí z paliv v sektorech dopravy a budov,“ řekl.
Pro nastupující vládu jde podle něj navíc o jasný závazek, aby řešila situaci lidí, kterým hrozí energetická a dopravní chudoba. „A to jednak podporou investic, jednak skrze sociální opatření,“ dodal Jungwirth Březovský.
Jako dobrou zprávu, že EU pokračuje v nastavené politice tlaku na snižování emisí a dekarbonizaci, označil dohodu také ředitel Centra pro dopravu a energetiku Ondřej Mirovský. „Nicméně současný návrh je dalším kompromisem kompromisů s řadou výjimek,“ podotkl. Odložení ETS 2 a podpora tohoto odložení současnou i budoucí vládou ČR je podle něj špatný krok. „Vláda ČR se fakticky rozhodla nevyužít peněz ze sociálního klimatického fondu a může se tak stát, že jiné země budou dělat účinnější sociální opatření včas,“ dodal Mirovský.
Podle vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR Miriam Macurové je ovšem unijní dohoda méně ambiciózní než deklarovaný cíl 90 procent snížení emisí. V této souvislosti připomněla, že dohoda státům umožní zajistit pět procent z celkového cíle z tzv. kreditů, které získají za finanční podporu projektů snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. „Je ale důležité, že se do návrhu dohody dostala kritéria z pozice Evropského parlamentu, která mají zaručit, že pro naplnění pětiprocentního cíle pro mezinárodní kredity budou využity kredity vysoké kvality. Čistě domácí cíl pro rok 2040 by ale byl lepší možností,“ dodala Macurová.
Autor: MŽP
Pro 21, 2025 | Ochrana životního prostředí
Správa národního parku České Švýcarsko chce v letech 2026 až 2028 otevřít nové návštěvnické centrum v Mezní Louce u Hřenska na Děčínsku, rozšířit zážitkový areál Rysí stezka nebo opravit turistické spojnice z Mezní Louky do Mezné. Více než 120 milionů korun na tyto investice má zajistit Program švýcarsko-české spolupráce, dalších 13 milionů korun dodá ministerstvo životního prostředí prostřednictvím správy parku, informoval o tom mluvčí správy Tomáš Salov.
Záměr je podle ředitele správy parku Petra Kříže připravený s důrazem na udržitelnost. „Návštěvníkům nabídne atraktivní způsoby poznávání zdejších přírodních hodnot. V hojně vyhledávané oblasti Hřenska nabídne zajímavé turistické cíle mimo přírodovědně nejcennější místa národního parku,“ doplnil ředitel, který věří, že rozšíření nabídky pro turisty ocení i místní podnikatelé.
Plánované investice do návštěvnické infrastruktury jsou zaměřeny především na oblast Mezní Louky u Hřenska. Správa parku tam chce vybudovat návštěvnické centrum s interaktivní expozicí. Vzniknout by mohlo v budově v majetku správy. Vlastní expozice by byla věnovaná přírodě národního parku i obnově území zasaženého požárem v roce 2022.
Rozšíření se má dočkat lesní zážitkový areál Rysí stezka, který správa zřídila před deseti lety. Poprvé ho rozšířila v roce 2022 na plochách dříve zasažených vichřicí. V návaznosti na expozici v návštěvnickém středisku je v plánu vznik nové části Rysí stezky na místech, kde se v současnosti spontánně obnovuje les.
Součástí záměru je také vytvoření pohodlnější cesty z Mezní Louky do Mezné, odkud mohou turisté pokračovat do Divoké soutěsky nebo k vyhlídkové plošině Fénix. Park počítá s vybudováním spojovací pěšiny od nového návštěvnického centra k cestě vedoucí souběžně s místní silnicí, kde mnohdy bývá značný provoz. Tomu by se tak návštěvníci mohli do budoucna vyhnout.
V neposlední řadě mají vzniknout podklady pro další investice jako je rekonstrukce historické turistické trasy od Tří pramenů k Pravčické bráně, která patří k nejfrekventovanějším turistickým trasám v národním parku. Dalším podkladem je studie shrnující nutné kroky k obnově a bezpečnému znovuotevření historické Gabrieliny stezky poškozené při požáru.
Autor: Národní park České Švýcarsko
Pro 7, 2025 | Ochrana životního prostředí
Dotační výzva ve výši 104 milionů korun podpoří obce a kraje při přípravě a vymezení akceleračních oblastí pro větrné a solární elektrárny. Tyto zóny mají umožnit zjednodušené a rychlejší schvalování projektů obnovitelných zdrojů energie (OZE). Ministerstvo životního prostředí o nové výzvě z Národního plánu obnovy informovalo.
Výzva je součástí Národního programu Životní prostředí, žádosti je možné podávat do 30. ledna 2026. Má podpořit samosprávy, které se rozhodnou ve svých územně plánovacích dokumentacích vymezit konkrétní lokality vhodné pro rozvoj OZE. Kraje mohou čerpat zálohovou dotaci až do výše osmi milionů korun, obce v závislosti na velikosti až 1,5 milionu korun.
„Česká republika potřebuje posílit svou energetickou nezávislost a zároveň snížit emise skleníkových plynů. Abychom toho dosáhli, musíme naplno rozvíjet domácí obnovitelné zdroje,“ uvedl ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).
Peníze mají pokrýt náklady na přípravu, odborné podklady i samotné zapracování akceleračních oblastí do krajských Zásad územního rozvoje nebo obecních územních plánů.
Výše podpory bude záviset na skutečném rozsahu vymezených akceleračních oblastí a rychlosti, s jakou budou změny v územní dokumentaci schváleny. Pokud bude vymezení dokončeno do 31. srpna nadcházejícího roku, samosprávy získají stoprocentní dotaci, při dokončení do 30. listopadu 2026 to bude podpora ve výši 80 procent. V případě, že se podaří akcelerační oblasti pouze navrhnout a projednat, nikoliv schválit, bude podpora činit 50 procent.
Příjemci dotace musí při vymezování oblastí postupovat v souladu s platnými právními předpisy a na základě odborných podkladů Výzkumného ústavu pro krajinu. Zároveň je nutné vyhodnotit alespoň 30 procent území z hlediska rovnováhy mezi rozvojem obnovitelných zdrojů a ochranou jiných veřejných zájmů, uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.
„Obce a kraje musí také transparentně zveřejnit informace o vymezení akceleračních oblastí na svých oficiálních webových stránkách,“ dodal Valdman k podmínkám pro žadatele.
Resort uvedl, že výzva reaguje na nový zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který stanovuje rámec pro vymezování akceleračních oblastí v územním plánování.
Autor: MŽP
Pro 2, 2025 | Ochrana životního prostředí
Lidé v České republice jsou ohledně cílů Zelené dohody pro Evropu, takzvaného Green Dealu, skeptičtější než před rokem. Za dosažitelné je pokládá 19 procent lidí, což je o devět procentních bodů méně než před rokem. Sedm z deseti Čechů si nadále myslí, že unijní dohoda o klimatických cílech negativně dopadne na ceny energií. Nicméně lidí, kteří o ní mají dostatek informací, ubylo. Vyplynulo to ze zveřejněných výsledků šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM)
Dostatek informací o dohodě v průzkumu deklarovala pětina dotázaných, zatímco před rokem to byla téměř třetina. Počet lidí, kteří nemají potřebné informace, se téměř nezměnil, uvedly to zhruba dvě třetiny. Na 14 procent ale přibylo těch, kteří neví, jestli mají informací dostatek, či ne. V porovnání s loňským rokem mírně převážil počet lidí, kteří nesouhlasí s cíli unijní dohody, nad souhlasícími. Loni byla veřejnost v této otázce rozdělena na stejně velké části. Nyní s cíli dohody nesouhlasí 47 procent a 42 procent má opačný názor. Současně mírně přibylo těch, kteří nedokázali odpovědět. Růstu cen energií kvůli unijní dohodě se obává 72 procent lidí. Naopak desetina si myslí, že Green Deal na ně nebude mít vliv, a 18 procent to nedokáže posoudit. CVVM provedlo průzkum v červnu mezi tisícovkou lidí starších 15 let.
Autor: CVVM
Pro 2, 2025 | Ochrana životního prostředí
Česku se daří výrazně snižovat emise skleníkových plynů, zlepšuje se i kvalita ovzduší a obnova lesů. Nicméně stagnuje kvalita povrchových vod a snižuje se rozloha zemědělské půdy. Také doprava je stále závislá na fosilních palivech. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí za rok 2024, kterou projednala vláda.
„Snižovat emise skleníkových plynů se ale daří díky modernizaci technologií napříč ekonomikou a dobrému využití finančních prostředků z národních i evropských zdrojů, zejména prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí a od roku 2021 také z Modernizačního fondu nebo Národního plánu obnovy,“ uvedl ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).
Z uvedené zprávy vyplývá, že Česku se daří snižovat využití fosilních paliv pro výrobu elektřiny. Již v roce 2023 podíl jaderných zdrojů přesáhl podíl elektřiny vyrobené z uhlí. V roce 2024 jaderné elektrárny vyrobily 40,2 procenta celkové výroby elektřiny, z černého a hnědého uhlí pocházelo 36 procent vyrobené elektřiny. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny loni stoupl na 16,7 procenta.
Podle nejnovějších dat emise skleníkových plynů poklesly o 47 procent oproti roku 1990. Česku se tak pravděpodobně podaří naplnit cíl snížit emise o 55 procent do roku 2030, ke kterému se zavázaly členské země EU.
Snižuje se také spotřeba pevných fosilních paliv pro vytápění domácností a stoupá využití elektrické energie včetně tepelných čerpadel. Daří se snižovat také podíl znečištěného ovzduší. Problematickou látkou znečišťující ovzduší však zůstává karcinogenní benzoapyren. Jeho dominantním zdrojem je podle resortu lokální vytápění domácností, konkrétně kotle spalující tuhá fosilní paliva a biomasu. Nedaří se naopak snižovat míru znečištění vod a kvalita poslední roky stagnuje. Ministerstvo uvádí, že hlavní příčinou zůstává nedostatečné čištění odpadních vod a plošné znečištění ze zemědělství. Hlavním indikátorem druhové rozmanitosti lesní a zemědělské krajiny, takzvané biodiverzity, je početnost ptačích populací, která podle Zprávy o životním prostředí za rok 2024 klesá. Snižuje se také rozloha zemědělské a zejména orné půdy. Úbytek zemědělské půdy resort přisuzuje zvyšující se rozloze zástavby a také lesní půdy.
Lesy se podle ministerstva přitom stále vzpamatovávají z kůrovcové kalamity v roce 2015 na severní Moravě, která se postupně rozšířila po celém Česku a vyvrcholila v roce 2020. V postižených oblastech je sice rozsáhlá obnova lesů, a to stále častěji s využitím listnáčů a přirozené obnovy, s ohledem na adaptaci na změnu klimatu však zdravotní stav lesů podle zprávy doposud není optimální. Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2024, vydaná ministerstvem životního prostředí, poskytuje oficiální informace o stavu životního prostředí. Sleduje také pokrok v plnění cílů Státní politiky životního prostředí ČR do roku 2030.
Autor: MŽP
Lis 25, 2025 | Ochrana životního prostředí
ČEZ do teplárenství v Ústeckém kraji investuje 20 miliard korun. Hotové jsou nové plynové kotelny v Prunéřově a Tušimicích na Chomutovsku a pět plynových kotelen v ústecké čtvrti Střekov. V Prunéřově se připravuje stavba biomasové kotelny, kogenerační jednotky a horkovodu do Kadaně. V Tušimicích firma počítá se stavbou malého modulárního reaktoru a zvažuje stavbu paroplynového cyklu v Trmicích na Ústecku, řekl ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.
Skupina ČEZ bude podle Čermáka připravena na řízený odchod od uhlí do roku 2030. „Je to pro nás reálný horizont,“ uvedl. Výše investic se do cen tepla promítne minimálně. „Z dlouhodobých plánů a smluv vyplývají nárůsty, které jsou ve srovnání s republikou poměrně malé,“ řekl. Loni v květnu ČEZ uvedl, že do roku 2030 investuje v Ústeckém kraji 100 miliard korun do transformace energetiky a teplárenství. Díky tomu by se měl zachovat systém centrálního zásobování teplem, který funguje ve většině větších měst v kraji.
Uhlí v kraji nahradí zemní plyn a biomasa. Do budoucna se počítá i s teplem z malých modulárních reaktorů, vodíku nebo s využitím odpadu. Plynové kotle v Ústí nad Labem, Prunéřově a Tušimicích stály dohromady 250 milionů korun.
Plynová kotelna v Prunéřově slouží nyní jako alternativní zdroj k současnému uhelnému bloku. Zásobovat bude teplem odběratele nejprve pouze v létě a později celoročně. Provoz spustila v červnu. Město Kadaň zatím čerpá teplo z Tušimic. ČEZ Teplárenská postaví z Prunéřova do Kadaně 5,7 kilometru dlouhý horkovod, který bude hotový v roce 2027. Kadaň podepsala se společností ČEZ Teplárenská smlouvu na dodávky tepla na dalších 15 let.
V Prunéřově se bude stavět kotel na biomasu a další plynové kotelny. Tyto zdroje by měly zásobovat zákazníky v topné sezoně 2028/2029, tedy v předstihu před oznámeným ukončením výroby z uhlí v roce 2030. V Prunéřově stály dvě hnědouhelné elektrárny, provoz Prunéřov I skončil v červnu 2020. V ústecké čtvrti Střekov postavilo ČEZ ESCO ve spolupráci s městem pět plynových kotelen a kilometr nových plynovodů. „Pojistili jsme tak dodávky tepla pro zásobování 3000 domácností,“ uvedl primátor Petr Nedvědický (ANO). Další investici plánuje radnice v příštím roce s ohledem na 160 odběrných míst, které získávají teplo od teplárenské společnosti Energy. Ta dluží za emisní povolenky a hrozí ukončení její činnosti. „Po mnoha diskuzích s dotčenými občany nabízíme vytápění plynem. Město bude investorem této akce tak, abychom zajistili alternativní zdroj při případném výpadku tepla,“ řekl Nedvědický. Výše investice je zhruba 20 milionů korun a termín dokončení do konce roku 2026.
Autor: MŽP
Lis 17, 2025 | Ochrana životního prostředí
Dočasné pozastavení příjmu žádostí v programu Nová zelená úsporám kvůli jejich velkému počtu ukazuje, že domácnosti mají stále větší zájem o zateplování, fotovoltaiku a další opatření směřující k úsporám energie a využívání obnovitelných zdrojů. Podle Greenpeace ČR a aliance Šance pro budovy jde zároveň o signál, že energeticky úsporné renovace jsou pro české rodiny cestou k nižším nákladům na bydlení.
Program Nová zelená úsporám funguje od roku 2009 s cílem motivovat majitele k renovacím bytového fondu a snižování spotřeby energií. Letos dočasně uzavřel příjem žádostí o dotace. Důvodem je velký zájem žadatelů, který vedl k rychlejšímu vyčerpání peněz vyhrazených pro tento rok. Již podané žádosti pokračují bez omezení. Příjem žádostí se spustil 20. února a měl původně trvat rok.
U rodinných domů byl v nové etapě od února 2025 navýšen objem peněz o čtvrtinu na 17,4 miliard korun. U bytových domů, kde trvá podpora bez přerušení od roku 2023, se postupně navýšilo přidělení peněz až na pětinásobek, tedy 14,7 miliard. Celkem tak bylo v současných výzvách investováno do energetických úspor v rezidenčním sektoru přes 32 miliard korun.
„Dočasné uzavření příjmu žádostí programu Nová zelená úsporám ukazuje na dvě věci: obrovský zájem domácností o energetické úspory a zároveň jasný signál, že kvalitní renovace jsou pro české rodiny cestou k nižším nákladům na bydlení,“ uvedla ředitelka oborové aliance Šance pro budovy Marta Gellová. Podle ní je pozitivní, že administrace podaných žádostí pokračuje bez přerušení a že jsou zajištěny peníze pro další období.
Klíčové podle Gellové nyní bude, aby navazující etapa programu byla ještě přístupnější pro běžné domácnosti. „Potřebujeme více, ne méně, peněz směřujících lidem, aby mohli investovat do udržitelnějšího bydlení, nižších účtů za energie a lepší kvality života,“ dodal vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jaroslav Bican.
Pro ekology je důležitý fakt, že peníze pro tento program plynou ze zdrojů znečišťovatelů, konkrétně z výnosů z emisních povolenek a fondů jako Modernizační fond.
Organizace Greenpeace ČR uvedla, že v souvislosti s možným nástupem hnutí Motoristé sobě do vedení ministerstva životního prostředí se objevuje riziko, že peníze budou přesměrovány opačným směrem.
„Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů sice počítá s tím, že program Nová zelená úsporám bude pokračovat, ale postupně peníze z něj chce překlápět do podpory veřejné infrastruktury. Už teď se ale ukazuje, že je prostředků nedostatek,“ upozornil Bican.
Autor: Greenpeace
Lis 17, 2025 | Ochrana životního prostředí
Namísto tradičních vánočních materiálních dárků mohou lidé přispět na ochranu přírody a pomoci zvířatům v záchranných stanicích, dětem poznávat přírodu nebo obnovovat krajinu. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) zahájil vánoční darovací kampaň s názvem Ježíšek pro přírodu.
Kampaň nabízí možnost zaslat přímý finanční dar nebo zakoupit jeden z 24 tematických certifikátů symbolicky odkazujících na adventní kalendář. Dárci mohou na webu projektu přispět například na plné misky pro zvířata, krajinu plnou vody či šťastnou cestu obojživelníkům.
„Rádi bychom ukázali, že předvánoční čas lze strávit jinak. Oslavou dobrých skutků, šířením pozitivního myšlení, setkáváním s blízkými nebo čímkoli, co máme rádi. Tak, aby byl klidný a pohodový. Co takhle stát se Ježíškem pro přírodu a rozdávat dobro, které dává smysl?“ uvedl ředitel Kanceláře ČSOP Petr Janeček.
ČSOP je jednou z největších nestátních neziskových organizací v ochraně přírody a krajiny v Česku. Každoročně investuje desítky milionů korun do péče o přírodu, záchrany zvířat i vzdělávání dětí. Kampaň má za cíl podpořit tyto aktivity a připomenout význam dárcovství v předvánočním období.
Autor: ČSOP
Lis 17, 2025 | Ochrana životního prostředí
Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu by tak mohla být velmi rychlá. Text podpořilo 379 europoslanců, 248 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování.
Z českých europoslanců nový klimatický cíl podpořilo všech pět zástupců frakce Evropské lidové strany (EPP), tedy Danuše Nerudová, Jan Farský, Luděk Niedermayer, Ondřej Kolář a Tomáš Zdechovský, a rovněž i pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Proti hlasovalo 14 českých europoslanců, devět z frakce Patriotů pro Evropu, tři z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a dva nezařazení europoslanci zvolení za Stačilo!. Europoslanec Ivan David se hlasování neúčastnil. Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly krok odložit. Návrh poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.
Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.
Zpravodajem pro návrh se v europarlamentu stal český europoslanec Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, který prosazoval, aby byl plán Evropské komise zamítnut. Jeho návrh ale tento týden v pondělí ve výboru pro životní prostředí (ENVI) neprošel a europoslanci naopak podpořili alternativní, kompromisní návrh frakce Evropské lidové strany (EPP), socialistické frakce (SD), liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených. Právě tento návrh byl odsouhlasen i na plenárním zasedání EP v Bruselu.
Kompromisní návrh přitom zmiňuje podobnou pružnost, k jaké vyzvaly minulý týden členské státy. „Od roku 2036 by až pět procentních bodů čistých emisí mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí, ale europarlament chce záruky, že to bude podléhat robustním ochranným opatřením. Komise navrhla strop až tři procentní body,“ stojí v prohlášení EP.
Ministři životního prostředí odsouhlasili nový klimatický cíl po osmnáctihodinovém jednání na začátku listopadu. Shodli se přitom, že cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně České republiky si vyjednaly určité ústupky. Česko tehdy v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Jedním z ústupků například je, že systém nových emisních povolenek ETS2 bude odložen o jeden rok a spuštěn až v roce 2028. Česko tehdy na jednání zastupoval odcházející ministr životního prostředí Petr Hladík.
Hladíka i premiéra Petra Fialu následně na videu na sociální síti zkritizoval předseda hnutí ANO a nejspíš budoucí český premiér Andrej Babiš, jehož strana vyhrála říjnové volby. Zmínil, že odcházejícího českého premiéra již dříve vyzval, aby kvůli klimatickému cíli zablokoval jednání už na říjnové Evropské radě.
„Schválené cíle vnímám jako kompromis. Místo původně navrhovaného cíle snížení emisí do roku 2040 o 90 procent jsme je díky flexibilitám snížili na 85 procent,“ uvedla česká europoslankyně Nerudová (STAN) z lidovecké frakce EPP. „Zásadní je, že cíl není vytesán do kamene: pokud nebudeme mít potřebné technologie nebo by dopady byly nepřiměřené, musí být možné jej upravit. A přesně na tom jsem připravena i nadále pracovat,“ dodala.
Její kolega Niedermayer (TOP09) ze stejné frakce označil dnešní rozhodnutí za správné a odpovědné. „Věřím, že stejně jako cíl pro rok 2030, který byl často označován za nesplnitelný, dokáže unie splnit i tento nový cíl, pokud vlády budou pokračovat v nastavených politikách,“ uvedl.
Nový klimatický cíl naopak odmítl Ondřej Krutílek (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). „Když se na to podíváte v kontextu, tak neustále schvalujeme úpravy toho, co se tady udělalo v posledních pěti letech,“ řekl Krutílek. Politika se podle něj musí dělat rozumně. „Nastavování jakýchkoli cílů, pokud to není doprovozeno reálnými a uskutečnitelnými pravidly, nemá žádný smysl a akorát se střílíme do vlastní nohy,“ dodal. Podobné je to podle něj i s cílem 2040, u kterého bude třeba za pár let opět dělat podobné úpravy.
Podle Alexandra Vondry (ODS, ECR) jde o cíl nerealistický a pro EU nedosažitelný. „Evropskou unii to akorát poškodí, protože Čína, Amerika a ostatní postupují jinak a my akorát tímto vykrmujeme čínskou bestii tady, a to je špatně,“ řekl.
Zpravodaj návrhu Knotek výsledek hlasování nepovažuje za prohru. Podle něj není špatné, že variantu nemít cíl podpořilo 40 procent europoslanců. „Ano, je to prohra v tom smyslu, že jsme nezískali většinu pro to nemít ten cíl,“ řekl Knotek novinářům v Bruselu. A je to podle něj rovněž prohra pro evropskou ekonomiku. „Tento cíl po roce 2030 výrazným způsobem zdraží život a sníží konkurenceschopnost,“ dodal.
Nový klimatický cíl naopak podpořila pirátská europoslankyně Gregorová z frakce Zelených. „Už jsme se zavázali, že do roku 2050 chceme dosáhnout klimatické neutrality. Abychom toho reálně dosáhli, musíme mít jasně daný milník pro rok 2040. Pomáhá to investorům, posiluje to konkurenceschopnost našeho průmyslu, energetickou nezávislost i stabilitu cen,“ uvedla česká europoslankyně. Ocenila rovněž možnost využití až pěti procent takzvaných mezinárodních kreditů, nicméně za přísné kontroly. Jde podle ní o přijatelný kompromis.
Autor: Evropská komise
