Říj 7, 2025 | Zvířata
Vědci popsali téměř kompletní želví krunýř z lokality Ahníkov na Mostecku starý přibližně 20 milionů let. Krunýř a jednotlivé úlomky hřbetního krunýře objevil Zděněk Dvořák v roce 1995. Od roku 2023 ho zkoumali paleontologové. Informoval o tom Milan Chroust z Geologického ústavu Akademie věd ČR. Druh této želvy získal jméno podle želvy z filmu Nekonečný příběh.
Želví krunýř náleží příbuznému druhu dnes žijící želvy mohutné. Želva mohutná je čtvrtá největší želva na světě a zároveň největší asijská želva. Doposud neznámý druh byl pojmenován Manouria morla, na počest obří želvy z románu Nekonečný příběh Michaela Endeho, která je známá též jako Morlor díky českému dabingu stejnojmenného filmu.
V současnosti žijící želva mohutná či její příbuzná želva dlaždicová téměř nemá známé zkamenělé předky. „Nečekali jsme, že tyto želvy budou mít příbuzné v Evropě, natož v Česku. Výzkum ukazuje, že želvy blízké rodu Manouria se pravděpodobně vyvinuly v Evropě a až poté se rozšířily do Asie, kde přežívají do dnešních dnů,“ uvedl Chroust.
Zjištění mění představy o evoluci těchto želv. Oproti jiným suchozemským želvám jedí hlívovité houby a rády tráví čas blízko vody. „V Evropě tyto velké suchozemské želvy vyhynuly z důvodu klimatických změn, pravděpodobně kvůli ochlazení na konci miocénu,“ dodal.
Krunýř želvy nalezli vědci v lokalitě, která podle nich velice připomíná takzvané Bažiny smutku ze zmíněného filmu. „Námi popsaná želva pochází z prastaré skupiny suchozemských želv. Zároveň je nejstarším popsaným druhem tohoto rodu. Ta podobnost rekonstrukce lokality Ahníkov s Bažinami smutku je nezaměnitelná a při výběru jména jsme nemohli volit jinak,“ řekl Chroust.
Autor: Geologický ústav Akademie věd ČR
Říj 7, 2025 | Zvířata
Na Velkém otvickém rybníku u Chomutova snižují vodohospodáři hladinu, aby mohli zkontrolovat technický stav opevnění z betonových panelů. Biologický dozor s ústupem hladiny zajišťuje přesun mlžů, a to škeble říční a silně ohroženého velevruba malířského, řekla mluvčí Povodí Ohře Dana Zikešová.
„Na vodním díle provádíme mimořádnou manipulaci. Chceme snížit hladinu přibližně o 1,35 metru,“ uvedla Zikešová. Denně hladina klesne až o 20 centimetrů. Na základě výsledků průzkumu opevnění, které tvoří betonové panely, nechá povodí zpracovat projektovou dokumentaci. „Samotnou opravu opevnění předpokládáme v příštím roce,“ řekla mluvčí. Z projektové dokumentace vzejde podle ní nejen postup oprav, ale také finanční náročnost. Povodí začne po průzkumu opět vodu dopouštět. Zikešová předpokládá, že to bude nejpozději na konci listopadu.
U každé mimořádné manipulace na vodním díle je přítomný biologický dozor. U Velkého otvického rybníku ho zajišťuje Petr Janda. „Smyslem biologického dozoru je zachránit živočichy, od jedinců až po celé populace, které mohou být ohroženy při manipulaci s vodou,“ popsal náplň své práce Janda. Při nakládání s vodou jsou ohroženi nepohybliví živočichové, v případě nádrže u Chomutova jsou to mlži.
Nádrž obývá několik tisíc jedinců. Denně se při poklesu hladiny musí vysbírat z pláží a přenést do míst, kam už hladina neklesne. „Při obnažení sedimentu se musí celá oblast projít a je to jako sběr hub. Musíte vědět, co hledáte a musíte to umět najít,“ řekl Janda. Na odhalených místech jsou i uhynulí jedinci, po kterých zůstala prázdná schránka. Živí mlži jsou i pod sedimentem, který biologický dozor odhaluje. Denně takto najde a přesune až 120 živočichů. Současné chladné počasí může být pro živočichy rizikové, proto se upouštění hladiny zpomalilo.
Mlži jsou indikátory čistoty vody. „Nádrž je specifická tím, že je napájená vodou z přivaděče průmyslové vody, který sbírá krušnohorské potoky,“ uvedl odborník. Proto mlžům voda vyhovuje, někteří jsou až 15 let staří. Janda nicméně pozoruje jejich úbytek, který přisuzuje sušším létům v uplynulých letech, kdy se zpomalila obměna vody v nádrži.
Odborník narazil zřejmě i na jednu kuriozitu. „S největší pravděpodobností tento jedinec je mezidruhovým křížencem škeble říční a velevruba malířského,“ uvedl Janda. Kříženec vznikne náhodným přijetím spermií. „U škeblí dochází vzácně k hybridizaci,“ doplnil Janda, který živočicha zdokumentoval a fotografie poslal k posouzení odborníkům. Může také jít o zvláštního jedince velevruba malířského či o další druh mlže, a to velevruba tupého. Panelové opevnění vodního díla je původní. Budovalo se v období mezi lety 1963 až 1967.
Autor: Povodí Ohře
Zář 20, 2025 | Zvířata
Vědci vyrážejí na Chebsko pozorovat bělozubku tmavou, která je považována v Česku za poměrně nový druh. Podobně jako v předchozích letech žádají veřejnost o pomoc s pozorováním a fotografováním. Podzim a zima jsou pro pozorování bělozubky a příbuzných rejsků ideální, neboť se podobně jako myši stěhují do lidských obydlí. Uvedl to Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR). Podle dat se živočich vyskytuje v tuzemsku zatím pouze v Karlovarském kraji.
Bělozubky připomínají rejsky, mají ale bílé zuby, viditelná ouška a na ocásku štětiny. Poprvé bělozubku tmavou vědci zaznamenali v roce 2022 právě na Chebsku, od té doby ji v oblasti pravidelně monitorují. „Díky desítkám hlášení a fotografií od občanů jsme za poslední rok a půl potvrdili výskyt v Chebu, Ašském výběžku a v Kraslicích,“ uvedla vědkyně Alena Fornůsková z ústavu, která je v projektu mimo jiné zodpovědná za komunikaci s veřejností. Dosud nejseverněji se bělozubka tmavá objevila v Kraslicích.
„Ačkoli jsme původně výzvu cílili na Karlovarsko, zapojili se občané z celé republiky. Díky těmto hlášením víme například, že bělozubka bělobřichá se rozšířila i na východ a severovýchod Čech, kde dříve zaznamenána nebyla, zatímco bělozubka šedá se na Chebsku vyskytuje jen výjimečně, přestože jinde v ČR patří k nejběžnějším druhům bělozubek,“ dodal Jan Matějů z Muzea Karlovy Vary, které se připojuje k týmů vědců. Do terénu vyrážejí čtyři týmy.
„Ověříme dřívější lokality z let 2023 a 2024 a zaměříme se i na nové oblasti na východě současného rozšíření. Do terénu se s námi vydají i středoškolské studentky zapojené do projektu Otevřená věda AV ČR. Naučí se postupy sběru dat, práci v terénu a základní zpracování vzorků,“ řekla Fornůsková.
Přestože se bělozubka tmavá může v Česku vyskytovat více než deset let, pozornosti vědců unikala. Například se stále neví, jak rychle se šíří a jakým směrem. Experti také netuší, jak je na tom živočich ve vztahu k ostatním druhům. V Německu, Švýcarsku i Británii tato větší bělozubka vytlačuje původní druhy bělozubek a rejsků.
Zájemci, kteří by si rádi prohlédli bělozubku tmavou, budou mít příležitost v pátek 26. září v Muzeu Karlovy Vary, kde se uskuteční od 20:00 přednáška.
Vědci prosí veřejnost o zasílání fotografií nalezených bělozubek a rejsků s údaji o co nejpřesnější lokalitě, datu nálezu a sérii snímků – shora, z boku, zespodu a detail zadní končetiny vedle mince (pro měřítko). Tyto podklady výrazně zvyšují šanci na správné určení druhu i další vědecké využití. Zasílat fotografie s údaji lze na e-mail fornuskova@ivb.cz anebo honzamateju@seznam.cz.
V roce 2023 a 2024 byla bělozubka tmavá potvrzena na 40 různých místech ČR. Díky veřejnosti přibylo dalších osm oblastí. Bělozubka tmavá se od ostatních bělozubek liší tím, že je větší, má typický ředkvičkový zápach a načervenalé tóny v kožíšku.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj foto: https://www.avcr.cz/cs/fotoreportaze/Cesti-vedci-na-nasem-uzemi-vypatrali-noveho-zivocicha-je-to-belozubka-tmava/
Zář 12, 2025 | Zvířata
Ústí nad Labem apeluje na občany, aby nekrmili přemnožená divoká prasata a neukládali bioodpad na své pozemky. Lákají tím divočáky do obydlených částí města a ztěžují tím jejich odlov. Upozornění město zveřejnilo na svých webových stránkách. Od srpna se zvýšila odměna pro myslivce z 500 na 2000 korun, pokud zvíře odloví na nehonebních pozemcích.
Odlov mimo honitby, tedy ve městě, je složitější, protože vyžaduje zvláštní techniku, přesnější koordinaci a přísnější bezpečnostní opatření. Město na zvýšení odměn vyčlenilo dva miliony korun. Myslivci začali po městě z vlastní iniciativy instalovat pachové ohradníky. Jejich snahu však oslabuje jejich ničení a krádeže i nevhodné chování některých lidí při lovu v blízkosti obydlí. Pro černou zvěř je jednodušší najít něco v bytové zástavbě, ale není to pro ně přirozené chování. Na lidskou přítomnost si divočáci postupně zvykli, nevnímají člověka jako hrozbu, a proto před lidmi neutíkají. Zvířata přirozené chování podle vedení města ztratila po neodborném odlovu v minulosti. Město se nicméně snažilo o redukci divočáků už dřív, po městě jsou nainstalované odchytové klece, ve kterých skončí několik desítek prasat ročně.
Od dubna do července bylo letos na území města odloveno 338 divokých prasat, z toho 11 se chytlo do odchytových pastí. „Přesto jsme za stejné období obdrželi přibližně 30 stížností na jejich výskyt ve městě. Nejčastěji se jedná opakovaně o stejné lokality. Problém proto nelze považovat za vyřešený,“ uvedli zástupci města. Upozornili na to, že regulace černé zvěře je dlouhodobý proces, který vyžaduje i spolupráci veřejnosti.
Město společně s myslivci hledá další vhodné pozemky k odlovu a o odlovu v těchto místech vždy informuje veřejnost. „Prosíme občany, aby do těchto lokalit nevstupovali a respektovali bezpečnostní pokyny. Od listopadu do února navíc proběhnou i společné lovy, které zasáhnou také nehonební pozemky,“ dodali zástupci ústeckého magistrátu.
Autor: Město Ústí nad Labem
Zář 4, 2025 | Zvířata
Systém k evropskému nařízení o odlesňování, které má vstoupit v platnost letos 30. prosince, dosud není funkční, uvedl to ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Systém klade na firmy a obchodní řetězce povinnost prokazovat, že určité dovážené komodity nepřispívají k odlesňování. Pokud se systém nepodaří zprovoznit a pokud Česko nebude zařazené mezi země s minimálním rizikem odlesňování, nedokáže si Výborný představit, že by evropským systémem měli být lesníci, farmáři i další producenti zatíženi. Uvedl to během veletrhu Země živitelka v Českých Budějovicích.
Veronika Vrecionová (ODS), předsedkyně Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu, dodala, že EK zatím ani nepředstavila návrh. „Mám informace od Národního lesnického institutu, který má nařízení na starosti, že ten systém k dnešnímu datu funkční v plnosti není,“ řekl Výborný. Nařízení se vztahuje na dobytek, kakao, kávu, palmový olej, sóju, dřevo nebo kaučuk. Prodejci budou mít povinnost před uvedením výrobků na unijní trh ověřit, že tyto produkty nejsou spojeny s odlesňováním kdekoliv na světě, a vydat v této souvislosti prohlášení. Platit to mělo už od loňského roku, Evropská komise ale přistoupila k odkladu, protože nařízení nebylo dostatečně připravené a firmám chyběly informace.
„Chtěli jsme od (Evrooské) komise, aby to zjednodušila. Zatím se tak nestalo,“ uvedla Vrecionová. Proto znovu zažádala o odkladí, nebo o to, aby komise představila návrhy na zjednodušení. Komise podle Vrecionové přislíbila, že na podzim „s něčím přijde“. „Žádali jsme, aby byla ještě čtvrtá kategorie států, které nejsou ohroženy odlesňováním, což třeba ČR je, aby naši producenti, zemědělci, výrobci, nemuseli reportovat nesmyslné informace,“ dodala. Různé změny nařízení o odlesňování požadovalo kromě Česka i dalších 17 ministrů nynější sedmadvacítky. „Nařízení ve své současné podobě dostatečně nezohledňuje země s účinnými zákony na ochranu lesů a zanedbatelným rizikem odlesňování,“ stojí v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. „Místo toho, aby se nařízení zaměřovalo na odlesňování tam, kde je riziko nejvyšší, ukládá zemím, kde je odlesňování prokazatelně nevýznamné, nepřiměřené byrokratické povinnosti,“ uvádí se v dokumentu.
Potravinářská komora varuje, že nařízení zatíží podniky zbytečnou administrativou a zvýší jejich náklady. V konečném důsledku by se navýšení nákladů mohlo promítnout i do cen pro spotřebitele, uvedla komora v prohlášení.
„Splnění požadavků nařízení vyžaduje značné investice do systémů pro sledování původu a sběr geolokačních dat. Evropská komise odhaduje dodatečné náklady pro podniky až na 2,6 miliardy eur (asi 64 miliard korun),“ upozornil mluvčí komory Marek Zemánek. Potravináři jsou zároveň přesvědčení o tom, že nařízení odlesňování nezabrání, naopak očekávají, že komodity, které nebudou splňovat podmínky EU, se přesměrují na trhy mimo Evropskou unii.
Obavy z nadměrné byrokracie, zvýšených nákladů nebo komplikací u dodávek hovězího masa, čokolády i dalších potravin vyjádřili už dříve také zemědělci a obchodníci. Podniky by měly shromažďovat a vykazovat údaje a souřadnice pozemků, na kterých komodity produkují, aby bylo jasné, že nejsou spojeny s odlesňováním kdekoliv na světě, a poté je zaznamenat do evropského informačního systému.
Autor: MZe
Zář 4, 2025 | Zvířata
V Česku se trvale usadil komár japonský. Tento invazní druh je schopný přenášet virová onemocnění jako jsou západonilská horečka, horečka dengue, nebo chikungunya, uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle Jiřího Černého z České zemědělské univerzity (ČZU), který se na výzkumu podílel, nepředstavuje zatím komár japonský pro lidi v Česku bezprostřední riziko. Může se to ale změnit v budoucnu. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) varovalo před šířením dalších nemocí přenášených komáry jako je západonilská horečka nebo horečka chikungunya v jižní Evropě, země se na ně musí připravit. V Česku se každý rok objeví desítky nákaz tropickými horečkami, jde o importy ze zahraničí.
Výskyt komára japonského, latinským názvem Aedes japonicus, je v Evropě známý od roku 2000. V České republice byl tento druh poprvé zaznamenán v roce 2021. Velmi rychle se rozšířil a loni i letos jeho výskyt vědci zaznamenali na zhruba polovině z více než 60 zkoumaných lokalit v Česku. „Tento druh komára se hojně vyskytuje v okolí lidských sídel, kde se množí například v nádržích na dešťovou vodu, truhlících pod květináči, nebo třeba ve vázách s květinami,“ uvedl vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci SZÚ Martin Kulma, který byl hlavním koordinátorem výzkumu. Na rozdíl od v Česku běžného komára pisklavého, který saje hlavně krev ptáků, preferuje komár japonský savce. Další odlišností je, že komár japonský je aktivní přes den, především ráno a večer.
Výsledky zkoumání ukazují, že populace komára japonského v Česku je z genetického hlediska různorodá. „To dokazuje, že k zavlečení tohoto komára do Česka došlo několikrát nezávisle na sobě a z různých zdrojových oblastí,“ poznamenal Bodhi van Wieringen, který se na ČZU věnoval výzkumu genetické struktury populace komára japonského.
Bezprostřední riziko pro lidi v Česku komár japonský zatím nepředstavuje, domnívá se Černý, který se výzkumu na univerzitě rovněž podílel. Situace se podle něj ale může do budoucna změnit. „Rizikem jsou například cestovatelé, kteří by si přivezli některou z těchto nemocí z tropů a nakazili zdejší populaci invazních komárů,“ upozornil vědec.
Kromě komára japonského byl v Česku potvrzen trvalý výskyt invazního komára korejského. Další druh, komár tygrovaný, který je spojován s nedávným občasným výskytem tropických onemocnění v západní a jižní Evropě, je do Česka pravidelně zavlékán. Jeho trvalý výskyt tu prozatím nebyl potvrzen. „Vzhledem k tomu, že je již velmi dobře etablován v sousedních regionech v Rakousku i na Slovensku, jeho usazení v Česku je v blízké budoucnosti velmi pravděpodobné,“ uvádí SZÚ. Výzkumníci budou invazní komáry v Česku dále monitorovat a do výzkumu se může zapojit i veřejnost. Pozorování invazních komárů rodu Aedes, ideálně doplněné fotografií či odchyceným exemplářem, lze hlásit vědcům ze Státního zdravotního ústavu. Další možností je instalovat aplikaci Mosquito Alert a sdílet s experty fotografie komárů.
K šíření komárů, kteří se v Evropě dříve nevyskytovali, podle ECDC přispívá změna klimatu, růst teplot, delší léta, mírnější zimy a změny ve výskytu srážek. „Evropa vstupuje do nové fáze, kde se delší, rozšířenější a intenzivnější přenos nemocí přenášených komáry stává novým normálem,“ uvedla ředitelka ECDC Pamela Rendi-Wagnerová.
V Česku byly nákazy tropickými horečkami dosud způsobené importem souvisejícím s cestováním. Na začátku srpna ministerstvo zdravotnictví varovalo, že vyšší riziko hrozí ve Francii a Itálii, protože se tam rozšířil zejména komár tygrovaný. „Onemocnění se mohou projevovat především horečkou, ale příznaky mohou v některých případech chybět,“ sdělili zástupci ministerstva zdravotnictví. Varující mohou být také bolesti kloubů nebo vyrážka.
Horečkou dengue se každý rok v cizině nakazí několik desítek Čechů, loňských 119 případů bylo nejvíc za posledních deset let. Letos SZÚ eviduje do konce července 70 nakažených. U horečky chikungunya a západonilské horečky jde většinou o jednotky nemocných za rok, loni tři s chikungunyou a pět se západonilskou horečkou. Letos přibyl jeden případ západonilské horečky a osm chikungunyi. Případů malárie je letos evidováno 28, loni 39. Mezi lidmi se nemoci nepřenáší, je třeba štípnutí nakaženého komára.
Autor: Státní zdravotní ústav
Zář 4, 2025 | Zvířata
Hejna netopýrů si každoročně od poloviny srpna do poloviny září hledají nové úkryty. V této době se v některých lokalitách každým rokem opakují invaze často velmi početných skupin netopýrů do městských bytů, sálů nemocnic či chodeb úřadů. Uvedl to Český svaz ochránců přírody. Záchranné stanice v takových případech vyjíždějí netopýry pochytat a vypustit zpět do přírody.
Například v Liberci museli odborníci z jednoho bytu vysvobodit 158 netopýrů hvízdavých, z dalšího o dva dny později ještě 16. Podobné případy se nyní množí i v dalších městech, například v Plzni, Litoměřicích, Karlových Varech, Ostravě či Brně. Pražská zvířecí záchranka nyní vyjíždí pro zbloudilé netopýry každý den.
Nejčastějším návštěvníkem je netopýr hvízdavý, méně často se objevuje netopýr rezavý. Oba druhy žijí v parcích, panelových domech i přirozených dutinách. Obývají městské parky, panelové domy a přirozené přírodní štěrbiny a dutiny. Z bytů a uzavřených prostor, pokud do nich omylem zalétnou, se velice špatně vyhánějí a není snadné je jen tak chytit.
„Pronikne-li vám do bytu netopýr, zhasněte, otevřete okno dokořán a opusťte místnost, aby netopýr nebyl ve stresu a měl možnost v klidu odletět. Odchyt netopýra na vlastní pěst nedoporučujeme,“ radí ochránci přírody.
Obyvatelé mohou v případě potřeby kontaktovat centrální dispečink záchranných stanic na čísle 774 155 155, Pražskou zvířecí záchranku na 774 155 185 nebo SOS netopýří linku 731 523 599. Přehled kontaktů je dostupný také na stránce www.zvirevnouzi.cz
V loňském roce přijala Národní síť záchranných stanic celkem 4739 netopýrů. Letos je to zatím 2490 jedinců. Zájemci mohou na přelomu srpna a září také poznat svět netopýrů díky vzdělávacím akcím po celé České republice v rámci Mezinárodní noci netopýrů. Pořádá ji Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON).
Autor: Český svaz ochránců přírody
Srp 25, 2025 | Zvířata
Zoologická zahrada v Ústí nad Labem je světovým lídrem v chovu v přírodě ohrožených zoborožců vrásčitých. V uplynulých 12 měsících se podařilo tento druh ptáka úspěšně rozmnožit pouze ve třech zoo na světě, ústecká patří mezi ně. Na svět v ní přišlo v pořadí 31. mládě, informovala mluvčí zoologické zahrady Veronika Schranková.
Zoborožci vrásčití pocházejí z tropických deštných pralesů jihovýchodní Asie. Počty tohoto druhu v přírodě klesají. Ptáci si tvoří páry na celý život. „Samice se při hnízdění zazdí do dutiny stromu a samec ji měsíce krmí zvenku,“ uvedla Schranková. Mládě se líhne zhruba po 29 dnech a z hnízda vylétá až za další dva měsíce.
Zoborožci mají velmi těžký zobák a srostlé první dva páteřní obratle, které tvoří potřebnou oporu. Samice zoborožce se od samce liší ve zbarvení zobáku a velikosti zobákového hřebenu. Samec má oranžovožlutý zobák, mohutný červený hřeben nad zobákem, červenou bázi zobáku, oranžový krk a vypouklé vole. Samice má žlutý zobák i hřeben, který je daleko menší než samcův, vole má modré a malé, krk má černý.
Autor: Zoologická zahrada v Ústí nad Labem
Srp 18, 2025 | Zvířata
K odmítnutí navrhovaného evropského snížení ochrany vlka obecného vyzvalo přes 75 evropských nevládních organizací, včetně českého Hnutí Duha Šelmy. V otevřeném dopise adresovaném vládám všech členských zemí EU, poslancům národních parlamentů i médiím organizace upozorňují na to, že krok prosazovaný vedením EU postrádá vědecký a právní základ a může být soudně zrušen.
Signatáři dopisu apelují na to, aby členské státy vyčkaly s případnými legislativními změnami do doby, než bude ukončeno soudní přezkoumání návrhu na snížení ochrany vlka u Soudního dvora EU. „Přijetím předčasných změn národní legislativy by státy riskovaly nejen ohrožení zranitelných vlčích populací, ale i právní odpovědnost a soudní spory,“ uvádějí organizace.
Otevřený dopis dále připomíná, že většina evropských populací vlka zůstává z vědeckého hlediska zranitelná, ohrožená či dokonce kriticky ohrožená. Organizace připomínají, že podle práva EU nejsou politické ani socio-ekonomické argumenty platným důvodem pro snížení ochrany druhu. Organizace rovněž zdůrazňují, že členské státy mají právo, a v některých případech i povinnost, zachovat přísnější ochranu, než jaká je nařízena na úrovni EU, zejména pokud to odpovídá aktuálním vědeckým poznatkům.
Podle platných pravidel mají státy 18 měsíců na promítnutí případné změny do své legislativy, avšak tato transpozice není povinná. „Státy mohou rozhodnutí o snížení ochrany zcela odmítnout. Mezi země, které již oznámily záměr zachovat přísný režim ochrany, patří Česká republika, Belgie, Polsko a Portugalsko.
„Naše organizace se k tomuto otevřenému dopisu připojila, protože považujeme zachování přísné ochrany vlka za klíčové nejen z hlediska ochrany přírody, ale i z hlediska právní jistoty a odpovědnosti vůči budoucím generacím,“ uvedlo Hnutí Duha Šelmy.
Podle webu selmy.cz byla vlčí populace v Česku k začátku roku 2019 odhadována asi na 70 jedinců. Žili v 18 teritoriích, z nichž většina se nacházela v příhraničních oblastech. Šlo celkem o 13 smeček, přičemž každou tvořilo čtyři až šest jedinců.
Autor: Hnutí Duha Šelmy
Srp 6, 2025 | Zvířata
Počet zbytečně odebraných mláďat zajíců a srnců z přírody letos klesl. Před deseti lety se případy zbytečně sebraných mláďat zajíců pohybovaly okolo 40 procent ze všech příjmů, letos je to méně než deset procent. U srnců je situace obdobná. Záchranné stanice podle něj od začátku roku do poloviny července přijaly 829 zajíců a 259 srnců, přičemž polovina z nich byla mláďata a většina se dostala k ochráncům přírody z vážného důvodu. Ochránci přírody to považují za pozitivní signál, že lidé častěji respektují doporučení bezdůvodně nebrat mláďata z přírody.
Z 414 novorozených zajíců, kteří skončili v péči stanic, bylo podle svazu 39 přivezeno zbytečně, tedy v situaci, kdy by bylo lepší je ponechat matce. V případě srnčat byla situace ještě lepší. Ze 102 přijatých mláďat byla zbytečně odebrána čtyři. Podle záchranných stanic si lidé v současné době častěji ověřují správný postup a kontaktují odborníky, než přistoupí k zásahu. Nejčastější rada přitom zní nechat mládě na místě a vzdálit se.
Horší situace je při napadení zvířete predátorem nebo při střetech s technikou a dopravou, kdy lidé podle ochránců přírody často nereagují správně. Podle odborníků zásahy lidí v těchto případech mohou narušit rovnováhu ekosystému, při kterém predátoři většinou loví slabé, zraněné nebo nemocné jedince, a tím udržují zdravou populaci. Navíc těžce zraněná zvířata často zbytečně trpí a v péči stejně podlehnou zraněním. Třeba péče o srnčata není tak komplikovaná jako u zajíců, ale kvůli doprovodným zraněním 55 mláďat ve stanicích uhynulo nebo muselo být utraceno, uvedli odborníci. Odbornou péči o zraněná a osiřelá zvířata ochránci přírody zajišťují díky příspěvkům ministerstev životního prostředí a zemědělství, krajů, obcí a dárců.
Autor: Svaz ochránců zvířat
