Na Ústecku, Děčínsku, Chebsku, Moravskoslezsku a v pohraničí Beskyd a Javorníků chybí dobrovolníci na pomoc s ochranou srnčat, která se ukrývají na loukách a při sečení jim hrozí zranění nebo usmrcení, uvedl to spolek Zachraň srnče a společnost Farmíto, která poskytuje mimo jiné nákup pozemků. Spolek by uvítal zapojení pilotů dronů a majitelů dronů s termovizí, ale i pomoc do terénu, která by hlídala srnčata a následně je vypouštěla zpět do přírody. Kvůli nedostatečné domluvě mezi zemědělci a myslivci, nevhodným způsobům sečení a chybějícím dotacím na technologie k detekci mláďat každoročně v ČR zahyne následkem sečení až 60.000 srnčat, uvedl dříve partnerský spolek Stop sečení zvířat.
Srnčata jsou obzvlášť zranitelná v květnu a červnu, protože zemědělci vjíždějí do porostů vojtěšek nebo trav naposledy v září a pak až v květnu následujícího roku. V mezičase nastává období klidu, kdy má zvěř tendence plochy obydlovat. „Když je srnče větší, dokáže utéct. Když je čerstvě narozené, leží strnule. Všechny tyto nuance mají dobrovolníci v malíčku díky letité praxi, ale potřebujeme více rukou, a hlavně více dronů a dronařů,“ uvedla Irena Křesáková, předsedkyně spolku Zachraň srnče. Nedostatek pilotů je podle Křesákové na Moravskoslezsku, které se vyznačuje vysokou intenzitou zemědělství, a aktivní skupiny chybí i v Ústeckém kraji. Častý výskyt zvěře je i v pohraničí Beskyd a Javorníků, ve zmíněných oblastech je ale špatná dostupnost a chybí tam týmy, které by srnčata ochránily.
Zásahový tým tvoří obvykle pilot, který ovládá dron a sleduje obraz z termokamery, a terénní dobrovolníci, kteří srnčata po sečení vypustí zpět do přírody. Kontakty na záchranné skupiny i mapu s vyznačením, kde pomoc chybí, najdou lidé na stránkách spolku Zachraň srnče i na webu Stop sečení srnčat, který dobrovolnické skupiny organizuje. V současnosti je v Česku zhruba 60 skupin a vznikají další. Právě vyhledávání a vynášení mláďat z louky ráno, přímo v den sečení, je podle ochránců srnčat nejjistější způsob, jak je zachránit. Velmi s tím pomáhají moderní technologie, zejména drony, detektory pohybu, termovize či akustické plašiče. „Dron s termovizí je přelomový, protože najde srnče i ve vysoké trávě, a my ho bezpečně přemístíme dřív, než přijede traktor,“ podotkla Křesáková.
I přes větší dostupnost moderních technologií upozorňuje spolek Stop sečení srnčat na častá úmrtí, která jsou mimo jiné způsobena nedostatečnou domluvou mezi zemědělci a myslivci. Zemědělec by měl podle mysliveckého zákona sekat pole od středu ke krajům, aby měla zvěř šanci uniknout, použít techniku s účinným plašičem a předem seznámit myslivecký spolek s dobou a místem zemědělských prací. Za nesplnění povinností vyplývajících ze zákona hrozí sankce až 10.000 korun.
Spolek Stop sečení srnčat ale upozorňuje, že zemědělci jsou závislí na počasí, které termíny sečení ovlivňuje, a ne vždy sečou pole zmíněným způsobem podle zákona. Situace v terénu se nicméně vzhledem k lepší informovanosti a zapojení dobrovolníků do preventivních akcí zlepšuje, dodal spolek.
Autor: Zachraň srnče a Farmíto