V Ústeckém kraji vyměnili lidé s pomocí dotace přes 6100 kotlů. Ovzduší se i díky tomu podle ekologického Hnutí Duha, měření meteorologů a ministerstva životního prostředí zlepšilo. Namátkové kontroly zákazu provozu nejstarších kotlů první a druhé emisní třídy v Ústí nad Labem žádné porušení nezjistily. Na výměnu kotlů dál přispívá ministerstvo životního prostředí (MŽP).
Dotace na výměnu starých kotlů čerpají Severočeši řadu let. Nejprve se na ně skládal kraj s MŽP, později celou částku začal vyplácet stát. Zájem v prvních ročnících byl tak velký, že žadatelé před úřadem i spali. Pilotní ročníky tzv. kotlíkových dotacích byly v roce 2013 a 2014, za oba roky vyplatil kraj 50 milionů korun. První celostátní výzva na výměnu kotlů byla v roce 2015. „Do dnešního dne bylo v Ústeckém kraji v rámci kotlíkových dotací za všechny výzvy vyplaceno 724,457 milionu korun,“ řekla mluvčí kraje Magdalena Fraňková. Naposledy kraj proplatil dotaci na začátku letošního července.
Od roku 2019 se již neposkytuje podpora na kotle, které mohou spalovat uhlí. Z kotlů na pevná paliva se podpora dává pouze na kotle na biomasu. Zákaz provozovat nejstarší kotle platí od září. V Ústí nad Labem k tomu uskutečnili 57 kontrol, nikde kotel na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy nepoužívali, řekl mluvčí ústeckého magistrátu Marek Lukinič. V Litoměřicích kvůli kontrolám kotlů je od 1. července nový pracovník, referent státní správy ovzduší. Pozice je financována z národního programu, uvedla mluvčí Litoměřic Michaela Rozsypalová.
Ústecký kraj patřil po Praze a Moravskoslezském kraji k lokalitám s nejhorší kvalitou ovzduší. V letech 1991 až 1999 bylo monitorováno znečištěné ovzduší na severu Čech a dopady na zdraví obyvatel. Výsledky podle Českého statistického úřadu objektivně potvrdily zprávy lékařů o poškození zdraví obyvatel pánevních okresů.
Program výměny kotlů je podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha jedním z nejdůležitějších ekologických programů v historii ČR. „Kotlíkové dotace jsou důležité proto, že v jejich rámci vznikl poprvé i sociální přístup, kdy nízkopříjmové domácnosti dostaly pětadevadesátiprocentní dotaci, jinak by si ji nemohly dovolit dofinancovat. Právě v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji byl program dotací doplněn i kotlíkovými půjčkami, které dále zvýšily přístupnost programu pro sociálně slabé,“ uvedl Koželouh.
Z hlediska Ústeckého kraje je podle Koželouha druhým klíčovým programem nastavení emisních limitů pro uhelné elektrárny. „Tam došlo k největšímu posunu již na začátku devadesátých let, kdy vznikl zákon o ochraně ovzduší,“ řekl. Emise toxické rtuti vyřeší až ukončení provozu uhelných elektráren, upozornil.
Vývoj kvality ovzduší ukazuje, že výměny kotlů přispívají ke zlepšování kvality ovzduší, řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Zatímco v roce 2015 byl imisní limit překročen na 20,4 procenta území ČR, v současnosti nedosahuje rozloha ČR s překročeným imisním limitem ani procenta území.
„To zároveň demonstruje, jak se významně snížily dopady znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel, což je primárním účelem poskytované dotace,“ uvedla Krejčí. O zlepšení kvality ovzduší mimo jiné i vlivem vlivem obnovy kotlů informuje ve zprávě Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). „Efekt zakouřených obcí byl často způsoben několika málo nejhoršími kotli, takže i po výměně malého počtu zdrojů může dojít k výraznému zlepšení,“ řekl Koželouh.
Ministerstvo životního prostředí již podpořilo přibližně 132.000 výměn kotlů 1. a 2. emisní třídy, vyplatilo 14,2 miliardy korun, řekla Krejčí. „Právě tyto výměny nejvíce pomáhají se zlepšováním kvality ovzduší v českých obcích a městech snížením emisí prachových částic a rakovinotvorného benzo[a]pyrenu,“ uvedla.
Autor: Ústecký kraj