Srp 6, 2025 | Zvířata
Ústí nad Labem zvýší odměny pro myslivecké spolky za jednoho divočáka uloveného na nehonebních pozemcích z 500 na 2000 korun. Zároveň město ve spolupráci s obvody prořeže nebo zredukuje porosty, kde divočáci nacházejí útočiště. Krajské město trápí přemnožená divoká prasata léta. Pobíhají po sídlištích, v parcích, lidé je potkávají hlavně ráno a večer například při venčení psů, řekla radní Eva Fialová (ANO).
Odlov mimo honitby, tedy ve městě, je složitější, protože vyžaduje zvláštní techniku, přesnější koordinaci a přísnější bezpečnostní opatření. Město na zvýšení odměn vyčlenilo dva miliony korun. „Třeba se nám stává, že nemohou vůbec vyjít ven a mají strach o své zdraví, o své pejsky,“ uvedla Fialová k ohlasům občanů. „Divoká prasata do městského prostředí opravdu nepatří,“ podotkla radní, která zároveň apeluje na lidi, aby divočáky nekrmili, nenechávali zbytky u popelnic či na okrajích lesních porostů. „Budeme vyzývat všechny zahrádkářské kolonie, aby neukládaly biologický odpad za své ploty,“ doplnila Fialová s tím, že jde o další zdroj potravy divočáků.
Divoká prasata často hledají potravu také u ovocných stromů. Je pro ně jednodušší najít něco v bytové zástavbě, ale není to pro ně přirozené chování. Na lidskou přítomnost si postupně zvykla, nevnímají člověka jako hrozbu, a proto před lidmi neutíkají. Zvířata přirozené chování podle radní ztratila po neodborném odlovu divoké zvěře v minulosti. Město se nicméně snažilo o redukci divočáků už dřív, po městě jsou nainstalované odchytové klece, kde skončí několik desítek prasat ročně. V mysliveckém roce 2023 se podařilo odlovit 1879 kusů černé zvěře, o rok později jich bylo 1519 a letos zatím 236 divočáků.
Autor: Město Ústí nad Labem
Čvc 22, 2025 | Zvířata
Ochránci přírody potvrdili výskyt šakalů na Pálavě. Přítomnost šelem zachytila fotopast v národní přírodní rezervaci Tabulová, informovala o tom mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.
Na snímcích z fotopasti, kterou ochránci umístili v národní přírodní rezervaci na začátku jara, jsou v jednom okamžiku zachyceni hned dva dospělí šakali obecní. „Nejde o žádnou senzační zprávu. O tom, že se šakal na Pálavě vyskytuje, jsme sporadicky dostávali informace již několik posledních let, ale až letos jsme si jeho přítomnost sami ověřili na snímcích z naší fotopasti. Dva jedinci byli zachyceni na nočních záběrech v národní přírodní rezervaci Tabulová poblíž obce Perná,“ uvedl Pavel Dedek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Šakal se šíří přirozeně z Balkánu. Do ČR doputoval přes Maďarsko, kde už jde o poměrně běžný druh, a Slovensko. Udává se, že jednou z možných příčin současné expanze šakala do nových teritorií je změna klimatu a zkrácení doby s trvalou sněhovou pokrývkou v oblastech, které obsazuje. Roli hraje ale i proměna krajiny a její migrační prostupnost či absence konkurenčních druhů v lokalitě, například vlků. Šakal je potravní oportunista, v potravě má zastoupenou rostlinnou i živočišnou složku, živí se i mršinami. Z živočichů loví především ty drobné, kdy více než polovinu potravy tvoří hlodavci. Z rostlinné potravy převažují zralé plody. Potrava je podobná jako u lišek, jen hlodavců je v ní ve srovnání s liškou zřejmě více, šakal je mnohem více vázán na zemědělskou krajinu.
V ČR jde stále ještě o nový druh. Na rozdíl třeba od norka amerického, mývala severního nebo psíka mývalovitého se šakal dostal na české území bez přímého přičinění člověka. Jde o menší šelmu než vlk, velikostí je blíže lišce. Na člověka nemá důvod útočit, a lidem se, stejně jako liška, vyhýbá. CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Čvc 15, 2025 | Zvířata
Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v Česku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
„Pastvou velcí kopytníci přetvářejí husté vysokostébelné trávníky na mozaiku s vyšším podílem nízké vegetace. Tím mizí pro klíšťata ideální biotop, jako jsou vlhká a stinná místa, kde číhají na hostitele,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.
„I když se klíšťata více šíří kvůli vyšším teplotám, díky kterým ve větších počtech přežívají zimy, přímé slunce jim paradoxně nesvědčí. V řídké a nízké vegetaci vytvořené pastvou velkých kopytníků nemají dostatek stinných a vlhkých míst, kde jinak přežívají nejteplejší část dne, kdy jim hrozí úhyn vyschnutím,“ dodala Johana Alaverdyan z České zemědělské univerzity.
Pozorování výskytu klíšťat potvrdila i praxe. Zatímco v prvních dvou letech po zavedení pastvy byli koně v milovické rezervaci klíšťaty doslova obsypaní, v dalších letech už nebyli parazité na zvířatech prakticky patrní. Výzkum podle Jirků ukazuje, že by velcí kopytníci mohli být přínosem i v jiných typech prostředí, například v říčních nivách či mokřadech. To bude ověřovat navazující výzkum.
Podle letošních dat České zemědělské univerzity přibývá klíšťat v Česku dramatickým tempem. V 70. a 80. letech minulého století byla horní hranice výskytu klíšťat v České republice kolem 700 metrů nad mořem, na přelomu tisíciletí již 1000 až 1100 metrů nad mořem a v roce 2024 sbírali vědci klíšťata i ve výšce kolem 1300 metrů nad mořem. Loni přitom celkově nasbírali o 75 procent klíšťat více než v roce 2021.
„K šíření klíšťat přispívá nejenom změna klimatu, ale i krajina pozměněná člověkem. Řada míst je opuštěných a zarůstá hustou vegetací, což je pro přírodu nepřirozený stav,“ popsal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.
V minulosti právě stáda velkých kopytníků přispívala k vytváření řídkých, krátkostébelných trávníků, kde se klíšťatům nedaří ani přesto, že mají kvůli globálnímu oteplování příhodné podmínky k expanzi. Klíšťata v České republice přenášejí řadu nebezpečných onemocnění. Především klíšťovou encefalitidu a lymeskou borreliózu. Ty mohou mít pro člověka velmi vážné následky, včetně trvalých neurologických poškození, a v ojedinělých případech končí i smrtí pacienta.
Autor: Akademie věd ČR
Čvc 6, 2025 | Zvířata
Bobří soutěska v CHKO České středohoří na pomezí Libereckého a Ústeckého kraje je kvůli odumírajícím stromům ode dneška pro turisty uzavřená. Jejich odstraňování kolem Bobřího potoka potrvá lesníkům do září, informovala o tom mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. „Na všech přístupových cestách jsou zákazové značky s informacemi o aktuálních pracích,“ uvedla Jouklová.
Odumírání stromů v přírodní památce, která je východně od Louček u Verneřic a je součástí evropsky významné lokality Binov, způsobil kůrovec a také voskovička jasanová. „Spadlé stromy koryto přehradily a případná povodňová vlna by mohla ohrozit obyvatele a infrastrukturu obcí, které se nacházejí níže po toku,“ uvedl Petr Sloup z Povodí Ohře. Pádem stromů je ohrožená i stezka využívaná turisty.
Dříví z přírodní památky podle Jouklové vytáhne speciální lesnický traktor na širokoprofilových pneumatikách, které nepoškodí půdní povrch. Stejná technika se používá i při těžbě v národních parcích. „Práce potrvají minimálně do konce srpna. Během několikadenních dešťů je kvůli ochraně přírody případně přerušíme. Opravíme i stezku a lávky přes potok,“ dodal litoměřický lesní správce z Lesů ČR Petr Chvála.
Odstranění rizikových stromů připravovaly Lesy ČR s Povodím Ohře od roku 2022. Na postupu se domluvily se zástupci ochrany přírody i místních samospráv. Podle správců toků a lesů šlo o složitý proces, kdy museli skloubit ochranu přírody s technickými možnostmi provádění prací v náročných podmínkách soutěsky. „Opatření děláme kvůli lidem a jejich bezpečnosti, takže prosím o respekt a dodržování zákazu vstupu, aby nedošlo ke kolizi s technikou a zbytečným úrazům,“ dodal Chvála.
Autor: Lesy ČR
Čvc 6, 2025 | Zvířata
Nová výstava v Muzeu Kroměřížska přenese návštěvníky zábavnou a hravou formou do světa zvířat. V Galerii v podloubí na kroměřížském Velkém náměstí je otevřena do 24. srpna, sdělila mluvčí muzea a kurátorka výstavy Martina Malá. Výstavu pojmenovanou Mezi námi zvířaty připravilo liberecké vědecké centrum iQLandia.
Přichystáno je 15 interaktivních exponátů, na kterých si zájemci mohou na vlastní kůži porovnat své schopnosti s vybranými živočichy. „Můžete si vyzkoušet, jak byste obstáli ve srovnání s medvědem, klokanem nebo slonem. Zjistíte, jak dobře slyšíte, nebo si ověříte, zda dokážete rozpoznat různé pachy tak jako zvířata,“ uvedla Malá. Pro nejmenší návštěvníky je připraveno včelí bludiště nebo možnost obtisku těla.
Výstavu, která spojuje zábavu a poučení, doplňují exponáty ze zoologické sbírky Muzea Kroměřížska. Nechybí mezi nimi například výr velký, psík mývalovitý, tchoř tmavý, brkoslav severní nebo lišaj smrtihlav. „Návštěvníci o nich zjistí zajímavá fakta,“ uvedla kurátorka.
Téma výstavy bude také námětem tří prázdninových střed. Akce je vhodná pro rodiny s dětmi, jež se pod vedením lektorky dozvědí překvapivé informace ze zvířecí říše. Uskuteční se 2. července, 23. července a 6. srpna, vždy od 10:00 do 12:00 a od 14:00 do 16:00. „Děti dostanou Pas přítele zvířat. Čeká na ně vědomostní stezka, hry, kvízy, vyrábění a spousta zábavy. Za to vše pak získají odměnu,“ uvedla edukátorka Lenka Pěluchová, která program připravila.
Muzeum Kroměřížska bude v červenci a srpnu otevřeno denně, a to i v pondělí. Lidé do něj mohou vyrazit od 9:00 do 12:00 a od 12:30 do 17:00.
Autor: iQLandia
Čvn 29, 2025 | Zvířata
Na Ústecku, Děčínsku, Chebsku, Moravskoslezsku a v pohraničí Beskyd a Javorníků chybí dobrovolníci na pomoc s ochranou srnčat, která se ukrývají na loukách a při sečení jim hrozí zranění nebo usmrcení, uvedl to spolek Zachraň srnče a společnost Farmíto, která poskytuje mimo jiné nákup pozemků. Spolek by uvítal zapojení pilotů dronů a majitelů dronů s termovizí, ale i pomoc do terénu, která by hlídala srnčata a následně je vypouštěla zpět do přírody. Kvůli nedostatečné domluvě mezi zemědělci a myslivci, nevhodným způsobům sečení a chybějícím dotacím na technologie k detekci mláďat každoročně v ČR zahyne následkem sečení až 60.000 srnčat, uvedl dříve partnerský spolek Stop sečení zvířat.
Srnčata jsou obzvlášť zranitelná v květnu a červnu, protože zemědělci vjíždějí do porostů vojtěšek nebo trav naposledy v září a pak až v květnu následujícího roku. V mezičase nastává období klidu, kdy má zvěř tendence plochy obydlovat. „Když je srnče větší, dokáže utéct. Když je čerstvě narozené, leží strnule. Všechny tyto nuance mají dobrovolníci v malíčku díky letité praxi, ale potřebujeme více rukou, a hlavně více dronů a dronařů,“ uvedla Irena Křesáková, předsedkyně spolku Zachraň srnče. Nedostatek pilotů je podle Křesákové na Moravskoslezsku, které se vyznačuje vysokou intenzitou zemědělství, a aktivní skupiny chybí i v Ústeckém kraji. Častý výskyt zvěře je i v pohraničí Beskyd a Javorníků, ve zmíněných oblastech je ale špatná dostupnost a chybí tam týmy, které by srnčata ochránily.
Zásahový tým tvoří obvykle pilot, který ovládá dron a sleduje obraz z termokamery, a terénní dobrovolníci, kteří srnčata po sečení vypustí zpět do přírody. Kontakty na záchranné skupiny i mapu s vyznačením, kde pomoc chybí, najdou lidé na stránkách spolku Zachraň srnče i na webu Stop sečení srnčat, který dobrovolnické skupiny organizuje. V současnosti je v Česku zhruba 60 skupin a vznikají další. Právě vyhledávání a vynášení mláďat z louky ráno, přímo v den sečení, je podle ochránců srnčat nejjistější způsob, jak je zachránit. Velmi s tím pomáhají moderní technologie, zejména drony, detektory pohybu, termovize či akustické plašiče. „Dron s termovizí je přelomový, protože najde srnče i ve vysoké trávě, a my ho bezpečně přemístíme dřív, než přijede traktor,“ podotkla Křesáková.
I přes větší dostupnost moderních technologií upozorňuje spolek Stop sečení srnčat na častá úmrtí, která jsou mimo jiné způsobena nedostatečnou domluvou mezi zemědělci a myslivci. Zemědělec by měl podle mysliveckého zákona sekat pole od středu ke krajům, aby měla zvěř šanci uniknout, použít techniku s účinným plašičem a předem seznámit myslivecký spolek s dobou a místem zemědělských prací. Za nesplnění povinností vyplývajících ze zákona hrozí sankce až 10.000 korun.
Spolek Stop sečení srnčat ale upozorňuje, že zemědělci jsou závislí na počasí, které termíny sečení ovlivňuje, a ne vždy sečou pole zmíněným způsobem podle zákona. Situace v terénu se nicméně vzhledem k lepší informovanosti a zapojení dobrovolníků do preventivních akcí zlepšuje, dodal spolek.
Autor: Zachraň srnče a Farmíto
Čvn 29, 2025 | Zvířata
Vědci z Masarykovy univerzity (MU) při dlouhodobém výzkumu islandské přírody objevili čtyři druhy trpasličích suchozemských plžů původem z Evropy. Tyto druhy zatím na Islandu žádné průzkumy neobjevily.
„Překvapilo nás, že i přes dřívější průzkumy nebyly tyto druhy dosud na Islandu zaznamenány. To zcela určitě neznamená, že by se tam objevily nově, mohly být jen snadno přehlížené. Je možné, že zde žijí tisíce let a unikaly i pozornosti dřívějších přírodovědců, než se nám je podařilo nalézt díky zacílenému průzkumu rašelinných mokřadů,“ uvedl Michal Horsák, vedoucí výzkumného týmu z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty MU.
Vědci v letech 2016 až 2024 odebrali na Islandu vzorky v 97 přírodních lokalitách. Čtyři druhy plžů, které byly dosud známé na evropském kontinentu, našli na rašeliništích sycených spodní vodou na jihu ostrova. Po návratu analyzovali DNA plžů, což potvrdilo jejich evropský původ. „Zřejmě se na Island dostali přirozenou cestou, mohli je sem zanést ptáci,“ doplnil Horsák. Výzkum zaznamenal velké rozdíly mezi jednotlivými lokalitami v množství druhů suchozemských plžů. Zatímco na některých místech jich vědci našli až 14, na jiných nenašli ani jeden druh. „Výsledky ukazují, že tyto rozdíly i rozšíření druhů jsou na Islandu silně ovlivněny klimatem, jelikož nejvíce druhů žije v jižní části ostrova, zatímco na chladnějším severu se mnohé vůbec nevyskytují. Zjištěné rozdíly podle autorů podporují hypotézu, že většina islandských suchozemských plžů osídlila ostrov až po poslední době ledové, tedy v průběhu posledních deseti tisíc let,“ dodal vedoucí výzkumného týmu.
Autor: Masarykova univerzita
Čvn 22, 2025 | Zvířata
V ČR bylo loni k pokusům použito 185.327 zvířat, o pětinu méně než v roce 2023 a nejméně od roku 1994. Vyplývá to ze statistik ministerstva zemědělství (MZe). Meziroční snížení úřad vysvětluje nalezením alternativních metod u zkoušek toxicity odpadů, které nahradily pokusy na rybách. Zvířata již byla nahrazena alternativami také při testování podráždění kůže, žíravosti kůže či kožní reakce na sluneční záření, mnoho pokusů na zvířatech ale alternativu ještě nemá. Podle resortu širšímu využití brání jejich nedostatečná univerzálnost. Obránci zvířat tvrdí, že problém je v celém systému, který upřednostňuje tradiční využívání zvířat před moderními metodami a nedostatečně podporuje vývoj a zavádění nových metod. Vyplývá to z vyjádření MZe a spolku Svoboda zvířat.
Mezi nejvyužívanější pokusná zvířata patří v ČR hlodavci, myší laboratorních bylo na pokusy loni využito 70.799, meziročně zhruba o 1300 méně. Ve výzkumech se často využívají také ryby, loni šlo o 57.571 ryb, tedy o 41.000 méně oproti roku 2023. Pokles nastal také u lososovitých a živorodkovitých druhů. Meziroční nárůst je naopak patrný u ptáků, kterých bylo loni použito meziročně o 3727 víc, a o 50 na 1394 stoupl také počet použitých prasat. Při pokusech bylo loni dále použito 178 křečků zlatých, 86 pískomilů mongolských, 249 psů, 315 koček, 95 koňů či oslů, 1017 králíků a 231 plazů. Od roku 2021 nebyl v ČR při pokusech použitý žádný primát. Zvířata použitá v pokusech většinou pochází ze schváleného chovatelského zařízení, v ČR jich je nyní 28.
Ministerstvo považuje tlak na postupné snižování pokusných zvířat za důležitý, v současnosti ale podle něj neexistuje dostatek alternativních metod, které by plnohodnotně nahradily všechny pokusy na zvířatech. „Živý organismus je stále natolik unikátní a složitý systém, že ho ani dnešní pokročilá věda není schopna v mnoha oblastech zcela nahradit,“ uvedl mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Předsedkyně spolku Svoboda zvířat Barbora Bartušková Večlová namítá, že metod bez zvířat je mnoho, často jsou přesnější a etičtější než tradiční přístupy. „Ať už jde o počítačové modely a umělou inteligenci, které umí simulovat lidské tělo a účinky chemikálií na něj, nebo například miniaturní modely lidských orgánů či organoidy, což jsou mini verze lidských orgánů vytvořené z kmenových buněk,“ uvedla Večlová. Věda ale přesto podle ní stále využívá zvířata i tam, kde už mnoho let existují jiné metody.
Za hlavní bariéry rozšíření alternativních metod považuje Večlová pomalé schvalovací procesy, nedostatečné financování vývoje alternativ a setrvačnost vědecké komunity, která často preferuje zavedené metody. Podle Státní veterinární správy je použití a zacházení se zvířaty pro pokusné účely upraveno příslušnou legislativou. Žádosti o schválení pokusů posuzuje resortní komise příslušného ministerstva, případně Akademie věd ČR. Veterináři loni provedli 39 kontrol zaměřených na dodržování podmínek chovu a využití laboratorních zvířat a shodně kontrol realizovaných projektů pokusu. Při kontrolách správa nezjistila žádné závady.
V ČR bylo celkem od roku 1994 k pokusům využito přes 7,27 milionu zvířat. Počty dlouhodobě klesají, podle Večlové se změny dějí příliš pomalu. Jako příklad uvedla ukončení testu pyrogenity na králících, při kterých se testují složky vyvolávající horečku v těle pacienta. Z Evropského lékopisu bude jako standardní metoda odstraněn letos v červenci, přestože alternativní metodu věda zná a úřady ji schválili před 20 lety. „Současnou legislativu v ČR i EU považujeme za nedostatečnou. I když pokusy na zvířatech podléhají regulaci, stále umožňují zbytečné utrpení milionům zvířat,“ uzavřela Večlová.
Autor: MZe
Čvn 22, 2025 | Zvířata
Europoslanci schválili svou pozici k pravidlům EU o dobrých životních podmínkách psů a koček. S legislativním návrhem, který má za cíl zejména omezit nelegální trh se zvířaty, přišla Evropská komise už v prosinci 2023. Opatření jsou namířena hlavně proti takzvaným množírnám, netýkají se majitelů domácích mazlíčků. O konečné podobě návrhu nyní mohou zástupci europarlamentu začít jednat s Radou EU, tedy členskými státy unie, a Evropskou komisí.
Pro hlasovalo 457 europoslanců z přítomných 560, proti jich bylo 17. Celkem 86 členů Evropského parlamentu se zdrželo hlasování.
Z českých zástupců v EP návrh podpořilo 12 europoslanců, mezi nimi Jan Farský (STAN), Luděk Niedermayer a Ondřej Kolář (TOP 09) i Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), také Klára Dostálová, Ondřej Knotek, Tomáš Kubín a Jana Nagyová (hnutí ANO) z frakce Patrioti pro Evropu a rovněž Nikola Bartůšek (Přísaha) ze stejné frakce. Pro návrh se vyslovila také pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených a Ondřej Krutílek a Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).
Proti byli Filip Turek (Motoristé) z frakce Patrioti pro Evropu a Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN). Zbylí europoslanci se hlasování neúčastnili.
Rada EU, která zastupuje členské země bloku, svou pozici dohodla už loni na konci června. Česko se tehdy zdrželo, protože nebylo s návrhem úplně spokojeno.
Česko úpravu pravidel podporuje, protože v ní vidí velký potenciál pro potírání šedé ekonomiky nelegálního obchodu se zvířaty. Nové nařízení by se ale podle ČR nemělo vztahovat na všechny chovatele psů a koček, ale pouze na chovatele, kteří tato zvířata chovají za účelem dosažení zisku, nabízejí je k prodeji nebo provozují útulky. Podle Česka je potřeba jasně vymezit hranice mezi zájmovým chovem zvířat a chovem za hospodářskými účely.
„Jedná se o jasný krok proti nelegálnímu chovu a nezodpovědnému dovozu zvířat ze zemí mimo EU,“ uvedla česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), která je předsedkyní výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) a zpravodajkou návrhu. Návrh právního předpisu stanoví první minimální standardy EU pro chov, držení a manipulaci se psy a kočkami. Europoslanci požadují, aby všichni psi a kočky držení v EU byli v budoucnu individuálně identifikovatelní pomocí mikročipu. Chtějí také, aby psi a kočky s mikročipem byli registrováni v interoperabilních vnitrostátních databázích. Identifikační čísla mikročipů spolu s informacemi o příslušné vnitrostátní databázi by měla být uložena v jediné indexové databázi spravované Evropskou komisí. Rovněž psi a kočky dovážení ze třetích zemí za účelem prodeje budou muset být před vstupem do EU označeni mikročipem a zaregistrováni ve vnitrostátní databázi. Majitelé domácích zvířat přijíždějící do EU by byli povinni své mikročipem označené zvíře předem zaregistrovat v online databázi, a to nejméně pět pracovních dnů před příjezdem.
Křížení mezi rodiči a potomky, prarodiči a vnoučaty, jakož i mezi sourozenci a nevlastními sourozenci musí být zakázáno, zdůraznili ve své pozici europoslanci. Europarlament také navrhuje zákaz uvazování psů a koček, s výjimkou doby trvání lékařské péče, a používání ostnatých obojků a stahovacích obojků bez bezpečnostní pojistky.
Občané Evropské unie vlastní přes 72 milionů psů a více než 83 milionů koček. Obchod se psy a kočkami v posledních letech značně vzrostl a jeho roční hodnota činí 1,3 miliardy eur (32,4 miliardy Kč), uvedla již dříve Evropská komise. Životní podmínky zvířat při profesionálním chovu se ale v jednotlivých členských státech liší a často se objevují informace o špatném zacházení. Rovněž prudce vzrostl nelegální obchod se psy a kočkami, k čemuž přispěl rostoucí internetový trh, který nyní představuje 60 procent veškerého prodeje psů a koček v Evropské unii.
Autor: STAN
Čvn 22, 2025 | Zvířata
V sousedství jezera Most Česká společnost ornitologická otevřela stezku v největším ptačím parku v Česku. Střimickou výsypku přírodovědci postupně promění v druhově bohaté území, kde budou louky, mokřady a smíšené lesy. Vysadili tu už ovocný sad a přilákat sem chtějí dudka chocholatého. Návštěvnický okruh je ode dneška přístupný v jihozápadní části parku. S plány ohledně sedmého ptačího parku v ČR seznámil veřejnost ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek.
Společnost koupila Střimickou výsypku, jejíž název odkazuje k zaniklé obci Střimice, od státu za 30 milionů korun. Rozlohu má 251 hektarů. Po obci, která musela v 50. letech minulého století ustoupit těžbě hnědého uhlí, nezůstalo nic. Prostor zasypala hlušina z velkolomu Most-Ležáky. Později tu správci vytvořili území s lesními a zemědělskými plochami bez ohledu na původní biotopy. Rezervaci zřídila ČSO v letošním roce, teď bude likvidovat nepůvodní druhy rostlin. Šimon Kronus z ČSO, který má Střimickou výsypku na starosti, řekl, že cílovým biotopem jsou tzv. světlé lesy. „To jsou takové, kde je rozestup větší než v běžném hospodářském lese. Nám nezáleží na zisku, proto nemusíme stromy vysazovat blízko u sebe. Ve světlých lesích, které v dnešní krajině chybí, je dostatek světla, takže v podrostu může žít více druhů rostlin. Žije v nich také mnoho druhů hmyzu, zároveň se líbí ptákům, protože mají bohatou nabídku potravy,“ uvedl Kronus.
Symbolem výsypky je dudek chocholatý, nápadný, pestře zbarvený pták, který je na seznamu ohrožených druhů. Světlé lesy s pastvinami obhospodařovanými s respektem k přírodě jsou jeho domovem. Takových míst v krajině je málo, vhodné podmínky k životu mu vytvoří ornitologové u Mostu. „Hnízdí v dutinách starých stromů, proto mu sem dáme nejprve ptačí budky,“ uvedl Kronus. Několik jich už dudek má na výsypce k dispozici.
Sousedství jezera Most, kde se konají hudební a jiné akce, nevnímají ornitologové negativně. „Pro ptáky je klíčové období hnízdění na jaře, kdy tolik akcí na jezeře není. Pokud se zde v létě konají hlučné hudební festivaly nebo ohňostroje, tak to ptáky bude v omezené míře rušit, více ohňostroje, protože na hlasitou hudbu si mohou zvyknout. Ale to už nebude období hnízdění, takže doufáme, že soužití bude poklidné. Pokud si lidé po koupeli budou chtít udělat procházku, budou vítání v ptačím parku,“ řekl Kronus.
Většinu částky na zakoupení plochy pokryla podpora z Operačního programu Spravedlivá transformace. Nezbytné kofinancování získala ČSO díky podpoře veřejnosti. Od konce listopadu do nového roku více než 2000 dárců poslalo přes pět milionů korun. V následujících 20 letech by společnost podle Vermouzka chtěla otevřít dalších sedm ptačích parků tak, aby v každém kraji byl alespoň jeden.
Autor: Česká společnost ornitologická
