Úno 25, 2024 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Cíle unijní Zelené dohody (Green Deal) je třeba rozložit v čase tak, aby měli zemědělci víc prostoru se připravit, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po schůzce s eurokomisařem pro životní prostředí Virginijusem Sinkevičiusem. V Praze spolu jednali také o podpoře chovu sladkovodních ryb a vyvážení snahy chránit kormorány a vlky se zájmy chovatelů, kterým tito ptáci a tyto šelmy způsobují škody, dodal.
Výborný uvedl, že tématem jednání se Sinkevičiusem byly neplánovaně zejména požadavky zemědělců, kteří dnes v Česku a dalších zemích střední Evropy protestují proti agrární politice Evropské unie. „Jejich hlasy jsou důležité pro pochopení aktuálních problémů v našem sektoru. Pokud jde o Zelenou dohodu, nechceme zpochybňovat její cíle, měli bychom se ale zaměřit na způsob jejich naplňování. Tím myslím dostatečný časový prostor pro přizpůsobení se změnám, flexibilní přístup pro jednotlivé členské státy, jenž bude reflektovat jejich úsilí, které již v minulosti na řešení jednotlivých výzev vynaložily,“ uvedl ministr zemědělství.
S plněním cílů Zelené dohody podle Výborného souvisí také adekvátní kompenzace pro farmáře, kteří přecházejí na udržitelné zemědělské postupy. Ministr zmínil podporu zaměstnanosti na venkově úlevami na sociálním pojištění pro pracovníky v zemědělství.
Výborný a Sinkevičius se věnovali také monitoringu kvality půdy a lesů. „Co se týče monitoringu lesů, jsem rád, že jsme se shodli na tom, aby systém co nejvíce vycházel z existujících systémů pro tento monitoring na národní úrovni. V případě monitoringu půdy považuji za klíčové dokázat maximálně využít již existující data a informace. Neméně důležité je i využití dostupných veřejných finančních zdrojů, které nejsou neomezené,“ řekl ministr.
Bez regulace vlků podle Výborného řada chovatelů zvířat ukončí hospodaření a cenná území, která díky pastvě poskytují prostředí pro vzácné druhy rostlin a hmyzu, budou obhospodařovat běžným způsobem. „Domnívám se, že členské státy by měly mít možnost flexibilně rozhodovat o ochraně jednotlivých druhů s cílem zabezpečit biologickou rozmanitost,“ uvedl ministr. Řekl, že stejné je to s kormorány, kteří jsou chránění, ale způsobují škody chovatelům ryb. „Řešení, jak se ukazuje, nemůže být jenom na úrovni národní, ale na úrovni celoevropské,“ řekl Výborný ke kormoránům.
S eurokomisařem Sinkevičiusem jednal Výborný také o podpoře chovu sladkovodních ryb. „Chceme podpořit české rybníkářství,“ řekl. Průměrná roční produkce ryb v rybnících v ČR se pohybuje kolem 20.000 tun s dominancí chovu kapra obecného a ryby z Česka míří podle ministra i na export do dalších evropských zemí.
Autor: Ministerstvo zemědělství
Lis 13, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu negativně ovlivní rozvoj trhu industriálních a dalších nemovitostí. Podle zákona nově nebude možno stavět průmyslové a komerční areály a fotovoltaické elektrárny větší než jeden hektar na produkčně nejkvalitnější české zemědělské půdě.
Zdraží ale výstavba i na zbylých půdních třídách. Novela tak přispěje k ještě vyššímu nárůstu cen pozemků, což se promítne vyššími cenami nemovitostí a na jejich nájemném, sdělil vedoucí oddělení průmyslových nemovitostí v realitně poradenské společnosti Colliers Miroslav Kotek. Produkčně nejkvalitnější zemědělská půda v Česku je zařazená do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz výstavby. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická.
Pokud územní plán počítá do budoucna s využitím nejkvalitnější půdy pro stavbu nemovitostí, muselo by být stavební povolení na tento záměr vydané do pěti let od platnosti novely. Přechodné ustanovení má v této době umožnit odebrání půdy ze zemědělského půdního fondu. Po uplynutí lhůty už nemá být možné půdu první a druhé třídy pro tyto záměry z fondu odebrat, i kdyby byly pro účely obchodu nebo skladování určené v územním plánu.
„V současné době se potýkáme s nedostatkem pozemků pro výstavbu moderních průmyslových areálů, což se samozřejmě projevuje ve vysoké ceně pozemků, které jsou momentálně v nabídce. Obecně máme zájem lákat do ČR projekty s vyšší přidanou hodnotou, ale nemáme k tomu vytvořenou infrastrukturu a při současném nedostatku pozemků tyto projekty nemáme kam umístit. Novela tuto situaci ještě zhorší,“ řekl Kotek.
Návrh také počítá se zvýšením poplatků za zabrání půdy spadající do zbylých tří tříd. Ze zjištění Hospodářských novin vyplývá, že zatímco nyní za jejich vyjmutí z půdního fondu stavitelé platí dvě sazby, 24 korun za metr čtvereční ve třetí třídě a 18 korun ve čtvrté a páté třídě, nově to má být pro sklady a obchodní centra 300 Kč a 240 korun. Novela tak podle Kotka povede při porovnání základních parametrů, jako jsou nájemné, či náklady na elektřinu, s okolními zeměmi ke snížení konkurenceschopnosti ČR na trhu s komerčními nemovitostmi. „Tuzemský investor opravdu nemá důvod zde investovat. Konkurenční boj s okolními zeměmi tak prohráváme na celé čáře,“ dodal Kotek.
Z analýzy Indrustrial Research Forum vyplývá, že ve třetím čtvrtletí se v Česku postavilo 183.000 metrů čtverečních průmyslové a logistické plochy, meziročně o 62 procent méně. Mezičtvrtletně jde o pokles o 28 procent. O dvě třetiny klesla meziročně a mezičtvrtletně také poptávka po těchto prostorech. Neobsazenost mezičtvrtletně poklesla na 1,5 procenta. Nejvyšší dosahované měsíční nájemné v České republice stagnovalo na 7,50 až 7,70 eura (okolo 190 Kč) za metr čtvereční. Ve vybraných lokalitách mimo Prahu bylo okolo 5,70 až 6,50 eura za metr čtvereční.
Autor: Miroslav Kotek (Colliers)
Zdroj: ČTK
Říj 20, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Rybáři v Ústeckém kraji věří, že letos do revírů doplní tolik ryb, kolik si předsevzali, tedy že splní tzv. zarybňovací plány. Během podzimu vysadili například na 15.000 kilogramů kapra, na jaře byl této ryby nedostatek. V revírech přibylo také 300 kilogramů štiky nebo stovky kilo okouna. Na stavy ryb měli letos vliv dravci a také teplo.
„Letos byl nedostatek kaprovitých ryb, takže teď na podzim doháníme zarybňovací plány. U kapra se to daří,“ uvedl mluvčí Českého rybářského svazu Jan Skalský. Podle něj hraje roli i dostupnost ryb, kterou poznamenala třeba pandemie koronaviru. Tím, že byly zavřené restaurace, klesl počet odběratelů, a nebylo tak nutné zvyšovat produkci. „Ryb byl v podstatě přebytek za rozumnou cenu,“ podotkl mluvčí.
Po ústupu pandemie se zájem o ryby v gastronomii opět zvedl. Někteří producenti nicméně během pandemie omezili činnost, protože neměli komu ryby dodávat. Ruská invaze na Ukrajinu se zase projevila na cenách pohonných hmot, ale zejména krmiv, což také trh s rybami podle Skalského značně ovlivnilo. „Teď se situace trochu stabilizuje a věřím, že bychom měli zarybňovací plány splnit,“ uvedl. Kolik budou stát vánoční kapři, se podle něj zatím nedá odhadnout. Záležet bude na největších producentech, kteří jsou v jižních Čechách.
Zarybňování se podle Skalského daří také u dravých ryb, které jsou citlivější. Na počty ryb v revírech měli nicméně letos vliv predátoři, zejména kormoráni. Větší úhyny ryb pak rybáři zaznamenali na některých vodních plochách v létě. V důsledku tepla klesala hladina kyslíku a mnohdy nepomohlo ani provzdušňování. Například z nádrže na Havraním ostrově v Lovosicích na Litoměřicku tak rybáři vylovili několik tun ryb, které se udusily.
Autor: Český rybářský svaz
Zdroj: ČTK
Říj 20, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
ČR podporuje, aby cíl EU na snížení používání pesticidů o polovinu do roku 2030 zůstal právně nezávazný. Každý stát by si měl ve svém národním plánu vypracovat strategii, jak přispěje k dosažení společného cíle unie. Česko patří k zemím s nejnižší mírou využívání pesticidů a další snížení by pravděpodobně vedlo ke ztrátě produkce některých komodit.
Ekologické Hnutí Duha kritizuje, že ČR se přidala k desítce unijních zemí, které požadují, aby se z připravovaného nařízení o udržitelném používání prostředků na ochranu rostlin vypustily cíle snižování pro jednotlivé státy.
Plánované nařízení bylo jedním z témat, které se řešilo za českého předsednictví v Radě Evropské unie. Již bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) upozorňoval na to, že Česko je oproti jiným zemím ve snižování používání pesticidů premiant. Například v Nizozemsku je využíváno přes deset kilogramů na hektar a rok, zatímco v ČR zhruba 1,5 kilogramu, uvedl. I podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je Česko dlouhodobě pod průměrem EU.
Pro ČR je podle Výborného nepřijatelné, aby při výraznějším omezováním spotřeby přípravků klesla produkce zemědělských komodit. Podotkl také, že státy, které se k iniciativě kritizované ekology připojily, mají již tak nízkou spotřebu pesticidů, že další snížení by ohrožovalo zdravotní stav rostlin.
Martin Rexa z Hnutí Duha uvedl, že na stole byla varianta, že by některé státy s nižší spotřebou měly užívání pesticidů snížit o zhruba 35 procent, zatímco státy s vyšší spotřebou by měly přísnější kritéria. Musely by spotřebu snížit až o 65 procent. Tuto variantu dříve zmiňoval i Nekula. Podle Rexy na to byla Evropská komise ochotná přistoupit, ale některé státy nyní tlačí na úplné odstranění cílů pro jednotlivé země.
Rexa také uvedl, že v otázce pesticidů je problematická nespolehlivost dat, která zároveň nelze porovnávat mezi státy. Poukázal na to, že podle dat Eurostatu v Rakousku od roku 2011 výrazně narostla spotřeba pesticidů, zatímco v Česku klesla.
„Avšak v Rakousku významně narostlo ekologické zemědělství, kde se používá mnohem větší množství málo toxických látek, takže ho to v tomto ohledu znevýhodňuje, zároveň mezi pesticidy počítá i některé látky, které se u nás nepoužívají. Proto je jeden z hlavních požadavků ekologických organizací také upravit velmi problematický indikátor, kterým dnes měříme pokrok ve snižování rizik z pesticidů,“ dodal.
Hnutí Duha uvedlo, že o směrnici má hlasovat 24. října výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu, v listopadu by se měla dostat na plénum.
Autor: MZE
Zdroj: ČTK
Říj 13, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Svatohubertská pouť myslivců uzavře v sobotu 21. října letošní poutní sezonu na Svatém Hostýně na Kroměřížsku. Myslivecká pouť se na významném mariánském poutním místě uskuteční popětadvacáté. Na Hostýně tradičně patří mezi nejnavštěvovanější, řekl za organizátory Josef Dostál, místopředseda Matice svatohostýnské, která poutní místo spravuje.
Kromě duchovního rozměru je svatohubertská pouť i přehlídkou a oslavou myslivosti. Její součástí znovu bude doprovodný program pro děti i dospělé. Každoročně se jí účastní stovky, někdy i tisíce návštěvníků. „Myslím, že i letos na pouti více než tisíc lidí bude,“ řekl Dostál. Patron lovců svatý Hubert má svátek 3. listopadu.
Svatohubertskou pouť zahájí v 09:00 vystoupení trubačů. O hodinu později se průvod účastníků přesune k obrázku svatého Huberta. Myslivci patrona poprosí o přízeň při svých aktivitách a poděkují mu za uplynulý lovecký rok. K obrázku vždy pokládají Hubertův symbol, hlavu jelena. Po krátké modlitbě průvod zamíří do svatohostýnské baziliky Nanebevzetí Panny Marie, kde se uskuteční mše celebrovaná pomocným biskupem a administrátorem arcidiecéze olomoucké Josefem Nuzíkem.
Po skončení bohoslužby uvidí návštěvníci okolo venkovního pódia a hostýnské louky ukázky práce sokolníků a ukázky plemen loveckých psů včetně představení jejich výcviku. Zájemci si budou moci vyzkoušet také lukostřelbu, pro děti pořadatelé připravují program lesní pedagogiky pojmenovaný Putování za svatým Hubertem.
Svatý Hubert žil ve druhé polovině sedmého století. Pocházel ze vznešené rodiny a rád se věnoval lovu a jiným světským radovánkám. Legenda vypráví, že se mu při lovu na Zelený čtvrtek zjevil jelen, kterému zářil mezi parohy zlatý kříž. Tato příhoda na něho měla velmi silný vliv, a tak po smrti své ženy odešel do kláštera a po zbytek svého života šířil křesťanství.
Autor a zdroj: ČTK
