Počet zbytečně odebraných mláďat zajíců a srnců z přírody letos klesl. Před deseti lety se případy zbytečně sebraných mláďat zajíců pohybovaly okolo 40 procent ze všech příjmů, letos je to méně než deset procent. U srnců je situace obdobná. Záchranné stanice podle něj od začátku roku do poloviny července přijaly 829 zajíců a 259 srnců, přičemž polovina z nich byla mláďata a většina se dostala k ochráncům přírody z vážného důvodu. Ochránci přírody to považují za pozitivní signál, že lidé častěji respektují doporučení bezdůvodně nebrat mláďata z přírody.
Z 414 novorozených zajíců, kteří skončili v péči stanic, bylo podle svazu 39 přivezeno zbytečně, tedy v situaci, kdy by bylo lepší je ponechat matce. V případě srnčat byla situace ještě lepší. Ze 102 přijatých mláďat byla zbytečně odebrána čtyři. Podle záchranných stanic si lidé v současné době častěji ověřují správný postup a kontaktují odborníky, než přistoupí k zásahu. Nejčastější rada přitom zní nechat mládě na místě a vzdálit se.
Horší situace je při napadení zvířete predátorem nebo při střetech s technikou a dopravou, kdy lidé podle ochránců přírody často nereagují správně. Podle odborníků zásahy lidí v těchto případech mohou narušit rovnováhu ekosystému, při kterém predátoři většinou loví slabé, zraněné nebo nemocné jedince, a tím udržují zdravou populaci. Navíc těžce zraněná zvířata často zbytečně trpí a v péči stejně podlehnou zraněním. Třeba péče o srnčata není tak komplikovaná jako u zajíců, ale kvůli doprovodným zraněním 55 mláďat ve stanicích uhynulo nebo muselo být utraceno, uvedli odborníci. Odbornou péči o zraněná a osiřelá zvířata ochránci přírody zajišťují díky příspěvkům ministerstev životního prostředí a zemědělství, krajů, obcí a dárců.
Autor: Svaz ochránců zvířat