Čvc 5, 2024 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Do zemědělství je nutné dostat více mladých lidí, shodují se nevládní zemědělské organizace. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) to má být jeden z hlavních cílů příští Společné zemědělské politiky. V zemědělství totiž dlouhodobě chybí zaměstnanci a obor pracovníci stárnou. Počet vysokoškolských studentů zemědělských oborů přitom v ČR v posledních letech výrazně neroste ani neklesá, loni jich bylo přes 26.000, což je zhruba stejně jako předloni.
Zemědělský svaz ČR (ZS) i Agrární komora ČR (AK) se shodují, že lidí pracujících v zemědělství je každým rokem méně. „Zemědělce trápí nedostatek pracovníků jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě. Chybí nám jak agronomové, tak zootechnici, ale i techničtí pracovníci,“ řekl předseda ZS Martin Pýcha. Mluvčí AK Barbora Pánková doplnila, že největší potíže mají obory živočišné výroby, kde scházejí především ošetřovatelé zvířat, dojiči, krmiváři či kvalifikovaní zootechnici. „K příčinám tohoto problému jednoznačně patří nedostatečná generační obměna v zemědělství,“ řekla Pánková.
Největší podíl na věkové struktuře zaměstnanců mají v agrárním sektoru ČR dlouhodobě pracovníci ve věku 45 let a více, kteří tvoří zhruba 59 %, vyplývá z dat Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Nedostatek pracovníků podle Pánkové zcela nevyřeší ani robotizace, protože část činností v zemědělství vyžaduje ruční práci. Úplné řešení nepředstavují ani sezonní pracovníci. „Protože péči o zvířata je třeba zajistit celoročně bez ohledu na to, jestli je víkend nebo svátek,“ dodala.
Nevládní organizace se tak shodují, že je nutné zvýšit atraktivitu práce v zemědělství pro mladé lidi. Podle Pýchy mladou generaci odrazuje její vysoká náročnost. „Je to multioborová práce, která nemá pevnou pracovní dobu, proto je také důležité zohlednit požadavky mladých lidí na volný čas,“ řekl.
S tím souhlasí i Jiří Remeš, prorektor pro pedagogickou činnost České zemědělské univerzity (ČZU). Podle Remeše může mladým vadit i nižší platové ohodnocení nebo život na venkově. Od studia zemědělských oborů mladé odrazuje náročnost, uvedl Remeš, naopak je ale láká uplatnitelnost na trhu práce. V oboru se podle něj uplatní až 65 procent absolventů a nejatraktivnější jsou programy zaměřené na zahradnictví, potravinářství a chovy zvířat.
Ze statistik ministerstva školství vyplývá, že vysokoškolských studentů zemědělských oborů bylo v Česku loni přes 26.000, bez započítání veterinárních oborů. Za posledních sedm let se podle dat ministerstva jejich počet příliš neměnil, v letech 2021 a 2022 bylo studentů o necelou tisícovku více, mezi roky 2017 a 2020 jich bylo kolem 25.000.
Podle Pýchy je v Česku dále 28 oborů středního vzdělání v zemědělství a lesnictví, ve školním roce mezi lety 2022 a 2023 je studovalo necelých 17.000 žáků. U oborů s výučním listem je podle něj nejpočetnější vzdělání opravář zemědělských strojů, u zakončení maturitou vede agropodnikání.
Nutnost generační obměny v zemědělství si uvědomuje také ministr Výborný. Na jednání v Lucemburku 24. 6. o budoucnosti společné zemědělské politiky prosadil mimo jiné zmínku o generační obměně a označil řešení stárnoucí generace zemědělců za velmi důležité.
Podle dat ministerstva zemědělství z roku 2022 činil celkový počet pracovníků v zemědělských podnicích v ČR 96.600, což byl podíl na celkové zaměstnanosti 1,9 %.
Autor: Ministerstvo zemědělství
Kvě 18, 2024 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Ekologické organizace kritizují návrh ministerstva zemědělství, podle kterého by se ekologické dotace vyplácely také zemědělcům, kteří nesplní některé podmínky ke zlepšení stavu krajiny, například požadavek na pěstování více než jedné plodiny na větších farmách nebo vyčlenění části půdy na podporu přírody. Ve společné zprávě to uvedly Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická a Světový fond na ochranu přírody (WWF) v Česku. Ministerstvo zemědělství v reakci uvedlo, že chce sazbu ekologické platby zachovat, protože vypuštěný požadavek na diverzifikaci plodin je pouze jedním z mnoha a většina ostatních podmínek pro výplatu dotace se nezmění.
Zrušení některých ekologických požadavků ve společné zemědělské politice definitivně schválily členské státy Evropské unie 13. května. Vyhověly tak požadavkům protestujících zemědělců, kteří si stěžovali na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření. Plnění podmínek bude nyní dobrovolné.
Ekologické organizace uvedly, že návrh ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) využívá oslabení pravidel naplno a jde i mnohem dále. Třeba vyčlenění části orné půdy na podporu přírody jako podmínka ekologických plateb pro farmy je nyní podle ekologů oslabené pod úroveň předchozího období společné zemědělské politiky. „Od této vlády jsme skutečně nečekali, že bude usilovat o nastavení ekologických podmínek horších než vláda předchozí, vůči které se právě v oblasti zemědělství výrazně vymezovala. Zdá se, že ministr Výborný zcela rezignoval na potřeby krajiny a rozhodl se peníze na její adaptaci vyplýtvat, místo aby jimi podpořil zodpovědné zemědělce,“ uvedl za Hnutí Duha Martin Rexa.
Ministerstvo zemědělství uvedlo, že sazbu ekologické platby pro letošní rok zachovalo na zhruba 68 eurech (asi 1700 Kč) na hektar, protože většina podmínek zůstává stejná. „Kromě toho je potřeba připomenout, že sazby, původně naplánované ve společné zemědělské politice, nijak nezohledňují vývoj cen na zemědělských trzích, růst nákladů a inflaci obecně,“ napsalo tiskové oddělení resortu.
Zemědělská expertka WWF v Česku Alžběta Procházková uvedla, že postup ministerstva místo potřebné motivace zemědělců pro dlouhodobou udržitelnou produkci přináší naprostou demotivaci. Podle hnutí se většina peněz zemědělcům rozdá bez významnějšího zlepšení stavu krajiny.
Ekologové kritizují také nastavení podmínek na prémiovou ekoplatbu, jejímž cílem je přispět k ochraně vodních toků. Místo toho se má zvýšit sazba nedávno schválené ekoplatby na hospodaření s dusíkem a fosforem, ze které půjdou podle hnutí peníze s nejasným přínosem zejména velkým podnikům. To ministerstvo odmítlo. Podpora se podle něj vyplácí na základě hospodaření podniku a dodržení limitů pro používání hnojiv, a to bez ohledu na velikost farmy či technickou vybavenost.
Podklad ministerstva, ve kterém zachovává výši ekologických plateb, je určený pro jednání pracovní skupiny monitorovacího výboru společné zemědělské politiky na 27. května a 18. června. Návrh bude následně schvalovat Evropská komise a po ní ještě česká vláda.
Autor: Ministerstvo zemědělství
Kvě 8, 2024 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Na nejkvalitnější zemědělské půdě by podle vládní novely nesměly do budoucna vznikat velká nákupní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. Cílem je omezit zábory půdy zařazené do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická, tedy taková, pod nimiž se běžně hospodaří.
Sněmovna stanovila ze zákazu odnětí nejkvalitnější půdy ze zemědělského půdního fondu výjimky podle úpravy skupiny koaličních poslanců v čele s Janem Burešem (ODS). Výjimky se budou týkat například záměrů uvedených v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a projektů bezprostředně navazujících na veřejnou dopravní infrastrukturu, jako jsou čerpací stanice pohonných hmot a překladiště u železnic.
Navíc se v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury patrně změní výčet rozvojových lokalit. Poslanci schválili pozměňovací návrh ministra dopravy Martina Kupky (ODS), který z nynějšího seznamu osmi lokalit sice škrtá strategický podnikatelský park Plzeň-Líně, ale rozšiřuje počet lokalit na 13 včetně strategického podnikatelského parku Dolní Lutyně na Karvinsku.
Vládní novela čelila ve Sněmovně kvůli rozsahu ochrany nejkvalitnější zemědělské půdy kritice části koaličních poslanců kvůli obavám o další ekonomický rozvoj Česka. Ve hře byly ještě razantnější zmírnění, Sněmovna už o nich nehlasovala. Bureš uvedl, že nebylo jednoduché se s předlohou vypořádat, výsledné znění označil za kompromis. „Na jedné straně zajistí ochranu naší zemědělské půdy, na druhé straně nezablokuje rozvoj měst, obcí, ale také našeho hospodářství,“ řekl.
Úprava koaličních poslanců také prodlužuje z pěti na deset let dobu, v níž by ještě bylo možné na nejlepší zemědělské půdě velká centra stavět, pokud je předpokládá územní plán. Mění i další přechodná období, která mimo jiné dávají šanci také případným novým záměrům.
Výjimku ze zákazu prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí by měly podle schváleného pozměňovacího návrhu zemědělského výboru státy Evropského hospodářského prostoru, Švýcarsko a třetí země, s nimiž má Česko uzavřenou příslušnou mezinárodní smlouvu. Sněmovna do předlohy vložila také osvobození všech evidovaných ekologicky významných krajinných prvků od daně z nemovitých věcí. Nově by k nim patřily například skalky a terasy. Dolní komora naopak odmítla zavedení předkupního práva zemědělců na pozemky, na nichž hospodaří na základě například nájemní nebo pachtovní smlouvy, jak to navrhl Josef Kott z opozičního hnutí ANO.
Předloha podle ministra pro životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) zjednoduší umísťování staveb pro obranu a pro vnitřní bezpečnost. Sněmovna schválila například také úpravu Jiřího Havránka (ODS), která má podle zdůvodnění urychlit výstavbu mobilních sítí nové generace.
Autor: MŽP
Dub 14, 2024 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Vládní návrh na vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy zamířil ve Sněmovně do závěrečného schvalování. Ke druhému čtení se dolní komora dostala po odkladech, když rozsah ochrany čelil kritice části koaličních poslanců kvůli obavám o ekonomický rozvoj. Někteří z nich navrhli další možnosti zmírnění navrhovaných pravidel včetně jejich celkové úpravy. O podobě předlohy by mohla dolní komora hlasovat pravděpodobně v květnu.
Na nejkvalitnější zemědělské půdě by podle novely nesměly do budoucna vznikat velká nákupní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. Cílem je omezit zábory půdy zařazené do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická.
Proti navrhovanému zákazu se ale postavil hospodářský výbor. Podpořil pozměňovací návrh předsedy Ivana Adamce a Jana Bureše (oba ODS), podle kterého by zákaz neplatil pro určitý podíl rozlohy této půdy v jednotlivých krajích, a to každý rok. Ministerstvo životního prostředí s úpravou nesouhlasilo, podle něj oslabuje už nynější standard ochrany nejlepší půdy. Výbor podpořil i další Adamcův návrh, podle kterého by se zákaz nevztahoval ani na pásy široké půl kilometru podél dálnic, silnic prvních tříd a železnic celostátního nebo regionálního významu, a to po obou stranách.
Poslanec STAN Petr Letocha navrhl výjimku pro záměry strategické investiční výstavby. Jeho kolega z hnutí Jiří Hájek chce, aby zákaz staveb pro obchod a skladování neplatil pro území těch obcí, které nemají možnost umístit takový záměr jinde. Někteří poslanci včetně ministra dopravy Martina Kupky (ODS) chtějí novelou upravit i výčet rozvojových lokalit v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury.
Zemědělský výbor doporučil uzákonit zákaz prodeje zemědělské půdy do takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Výjimku by konkrétně měly státy Evropského hospodářského prostoru, Švýcarsko a třetí země, s nimiž má Česko uzavřenou příslušnou mezinárodní smlouvu. Zemědělský a také ekologický výbor taky chtějí osvobození všech evidovaných ekologicky významných krajinných prvků od daně z nemovitých věcí. Nově by k nim patřily například skalky a terasy. Výbor pro životní prostředí navíc doporučil doplnit novelu o rozšíření možnosti vysazování stromořadí podél silnic.
Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD chtějí zavést předkupní právo zemědělců na pozemky, na nichž hospodaří na základě například nájemní nebo pachtovní smlouvy. Předkupní právo na zemědělské pozemky by měl jako druhý v pořadí také stát. Jiný pozměňovací návrh Jiřího Havránka (ODS) by měl podle zdůvodnění urychlit výstavbu mobilních sítí nové generace.
Autor: MŽP
Dub 1, 2024 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Obrat společností, které podnikají v biopotravinách, předloni v Česku vzrostl na 11,3 miliardy korun z 10,22 miliardy korun v roce 2021. Z celkové spotřeby potravin ty v bio kvalitě tvořily 1,65 procenta, informovalo Ministerstvo zemědělství (MZe).
Hodnota spotřebovaných biopotravin podle úřadu předloni v Česku dosáhla 6,95 miliardy korun. K produktům, o které byl největší zájem, patřila káva, čaj, hotové pokrmy včetně dětské výživy nebo doplňky stravy. Růst obratu z biopotravin podle MZe částečně způsobila vyšší inflace. „Dle Českého statistického úřadu činila v roce 2022 průměrná míra inflace 15,1 procenta a celkové výdaje za potraviny a nápoje meziročně vzrostly o 9,3 procenta,“ sdělil úřad. Prodej biopotravin v Evropě podle něj předloni proti roku 2021 klesl o 2,2 procenta.
Na celkovém obratu 11,3 miliardy korun se podle MZe maloobchodní síť podílela 4,74 miliardy korun a e-shopy 1,64 miliardy korun. Dalších 351 milionů korun tvořil přímý prodej, především z farem, a 216 milionů korun veřejné stravování. Z maloobchodní sítě pak supermarkety a hypermarkety prodaly biopotraviny za 2,4 miliardy korun, drogerie za 1,23 milionu korun a v prodejnách zdravé výživy si lidé nakoupili biopotraviny za 643 milionů korun. Z dovozu bylo zhruba 60 procent spotřebovaných biopotravin.
Nejvíce, z 36 procent, se na maloobchodním obratu biopotravin podílela kategorie ostatní zpracované potraviny, kam patří káva, čaj nebo hotové pokrmy a doplňky stravy. S 21 procenty následovala kategorie ovoce a zelenina a mléko a mléčné výrobky tvořily 17 procent z obratu.
Obrat výrobců biopotravin předloni vzrostl o 1,2 procenta na zhruba 5,5 miliardy korun. V Česku bylo na konci roku registrovaných 990 výrobců biopotravin, tedy o 4,9 procenta více než před třemi lety. Nově se registrovalo 86 výrobců a svou činnost jich naopak ukončilo 40. „Ze získaných údajů vyplývá, že z celkového počtu 990 subjektů jich zhruba 28 procent svou činnost v roce 2022 ve skutečnosti vůbec neprovozovalo z důvodu nezájmu spotřebitelů či obchodních partnerů o zamýšlené biopotraviny,“ sdělil úřad. Z Česka se předloni vyvezly biopotraviny za 4,36 miliardy korun, což byl nárůst ve srovnání s rokem 2021, kdy tato hodnota dosáhla 4,07 miliardy korun.
Autor: MZe
