Čvc 6, 2025 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Erozně ohrožená půda bude v ČR nově rozdělená do tří kategorií podle míry ohrožení, a to na silně ohroženou a mírně ohroženou s vysokým a nízkým rizikem. Aby mohli zemědělci zakládat porosty na půdě prvních dvou kategorií, musí použít alespoň jednu půdoochrannou technologii ze zveřejněné metodické příručky ministerstva zemědělství (MZe). Požadavky na technologie bude kontrolovat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). V současnosti je příručka koncipovaná pouze pro vysetí ozimých plodin, na podzim bude podle resortu nahrazena komplexní metodikou, která pokryje postupy pro všechny kategorie plodin.
V seznamu půdoochranných technologií, které musí farmáři na vybraných plochách uplatnit, je například zakládání porostu do rostlinných zbytků, hloubkové kypření, podsev nebo setí s pomocnou plodinou, pásové zpracování půdy, nebo aplikace organické hmoty. Jakou technologii zemědělci zvolí, aby se vyhnuli odnosu části půdy vlivem srážek, takzvané erozní události, je na nich. Pro pěstování na mírně erozně ohrožené půdě s nízkým rizikem zatím specifické požadavky nejsou, budou doplněny v podzimní komplexní metodice. Součástí změn bude podle ministerstva výhledově také zavedení systému monitoringu eroze.
Nová pravidla pro hospodaření na erozně ohrožené půdě, takzvaný standard DZES 5, musí zemědělci plnit od 1. července. Zdržení vydání pravidel a metodické příručky způsobila příliš přísně původně nastavená protierozní vyhláška, ze které vyplývaly i přísné a složité podmínky hospodaření. Ministerstvo proto odložilo termín plnění o dva roky a ze systému s povinně danými technologiemi ochrany půdy a jasně danými osevními postupy vytvořilo systém, ve kterém se zemědělci mohli sami rozhodnout, jaké postupy budou používat. Upravená pravidla ale Evropská komise zamítla a Česku například vyčetla, že v systému chybí kontroly. Se současným systémem podle ministerstva Evropská komise souhlasí.
„Je to především dobrá zpráva pro zemědělce, po týdnech nejistoty mají konečně jasná pravidla pro letošní osevy. Zároveň tímto krokem posilujeme ochranu půdy před erozí, což je klíčové pro udržitelné hospodaření do budoucna,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Na nejistotu ohledně protierozních opatření si zemědělci v minulosti často stěžovali, vadí jim ale i jejich podoba. Například Zemědělský svaz ČR dříve kritizoval, že Česko zavádí nejpřísnější protierozní pravidla v EU. Asociace soukromého zemědělství ale naopak tvrdí, že v ČR je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách a je pochopitelné, že se týká většího množství ploch než v jiných zemích. Pokud se u zemědělce erozní událost vyskytne, bude podle asociace při určování sankcí hrát roli, zda zemědělec doporučené technologie použil nebo nikoliv. Při opakování erozních událostí může být půda přeřazena z mírnější kategorie do kategorie silně ohrožených ploch.
Autor: MZe
Led 28, 2025 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Ekologickým zemědělcům má ubýt byrokracie a budou mít jednodušší podmínky při žádání o dotace a jejich získávání. Nově už například nebudou muset prokazovat produkci na standardní orné půdě. Počítá s tím návrh nařízení vlády o stanovení podmínek k získání dotace na ekologické zemědělství, který kabinet projedná příští týden.
Cílem materiálu předkládaného ministerstvem zemědělství je podle úřadu zejména zpřesnění a zjednodušení podmínek, které se promítá ve snížení byrokratické zátěže jak pro žadatele o dotace, tak pro administraci. Podle návrhu by například zemědělci, kteří pěstují více druhů zeleniny na malých plochách do šesti hektarů, už nemuseli dodržovat stanovené limity pro výsadbu plodin.
Materiál mimo jiné umožňuje pastvu drůbeže v intenzivních sadech a snižuje sankce za to, když farmář nezaznamená a nevyhodnotí záznamy o meteorologických prvcích a možném výskytu škůdců.
Žadatelem o dotaci v rámci ekologického zemědělství může být zemědělský podnikatel, organizační složka státu nebo registrovaný ekologický podnikatel, který obhospodařuje alespoň půl hektaru zemědělské půdy. Dotaci získává na hektar půdy a kompenzuje mu dodatečné náklady a ušlé příjmy za přechod na ekologickou produkci. Větší část podpory směřuje na takzvané přechodné období, protože zavádění nového systému vyžaduje vyšší náklady.
Dotaci mohou získat také malí zemědělci pěstující zeleninu a speciální byliny na orné půdě do šesti hektarů, předkládaný návrh u těchto farmářů nově zavádí vyšší sazby. Zatímco v původním nařízení bylo na hektar vyčleněno 810 eur (asi 20.436 korun), návrh počítá s 1294 eur (asi 32.647 korun) za hektar. Dotace bude navýšena také u titulů podporujících pěstování víceletých pícnin na orné půdě, pěstování trav na semeno na orné půdě a travních porostů na orné půdě. U zmíněných dotací by sazba měla být navýšena o 57 eur (1438 korun) na 205 eur (asi 5172 korun).
V roce 2022 hospodařili farmáři ekologicky na 575.000 hektarech zemědělské půdy, což představovalo přibližně 16 procent celkové výměry. Předloni se podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) výměra půdy v ekologickém režimu zvýšila téměř o 20.000 hektarů. Zhruba procento půdy je v přechodném režimu. Ekologicky hospodařících farmářů bylo předloni v Česku 4798.
Autor: MZe
Led 28, 2025 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
V českém zemědělství chybí odhadem 8000 až 10.000 lidí. Přilákat víc pracovníků mají podle vedení resortu nové technologie a inovace. S moderní technikou by měli pracovat už studenti středních zemědělských škol. Ministerstvo zemědělství proto každoročně vypisuje programy na podporu zemědělského školství, letos podobně jako loni rozdělí mezi 48 škol 70 milionů korun. Školy si za tyto peníze pořizují například drony či autonomní vozidla, řekl novinářům při návštěvě Střední zemědělské školy v Čáslavi ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Studenti čáslavské školy mohu při výuce využívat drony s kamerami, které létají nad polem a sbírají data o výživovém nebo zdravotním stavu porostu. Pomocí těchto informací lze výrazně ušetřit náklady na hnojení. Podle zástupců školy to může být až polovina.
„Chceme jít cestou přesného, tedy precizního zemědělství. Účelem některých strojů je získávání dat pro aplikace. To jsou třeba drony s multispektrální kamerou, přístroj, který načítá vlastnosti půdy, nebo program, který využívá data ze satelitů,“ řekl ředitel školy Jaromír Horníček. Školu v Čáslavi navštěvuje 504 žáků a v posledních letech jich výrazně přibylo, takže si podle ředitele může vybírat studenty, kteří mají o obor skutečně zájem.
„Už zdaleka neplatí, že zemědělství je o hnoji, vidlích a holinách, ale je to moderní obor, který se výrazným způsobem elektronizuje, digitalizuje, kde najdete nejmodernější technologie,“ řekl Výborný.
Zemědělské školy ročně opouští 3500 absolventů, do zemědělství však podle výzkumů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací zamíří maximálně polovina z nich. To brzdí nutnou generační obměnu v zemědělství a v oboru jsou využíváni zahraniční pracovníci. Podobný problém podle Výborného trápí nejen Českou republiku, ale i řadu dalších zemí EU.
Autor: MZe
Led 11, 2025 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Podporovat rozvoj ekonomicky únosných nechemických metod na ošetření rostlin nebo zavést monitoring škodlivých organismů na regionální i lokální úrovni jsou jedny z 36 opatření obsažených v novém národním akčním plánu k bezpečnému používání pesticidů v Česku. Materiál, který platí pro roky 2025 až 2029, projednala vláda, uvedlo ministerstvo zemědělství. Cílem plánu je ochrana lidí, podzemních a povrchových vod, půdy, rostlin i živočichů a životního prostředí před negativními dopady používání přípravků na ochranu rostlin.
„Záměrem nového akčního plánu je ještě více minimalizovat rizika při používání přípravků na ochranu rostlin a zároveň tyto přípravky využívat tak, aby zemědělství produkovalo dostatek bezpečných potravin. Jde nám i o ochranu přírody před nepůvodními organismy a chorobami rostlin,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle Výborného budou zemědělci i nadále moci žádat o dotaci při využití biologické ochrany rostlin jako náhradu chemické ochrany. Ministerstvo zemědělství (MZe) ve spolupráci s ministerstvy zdravotnictví a životního prostředí pro dosažení cílů plánu navrhlo 36 opatření, která navazují na předchozí akční plán. Materiál se aktualizuje vždy po pěti letech. V předchozím plánu bylo 44 opatření, resort už dříve uvedl, že 23 je splněných, 17 částečně a čtyři opatření splněna nebyla.
Nový plán například počítá se zkoumáním nízkorizikových přípravků na ochranu rostlin, podporou vývoje biologických prostředků ochrany a ověřování jejich účinnosti nebo s výzkumem škodlivých invazních organismů. Mezi důležité opatření podle MZe také patří to, aby výrobci pitné vody měli přístup k údajům o spotřebě účinných látek obsažených v přípravcích na ochranu rostlin použitých na polích v ochranných pásmech vodních zdrojů. Ministerstva se budou rovněž věnovat systému monitorování vlivu přípravků na životní prostředí či biodiverzitu, cílem bude sbírat data o případech prokázaných otrav volně žijících živočichů nebo poškození rostlin po použití přípravků. Podle MZe lze už nyní v této oblasti pozorovat zlepšení, například počty hlášených podezření a prokázaných otrav včel přípravky na ochranu rostlin v posledním desetiletí výrazně klesly. V roce 2024 není do závěru vegetačního období hlášený žádný případ, uvedl úřad.
Čeští zemědělci podle dat MZe snížili od roku 2018 spotřebu přípravků na ochranu rostlin o více než desetinu. V roce 2023 jich spotřebovali téměř 10,5 milionu kilogramů, meziročně o zhruba 363.000 kilogramů méně a proti roku 2018 o 1,2 milionu kilogramů méně. Podle úřadu k poklesu přispělo šetrnější obhospodařování zemědělské půdy a celoevropský zákaz některých látek. Oborníci ale poukazují na to, že omezování počtu povolených účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin snižuje jejich účinnost proti škůdcům. MZe podpořilo v letech 2018 až 2022 plnění národního plánu bezpečného používání pesticidů 77,3 milionu korun. Na roky 2023 a 2024 počítalo s podporou 40,1 milionu.
Autor: Ministerstvo zemědělství
Srp 8, 2024 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Alternativně hospodaří zemědělci v Česku zhruba na 16 procentech půdy, na jednom procentu půdy zavádí farmáři nové trendy jako například regenerativní zemědělství, řekl děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity Josef Soukup. Stále podle něj převažují konvenční způsoby, které používá přes 80 procent zemědělců. Odborníci ale očekávají, že počet farmářů používajících alternativní způsoby, mezi které patří například ekologické či regenerativní zemědělství, bude narůstat.
V Česku stále převažuje konvenční způsob hospodaření, podniky totiž podle Soukupa musí dbát na produktivitu a dosažení výnosů. Zároveň ale uvedl, že lze pozorovat odklon od konvenčního hospodaření, často z ekonomických důvodů. „Vyšší dotační podpora, další nebo vyšší příjmy za certifikovaný způsob hospodaření. Je však také mnoho zemědělců, kteří z důvodů vnitřního přesvědčení a světonázoru chtějí hospodařit více v souladu s přírodou a ekonomický efekt pro ně je až druhořadou záležitostí,“ řekl.
Nejrozšířenější alternativní formou zemědělství je podle Soukupa ekologické zemědělství, ve kterém se potraviny produkují za použití přírodních látek a procesů. V roce 2022 hospodařili farmáři ekologicky na 575.000 hektarech zemědělské půdy, což představovalo přibližně 16 procent celkové výměry. Loni se podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) výměra půdy v ekologickém režimu zvýšila téměř o 20.000 hektarů.
Dalším způsobem je regenerativní zemědělství, které se snaží minimalizovat negativní vliv zemědělské činnosti na půdu a krajinu. Platforma pro regenerativní zemědělství eviduje v ČR 30.000 hektarů půdy v režimu regenerativního zemědělství, podle jejího odhadu ale bude reálná plocha větší.
Například Philip Lymbery, ředitel charitativní organizace pro dobré životní podmínky hospodářských zvířat Compassion in World Farming, vnímá regenerativní zemědělství jako budoucnost hospodaření. „Způsob, jakým v současné době hospodaříme, používáme průmyslové metody s chemickými pesticidy, umělá hnojiva, zvířata chovaná v klecích, tím ničíme půdu, kterou potřebujeme pro budoucnost,“ řekl už dříve.
Za největší výhody regenerativního zemědělství považuje Zuzana Benešová, spoluzakladatelka Platformy pro regenerativní zemědělství, zlepšení a stabilizaci výnosů, lepší zadržování vody, zvýšení biodiverzity a zvyšování půdních zásob uhlíku. Regenerativní zemědělství je ale v Česku teprve v začátcích, dodala Benešová. Chybí podle ní dotační podpora, správně nastavená legislativa, osvěta, ale i zájem spotřebitelů a farmářů, kteří se často obávají zavést nové postupy. „Ve většině případů je to strach z neznámého. Setkáváme se taky s obavami z přemnožení hrabošů, zaplevelení pozemků, snížení výnosů,“ řekla. Při přechodu na regenerativní zemědělství se také na určitou dobu sníží výnosy, než se zlepší stav půdy, doplnila.
Za poslední rok ale vnímá platforma nárůst počtu regenerativních zemědělců i zájem potravinářů o jejich produkci. „Díky ekonomickým výhodám regenerativního zemědělství a přibývajícím extrémům počasí očekáváme, že rychlost přechodu dalších zemědělců se bude zvyšovat,“ uvedla Benešová.
ÚZEI mezi alternativní způsoby řadí také agrolesnictví či takzvané precizní zemědělství. Podle loňské analýzy využívá alespoň nějakou chytrou technologii asi třetina zemědělců.
Autor: Česká zemědělská univerzita
