Lis 25, 2025 | Ovzduší
Třetina ale stále zaostává. Výsledky letošního průzkumu Carbon Tracker 2025 ukazují, že české firmy dělají významné pokroky v oblasti měření a transparentního zveřejňování své uhlíkové stopy. Ze 150 největších společností působících v České republice již 70,7 % firem s uhlíkovou stopou aktivně pracuje – počítá ji a zveřejňuje. Oproti loňsku, kdy více než polovina společností své výsledky nezveřejňovala, jde o výrazný posun směrem k vyšší transparentnosti.
„Během čtyř let, kdy jsme realizovali průzkum Carbon Tracker, sledujeme setrvalý nárůst firem, které počítají svou uhlíkovou stopu. Nejde však o reakci na českou legislativu – ta v této oblasti prakticky téměř neexistuje – ale o tlak trhu a evropské legislativy,“ popisuje Lukáš Ferkl, předseda správní rady Climate Sustainable Leaders Czech Republic a dodává, že tlak trhu je aktuálně významně vyšší než tlak legislativy. Dále vyzdvihuje nutnost disponovat tvrdými daty o tom, jak firmy k výpočtu CO2 stopy přistupují.
Většina firem už měří, ale téměř třetina stále nepočítá
Podle dat Carbon Trackeru 2025 42 % společností zveřejňuje svou uhlíkovou stopu v rámci skupiny, 13,3 % ji uvádí v lokálním nefinančním reportu (NFR) a 10,7 % poskytlo hodnoty v rámci dotazníku. Přibližně 3,3 % firem stopu počítá, ale nezveřejňuje, zatímco 1,3 % je teprve ve fázi výpočtu. Nicméně 29,3 % firem uhlíkovou stopu stále vůbec nepočítá, což podle autorů průzkumu představuje značný prostor pro zlepšení, zejména s ohledem na blížící se povinnosti podle směrnice CSRD.
Finanční sektor s náskokem, výroba a obchod se zlepšují
Největší pokrok je patrný u finančních institucí, kde již 100 % firem svou uhlíkovou stopu počítá. Výrazně se zlepšila také výroba (81 %), obchod a distribuce (63 %) a stavebnictví (75 %). Pozitivní trend se projevil zejména v energeticky a materiálově náročných sektorech – výroba meziročně posílila o 14procentních bodů, finanční sektor o 15 bodů a obchod a distribuce o 2 body. Naopak pokles aktivity byl zaznamenán v IT a telekomunikacích, kde se podíl firem s výpočtem snížil z 83 % v roce 2023 na 64 %.
Více než polovina firem počítá všechny tři scopy, scope 3 ale zůstává výzvou
Z organizací, které uhlíkovou stopu počítají, 55,3 % již zahrnuje všechny tři scopy – Scope 1, 2 a 3. Dalších 15,3 % pracuje pouze se Scope 1 a 2, zatímco téměř třetina (29,3 %) výpočet vůbec neprovádí. To znamená, že právě tyto firmy čeká největší zátěž při implementaci požadavků CSRD. Nejvyšší míru komplexního výpočtu (Scope 1–3) vykazuje výrobní sektor (68 %), zatímco například hazard a zábava zatím veřejně nevykazují téměř žádnou aktivitu.
Výpočet nepřímých emisí ze Scope 3 je podle průzkumu nadále nejkomplikovanější částí procesu. Společnosti často narážejí na nedostupnost dat mimo hranice organizace a nutnost využívat databázové emisní faktory či odhady. Zpracování výpočtu Scope 3 může podle respondentů trvat od půl roku až po více než rok, v závislosti na úrovni znalostí a kapacitách interních týmů.
Audit a dekarbonizační cíle: firmy se probouzejí
Zatímco auditem výpočtu uhlíkové stopy prochází především povinné subjekty – finanční sektor (60 %), výroba (47 %) a IT a telekomunikace (45 %) – ostatní firmy zatím auditní procesy teprve zavádějí. Alarmujícím zjištěním však zůstává, že 44 % společností nemá stanovené žádné dekarbonizační cíle. Naopak 32,7 % firem plánuje snížení emisí o více než 10 %, což podle autorů průzkumu potvrzuje rostoucí zájem o reálnou dekarbonizaci.
Evropské firmy aktivnější než české
Ve srovnání s firmami v Evropské unii mají české společnosti dekarbonizační cíle stanoveny méně častěji – výjimkou je pouze finanční sektor, kde je situace srovnatelná, a výroba, kde strategii vyžaduje trh. Podle společnosti EY, která průzkum realizovala, to potvrzuje, že tlak trhu v Česku předbíhá legislativní rámec.
Klíčová zjištění Carbon Trackeru 2025
- průzkum zahrnul 150 největších firem v ČR (podle obratu)
- 70,7 % firem s uhlíkovou stopou aktivně pracuje
- 55,3 % firem počítá všechny tři Scopy (Scope 1–3)
- 66 % firem má stanovenou dekarbonizační strategii, míra transparentnosti je ale nižší než v EU
- největší posun zaznamenaly finanční instituce a výrobní podniky
- 44 % firem dosud nemá žádné cíle v oblasti snižování emisí
O Carbon Trackeru 2025: zveřejněné výsledky vznikly z dotazníkového šetření a analýzy veřejných zdrojů mezi 150 největšími společnostmi v ČR podle obratu. Cílem projektu je každoročně mapovat připravenost firem na požadavky ESG reportingu, zejména v oblasti uhlíkové stopy a dekarbonizačních strategií.
Čvc 22, 2025 | Ovzduší
V Ústeckém kraji vyměnili lidé s pomocí dotace přes 6100 kotlů. Ovzduší se i díky tomu podle ekologického Hnutí Duha, měření meteorologů a ministerstva životního prostředí zlepšilo. Namátkové kontroly zákazu provozu nejstarších kotlů první a druhé emisní třídy v Ústí nad Labem žádné porušení nezjistily. Na výměnu kotlů dál přispívá ministerstvo životního prostředí (MŽP).
Dotace na výměnu starých kotlů čerpají Severočeši řadu let. Nejprve se na ně skládal kraj s MŽP, později celou částku začal vyplácet stát. Zájem v prvních ročnících byl tak velký, že žadatelé před úřadem i spali. Pilotní ročníky tzv. kotlíkových dotacích byly v roce 2013 a 2014, za oba roky vyplatil kraj 50 milionů korun. První celostátní výzva na výměnu kotlů byla v roce 2015. „Do dnešního dne bylo v Ústeckém kraji v rámci kotlíkových dotací za všechny výzvy vyplaceno 724,457 milionu korun,“ řekla mluvčí kraje Magdalena Fraňková. Naposledy kraj proplatil dotaci na začátku letošního července.
Od roku 2019 se již neposkytuje podpora na kotle, které mohou spalovat uhlí. Z kotlů na pevná paliva se podpora dává pouze na kotle na biomasu. Zákaz provozovat nejstarší kotle platí od září. V Ústí nad Labem k tomu uskutečnili 57 kontrol, nikde kotel na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy nepoužívali, řekl mluvčí ústeckého magistrátu Marek Lukinič. V Litoměřicích kvůli kontrolám kotlů je od 1. července nový pracovník, referent státní správy ovzduší. Pozice je financována z národního programu, uvedla mluvčí Litoměřic Michaela Rozsypalová.
Ústecký kraj patřil po Praze a Moravskoslezském kraji k lokalitám s nejhorší kvalitou ovzduší. V letech 1991 až 1999 bylo monitorováno znečištěné ovzduší na severu Čech a dopady na zdraví obyvatel. Výsledky podle Českého statistického úřadu objektivně potvrdily zprávy lékařů o poškození zdraví obyvatel pánevních okresů.
Program výměny kotlů je podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha jedním z nejdůležitějších ekologických programů v historii ČR. „Kotlíkové dotace jsou důležité proto, že v jejich rámci vznikl poprvé i sociální přístup, kdy nízkopříjmové domácnosti dostaly pětadevadesátiprocentní dotaci, jinak by si ji nemohly dovolit dofinancovat. Právě v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji byl program dotací doplněn i kotlíkovými půjčkami, které dále zvýšily přístupnost programu pro sociálně slabé,“ uvedl Koželouh.
Z hlediska Ústeckého kraje je podle Koželouha druhým klíčovým programem nastavení emisních limitů pro uhelné elektrárny. „Tam došlo k největšímu posunu již na začátku devadesátých let, kdy vznikl zákon o ochraně ovzduší,“ řekl. Emise toxické rtuti vyřeší až ukončení provozu uhelných elektráren, upozornil.
Vývoj kvality ovzduší ukazuje, že výměny kotlů přispívají ke zlepšování kvality ovzduší, řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Zatímco v roce 2015 byl imisní limit překročen na 20,4 procenta území ČR, v současnosti nedosahuje rozloha ČR s překročeným imisním limitem ani procenta území.
„To zároveň demonstruje, jak se významně snížily dopady znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel, což je primárním účelem poskytované dotace,“ uvedla Krejčí. O zlepšení kvality ovzduší mimo jiné i vlivem vlivem obnovy kotlů informuje ve zprávě Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). „Efekt zakouřených obcí byl často způsoben několika málo nejhoršími kotli, takže i po výměně malého počtu zdrojů může dojít k výraznému zlepšení,“ řekl Koželouh.
Ministerstvo životního prostředí již podpořilo přibližně 132.000 výměn kotlů 1. a 2. emisní třídy, vyplatilo 14,2 miliardy korun, řekla Krejčí. „Právě tyto výměny nejvíce pomáhají se zlepšováním kvality ovzduší v českých obcích a městech snížením emisí prachových částic a rakovinotvorného benzo[a]pyrenu,“ uvedla.
Autor: Ústecký kraj
Čvc 6, 2025 | Ovzduší
Evropská komise navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit. Návrh ovšem vůbec poprvé počítá s tím, že země Evropské unie budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.
Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 podle komise „poskytne jistotu investorům, inovacím, posílí vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy“. Posílí rovněž předvídatelnost a stabilitu, kterou investoři a podniky potřebují při přechodu EU na čistou energii, uvádí komise.
Návrh musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu. Předchozí klimatické cíle EU vyžadovaly i jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád na Evropské radě. Projednání na summitu EU se ale nyní nestihne, protože dánské předsednictví by chtělo mít souhlas s návrhem na stole již v září, na jednání unijních ministrů životního prostředí. Do té doby se přitom žádná Evropská rada nekoná, další je až na konci října.
Devadesátiprocentní snížení emisí je celoevropský cíl, každá země ho může mít stanovený jinak, ale celkový záměr je dostat se právě k hodnotě 90 procent. Nynější český postoj je, pokud jde o tyto cíle, skromnější; Praha vždy v minulosti při debatách o tomto tématu zmiňovala spíše cíl 75 až 80 procent.
Na summitu EU minulý čtvrtek v Bruselu český premiér Petr Fiala uvedl, že nepovažuje za dobré, aby si unie stanovovala další klimatické cíle a přijímala je do roku 2040. Česká republika s tím podle něj nesouhlasí a podobný názor vyjádřily i další země, například Polsko.
„Bavili jsme se o tom, co je potřeba udělat, aby byla Evropa konkurenceschopná. Hovořili jsme o tom, co brání tomu, abychom byli ještě úspěšnější,“ prohlásil Fiala o závěrečné debatě, kterou unijní lídři ve čtvrtek vedli a která se týkala obchodních vztahů, energetiky a konkurenceschopnosti. „Hovořil jsem o tom, že nepovažuji za dobré, abychom si stanovovali další klimatické cíle a abychom přijímali cíle do roku 2040, které komise připravuje,“ dodal český premiér. Výhrady měly údajně i Maďarsko nebo Francie.
Nesouhlasné stanovisko zopakoval Fiala i po jednání české vlády a prohlásil, že je třeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty.
Stanovení dílčího cíle má zajistit dosažení hlavního deklarovaného cíle sedmadvacítky, a sice takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050. V současnosti má EU také cíl snížit množství emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990.
CO2 je považován za klíčový skleníkový plyn. Jeho zvýšená koncentrace v atmosféře způsobuje, že atmosféra zadržuje více tepla ze Slunce, které by jinak uniklo zpět do vesmíru. To vede k růstu průměrné globální teploty.
„Vzhledem k tomu, že evropští občané stále více pociťují dopad klimatických změn, očekávají, že Evropa bude jednat. Průmysl a investoři se na nás spoléhají, že stanovíme předvídatelný směr,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Dnes ukazujeme, že pevně stojíme za naším závazkem dekarbonizovat evropskou ekonomiku do roku 2050. Cíl je jasný, cesta je pragmatická a realistická,“ dodala.
Dnešní návrh vychází z hloubkového posouzení dopadů a doporučení Mezivládního panelu pro změnu klimatu a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu. Jak uvedl na tiskové konferenci v Bruselu eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra, navazuje na rozsáhlou spolupráci s členskými státy, Evropským parlamentem, zúčastněnými stranami, občanskou společností a občany.
„Jde o nesmírně ambiciózní, ale zároveň citlivý návrh,“ uvedl Hoekstra s tím, že komise vedla konstruktivní diskuzi se všemi členskými státy a chce v tom pokračovat. „Zaměříme se na národní specifika jednotlivých států a budeme přistupovat k jednotlivým zemím citlivě,“ dodal eurokomisař.
Na základě konzultací, které komise dosud vedla, návrh stanovuje způsob, jak dosáhnout cíle pro rok 2040 jiným způsobem, než jak tomu bylo v minulosti. Jedním z ústředních prvků je flexibilita a jedním z nových prvků má být možnost využití takzvaných uhlíkových kreditů.
„Návrh komise ohledně klimatického cíle pro rok 2040 zahrnuje možnost omezeného využití vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí,“ uvedla EK. I článek 6 Pařížské klimatické dohody podle komise konkrétně upravuje dobrovolnou mezinárodní spolupráci v oblasti zmírňování změny klimatu. Komise se tedy drží svého cíle devadesátiprocentního snížení emisí do roku 2040, nicméně podle návrhu může EU dosáhnout až tří procentních bodů nákupem právě těchto uhlíkových kreditů.
Uhlíkové povolenky, nazývané také uhlíkové kredity, se běžně vytvářejí prostřednictvím projektů jako výsadba stromů nebo výstavba větrných elektráren v chudších zemích. Ty za každou tunu emisí, které sníží nebo odčerpají z atmosféry, obdrží jednu povolenku. Jiné země a společnosti, které budou vypouštět vyšší množství skleníkových plynů, mohou pak tyto kredity nakupovat, což jim pomáhá k dosažení vlastních klimatických cílů. Jak to bude fungovat v případě Evropské unie a dosahování jejich klimatických cílů, zatím není úplně jasné a vše se bude dále upřesňovat.
Autor: Evropská komise
Čvc 6, 2025 | Ovzduší
Ekologické organizace vítají návrh Evropské komise snížit emise oxidu uhličitého (CO2) do roku 2040 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990 jako závazný klimatický cíl. Podle ekologů návrh přináší potřebnou předvídatelnost pro firmy i veřejný sektor, aby mohly investovat do dekarbonizace. Některé ocenily také možnost využívat takzvané uhlíkové kredity. Česká vláda s tímto návrhem EK nesouhlasí. Je potřeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty, řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Za logický krok mezi cílem redukovat emise o 55 procent do roku 2030 a uhlíkovou neutralitou do roku 2050, který umožní větší míru předvídatelnosti zejména pro podnikatelský sektor, považuje návrh například Nadace partnerství. Shodne se na tom i s byznysovou platformou Změna k lepšímu. „Nekonečné dohady o procentech nepomáhají byznysu, Evropě ani klimatu. Podniky potřebují – a nyní dostaly – jasný směr, aby mohly investovat s jistotou a sebevědomím,“ podotkl Jenda Perla, výkonný ředitel platformy.
Hnutí Duha zdůrazňuje význam dalšího kroku na cestě ve snížení závislosti na fosilních palivech ve dnech, kdy Evropu sužuje vlna veder. „Nastavení předvídatelných, dlouhodobých kroků je klíčem k tomu, abychom v České republice využili tyto příležitosti pro modernizaci naší ekonomiky a snížení nákladů, které denně platíme za dovoz paliv,“ uvedla Eva Pernicová, mluvčí Hnutí Duha. Organizace Greenpeace kritizuje, že představení návrhu trvalo dlouho, což vytvořilo prostor pro řadu ústupků a výjimek, díky čemuž není jasné, jak bude opatření fungovat. „Při současné úrovni skleníkových plynů máme jen pár let do překročení stanoveného bezpečného limitu globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Oslabený cíl do roku 2040 oslabuje evropský potenciál v dekarbonizaci, podkopává důvěryhodnost EU v klimatických vyjednáváních a vytváří nebezpečný precedens,“ uvedla Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR.
Návrh EK vůbec poprvé počítá s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí, což uvítala i Nadace partnerství. „Česká půda má obrovský potenciál pomoci nám se zmírňováním klimatické změny, musíme ale umět dobře motivovat hospodáře, obce i vlastníky k tomu, aby se jim investice do krajinných opatření vyplácely. Z toho pohledu jsou nástroje jako carbon credits a carbon sinks vítané a potřebné,“ uvedl za nadaci David Kopecký.
Nadace už v současnosti ví o několika českých firmách, které na příležitost čekaly a jsou připravené do uhlíkových kreditů investovat. „Pokud se bude jednat o transparentní a certifikovaný systém, který bude v souladu s jejich dekarbonizačními strategiemi,“ dodal Kopecký.
Na summitu EU minulý čtvrtek v Bruselu český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že nepovažuje za dobré, aby si unie stanovovala další klimatické cíle a přijímala je do roku 2040. Nesouhlasné stanovisko zopakoval Fiala i po jednání české vlády.
Hnutí Duha připomnělo, že Česko má nejmenší podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v EU a také zaostává ve snižování spotřeby energie nebo proměnách dopravy. „Spíše, než na oslabování cíle se musí čeští politici zaměřit na to, jak reálně snížit účty za drahé energie a místo plateb do třetích zemí podpořit rozvoj domácích obnovitelných zdrojů,“ reagovala Pernicová.
Perla tvrdí, že při dobře nastavené evropské i české politice v kombinaci s technologickým vývojem není důvod si myslet, že cíl klimatické neutrality je nad naše síly. Rovněž zdůraznil, že investice do dekarbonizace přináší mimo jiné lepší energetickou bezpečnost a vyšší konkurenceschopnost českých firem na globálních trzích. „Klimatická politika a ekonomická prosperita nejdou proti sobě, ale naopak ruku v ruce,“ dodal.
Návrh vychází z hloubkového posouzení dopadů a doporučení Mezivládního panelu pro změnu klimatu a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu. Musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu.
Autor: Evropská komise
Bře 22, 2025 | Ovzduší
Boj se změnou klimatu a emisemi se zjednodušuje na snižování emisí oxidu uhličitého, řekl Vladimír Kočí z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze na setkání o environmentální udržitelnosti (ESG). Je podle něj nutné řešit širší spektrum skleníkových plynů. Pokud by lidstvo vyřešilo emise oxidu uhličitého, stále by tu existoval problém. Zároveň je podle Kočího potřeba se soustředit nejen na energetiku, ale i na hospodaření v krajině.
Kočí míní, že Česká republika v udržitelnosti zaostává. „Jsme 20 let pozadu. Dlouho jsme si říkali, že klimatický problém neexistuje, a nepracovali jsme na jeho dlouhodobých řešeních,“ míní. Kritizoval také povrchní přístup některých firem i zákazníků, kteří poptávají takzvané ekoprodukty a řešení, ale často ani nevědí, co skutečně chtějí. Podle něj chybí základní vzdělání o interakci člověka a životního prostředí, což vede k nadužívání marketingových pojmů jako bio, eko či zelený.
Mnozí se také podle Kočího soustředí na zástupné parametry namísto konečných řešení. Jako příklad zástupného přístupu zmínil třídění odpadu. „Pyšníme se tím, jak dobře třídíme, ale to samo o sobě nic nevypovídá o tom, kolik se například skutečně recykluje,“ uvedl. Místo zaměřování se na částečná řešení by se podle něj měla hledat opatření s reálným pozitivním dopadem na životní prostředí.
Kočí dodal, že udržitelnost nelze redukovat pouze na ekonomickou výhodnost. „Nejde jen o to, jestli se nám to vyplatí vůči bance. Udržitelnost souvisí i s národní bezpečností a dalšími aspekty,“ zdůraznil. Nerozporoval, že by ekonomické aspekty nebyly důležité, ale nesmí být jediným kritériem rozhodování. „Finanční pohled je bezesporu důležitý, ale zároveň proměnlivý. ESG, tedy soubor kritérií hodnotících environmentální, sociální a správní dopady činnosti firem, nás učí přemýšlet v širších souvislostech a hodnotit dopady v různých parametrech,“ řekl.
Podle Kočího by firmy i veřejné instituce měly přistupovat k udržitelnosti nejen jako k nástroji pro získání výhodnějších úvěrů, ale také jako k dlouhodobé strategii, která zahrnuje environmentální, sociální i bezpečnostní hlediska.
Autor: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Úno 12, 2025 | Ovzduší
Spolek Klimatická žaloba se obrátil na Ústavní soud (ÚS). Požaduje, aby stát přijal konkrétní kroky ke snížení emisí skleníkových plynů. Spolek sdružuje přes 300 členů, žalobu podával spolu s obcí Svatý Jan pod Skalou na Berounsku a dalšími aktéry. Vláda podle nich neplní ani své vlastní klimatické plány. Správní soudy žalobu zamítly. Rozhodnout musí ÚS. Jako soudkyně zpravodajka se bude stížností zabývat Veronika Křesťanová, řekla mluvčí ÚS Kamila Abbasi.
„Stát dosud nepřijal klimatický zákon a nestanovil uhlíkový rozpočet ani konkrétní roční cíle pro dosažení klimatické neutrality. Tato neaktivita státu nemůže být vykládána v neprospěch stěžovatelů a na úkor ochrany lidských práv,“ řekl člen rady spolku Jakub Zamouřil.
Spolek poukazuje na to, že neaktivita státu porušuje právo na příznivé životní prostředí. Zvyšující se teploty a častější extrémy podle spolku zasahují do práva na život a na ochranu zdraví lidí v Česku. „Sucho a další dopady klimatické změny pak dopadají do vlastnického práva a práva vykonávat hospodářskou činnost pro zemědělce, lesníky nebo i obce,“ uvedl Zamouřil.
Městský soud v Praze v roce 2022 žalobě nejprve částečně vyhověl, po zásahu Nejvyššího správního soudu (NSS) ji ale zamítl. Jeho druhé rozhodnutí už NSS potvrdil. Zohlednil i právní závěry velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ten dal loni v dubnu zapravdu skupině švýcarských žen, které žalovaly švýcarskou vládu kvůli nedostatečnému úsilí v boji proti globálnímu oteplování.
Situace kolem české klimatické žaloby je však podle NSS odlišná, rozdíl spočívá například v tom, že Česko je na rozdíl od Švýcarska členskou zemí Evropské unie. Zohledňují se tedy také unijní právní předpisy a mechanismy kontroly. Oproti únoru 2023, kdy NSS rozhodoval poprvé, se výrazně zpřesnily. Kolektivní závazek EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o polovinu ve srovnání s úrovní v roce 1990 se v mezičase promítl jak do sekundárního práva EU, tak do povinností jednotlivých členských států včetně ČR.
Ani při zohlednění závěrů nové judikatury štrasburského soudu nenašel NSS ve vnitrostátním, unijním ani mezinárodním právním řádu povinnost Česka snížit emise skleníkových plynů o více než 80 procent, jak požadovali žalobci. Na druhou stranu, NSS se s nimi ztotožnil v tom, že povinnosti státu v boji proti změně klimatu nekončí splněním požadavků plynoucích z Pařížské dohody.
Autor: Klimatická žaloba
Zdroj obrázku: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/wp-boj-proti-klimatickym-zmenam-se-opira-o-nepresna-data-zeme-hlasi-mene-emisi
Led 5, 2025 | Ovzduší
Ovzduší v Česku se po silvestrovské půlnoci na některých místech výrazně zhoršilo, vliv měla odpalovaná pyrotechnika, ale působily také meteorologické podmínky. V Praze, kde byla část města pod vlivem teplotní inverze, byla situace nejhorší za posledních osm let. Naopak v Brně, kde po půlnoci mírně sněžilo, byly koncentrace prachových částic v ovzduší po silvestrovské půlnoci nejnižší za posledních pět let. Na sociální síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). O nárůstu znečištění ovzduší na silvestra informuje opakovaně.
„Letošní Silvestr se na kvalitě ovzduší na některých místech projevil velmi výrazně,“ uvedli meteorologové. Zároveň poukázali na to, že koncentrace prachových částic krátce po půlnoci jsou ve městech často nejvyšší z celého následujícího roku. Svým složením jsou vysoce toxické a obsahují různé kovy, navíc ve sloučeninách, které jsou pro člověka jedovaté, upozornil ČHMÚ.
Přízemní teplotní inverze, která funguje jako poklička držící znečištění u země, o silvestrovské noci přetrvávala v Praze zejména na severu a severovýchodě města a v centru. „Většina nejvyšších hodinových koncentrací na našich stanicích byla pozorována v Praze,“ uvedl ČHMÚ. Vůbec nejvyšší hodnotu 360,2 mikrogramu prachových částic na metr krychlový naměřila kolem 02:00 stanice Praha-Vysočany.
Nejlepší stav ovzduší za pět let po silvestrovské půlnoci v Brně může být podle meteorologů dán jak nižší intenzitou odpalování pyrotechniky, tak zejména meteorologickými a rozptylovými podmínkami. Roli vždy hraje také umístění měřicích stanic ve městě, upozornil ČHMÚ. To je podle něj dobře patrné například v Uherském Hradišti, kde se koncentrace prachu měří přímo na náměstí, kde lidé pyrotechniku odpalují často. Znečištění ovzduší polétavým prachem tak zde bylo po silvestrovské půlnoci podle meteorologů nejvyšší v širokém okolí.
Také loni ČHMÚ uvedl, že koncentrace prachových částic v ovzduší při silvestrovských oslavách zejména ve městech, kde lidé odpalují zábavní pyrotechniku, výrazně stouply. Nejvyšší znečištění v Česku tehdy zaznamenaly měřicí stanice ve Frýdku-Místku a dále v pražských Vysočanech a Holešovicích.
Autor: ČHMÚ
Pro 22, 2024 | Ovzduší
Výnosy z prodeje emisních povolenek bude možné do budoucna použít výhradně na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Nyní musí být takto využita polovina výnosů. Změnu přinese v návaznosti na směrnice EU novela o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, kterou podepsal prezident Petr Pavel.
Novela nezavádí celý systém obchodování s povolenkami ETS 2, který kromě jiného zahrnuje hlavně povolenky na pohonné hmoty nebo vytápění. Podle kritiků by to vedlo ke zdražení benzinu, nafty, plynu nebo uhlí. Novela vkládá do zákona ze systému ETS 2 pouze jeho část týkající se zavedení nových pravidel pro monitoring a vykazování emisí.
Zákon zavádí pravidlo, že peníze z prodeje emisních povolenek bude možné využít jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Novela reaguje na upravenou směrnici EU, která vyžaduje, aby veškeré výnosy z povolenek byly využity na ochranu klimatu. Předloha také v souladu s evropskou směrnicí upravuje pravidla emisních povolenek pro námořní dopravu. Za nejzávažnější přestupky zvyšuje horní sazbu pokut z pěti na 20 milionů korun.
Provozovatelé letadel budou muset monitorovat dopady například emisí dusíku, částic sazí nebo vodních par na klima. Provozovatelé lodí budou muset zajistit ověření vykazovaných souhrnných údajů o emisích podle pravidel ověřování. Dodavatelé paliv budou muset zjišťovat emise z jimi dodaných paliv a budou muset ministerstvu životního prostředí dodávat vždy do konce dubna odpovídající výkaz za předchozí rok. Výkaz bude muset být ověřený akreditovanou osobou. První výkaz budou podávat v roce 2026 za rok 2025.
Zákon bude nově obsahovat ustanovení, které vychází z případu zkrachovalé hutě Liberty Ostrava. Toto opatření možní ministerstvu životního prostředí zablokovat účet s volnými emisními povolenkami tak, aby mohly být použity pouze na vyřazení povolenek za vypuštěné emise. Podniky by je tak nemohly prodat. Liberty Ostrava je od června v úpadku. Její insolvenční správce huti Šimon Peták dříve uvedl, že povolenky, které firma obdržela, prodala. V době, kdy by na něj přešla dispoziční oprávnění k povolenkám, Liberty podle něj žádné neměla.
Autor: ČTK
Pro 8, 2024 | Ovzduší
Česko vypouští příliš mnoho emisí skleníkových plynů, uvedl spolek Klimatická žaloba. Nechal si vypracovat dvě zahraniční vědecké studie od expertů z univerzity v Manchesteru a Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA). Studie tvrdí, že Česko už vyčerpalo svůj takzvaný zbývající uhlíkový rozpočet nebo ho v následujících třech letech vyčerpá. Jde o množství oxidu uhličitého, které může lidstvo ještě vypustit do atmosféry, aniž překročí hranici oteplení planety s nezvratnými následky.
V listopadu Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost spolku, který žádal po českých ministerstvech konkrétnější opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. V návaznosti na to zástupci zástupci spolku sdělili, že se proti rozhodnutí budou bránit ústavní stížností. Ústavnímu soudu mají v plánu předložit nově vypracované studie.
Vědci z mezinárodního institutu zjistili, že Česko vyčerpalo svůj podíl na takzvaném uhlíkovém rozpočtu už nejpozději v roce 2021. To znamená, že už vypustilo více skleníkových plynů, než by mělo, pokud chce přispět k udržení globálního oteplování pod hranicí stanovenou Pařížskou dohodou. Podle autorů studie by Česko mělo co nejdříve začít podnikat kroky, jako je například zachytávání uhlíku. Pokud bude otálet, množství emisí, které bude nutné kompenzovat, se ještě zvýší. To by znamenalo ještě větší zátěž v budoucnu, jak pro stát, tak pro jeho obyvatele.
Druhá studie, kterou zpracovali dva odborníci z univerzity v Manchesteru, měla mírnější kritéria hodnocení. Česko podle ní má od roku 2025 zbývající uhlíkový rozpočet, tedy množství skleníkových plynů, které ještě může vypustit, mezi 165 a 333 miliony tun oxidu uhličitého. Odpovídá to přibližně dvěma až třem rokům emisí při současném tempu. Ročně Česko vypouští téměř 100 milionů tun oxidu uhličitého.
Pokud chce Česko dosáhnout uhlíkové neutrality a přispět k naplnění Pařížské dohody, musely by jeho emise začít okamžitě prudce klesat, a to o 13 procent ročně. Autoři druhé studie zároveň upozornili na to, že i s novými plány na ochranu klimatu, které vláda navrhla, Česko vypustí mnohem více emisí, než by podle globální dohody mělo.
Spolek Klimatická žaloba sdružuje přes 300 občanů České republiky. Spolu s obcí Svatý Jan pod Skalou na Berounsku, několika zemědělci a lesníky podali žalobu na čtyři ministerstva, která nesou hlavní odpovědnost za ochranu klimatu v Česku. V červnu 2022 zaznamenali aktivisté úspěch u Městského soudu v Praze, jehož rozsudek následně zrušila vyšší instance. Nyní se tedy spolek obrátí na Ústavní soud. Spolek Klimatická žaloba ČR je občanská iniciativa, která usiluje o to, aby česká vláda přijala odpovědnost za klimatické závazky a efektivněji reagovala na změnu klimatu.
Autor: Klimatická žaloba
Pro 3, 2024 | Ovzduší
V Česku je navzdory zákazu nadále v provozu jako hlavní zdroj tepla téměř 100.000 neekologických kotlů. Jejich počet se postupně snižuje, protože velké množství zařízení je na hranici své životnosti. V příštím roce tak firmy očekávají výměnu dalších desítek tisíc nevyhovujících kotlů, uvedl to prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka. Zákaz kotlů, které nesplňují parametry třetí a vyšší emisní třídy, platí od letošního září. Tehdy lidé v Česku využívali jako hlavní zdroj tepla téměř 150.000 nevyhovujících kotlů.
„Výrobci i instalatérské firmy mají v drtivé většině objednávky až do konce roku,“ popsal aktuální situaci na trhu Lyčka. Výjimkou jsou podle něj pouze tepelná čerpadla, u nichž firmy evidují výrazný pokles zájmu. Asociace to přičítá odložení investic ze strany domácností.
Nových objednávek v současné době vzhledem k topné sezoně moc nepřibývá, uvedl dále Lyčka. „Nicméně je cítit zájem potenciálních zákazníků, takže předpokládáme, že příští rok by mohl být z pohledu výroby a instalací srovnatelný s tím letošním, tedy cca 200.000 nových teplovodních zdrojů tepla do výkonu 50 kW,“ dodal šéf asociace. Podle statistik asociace je v Česku více než 200.000 nevyhovujících kotlů, jako hlavní zdroj tepla jich slouží nyní nejspíš méně než 100.000.
V příštím roce výrobci očekávají výměnu zhruba 30.000 zařízení. „Velké množství nevyhovujících kotlů je již na hranici své životnosti, která je 15 až 20 let, a zejména starší a sociálně slabší lidé se chystají je nahradit až v okamžiku, kdy definitivně doslouží,“ řekl Lyčka.
Připomněl, že množství výměn ovlivní i přístup obcí, které mají dohled nad dodržováním zákazu neekologických kotlů na starosti. Pokuty za vytápění nepovoleným zdrojem mohou dosahovat až 50.000 korun, a to opakovaně. Místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal při zářijovém spuštění zákazu řekl, že většina obcí plošné kontroly nechystá. Prioritou je podle něj informovat domácnosti o možnostech výměny. Sankce by podle něj měla být až nejzazší možností řešení situace. Aktuální statistiky zjištěných pochybení svaz nyní neuvedl.
Ministerstvo životního prostředí shromažďuje data o kontrolách a sankcích jednou za rok, k dispozici je tak bude mít až v příštím roce v září. „Nepředpokládáme však, že by obecní úřady k pokutování již přistoupily v nějakém větším rozsahu, zákaz vstoupil v účinnost teprve nedávno,“ uvedla mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. Obce podle ní mají od úřadu metodiky, jak ke kontrolám přistupovat. Zohledňovat mají přitom například to, zda domácnosti aktivně plánují nevyhovující kotel vyměnit. „Cílem v tuto chvíli není snaha udělovat pokuty, ale pokusit se dosáhnout náhrady či ukončení provozu nevyhovujícího zdroje v nejbližším náhradním termínu,“ dodala Krejčí.
Autor: Asociace podniků topenářské techniky
