Lis 9, 2024 | Ovzduší
Takzvané kotlíkové dotace, určené na výměnu nevyhovujících kotlů v domácnostech, přispěly v letech 2014 až 2022 ke snižování znečištění ovzduší. Naproti tomu dotace určené na snižování emisí z průmyslu se na snížení objemu vypouštěných škodlivých látek, jako jsou oxid siřičitý a oxidy dusíku, podílely jen minimálně. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo životního prostředí (MŽP) s některými závěry NKÚ nesouhlasí. Celkový přínos vynaložených peněz podle něj vystihují nepřesně.
Kontrola prověřovala 16,2 miliardy korun vyplacených v letech 2014 až 2022 ze státního rozpočtu a z EU na projekty zaměřené na zlepšování kvality ovzduší. NKÚ uvádí, že MŽP vynaložilo až 103,5 milionu korun určených na omezování prašnosti v průmyslu neúčelně. Peníze podle NKÚ směřovaly na nákupy zařízení, jejichž hlavním účelem nebylo snižování prašnosti. Šlo podle něj zejména o kolové nakladače. Tvrzení o neúčelně vynaložených penězích ministerstvo odmítá. Nakladače podle něj fungují jako nosiče zametacích nástaveb. „V rámci provozu v dotčených průmyslových provozech přispívají k významnému omezení prašnosti,“ argumentuje resort.
Ministerstvo životního prostředí podpořilo 111.000 výměn nevyhovujících kotlů v domácnostech celkovou částkou 12,7 miliardy korun. „Tyto výměny přispěly ke zlepšení kvality ovzduší a snížily závislost na fosilních palivech. V letech 2014 až 2022 se kotlíkové dotace podílely na snížení objemu vypouštěných prachových částic 18 procenty. Peněžní prostředky vynaložené na výměny nevyhovujících zdrojů vytápění domácností za kotle s nižšími emisemi znečišťujících látek tak NKÚ vyhodnotil jako účelné,“ stojí ve zprávě úřadu. Kontrolní úřad ale poznamenává že v době ukončení kontroly zůstávalo v provozu ještě více než 150.000 nevyhovujících kotlů 1. a 2. emisní třídy. Od září letošního roku přitom platí zákaz jejich provozování.
Na snižování emisí z průmyslu vynaložilo ministerstvo v letech 2014 až 2022 celkem 2,9 miliardy korun. „Ačkoliv je průmysl významným zdrojem znečištění ovzduší oxidem siřičitým a oxidy dusíku, přispěly podle NKÚ vynaložené prostředky ke snížení těchto vypouštěných emisí jen minimálně – méně než jedním procentem,“ uvádí NKÚ.
MŽP v reakci uvedlo, že snížení emisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku bylo pouze vedlejším cílem finančním podpory. Hlavním cílem dotací směřovaných do průmyslu podle něj bylo snížení emisí prachových částic. „A právě u těch, jak vyplývá ze zprávy NKÚ, došlo ke značnému snížení díky dotacím MŽP,“ poukazuje resort. Snížení emisí prachových částic je v rozporu s vyzněním zprávy NKÚ významné, uvedlo ministerstvo.
Kontrolní úřad připomíná, že v roce 2015 schválila vláda cíl dosáhnout plnění imisních limitů na území ČR stanovených právními předpisy ČR i EU v roce 2020. „NKÚ při kontrole zjistil, že tento cíl ve stanoveném termínu splněn nebyl. V uvedeném roce i v letech následujících byly některé imisní limity nadále významně překračovány, a to zejména v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji, což má negativní dopad na zdraví obyvatel,“ stojí ve zprávě NKÚ. Podle Evropské agentury pro životní prostředí je znečištění ovzduší vůbec největším zdravotním rizikem souvisejícím s životním prostředím v Evropě, podotýká úřad.
Plnění imisních limitů je celoevropský problém, v roce 2020 ale mělo Česko do té doby nejlepší kvalitu ovzduší a pozitivní trend trvá, uvedlo MŽP. Připouští, že vytčené cíle byly splněny o něco později než v roce 2020. „Důvody jsou však komplexní a zahrnují vlivy na místní, národní i mezinárodní úrovni,“ hájí postup ministerstvo.
Autor: NKÚ
Lis 9, 2024 | Ovzduší
Někteří členové sněmovního výboru pro životní prostředí na jeho schůzi vznesli námitky k návrhu rozpočtu ministerstva životního prostředí (MŽP) na příští rok. Poslanci se zaměřili především na očekávané příjmy z prodeje emisních povolenek, které jsou podle některých nadhodnocené o deset miliard korun. Emisní povolenky jsou unijní nástroj, kdy provozovatelé z energeticky náročných odvětí platí za vypouštění emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů.
Ministerstvo v rozpočtu na nadcházející rok odhaduje příjmy z emisních povolenek na 30 miliard korun. Poslanec Ondřej Babka (ANO) zmínil, že uvedená částka při dnešních cenách emisních povolenek nerealistická. Podle Babky by měla být predikce příjmů konzervativnější, přičemž uvedl, že prognóza počítá s cenou povolenky až 104 eur, tedy 2636 korun, což podle něj není pravděpodobné. Aktuální cena emisní povolenky je 63,27 eura za tunu emisí oxidu uhličitého, což je v přepočtu 1603 korun. „Tímto postupem se uměle vylepšuje státní rozpočet, což není odpovědné. Podle mého názoru by příjmy z emisních povolenek měly být nastaveny na reálnější úroveň, což by podle odhadu znamenalo o deset miliard korun méně,“ řekl Babka. Výboru následně nedoporučil rozpočet schválit, dokud nedojde k úpravě.
Vrchní ředitel sekce ekonomicko-provozní MŽP Aleš Kašpar uvedl, že příjmy z povolenek vycházejí z aktuálních odhadů a cenových rozmezí. „Rozpočet je vždy plán, který může být upravován podle potřeby. Pokud by došlo k výkyvům, je ministerstvo připraveno tento rozpočet přehodnotit,“ dodal. Kašpar dále řekl, že ministerstvo srovnává navrhované příjmy s rozpočty z minulých let a podle nich jsou nynější odhady přesnější.
Berenika Peštová (ANO) má taktéž značné pochybnosti, jelikož rozpočet počítá s cenami povolenek nad 100 eur. „Víme, jak se ceny nyní pohybují a příjmy v rozpočtu jsou nastřelené. Emisní povolenka nad 100 eur by kompletně zabila náš průmysl,“ míní. Dodala, že reálnější by bylo očekávat příjem mezi 18 až 22 miliardami korun. „Pokud ministerstvo upraví rozpočet na tato čísla, ráda jej podpořím,“ dodala Peštová.
Příjmy ministerstva mají v příštím roce dosáhnout téměř 55,5 miliardy korun, téměř o 39 miliard méně než letos. Z toho přibližně 14,6 miliardy pokryjí peníze ze zdrojů Evropské unie a finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska.
Autor: MŽP
Říj 20, 2024 | Ovzduší
Dlouhodobé vdechování prachu z ovzduší může podle lékařů kromě onemocnění plic, dýchacích cest nebo astmatu přispívat také ke vzniku chorob srdce, cév nebo demence, informovala o tom Česká pneumologická a ftizeologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. V legislativním procesu je v současné době novela zákona, která má za cíl prašnost, například ze staveb či demolic, omezit.
Problematické je podle odborníků především dlouhodobé vdechování drobných prachových částic, které se do vzduchu dostávají například při průmyslové činnosti, přesunu stavebních hmot, z intenzivní automobilové i letecké dopravy nebo při rozsáhlých lesních požárech.
„WHO (Světová zdravotnická organizace) vypočítalo hodnotu, při které je množství polétavých částic PM2,5 ve vzduchu bezpečné pro zdraví. V České republice ji splňuje pouze několik málo horských odlehlých oblastí. Lépe na tom nejsou ani další země střední Evropy,“ uvedl předseda odborné společnosti Vladimír Koblížek.
Drobné částice jsou zhruba 30krát tenčí než lidský vlas, snadno tak při nádechu proniknou do plicní tkáně. V ní pak mohou zvyšovat riziko respiračních infekcí, spolupodílet se na vzniku astmatu, chronické obstrukční plicní nemoci nebo při dlouhodobému vystavení jejich působení i rakoviny plic. „Děti, jejichž matky v době těhotenství dýchaly znečištěný vzduch, se mohou rodit s nízkou porodní váhou a později se u nich může projevit ADHD nebo autismus,“ uvedl Koblížek. U starších lidí zase častěji hrozí nemoci srdce nebo různé formy demence, ženy žijící v blízkosti dálnic podle zahraniční studie citované odbornou společností častěji onemocní rakovinou prsu.
„Na zdravotní problémy si však můžeme zadělat také přehnanou čistotností. Hojné využívání dezinfekce v domácnostech může vést k rozvoji astmatu,“ citoval studii skandinávských plicních lékařů Koblížek.
Novela zákona má ovzduší proti nadměrné prašnosti chránit několika kroky. Dává například povinnost více omezovat prašnost při stavbách a demolicích, například protiprašnými sítěmi na lešeních při rekonstrukci fasád nebo vysazováním zeleně kolem staveb. Upravuje také zavádění nízkoemisních zón, do nichž by města mohla zakázat vjezd starším typům automobilů.
Novela má také zavést minimální vzdálenosti obytné zástavby od zdrojů znečištění, především prachu či zápachů. Při plánování výstavby pro bydlení nebo občanskou vybavenost nebo při umístění například výrobního podniku v blízkosti domů bude muset obec počítat s minimální vzdáleností odstupu v délce obvykle okolo 200 metrů, maximálně až 500 metrů.
Autor: Česká pneumologická a ftizeologická společnost
Říj 12, 2024 | Ovzduší
Za největšího znečišťovatele roku 2023 označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny, stejně jako v předešlém roce. Loni nicméně podle ekologů kleslo množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí, například rtuti, což vysvětlují například evropskou snahou nahrazovat elektřinu z uhlí obnovitelnými zdroji. Mezi nejvýznamnější firmy, které se podílely na znečištění, patří Spolana Neratovice nebo elektrárny Počerady a Chvaletice. Naopak na nižší příčky žebříčků spadla huť Liberty Ostrava, která v roce 2023 omezovala výrobu. Ekologové novinářům představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).
Mezi největší znečišťovatele patří podle ekologů hlavně provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje. Lukáš Hrábek za Greenpeace ČR uvedl, že emise skleníkových plynů i nebezpečných toxických látek nejvýrazněji klesly u uhelných elektráren. „Nestalo se to ale kvůli nějaké snaze či dobré vůli jejich provozovatelů, ale hlavně kvůli tomu, že byly v loňském roce méně často v provozu,“ dodal Hrábek.
Ekologové nicméně upozorňují na to, že uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice jsou stále největší znečišťovatelé toxickou rtutí, protože mají rozsáhlé výjimky z emisního limitu. Elektrárna Počerady vypustila v emisích do ovzduší, vody a půdy 306 kilogramů rtuti a jejích sloučenin, oproti předchozímu roku jde o pokles o 23 procent. Elektrárna Chvaletice vypustila oproti roku 2022 téměř o polovinu méně rtuti.
Celkové množství vypuštěné rtuti meziročně kleslo z 2231 kilogramů na 1593 kilogramů, což ekologové považují za dobrou zprávu. Přesto je Česko podle nich významným znečišťovatelem rtutí. Vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh tvrdí, že by pomohlo odstavení největších zdrojů, podle jejich analýzy by emise oxidu uhličitého klesly o více než šest milionů tun a neohrozilo by to dodávky elektřiny ani tepla.
Největším zdrojem emisí skleníkových plynů je podle žebříčků Elektrárna Počerady, vypustí více než čtyři miliony tun. Meziroční snížení činí 20 procent. Na druhém místě s 3,5 milionu tun jsou Elektrárny Tušimice, které vypustily o pět procent více skleníkových plynů. Nejvíce rakovinotvorných látek vypouští chemička Spolana Neratovice, a to 34.811 kilogramů, meziročně o téměř deset procent méně. Ekologové tvrdí, že Spolana zlepšila svou výrobní technologii, proto znečišťuje méně. Společnost Deza Valašské Meziříčí množství rakovinotvorných látek navýšila o víc než polovinu, a umístila se tak na druhém místě v žebříčku.
Na meziročním snížení emisí se podle Jindřicha Petrlíka ze spolku Arnika významně podílí formaldehyd. Zatímco v roce 2022 provozy vypustily přes 30.000 kilogramů formaldehydu, loni to bylo 8000. Jde o nejnižší množství od roku 2004. „Přes osm tun za rok odpovídá tomu, co minulý rok ohlásil jediný znečišťovatel,“ uvedl Petrlík.
Za takzvaného skokana roku označili ekologové největšího výrobce polystyrenu v ČR Synthos Kralupy. Za loňský rok zvýšil množství vypuštěného styrenu o více než 100 procent.
Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Arnika sestavuje žebříčky 20 let a vychází z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede ministerstvo životního prostředí. Za ohlašovací rok 2023 data poskytlo 1218 provozů.
Autor: Arnika
Zář 14, 2024 | Ovzduší
Podíl pokročilých biopaliv v pohonných hmotách by se měl postupně zvyšovat tak, aby v roce 2030 činil 5,5 procenta. Počítá s tím doporučení sněmovního výboru pro životní prostředí k vládní novele zákona o ochraně ovzduší, kterou Sněmovna projednávala ve druhém čtení. Navyšování podílu pokročilých biopaliv vyplývá z požadavku evropské směrnice. Jde o biosložku převážně rostlinného původu, například ze slámy, řas a podobných materiálů. Půjde i o obnovitelná paliva nebiologického původu Samotná novela především rozšiřuje počet firem s povinností nepřetržitého monitoringu znečištění životního prostředí.
Dodavatelé vybraných pohonných hmot také budou muset zajistit snížení emisí skleníkových plynů ve stanoveném rozsahu proti stanovené základně. V roce 2026 se bude muset snížit o 6,25 procenta na hodnotu 11 procent v roce 2030.
Novela přichází v předložené podobě také s tím, že firmy také budou muset vedle kontinuálního sledování emisí škodlivých látek omezit prašnost při stavbách či demolicích. Novela upravuje také zavádění nízkoemisních zón, do nichž by města mohla zakázat vjezd starším typům automobilů. Novelu před dalším schvalováním probere sněmovní výbor pro životní prostředí.
Cílem řady opatření novely je podle vlády zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a obcích, více využívat digitální nástroje a snížit administrativu. Norma má stanovit jednoznačná pravidla pro jednorázová měření emisí i pravidla pro firmy, která musejí omezit třeba pomocí postupné odkrývky povrchu, protiprašnými sítěmi na lešeních při rekonstrukci fasád nebo vysazováním zeleně kolem staveb.
Výsledky z měření emisí mají firmy nově předávat výhradně digitálně do centrálního registru, a to přímo měřicími skupinami, což omezí administrativu. Dosud firmy musejí výsledky měření posílat v papírové podobě Českému hydrometeorologickému ústavu a České inspekci životního prostředí. Díky povinnosti nepřetržité kontroly technologií skončí dohady, zda firmy skutečně používají filtry nebo odhlučovače průběžně, i když se znečišťující látky zrovna neměří. Povinnost kontinuální kontroly se od roku 2026 dotkne nově 7700 zdrojů, celá řada provozovatelů už ale nepřetržité měření podle vlády nainstalovala. Od roku 2028 se povinnost rozšíří na sektory tavení skla, nerostů, petrochemie nebo výroby vápna a dřevotřísky.
Poslanec ODS Václav Král navrhl rozšířit výjimku z kontinuálního měření na všechny plynové zdroje, tedy na motory a turbíny. Povinnost ohlašování kontinuálního měření emisí kritizovala poslankyně ANO Berenika Peštová. Poukazovala na to, že v podnicích jsou daná pracoviště vybavena uzavřenými systémy, aby se nemohla stát terčem kybernetických útoků a nesmí být připojena ani na internet. Podniky to podle ní vnímají jako riziko. Předložila proto pozměňovací návrh, který povinnost předávat online tyto údaje ruší. Poukazovala na to, že už nyní mají podniky povinnost České inspekci životního prostředí data poskytnout, takže nová povinnost podle ní nedává smysl. Argumentovala i tím, že obdobnou povinnost nemají ani sousední země.
Poslanci ODS Jan Hofmann a Jan Bureš navrhli upravit doporučení výboru pro životního prostředí ohledně přimíchávání biosložky tak, že navyšují maximální podíl vyspělých biopaliv z 1,7 procenta na 2,4 procenta. Půjde o biopaliva z potravinářských a krmných plodin. Tento podíl se pak započítává do povinnosti snižování emisí. Předkládající poslanci uvádějí, že nepůjde o povinnost přimíchávání, ale o možnost volby. Peštová to kritizovala s tím, že Česku to nic nepřinese a výhodu z toho budou mít pouze dodavatelé takových paliv. Navíc je podle ní v rozporu se směrnicí RED III.
Autor: MŽP
Zář 8, 2024 | Ovzduší
Nevládní organizace Hnutí Duha a Greenpeace a právní expertní skupina Frank Bold podaly ústavní stížnost na výjimku pro vypouštění emisí rtuti a oxidů dusíku, kterou od úřadů získala elektrárna Chvaletice v letech 2019 až 2021. Za protiústavní považují například to, že výjimka byla elektrárně udělena navzdory jejímu negativnímu hodnocení podle metodiky ministerstva životního prostředí. Nesouhlasí také s tím, že vypuštění více než tuny toxické rtuti soudy označily jako činnost, při níž nebude závažně znečištěno životní prostředí.
Olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě výjimku dvakrát zrušila, Nejvyšší soud rozhodnutí vždy vrátil. Napotřetí pak krajský soud výjimku potvrdil. Protože Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost ekologických organizací, podaly nyní stížnost k Ústavnímu soudu.
Krajský soud elektrárně Chvaletice přiznal přechodné období do 17. srpna 2027 s mírnějšími emisními limity pro oxidy dusíku ve výši 190 mikrogramů na metr krychlový a pro rtuť ve výši 23 mikrogramů na metr krychlový. V této lhůtě musí provozovatel předkládat pravidelné zprávy o ladění a doplňování technologií na snížení emisí a o dosažených výsledcích.
Původně měla elektrárna v integrovaném povolení emisní limit pro oxidy dusíku 200 miligramů na metr krychlový, nově platí roční průměrná koncentrace 175 miligramů na metr krychlový. U rtuti v minulosti žádný emisní limit neplatil, nyní je stanovena roční průměrná koncentrace na sedm mikrogramů na metr krychlový. Elektrárna také může podle integrovaného povolení v době mimořádných stavů při problémech se zajištěním dodávek energií v letošní topné sezoně limity pro oxidy dusíku a rtuti překročit. Po dobu trvání mimořádného stavu jsou mírnější, což doporučilo i ministerstvo životního prostředí. Při mimořádném stavu může elektrárna vypouštět roční průměrnou koncentraci oxidů dusíku 185 miligramů na metr krychlový, u rtuti platí limit 21 mikrogramů na metr krychlový.
Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun. V roce 2022 vyrobila rekordních 4,9 terawatthodiny (TWh) elektřiny. V minulosti podstoupila nákladnou rekonstrukci. Aby dosáhla požadovaných emisních limitů pro rtuť a oxidy dusíku, musela by investovat další vysoké částky. Výjimka umožňuje dočasně zachovat mírnější limity.
Autor: Hnutí Duha a Greenpeace
Zář 8, 2024 | Ovzduší
Sněmovní hospodářský výbor doporučil Sněmovně schválit vládní novelu zákona o emisních povolenkách, která především zavádí, že peníze z prodeje emisních povolenek bude možné využít jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výbor neobdržel žádné pozměňovací návrhy. Návrh novely reaguje na upravenou směrnici EU, která vyžaduje, aby veškeré výnosy z povolenek byly využity na ochranu klimatu.
Dosud musela být takto použita polovina těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Část peněz bude možné využít například na administrativní náklady spojené s fungováním systému emisních povolenek nebo na příspěvky některým mezinárodním organizacím v souvislosti se závazky v ochraně klimatu.
Zpravodajka k návrhu Berenika Peštová (ANO) opět poukazovala na to, že ministerstvo životního prostředí nepřevádí celou evropskou směrnici, ale jen to, co nemá dopad na občany. Podle ní je to kvůli tomu, že je před volbami. Vláda ale podle ní vystavuje stát riziku sankcí ze strany Bruselu pro nesplnění transpoziční povinnosti, protože zavádí jen malou část ze systému obchodování s povolenkami EU ETS 2. V tomto systému se bude za emise skleníkových plynů platit i v silniční dopravě nebo za vytápění pro bydlení. Panují obavy z rozsáhlých dopadů na ceny a zdražování.
Podle vyjádření vrchního ředitele sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Petra Holuba podporuje většina průmyslu plné zavedení systému ETS 2 kvůli narovnání podmínek, protože část podniků podle něho podléhá povolenkám již nyní, zatímco jiné nikoli. To ale odmítl předseda výboru Ivan Adamec (ODS), který zdůraznil, že „poslanci zastupují občany.“ Podotkl také, že vše nakonec zaplatí střední třída. Řekl také, že nezná nikoho, kdo by zvedl ruku pro úplnou implementaci evropské směrnice.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již v červenci řekl, že se Česko pokusí v Evropské unii prosadit zrušení, nebo alespoň podstatné odložení začátku účinnosti systému emisních povolenek ETS 2. Podle ministra by cenu povolenek zaplatily domácnosti a firmy. Vyjádřil také obavy z toho, že by systém povolenek mohl snížit konkurenceschopnost Evropské unie proti zbytku světa.
Novelu projednal ve středu i výbor pro životní prostředí. Ředitel Holub poslancům řekl, že výbor k němu se souhlasem ministerstva přijal čtyři pozměňovací návrhy. Jeden z nich, nazvaný „lex Liberty“ podle zkrachovalé hutě Liberty Ostrava, podle Holuba umožní ministerstvu životního prostředí zablokovat účet s volnými emisními povolenkami tak, aby mohly být použity pouze na vyřazení povolenek za vypuštěné emise. Podniky by je tak nemohly prodat.
Liberty Ostrava je od června v úpadku. Její insolvenční správce huti Šimon Peták uvedl, že povolenky, které firma již dříve obdržela, prodala. V době, kdy by něj přešla dispoziční oprávnění k povolenkám, Liberty podle něj žádné už neměla.
Emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, hlavně oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu. Vykazovat emise musejí i letecké společnosti.
Autor: Sněmovní hospodářský výbor
Srp 28, 2024 | Ovzduší
Ekologové upozornili na to, že ministři snižují klimatické cíle, což podle ochránců přírody škodí nejen ekonomice, ale i životnímu prostředí. Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo životního prostředí podle ekologů v tichosti upravily návrhy Státní energetické koncepce ČR a Politiky ochrany klimatu v ČR. Důvody podle nich úřady nesdělily. Ministerstvo průmyslu sdělilo, že udělalo drobné formulační úpravy, jejichž účelem je zajistit konzistenci všech dokumentů.
Nové dokumenty obsahují podle ekologů nižší cíle pro snižování emisí skleníkových plynů a ochranu klimatu pro roky 2030 a 2050. Poukázali na to, že na jednání vlády 17. července byl dokument Politiky ochrany klimatu v ČR (POK) s cílem snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 59 procent oproti roku 1990, ale vláda tehdy projednání odložila. V nově upraveném dokumentu ve vládním systému eKlep je nyní uveden cíl 55 procent. Přitom dosažitelné snížení v ČR je podle odborného modelování, které je podkladem pro strategie, až 68 procent, uvedli ekologové. Mezi organizacemi, které ji zaslaly, jsou Hnutí Duha, Centrum pro dopravu a energetiku, Calla, Greenpeace a Zelený kruh.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání vlády 17. července řekl, že nesouhlasí s klimatickými dokumenty Politika ochrany klimatu a Národní klimaticko-energetický plán. Uvedl, že jsou příliš nákladné a měly by se upravit. Někteří analytici dříve sdělili, že dokumenty mohou vést ke zdražování energií a paliv.
Mluvčí ministerstva průmyslu (MPO) Marek Vošahlík uvedl, úřad klimatické cíle nepřehodnocuje. „Česká republika je vázána klimatickými cíli stanovenými evropskou legislativou dosáhnout klimatické neutrality na úrovni EU do roku 2050 a do roku 2030 snížit emise o 55 procent oproti roku 1990,“ uvedl. Organizace také poukázaly na to, že původně měla vláda pro rok 2050 stanovit cíl dosažení klimatické neutrality, ale nyní k ní má pouze směřovat. Uvedly rovněž, že tyto změny v dokumentech udělala ministerstva bez udání důvodů a bez širší diskuze. Ekologové to považují za špatný krok, který bude na úkor ochrany životního prostředí i modernizace ekonomiky.
Organizace také již v minulosti ze stejného důvodu kritizovaly podle nich nízký cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů. „Ani před snížením emisních cílů nešlo vládní klimatické a energetické strategie označit za český Green Deal. Od začátku nedostatečně využívají potenciál výroby elektřiny z čistých obnovitelných zdrojů a ignorují doporučení Evropské komise na jeho zvýšení,“ řekl Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha. Podle Vošahlíka je podstatou strategických dokumentů předkládaných ministerstvem zmapovat cíle a opatření, ke kterým se Česko zavázalo. „Analyzujeme v nich tedy, jaký dopad bude mít jejich naplňování z hlediska rozvoje naší energetiky, plnění klimatických závazků, zajištění bezpečnosti dodávek, ale také makroekonomického vývoje České republiky a dopadů na spotřebitele,“ sdělil.
Autor: MPO
Srp 8, 2024 | Ovzduší
Největší flotila vodíkových autobusů v ČR vyjede ve Středočeském kraji koncem roku 2025. Deset vodíkových autobusů začne jezdit v okolí Mníšku pod Brdy u Prahy. Mezi kraji jde o první podobný projekt. Bezemisní vozy využijí takzvaný zelený vodík, který má původ v obnovitelných zdrojích. Náklady na pořízení vozů přesáhnou 154 milionů korun, většinu by jich měla pokrýt evropská dotace. Technologie pro výrobu a čerpání vodíku poskytne společnost ČEZ ESCO, hodnotu investice neupřesnila, řekli středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) a místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
V Mníšku pod Brdy podle nich vznikne největší český elektrolyzér pro výrobu vodíku. Elektřinu potřebnou k výrobě vodíku poskytne vodní elektrárna ČEZ Vrané nad Vltavou.
Středočeské hejtmanství se věnuje takzvané dekarbonizaci veřejné dopravy dlouhodobě. Už nyní na linkách krajské veřejné dopravy jezdí elektrobusy, a to v Kutné Hoře, v Kladně a na Benešovsku. Lépe, než elektropohon by vodíkové autobusy měly obstát i v členitém terénu, který je právě třeba v okolí Mníšku. V železniční dopravě má v regionu pomoci ke snižování emisí mimo jiné chystané využití syntetických paliv. „Myslím si, že do několika málo let bude veřejná doprava ve Středočeském kraji bezemisní,“ uvedla hejtmanka.
Cenu provozu odhaduje krajský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN) u autobusu na vodíkový pohon na 100 až 150 korun za kilometr, u dieslových je to přibližně 45 až 60 korun za kilometr a u elektrobusů kolem 70 korun za kilometr. Ceny ovlivňuje nejen spotřeba paliva, ale též náklady na servis a podobně. Syntetická paliva se budou v kraji testovat u železničních vozů RegioFox od přelomu srpna a září. Podle Boreckého snižují uhlíkovou stopu až o 90 procent. Z pohledu celkových nákladů na provoz znamená jejich užití nárůst přibližně o 15 až 20 procent.
Autobusy budou jezdit na linkách číslo 446, 517 a 688. Jejich dojezd má činit 300 až 350 kilometrů, jedno plné načerpání vodíku trvá zhruba 15 minut. Konkrétně budou jezdit nízkopodlažní vozy Solaris Urbino 12 hydrogen. Organizace Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK) už dříve uzavřela s dopravcem Martin Uher Bus smlouvu spolupráci. Společnost zajistí provozování vodíkových autobusů.
Vodíkový pohon je oproti dieselům výrazně dražší, vyšší je i pořizovací cena autobusů. Nevýhodou je nízká energetická účinnost a stejně tak i nutná výstavba plniček a nedostatek dodavatelů zeleného vodíku. Naopak výhodou je rychlé doplňování paliva, vysoký dojezd, nízká hlučnost a vysoká životnost palivových článků. Podle vodíkové strategie ČR je odhadovaná spotřeba této komodity v ČR v roce 2050 od 1,1 do 1,8 milionu tun. Hlavní uplatnění má mít vodík především v těžko elektrifikovatelných oblastech, například v chemickém průmyslu, a také v nákladní, dálkové a regionální dopravě.
Autor: Středočeský kraj
Čvc 30, 2024 | Ovzduší
Emise skleníkových plynů nejsou tím největším problémem lodní dopravy, mnohem horší jsou emise oxidu síry a dusíku nebo prachových částic, řekl Jan Freidinger z organizace Greenpeace ČR. Uvedl, že 90 procent světového obchodu využívá lodní dopravu a podle predikcí bude podíl této přepravy narůstat. Mimo emise mají lodě negativní dopady na mořské ekosystémy a živočichy.
Po moři se realizuje podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) 77 procent evropského zahraničního obchodu. Ačkoliv na začátku pandemie covidu-19 v roce 2020 poklesla vytíženost lodní dopravy, agentura očekává její nárůst v nadcházejících desetiletích. „Je to dáno tím, že spotřebitel si zvyknul na dostupné, i když ne vždy kvalitní, ale levné zboží z Číny, které může mít za pár dní u sebe doma,“ řekl Freidinger. Dá se říct, že environmentální dopady jsou velké a stále se prohlubují. „Jejich výčet je pestrý. Prvním problémem jsou emise. Před časem se objevily informace, že největší světové lodě produkují emise jako stovky milionů aut. Tento argument byl ale používán především například proti zavádění šetrnějších opatření v automobilovém průmyslu, jako je elektromobilita,“ přiblížil Freidinger. Největším problémem jsou podle něj emise prachových částic a emise oxidu síry nebo oxidu dusíku. „Lodní doprava povětšinou využívá odpadní produkty z rafinerií jako mazut, těžkou ropu a velmi nekvalitní paliva. Znečištění oxidy síry je obrovský. Proto Mezinárodní námořní organizace před lety stanovila pravidla emisních norem, které snižují oxidy síry o více jak polovinu. I tak to ale přetrvává jako obrovský problém,“ řekl Freidinger. Podle EEA emise oxidu siřičitého z lodí vplouvajících do evropských přístavů dosáhly v roce 2019 přibližně 1,63 milionu tun.
Zpráva agentury uvádí, že se lodě v EU na celkových emisích skleníkových plynů v dopravě podílejí 13,5 procenta, což je umisťuje na třetí místo za silniční dopravu a letectví.
Freidinger uvedl, že vzhledem k očekávanému nárůstu lodní dopravy, se samozřejmě zvýší i emise skleníkových plynů, neboť se zatím nedaří ve velkém zavádět technologie, které by je snižovaly. „Je nutné ale připomenout, že například EU má v rámci Green Dealu plán v tomto segmentu zavést bezuhlíkové technologie do roku 2050, zároveň byla lodní doprava zahrnuta do obchodování s emisními povolenkami,“ řekl. Mladá fronta Dnes napsala, že čeští provozovatelé dieselových vlaků a lodí nebudou muset od roku 2027 platit za emisní povolenky jako jiní dopravci, kteří využívají fosilní paliva. Deník upozorňuje na to, že podíl lodní dopravy i naftových vlaků je v ČR nízký.
Z environmentálního hlediska je lodní doprava problematická také kvůli hluku, který může narušovat přirozený život vodních živočichů. „Hluk může kytovcům a dalším druhům znemožňovat orientaci, dalším úskalím jsou střety lodí s těmito zvířaty,“ řekl Freidinger. Lodní doprava také znečišťuje vody při haváriích, například v podobě ropných skvrn nebo když se část nákladu dostává fyzicky do vody. Objem ropy přepravované po moři sice vytrvale roste, avšak z celkového celosvětového počtu 62 středních až velkých havárií s únikem ropy se za poslední desetiletí odehrálo pouze osm ve vodách EU, uvedla EEA.
Autor: Greenpeace
