Bře 29, 2026 | Zvířata
Vědci objevili v etiopských horách nový druh nenápadného hmyzožravého savce, který váží jen dva až tři gramy. Patří mezi bělozubky, což je podčeleď rejskovitých. Pod názvem Crocidura stanleyi nový druh popsal mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Výsledky výzkumu publikoval časopis Journal of Vertebrate Biology a informovala o nich Lucie Peřinová z tiskového oddělení akademie.
Bělozubka pochází z Etiopské vysočiny, což je území s rozmanitou faunou a mnoha druhy savců, které se nikde jinde nevyskytují. Objev se podařil díky použití speciálního typu pastí a následné kombinaci morfologické analýzy s genetickými daty.
„Naše studie ukazuje, že i u relativně dobře známých skupin, jako jsou savci, stále existuje skrytá druhová diverzita, zejména v biologicky bohatých, ale nedostatečně prozkoumaných regionech,“ uvedl Josef Bryja, ředitel Ústavu biologie obratlovců AV ČR a spoluautor studie. Podílel se na terénním výzkumu i molekulárních analýzách.
Objev má význam nejen pro systematiku, tedy vědní obor zabývající se popisem a tříděním organismů, ale také pro ochranu přírody. Nově popsané druhy často obývají velmi omezená území a mohou být ohroženy změnou klimatu či ztrátou přirozeného prostředí dříve, než si jejich existence lidstvo vůbec všimne.
„Každý nově popsaný druh je připomínkou toho, kolik biodiverzity ještě neznáme a jak snadno o ni můžeme přijít, pokud ji nezačneme systematicky chránit,“ uvedl Yonas Meheretu, etiopský spoluautor studie, který nyní působí na univerzitě v Umea ve Švédsku.
Nově popsaný druh je pojmenovaný na počest zoologa Billa Stanleyho z přírodovědného muzea v Chicagu, jenž zasvětil život studiu afrických savců. V roce 2015 během terénního výzkumu v Simienských horách poprvé odchytil drobného rejskovitého savce, o kterém se domnívali, že by mohlo jít o dosud neznámý druh. Tragicky však zemřel krátce po zahájení expedice a definitivního potvrzení svého objevu se nedožil.
Jeho kolegové následně v terénních výzkumech pokračovali, analyzovali nově získaný i starší muzejní etiopský materiál a s využitím moderních metod potvrdili, že jde o nepopsaný druh. O deset let později se pak oficiálně dostal do vědecké klasifikace.
Pro 21, 2025 | Zvířata
Zoologická zahrada v Ústí nad Labem představila novou vizuální identitu. Odkazuje na směřování organizace, která chce být blíž přírodě i návštěvníkům. Základní barvou organizace, pod kterou patří také útulek, je zelená. Vzhled je postaven na jednoduchosti, hravosti a srozumitelnosti, uvedla ředitelka Ilona Pšenková. Změna přichází téměř po dvaceti letech v době, kdy zoo realizuje první projekty plánu rozvoje a připravuje důležité ekologické a chovatelské projekty.
„Chceme lidem srozumitelně a zábavně přibližovat svět, ve kterém žijeme, a práci, kterou děláme. I proto se mění jazyk, kterým k nim promlouváme,“ řekla Pšenková. Instituce mění podle ředitelky náhled na fungování. V plánu jsou projekty zaměřené na šetrné nakládání s vodou, obnovitelné energie a podporu místní biodiverzity.
Autorem loga a nové vizuální identity je grafik Pavel Trávníček, který na realizaci spolupracoval se studiem JinJan. „Úkol nebyl jednoduchý, v průběhu tvorby vedení zoo přinášelo mnoho podnětů, které jsme společně zpracovávali do jednotného funkčního celku,“ uvedl architekt studia Jindřich Ráftl. Změna identity není podle ředitelky jen kosmetická úprava, ale vnější odraz toho, co se děje uvnitř zoo, která má být místem poznání, odpočinku a zážitků. Grafickým základem je písmo shoika, které je podle tvůrců jednoduše čitelné, funkční a dobře funguje v tištěném prostoru. Logo má horizontální i vertikální podobu. Základním pilířem je barevná paleta. Zelená, jako hlavní barva, odkazuje na život, přírodu a udržitelnost. Doplňkové barvy, oranžová, modrá a růžová, slouží pro ilustrace, zvýraznění sdělení nebo tematické materiály a kampaně, má evokovat energii a svěžest. Barvy jsou podle autorů navrženy tak, aby byly dostatečně kontrastní a mohly se snadno kombinovat v tištěné podobně i on-line prostředí.
Jedním z nejvýraznějších prvků nové identity jsou ikonicky stylizované ilustrace zvířat. „Chtěli jsme mít možnost z jednotlivých prvků vyskládat i různá zvířata, geometrické, jednoduché, přesto hravé a kreativní, vizuálně přitažlivé pro všechny věkové skupiny,“ uvedla Pšenková. Prvky nové vizuální identity se budou v zoo objevovat postupně. Zahrada chce připravit také nový web. Nové logo už mají zaměstnanci na uniformách. Novou vizuální tvář zoo si mohou zájemci prohlédnout ve videu zveřejněném na webu zahrady a na facebooku.
Samostatně zpracovaná je nová značka Centra pro zvířata v nouzi při zoo. Logo útulku pracuje s tvarem stylizovaného útočiště, pracuje s typologií vizuální identity zoo, ale kombinuje sytou oranžovou a tmavě červenou barvu. „Díky jasné a důstojné vizuální značce lidé lépe pochopí, co útulek a lidé v něm dělají. Navíc centrum letos slaví 30 let od založení, takže nová vizuální identita je pro tuto instituci takovým dárkem,“ uvedla Pšenková.
Autor: Zoo Ústí nad Labem
Pro 7, 2025 | Zvířata
Způsob, jakým larvy potemníka druhu Zophobas rozkládají plasty, zkoumají vědci z Ústavu chemie a biochemie (ÚCHB) Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Chtějí porozumět roli enzymů a dalších proteinů v tomto procesu. Jejich zjištění by mohla pomoci vyvinout ekologičtější biotechnologické postupy rozkládání plastů.
Výroba plastů globálně každoročně přesahuje 400 milionů tun, přičemž se recykluje jen malá část. „Většina plastů končí na skládkách, ve spalovnách nebo uniká do přírody, kde dlouhodobě ohrožuje ekosystémy i potravní řetězce. Proto zkoumáme, jak larvy potemníka Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Zjištění by mohla vytvořit pevný základ pro vývoj nových, šetrných a biologicky orientovaných technologií recyklace plastů,“ uvedl Tomáš Do z ÚCHB, který se na výzkumu podílí.
Larvy potemníka druhu jsou známé i jako takzvaní superčervi. Tento hmyz je schopen se živit materiály s nízkou výživovou hodnotou. V posledních letech se ukázalo, že tyto larvy dokážou konzumovat a částečně rozložit široké spektrum syntetických polymerů, včetně polystyrenu (PS), polyethylenu (PE) či polyethylentereftalátu (PET). Larvy plasty nejdříve mechanicky rozkoušou a ve střevech pak jejich vlastní enzymy společně s mikroorganismy dokážou takto narušený plast chemicky rozkládat.
Vědci chtějí pochopit principy, které larvy k rozkládání plastů používají. „Pokud identifikujeme klíčové enzymy a metabolické procesy během degradace, můžeme je pak využít samostatně, bez nutnosti použití larev,“ doplnil Do.
První průběžné výsledky potvrzují, že larvy dokážou nejen různé typy plastů rozkládat, ale dokonce na nich i dlouhodobě přežívat. Výzkum může přispět k vývoji enzymů a mikrobiálních systémů, které budou schopné plasty rozkládat mnohem efektivněji než současné technologie. Využít by jej mohly především biotechnologické firmy, které se enzymatickou a mikrobiální recyklací plastů zabývají.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Pro 2, 2025 | Zvířata
Čápi bílí letos zažili druhou nejúspěšnější sezonu v jedenáctileté historii programu Čapí hnízda. Česká společnost ornitologická (ČSO) zaznamenala 838 hnízd s vzrostlými mláďaty, o jedno hnízdo více než loni. Letos se také zapojilo rekordních 1262 dobrovolných pozorovatelů hnízd.
„Na hnízdech se nám podařilo pozorovat o 21 párů více než v předchozí sezoně, konkrétně jsme je pozorovali na 1034 hnízdech. Z nich nakonec úspěšně vyhnízdilo 838 párů, které vyvedly celkem 2373 mláďat. To je o 147 mláďat méně než loni, kdy se z 849 hnízd podařilo vylétnout 2520 mláďatům,“ uvedla koordinátorka programu Čapí hnízda Gabriela Dobruská. Dodala, že i přes to jde o druhý nejúspěšnější rok v historii programu.
Úspěšnost sezony hodnotí ornitologové podle počtu vzrostlých mláďat. „Malá mláďata nemůžeme do vyhodnocení zahrnout, protože byla pozorována ve věku, kdy jsou ještě hodně zranitelná. Zvláště dlouhotrvající deště, kroupy nebo prudké ochlazení mohou být fatální. Proto je velmi důležité, že dobrovolníci sledují hnízda opakovaně,“ uvedla Dobruská.
Letos dobrovolníci sledovali hnízdění až do konce u naprosté většiny hnízd. „Ke konci sezony nám chyběly záznamy u několika desítek hnízd zejména v Plzeňském a Karlovarském kraji. Po naší výzvě se však nakonec podařilo většinu těchto hnízd zkontrolovat,“ řekla Dobruská. Chybí informace o osudu mláďat z osmi hnízd.
Ornitologové sledují hnízdění čápů se zapojením veřejnosti od roku 2014. Postupem času vznikla dynamická celorepubliková mapa s hnízdy čápa bílého, z které je u jednotlivých hnízd patrné, v jaké fázi je hnízdění jednotlivých párů či zda je potřeba kontrola hnízda.
Podle ČSO počet čápů dlouhodobě roste. „Od roku 2014 narostl počet hnízdících párů o více než 30 procent a s nimi i počet mláďat. Oproti prvnímu roku programu, kdy čápi vyvedli přes 1500 mláďat, byl jejich počet v posledních dvou letech o více než 800 vyšší,“ uvedla Dobruská.
Čápi poprvé hnízdí kolem pátého roku života, jsou však záznamy i o hnízdění dvacetiletých ptáků. Vlastní hnízdění začíná koncem dubna. Na dvou až pěti vejcích sedí čápi přes měsíc a další dva měsíce mláďata krmí – partneři se v péči střídají. Většina čápů svá hnízdiště opustí koncem července, načež se shromažďují na loukách. Na sklonku srpna se pak vydávají do Afriky.
Autor: ČSO
Pro 2, 2025 | Zvířata
Evropský parlament a Rada EU, která zastupuje členské státy, dosáhly předběžné dohody o zlepšení životních podmínek psů a koček a o omezení krutých obchodních praktik. Dohoda poprvé v historii stanoví minimální pravidla pro celou Evropskou unii, uvedla Rada EU. Cílem je zlepšit životní podmínky psů a koček chovaných chovateli, prodejními zařízeními a útulky a zároveň zlepšit ochranu spotřebitelů a bojovat proti nelegálnímu obchodu. Opatření jsou namířena hlavně proti takzvaným množírnám.
Nová pravidla spočívají v identifikaci všech psů a koček, včetně těch, kteří již mají své vlastníky. Fyzické osoby však nemusí splňovat povinnosti určené pro zařízení. Požadavky jsou zamýšleny jako minimální standardy pro harmonizaci trhu Evropské unie. Členské státy si mohou, pokud si to přejí, zavést i přísnější pravidla.
„Se zvířaty se musí zacházet řádně a nesmí se s nimi nelegálně obchodovat. Jsem opravdu hrdý na to, že jsme vyjednali dohodu – dokonce první svého druhu – která stanoví přísnější pravidla pro obchod se psy a kočkami, což nám umožňuje řešit problémy chovů štěňat a nelegálního obchodu se zvířaty,“ uvedl dánský ministr zemědělství Jacob Jensen, jehož země nyní EU předsedá. „Zavádíme minimální standardy pro dobré životní podmínky zvířat, stanovujeme pravidla pro sledovatelnost a harmonizujeme legislativu. Je to velké evropské vítězství a důležitý krok správným směrem pro dobré životní podmínky zvířat v Evropě,“ dodal.
Vyjednavači se dohodli, že psi a kočky chovaní v EU, včetně těch v soukromém vlastnictví, budou identifikovatelní pomocí mikročipu a budou registrováni v národních databázích. Prodejci, chovatelé a útulky budou mít čtyři roky na to, aby se připravili na platnost předpisu, zatímco pro majitele domácích mazlíčků, kteří zvířata neprodávají, bude toto opatření povinné po deseti letech pro psy a po patnácti letech pro kočky.
Nová pravidla například určují, že jsou zakázány některé chovatelské praktiky, jako je příbuzenské křížení (mezi rodiči a potomky, mezi sourozenci a nevlastními sourozenci a mezi prarodiči a vnoučaty). Bolestivé mrzačení, jako je kupírování uší, ocasů nebo odstraňování drápů, je rovněž zakázáno, s výjimkou případů, kdy jsou takové praktiky nařízené veterinářem. Psi musí mít rovněž denní přístup do venkovního prostoru nebo musí být denně venčeni. To platí pro psy starší osmi týdnů. „Dnes jsme učinili důležitý krok k zavedení skutečného řádu v obchodu se psy a kočkami v EU. Díky přísnějším pravidlům ohledně chovu a sledovatelnosti bude pro nelegální obchodníky mnohem těžší se skrývat,“ uvedla zpravodajka návrhu v Evropském parlamentu, česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropský konzervativců a reformistů (ECR). „Bojujeme proti těm, kteří považují zvířata za prostředek k rychlému zisku, a vytváříme rovné podmínky pro poctivé chovatele. Naše poselství je jasné: domácí mazlíček je člen rodiny, ne předmět nebo hračka,“ dodala. Předběžnou dohodu musí před jejím formálním přijetím a vstupem v platnost potvrdit ještě opětovně Rada EU i Evropský parlament.
Občané Evropské unie vlastní přes 72 milionů psů a více než 83 milionů koček. Obchod se psy a kočkami v posledních letech značně vzrostl a jeho roční hodnota činí 1,3 miliardy eur (32,4 miliardy Kč), uvedla již dříve Evropská komise. Životní podmínky zvířat při profesionálním chovu se ale v jednotlivých členských státech liší a často se objevují informace o špatném zacházení. Rovněž prudce vzrostl nelegální obchod se psy a kočkami, k čemuž přispěl rostoucí internetový trh, jehož prostřednictvím se nyní realizuje 60 procent veškerého prodeje psů a koček v Evropské unii.
Autor: Evropský parlament
Pro 2, 2025 | Zvířata
Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR vyvinuli ve spolupráci s anglickým kolegy model strojového učení, který jim pomáhá rozpoznávat takzvaná parazitická vejce nakladená v hnízdech. Při rozpoznání vejce, které do hnízda nepatří, dosahuje model, který pracuje s fotografiemi, 97 procent úspěšnosti, zatímco lidé je dokázali rozeznat v 87 procentech případů.
Nejznámějším příkladem takzvaného hnízdního parazitismu, kdy pták klade svá vejce do cizích hnízd a nechává tak péči o svá mláďata jiným, je kukačka obecná. Ta svá vejce klade do hnízd jiných druhů ptáků. Mnohem méně prozkoumaný je ale tento jev uvnitř stejného druhu. Vědci jej znají například od některých druhů kachen, vrabců nebo špačků.
„Zatímco kukaččí vejce se na první pohled často liší od vajec hostitele, odhalit parazitické vejce v hnízdě stejného druhu je mnohem obtížnější, protože se od ostatních odlišuje jen minimálně. Nová studie ukázala, že i zkušení ornitologové se při vizuální identifikaci parazitických vajec často mýlí. Dosavadní výzkumy proto spoléhaly především na genetické testy, které sice poskytují spolehlivé výsledky, ale jsou finančně a časově náročné. I to je důvod, proč zůstává vnitrodruhový hnízdní parazitismus dosud poměrně málo prozkoumanou strategií,“ uvedl hlavní autor studie Michal Šulc.
Model vznikl na základě snůšek vlaštovčích hnízd, u nichž už vědci tento jev popsali. „Pro jeho vytvoření jsme použili data o vzhledu 270 vlaštovčích vajec od 54 různých samic a zohlednili jsme všechny hlavní znaky vajec – velikost, tvar, zbarvení i skvrnitost. Na základě těchto informací se model nejprve naučil rozlišovat, jak podobná si jsou vejce snesená jednou samicí, a jak se naopak vejce liší mezi různými samicemi. Následně jsme vytvořili téměř 2000 ‚uměle parazitovaných‘ hnízd, abychom otestovali přesnost modelu při určování cizího vejce,“ dodal Michal Šulc.
Model i návod k jeho použití jsou volně dostupné a vědci doufají, že usnadní budoucí výzkum hnízdního parazitismu u ptáků.
Autor: Akademie věd
Lis 9, 2025 | Zvířata
Podkladovou barvu vajec u kukačky obecné určují geny děděné výhradně po samicích, zatímco u příbuzné kukačky východní mohou do tvorby skvrnitosti zasahovat i geny otcovské. Vyplývá to z nové mezinárodní studie, na které se podíleli také vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV ČR), jenž o tom informoval.
Výzkumný tým z Ústavu Maxe Plancka pro biologickou inteligenci, Mnichovské univerzity a z ÚBO AV ČR analyzoval genomy téměř 300 kukaček obecných z 11 ras od Velké Británie po Kamčatku. Studie ukázala, že podkladovou barvu vajec určuje mitochondriální DNA a pohlavní chromozom W, tedy části genetické informace děděné po mateřské linii. U kukačky východní ovlivňují skvrnitost vajec také geny zděděné po otcích.
„Pracovali jsme s bezprecedentně rozsáhlým souborem: šlo o stovky jedinců z 11 ras a celokontinentální pokrytí. To nám umožnilo oddělit vliv genů zděděných pouze po mateřské linii od genů zděděných od obou pohlaví,“ uvedl spoluautor studie z ÚBO AV ČR Michal Šulc.
Kukačka obecná je hnízdní parazit, který klade svá vejce do hnízd jiných pěvců a spoléhá na to, že hostitel podvržené vejce neodhalí. Každá samice snáší po celý život stejný typ vejce a specializuje se na konkrétního hostitele, v Česku zejména na rákosníky. Mateřsky vázaná dědičnost podkladové barvy umožňuje udržet tuto specializaci napříč generacemi, i když se samci páří se samicemi různých ras. „Pro kukačku je dokonalé napodobení vajec hostitele naprosto klíčové. Náš výzkum potvrzuje, že příroda pojistila podkladovou barvu přes samičí linii, zatímco prostor pro variabilitu zajišťují geny otcovské,“ doplnil Marcel Honza z ÚBO AV ČR. „Výsledek naší studie vysvětluje starou záhadu, proč má kukačka obecná, ačkoli se jedná o jeden ptačí druh, tak rozmanitě zbarvená vejce,“ dodal Šulc.
Pro hostitele je podkladová barva hlavním vodítkem k odhalení podvrženého vejce, skvrnitost pak jemně dolaďuje mimikry. „Podkladová barva je základní klíč, který musí sedět. Skvrnitost je pak jemné ladění. Dává smysl, že evoluce ponechala prostor pro drobné odchylky, které mohou napomáhat přizpůsobování se různým hostitelům,“ uvedl Petr Procházka z ÚBO AV ČR.
Autor: Akademie věd ČR
Říj 27, 2025 | Zvířata
Ústecká zoologická zahrada v sobotu otevře nové expozice pro gibony bělolící – Les gibonů. Akce se uskuteční v sobotu od 12:00. Upravený prostor pro opice je ve výběhu jelenů sika v horní části areálu. Rozpočet na expozici byl několik milionů korun. Nejdražší položkou bylo vybudování chovatelského zařízení a zabezpečení, informovala o tom ředitelka zoo Ilona Pšenková.
„Je to expozice, která je rozdělená na dvě části. Jednou hlavní částí je samotný Les gibonů, což je středový zapojený lesní porost uprostřed výběhu jelenů sika. Druhou částí je malé chovatelské zázemí, kam se giboni uchylují v době, kdy potřebují veterinární péči nebo nějakou kontrolu,“ popsala podobu expozice ředitelka. Zvířata zoo přesouvá z pavilonu opic. Pavilon čeká demolice. Nahradí ho nová expozice.
Ve výběhu je několik porostů, které jsou mimo lesík. Na nich jsou umístěné krmné platformy. Ředitelka proto očekává, že se opice budou přesouvat i na tyto pro návštěvníka viditelnější stanoviště. Zoo bude mít v programu komentované krmení, kdy by měla být nejvyšší šance zvířata v expozici zahlédnout. „Navíc máme v lesíku umístěnou kameru. Do budoucna uvažujeme, že návštěvníci budou moci gibony pozorovat on-line,“ dodala Pšenková.
V překladu gibon znamená chodící po větvích, dlouhé silné paže s hákovitými prsty mu umožňují plynulý pohyb z větve na větev. Mezi nimi překonává vzdálenost až 15 metrů. U gibonů je výrazný rozdíl mezi samci a samicemi. Samci jsou až na bílé licousy celí černí, samice jsou béžovohnědé. Giboni bělolící jsou dlouhodobě monogamní. Žijí v malých rodinných skupinkách, které tvoří jeden samec, jedna samice a jejich nedospělá mláďata. Zvířata jsou specifická svými výraznými zvukovými projevy. Samec se samicí se ve zpěvu doplňují a označují si tak své teritorium. Zpívají zvláště po ránu. Giboni v současnosti patří mezi kriticky ohrožené druhy a jejich počty neustále klesají. Výskyt je omezen pouze do několika drobných lokalit ve Vietnamu a Laosu. Jejich počty klesají v důsledku vypalování tropických deštných lesů, lovu na maso a pro tradiční asijskou medicínu, podle které mají rozemleté kosti gibonů pomáhat od bolestí.
Autor: ZOO Ústí nad Labem
Říj 18, 2025 | Zvířata
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, policie a Česká inspekce životního prostředí prověřují výskyt a možný původ medvědů v Česku. Situaci sledují i ministerstva zemědělství a životního prostředí. Předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota uvedl, že situaci nelze zlehčovat. Experti na velké šelmy ale označili opakovaná hlášení o výskytu medvědů v ČR za dezinformace a šíření poplašné zprávy. Policie ČR uvedla, že pokud se výskyt medvěda potvrdí, zajistí s odborníky jeho odchyt a umístění do karantény.
V posledních týdnech se objevila hlášení o údajném pozorování medvědů. Týkala se Senožat na Pelhřimovsku, vojenského újezdu Hradiště v Doupovských horách na Karlovarsku či Přerovska. Všechny dostupné důkazy podle Janoty nasvědčují tomu, že medvědi se v daných oblastech skutečně vyskytovali či ještě vyskytují. Podle expertů na velké šelmy ale neexistuje důkaz potvrzující, že jde o medvědy. „V případě akutně hrozícího nebezpečí Policie ČR zasáhne standardním způsobem,“ uvedli policisté.
Pokud by se zjistilo, že medvěd nepochází z volné přírody, budou policisté prověřovat spáchání trestného činu obecné ohrožení, týrání zvířat, případně trestného činu neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy. Podle Státní veterinární správy mají v Česku pro domácí chov povolení tři subjekty, v nichž je celkem šest medvědů. Dále správa ve dvou cirkusech eviduje sedm medvědů, a další chovají zoologické zahrady. Veterináři nicméně nemají od chovatelů žádné informace o tom, že by medvědi uprchli z chovů.
Ani ministerstvo zemědělství nemá žádné informace, že by medvědi pocházeli z úniků nebo záměrného vypuštění jedinců z chovu, napsal úřad ČTK. Pokud to bude nutné, situaci bude resort dál sledovat a vyhodnocovat.
Veřejnost může případná pozorování poslat na e-mail: medved@aopk.gov.cz. Agentura ochrany přírody ale vyzvala lidi k opatrnosti, vzhledem k nejistému původu zvířat je obtížné odhadnout jejich reakci při setkání s člověkem. „V případě blízkého setkání, kdy byste se s ním setkali napřímo, se opatrně a pomalu vzdalte, nesnažte se s ním navázat kontakt a ihned volejte Policii ČR,“ uvedla Jindřiška Jelínková z agentury.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) potvrdilo, že věc prověřuje a je dohodnuté s policisty, myslivci i orgány ochrany přírody na společném postupu. „Ten je takový, že pokud se výskyt medvěda na Vysočině potvrdí, Policie ČR ve spolupráci s odborníky na odchyt velkých šelem zajistí jeho odchyt a umístění do karantény v Zoo Dvůr Králové,“ napsala mluvčí MŽP Veronika Krejčí.
Střety medvědů s člověkem nejsou ojedinělé na Slovensku. Kabinet slovenského premiéra Roberta Fica proto letos v dubnu po opakovaných střetech schválil návrh na odstřel 350 medvědů. Podle sčítání z letošního května žilo v zemi ve volné přírodě na 1200 medvědů, nyní provádí Slovensko nové sčítání. Slovenský ministr cestovního ruchu a sportu Rudolf Huliak označil v roce 2023 medvědy za biologickou zbraň Bruselu k likvidaci slovenského venkova.
Podle Janoty je potřeba prověřit, zda medvědy do Česka někdo záměrně nepřeváží z jiných států a následně je nevypouští. O důvodech záměrného vypouštění nechtěl příliš spekulovat, mohlo by jít ale například o snahy navrátit medvěda do české krajiny, řekl. Teorie o tom, že by medvědi unikli z domácích chovů, považuje za nepravděpodobné. Nemyslitelné je pak podle myslivců to, aby medvědice s medvídětem urazila do Česka stovky kilometrů ze Slovenska.
Přirozenou migraci ze Slovenska nebo výskyt volně žijících medvědů na území ČR mimo oblast Beskyd či Bílých Karpat aktuálně vyloučilo i ministerstvo životního prostředí. „Pokud se potvrdí, že se skutečně jedná o medvědy, tak do Doupovských hor či na Vysočinu nemohli dorazit přirozenou cestou, ale jedná se pravděpodobně o zvířata uniklá ze zájmového chovu,“ uvedla Krejčí.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) se domnívá, že by výskyt medvědů mohl souviset s častějšími kontrolami nelegálních chovů. „Pokud se jedná o vypuštěná zvířata, nelze vyloučit, že se jedná o reakci chovatelů na tento zvýšený tlak s cílem se zvířete nepozorovaně zbavit,“ uvedl ředitel inspekce Petr Bejček.
V ČR se medvědi vyskytují především v Beskydech, kam migrují ze Slovenska. V Čechách se objeví ojediněle. Někdy se zatoulají dál od Beskyd do Jeseníků, na Českomoravskou vrchovinu nebo do Oderských vrchů. Mimo volnou přírodu se tak medvědi chovají jen v chráněných výbězích nebo zoologických zahradách.
Medvěd hnědý je chráněný zákonem i mezinárodními úmluvami. Jeho lov je v Česku možný pouze na základě výjimky, která dosud podle ministerstva zemědělství (MZe) nebyla udělena. „V rámci ochrany přírody a s cílem minimalizovat možné konflikty s lidmi i hospodářskými zvířaty je nutné situaci i nadále pečlivě monitorovat a v případě potřeby přijímat příslušná opatření,“ dodala za MZe Karla Mráčková.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Říj 18, 2025 | Zvířata
Výkyvy teplot a potravy ovlivňují růst mláďat čolků horských. Zatímco nepravidelná dostupnost potravy růst zpomaluje, kolísání teplot může naopak podpořit prodlužování těla. Na překvapivý jev upozornil nový výzkum Ústavu biologie obratlovců ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR, který publikoval časopis Functional Ecology.
Zatímco dlouhodobý vliv nevyzpytatelných podmínek na evoluci druhů je dobře známý, méně se ví o tom, jak zvířata reagují v krátkodobém horizontu, během života konkrétního jedince. Otázka je stále aktuálnější, protože s postupující klimatickou změnou roste nepředvídatelnost počasí i výkyvy v dostupnosti potravy.
Tým vědců zkoumal, jak na náhodné změny reagují mláďata čolků horských, což jsou drobní obojživelníci žijící v lesích po celé Evropě. V laboratorním experimentu vystavili 120 mláďat různým kombinacím stálých a náhodných teplot i pravidelného a nepravidelného přísunu potravy. „Během několika týdnů jsme sledovali, jak se v závislosti na různých podmínkách mění jejich růst, spotřeba energie v klidu (rychlost standardního metabolismu) a míra pohybové aktivity v novém prostředí,“ uvedl vedoucí studie Lumír Gvoždík z brněnského Ústavu biologie obratlovců. Nepravidelná dostupnost potravy růst čolků zpomaluje. Zvířata přibírala méně na hmotnosti i na délce. Naopak kolísání teplot vedlo k rychlejšímu prodlužování těla, i když čolci váhově nepřibírali. Náhodnost teplotních podmínek tedy ovlivnila, jak čolci rozdělují energii mezi růst a hmotnost. Průměrně se metabolismus ani chování významně neměnily, ale různí čolci reagovali odlišně na změny teploty.
Variabilita v reakcích může být klíčová pro přežití druhů v době častějších klimatických extrémů. „Je to jako sázet v ruletě na více čísel, abyste zvýšili šanci na výhru. Stejně se chová i populace čolků. Někdo se více hýbe a má rychlejší metabolismus, někdo se pohybuje méně a spotřebovává méně energie. To populaci zajistí, že za nepředvídatelných podmínek alespoň část přežije a bude prosperovat,“ uvedl Gvoždík.
Autor: Akademie věd ČR
