Erozně ohrožená půda bude v ČR nově rozdělená do tří kategorií podle míry ohrožení, a to na silně ohroženou a mírně ohroženou s vysokým a nízkým rizikem. Aby mohli zemědělci zakládat porosty na půdě prvních dvou kategorií, musí použít alespoň jednu půdoochrannou technologii z metodické příručky ministerstva zemědělství (MZe). Požadavky na technologie bude kontrolovat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). V současnosti je příručka koncipovaná pouze pro vysetí ozimých plodin, na podzim bude podle resortu nahrazena komplexní metodikou, která pokryje postupy pro všechny kategorie plodin.
V seznamu půdoochranných technologií, které musí farmáři na vybraných plochách uplatnit, je například zakládání porostu do rostlinných zbytků, hloubkové kypření, podsev nebo setí s pomocnou plodinou, pásové zpracování půdy, nebo aplikace organické hmoty. Jakou technologii zemědělci zvolí, aby se vyhnuli odnosu části půdy vlivem srážek, takzvané erozní události, je na nich. Pro pěstování na mírně erozně ohrožené půdě s nízkým rizikem zatím specifické požadavky nejsou, budou doplněny v podzimní komplexní metodice. Součástí změn bude podle ministerstva výhledově také zavedení systému monitoringu eroze.
Nová pravidla pro hospodaření na erozně ohrožené půdě, takzvaný standard DZES 5, musí zemědělci plnit od 1. července. Zdržení vydání pravidel a metodické příručky způsobila příliš přísně původně nastavená protierozní vyhláška, ze které vyplývaly i přísné a složité podmínky hospodaření. Ministerstvo proto odložilo termín plnění o dva roky a ze systému s povinně danými technologiemi ochrany půdy a jasně danými osevními postupy vytvořilo systém, ve kterém se zemědělci mohli sami rozhodnout, jaké postupy budou používat. Upravená pravidla ale Evropská komise zamítla a Česku například vyčetla, že v systému chybí kontroly. Se současným systémem podle ministerstva Evropská komise souhlasí.
„Je to především dobrá zpráva pro zemědělce, po týdnech nejistoty mají konečně jasná pravidla pro letošní osevy. Zároveň tímto krokem posilujeme ochranu půdy před erozí, což je klíčové pro udržitelné hospodaření do budoucna,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Na nejistotu ohledně protierozních opatření si zemědělci v minulosti často stěžovali, vadí jim ale i jejich podoba. Například Zemědělský svaz ČR dříve kritizoval, že Česko zavádí nejpřísnější protierozní pravidla v EU. Asociace soukromého zemědělství ale naopak tvrdí, že v ČR je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách a je pochopitelné, že se týká většího množství ploch než v jiných zemích.
Pokud se u zemědělce erozní událost vyskytne, bude podle asociace při určování sankcí hrát roli, zda zemědělec doporučené technologie použil nebo nikoliv. Při opakování erozních událostí může být půda přeřazena z mírnější kategorie do kategorie silně ohrožených ploch.
Autor: MZe