Říj 13, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Ekologové chválí novelu o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), kterou schválila tento týden vláda. Je to podle nich ale jen první krok, který sám o sobě stačit nebude. Uvedli to zástupci Hnutí Duha v tiskové zprávě. Novela má zabránit výstavbě velkých logistických a nákupních center a fotovoltaických elektráren na nejkvalitnější zemědělské půdě. Zároveň zahrne část krajinných prvků, jako jsou meze, remízky nebo mokřady, do zemědělského půdního fondu a podpoří rozvoj takzvané agrovoltaiky.
„Novela zákona o ochraně ZPF přináší důležitý krok v nápravě situace, kdy jsou zemědělci i vlastníci půdy spíše demotivováni krajinné prvky na své půdě vytvářet nebo udržovat. Ministra Hladíka lze tedy za tento krok pochválit. Nicméně jedná se jen o první krok, protože mnoho problémů stále zůstává a sám tento krok k plošnější obnově krajinných prvků nepovede. Klimatická změna postupuje rychlým tempem, a nemůžeme proto na nic čekat,“ řekl koordinátor zemědělské kampaně Hnutí Duha Martin Rexa.
Smysluplně realizované krajinné prvky mohou podle ekologů zabraňovat erozi, podporovat biologickou rozmanitost, zlepšovat kvalitu půdy ve svém sousedství a pomáhat zadržovat vodu v krajině. Systematická obnova krajinných prvků je podle ekologů jedním ze stěžejních řešení adaptace krajiny na klimatickou změnu.
„Je potřeba začít odstraňovat další překážky a skutečně motivovat zemědělce i vlastníky půdy. Problematická je zejména tvorba krajinných prvků v rámci zemědělských dotací ze Společné zemědělské politiky, které jsou přitom jedním z hlavních faktorů, kterým se zemědělci v hospodaření řídí,“ řekl Rexa.
Agrovoltaika funguje jako fotovoltaika, pod kterou se běžně hospodaří. Konstrukce se solárními panely, pod kterými se nadále využívá zemědělská půda, by se mohly instalovat třeba nad vinicemi, chmelnicemi nebo ovocnými sady. Tam jsou plodiny více odolné vůči stínění a nejsou zapotřebí intenzivní zemědělské práce. V současné době se agrovoltaiky instalují například v Itálii a Německu.
„Nyní je potřeba ještě uzákonit efektivní sdílení elektřiny, aby mohla být hospodárně využita i elektřina, kterou příslušná farma nespotřebuje. Jen agrovoltaika však stačit nebude, do krajiny je nutné citlivě a s ohledem na zájmy ochrany přírody zasadit i větrné elektrárny, které fotovoltaiky velmi dobře doplňují. Proto je potřeba zrychlit jejich povolování a také vyčlenit akcelerační zóny, tedy místa s minimálními střety s dalšími veřejnými zájmy, kde bude povolování ještě rychlejší a jednodušší,“ řekl vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Novelu pozitivně hodnotili i zástupci Svazu moderní energetiky a Solární asociace. Podle nich pomůže výroba čisté energie i snížení emisní stopy v zemědělství. Podle ředitele společnosti Greenbuddies Consulting Petra Štajnera jde novela správným směrem, ale omezovat agrovoltaické projekty pouze na chmelnice, vinice nebo ovocné sady nedává technicky ani ekonomicky smysl.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
Zář 16, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Za ulovení divočáka v oblastech s výskytem afrického moru prasat na Frýdlantsku a Mimoňsku v Libereckém kraji dostanou myslivci vyšší odměnu. Naopak za nalezení uhynulého prasete se bude vyplácet méně než dosud. Nově je odměna pro takzvaná uzavřená pásma II v jednotné výši 2000 korun, před tím bylo zástřelné 1000 korun a nálezné 3000 Kč. V tiskové zprávě o tom informoval zástupce mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer.
„V současné době dochází k tomu, že prasata divoká nakažená virem afrického moru prasat přežívají po infikování delší dobu, po kterou jsou zdrojem šíření infekce pro další prasata,“ uvedl Majer. Nakažení divočáci jsou tak stejně rizikovým potenciálním zdrojem šíření této nemoci jako již uhynulá zvířata (kadávery). „Z tohoto důvodu je lov prasat divokých stejně důležitým opatřením snižujícím riziko dalšího šíření afrického moru prasat jako aktivní vyhledávání kadáverů uhynulých prasat divokých a jejich odstraňování z prostředí. Proto jsme upravili výši příspěvku tak, aby na obě uvedené činnosti byla stejná,“ dodal ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
V takzvaném uzavřeném pásmu I myslivci letos od začátku roku ulovili 1042 prasat divokých, ale v uzavřeném pásmu II jen 299. Na zástřelném bylo zatím vyplaceno 1,01 milionu korun. Uhynulých nebo sražených prasat divokých v uzavřeném pásmu I evidují veterináři od začátku roku 44 a v uzavřeném pásmu II dalších 73 kusů. Na nálezném bylo zatím vyplaceno 242.000 korun.
V Libereckém kraji jsou v souvislosti s nákazou zavedená dvě uzavřená pásma II, která veterináři vytyčili kolem míst nálezů nakažených zvířat – jedno je na Frýdlantsku a druhé na Českolipsku. Pásma zahrnují dohromady katastry 44 obcí. Obklopuje je nárazníková oblast zvaná uzavřené pásmo I, které zahrnuje 166 katastrálních území a sahá od česko-polské hranice až za Máchovo jezero k Bělé pod Bezdězem a Bakovu nad Jizerou ve Středočeském kraji. V celé oblasti mohou divočáky lovit jen předem proškolení lovci a každý ulovený kus se musí vyšetřit na africký mor.
První případ afrického moru prasat potvrdili v kraji veterináři počátkem prosince loňského roku, od té doby se nákaza prokázala u více než 50 kusů nalezených nebo ulovených divočáků na Liberecku a jednoho kusu na Českolipsku.
Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti nákaze není lék, nakažená prasata se musí utratit. Pro člověka ani psa nákaza nebezpečná není, mohou být ale přenašeči nákazy.
Autor: Státní veterinární správa
Zdroj: ČTK
Zář 6, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
V soutěži o biopotravinu roku letos zvítězila jihlavská Biofarma Sasov se svou bioslaninou z přeštického prasete. Porota vybrala vítěze ze 118 přihlášených potravin v biokvalitě, z toho 70 bylo vín. Soutěž pořádá PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, jehož zástupci dnes v Praze spolu s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) předali ceny vítězům.
Potraviny v biokvalitě pochází z ekologického zemědělství, které hospodaří mimo jiné bez použití průmyslově vyráběných hnojiv nebo pesticidů. Výborný řekl, že ekologické zemědělství považuje za součást českého zemědělství a nemělo by se stavět proti konvenčnímu hospodaření. Podle něj je v současné době v Česku 5354 ekologických farem, které hospodaří na téměř 600.000 hektarech půdy. Loni bylo farem 5057. „Od roku 2017 se trh s biopotravinami více než zdvojnásobil na 10,2 miliardy korun,“ doplnil Výborný.
Podle něj je nyní v ekologickém režimu necelých 17 procent zemědělské půdy v ČR a ambicí vlády je, aby to do roku 2030 byla čtvrtina půdy. Ekologické zemědělství ministr označil za skloubení kvality a šetrného přístupu ke krajině a považuje za důležité, aby se biopotraviny dostaly do veřejného nebo školního stravování.
„Dle mého názoru jsou biopotraviny budoucnost a je to správná cesta,“ doplnil k tomu Martin Klanica, ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která se na organizaci soutěže podílí.
Biofarma Sasov získala ocenění za nejlepší biopotravinu po páté. Slaninu, se kterou letos vyhrála, vyrábí z původního českého plemene černostrakatého přeštického prasete. Josef Sklenář z vítězného podniku řekl, že ekologicky hospodaří 25 let. Podnik si postavil vlastní jatka a postupně přešel na chov právě přeštických prasat. Dnes chová farma 1000 prasat. První ocenění farma získala za biouherský salám.
V soutěži porota vybrala také vítěze kategorie steaková masa, kde prvenství získal hovězí tomahawk steak z podniku Mistrovský dvůr. Mezi potravinami rostlinného původu vyhrál mošt z Moštárny Hostětín, mezi biovíny Ryzlink rýnský 2021 z vinařství Marcinčák Mikulov a v kategorii biopotravin pro gastronomii zvítězil podnik Živá farma se svým produktem Velká rajčatová ochutnávka.
Dnešní vyhlášení soutěže zároveň zahájilo 19. ročník osvětové kampaně ministerstva zemědělství nazvané „Září – Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství“.
Autor: PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců
Zdroj: ČTK
Čvc 27, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Deset dobrovolníků z různých koutů Evropy pomáhá se zemědělskými pracemi na ekologické farmě v Českých Kopistech na Litoměřicku. Věnují se sklizni různých plodin, například cibule, práci kolem statku a vyměňují si poznatky z oboru zemědělství ze svých zemí. Dobrovolníci budou nedaleko Terezína do 9. srpna. Chtějí se seznámit i s okolím, aby poznali českou kulturu.
Vedoucí studují na univerzitě v Olomouci, samy pocházejí z Ukrajiny. Na takzvaný workcamp přijeli dobrovolníci z Belgie, Španělska, Itálie, Nizozemska, Francie či Srbska. Nejmladšímu účastníkovi je 18 let, nejstaršímu 26. Workcamp je pořádán díky neziskové organizaci INEX – SDA a ekofarmě Svobodný statek na soutoku, který spadá pod komunitní hnutí Camphill.
„Přijeli sem lidé, kteří mají rádi ekologii a chtějí mít novou životní zkušenost,“ uvedla Halanska. Dobrovolníci se o kempu dozvěděli v rámci svých komunit na sociálních sítích, před příjezdem se mezi sebou neznali. Někteří z nich jezdí na podobné akce opakovaně, konají se například v Itálii. „My jsme vlastně takoví tlumočníci a říkáme jim, co mají dělat. Zároveň jsme také dobrovolníci a také pomáháme,“ popsala práci vedoucích Halanska.
Obě vedoucí berou zhruba dvoutýdenní pobyt na statku jako zkušenost a praxi, která jim může pomoci při hledání budoucího zaměstnání. „Také nám to může pomoci seznámit se s jinými lidmi a trochu víc poznat českou kulturu a české zemědělství,“ řekla Tarasjuková.
Skupina si vyzkouší také práci se zvířaty nebo pečení domácího chleba. „Víkendy máme úplně volné. Chceme vidět vesnice v okolí, aby se dobrovolníci dozvěděli něco o Česku, místních lidech a ochutnali zdejší kuchyni,“ doplnila Halanska. V plánu mají navštívit také například Terezín a Litoměřice.
Na farmě žijí i lidé se zdravotními potížemi, kteří pomáhají s balením zeleniny. Statek ji poté dodává do obchodů v ČR i zahraničí. Tarasjuková dodala, že statek pěstuje zeleninu a ovoce bez použití škodlivých látek a zaměřuje se na ekologii.
Autor: Vedoucí doborovolníků Daria Halanska a Nikolietta Tarasjuková
Zdroj: ČTK
Čvn 29, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Nový ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) chce před předložením novely mysliveckého zákona najít podobu legislativy, na které se shodne s vládní koalicí i nevládními organizacemi. Týká se to i minimální výměry honiteb, což je jedno z témat, ke kterému se řada organizací již vyjadřovala. Ministr to dnes řekl na tiskové konferenci po uvedení do úřadu. Původně ministerstvo očekávalo, že sporné body legislativy se budou spíše řešit až při projednávání v Poslanecké sněmovně.
Novela mysliveckého zákona se připravuje již řadu let, naposledy došla až do třetího čtení v Poslanecké sněmovně za minulé vlády Andreje Babiše (ANO). Měla by mimo jiné zavést plánování lovu v honitbách podle poškození lesů nebo také digitalizaci správy myslivosti. Hlavním cílem novely zákona je snížení stavů dlouhodobě přemnožené spárkaté zvěře, která způsobuje škody na lesích i zemědělských plodinách.
Výborný řekl, že odcházejícího ministra Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) požádal, aby proces přípravy zákona pozastavil před tím, než půjde do meziresortního připomínkového řízení. Vycházel podle jeho slov ze své zkušenosti s tím, jak vypadá proces přijímání zákona ve Sněmovně a jaká jsou možná úskalí.
„Považoval bych za nešťastné, kdybych se nesnažil ten proces mít připravený tak, abych věděl, že na konci bude podoba zákona schválena v té verzi, jak chce vládní koalice,“ řekl. Doplnil, že chce realizovat programové prohlášení vlády, ne pouze postoje lidovců.
Nový ministr uvedl, že má již domluvené jednání s koaličními partnery i nevládními organizacemi a věří, že se podaří najít shodu i například na tématu minimálních výměr honiteb. Poznamenal, že pro něj bude dobré řešení takové, na kterém se najde shoda všech aktérů.
Snížení minimální výměry honiteb je jedním z požadavků Asociace soukromého zemědělství sdružující drobné farmáře. Chce, aby novela zmenšila minimální výměru honiteb ze současných 500 hektarů na zhruba polovinu. Podobný požadavek má také Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) nebo ekologické Hnutí Duha. Lesníci i zemědělci proto požadují od plánované novely zákona větší pravomoci a myslivost by podle nich měli provozovat hlavně vlastníci pozemků.
Proti zmenšování honiteb je naopak Českomoravská myslivecká jednota, která argumentuje tím, že by to znemožnilo efektivní myslivecké hospodaření. Uvedla, že vztah myslivosti a zemědělství je rovnocenný a zemědělská, lesnická a myslivecká činnost musí stát na stejné úrovni a vzájemně se vyvažovat. Na minimální výměře honiteb se neshodnou ani akademici. Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně to ve svém stanovisku podpořili. Snižovat minimální výměru naopak nedoporučilo vedení Fakulty lesnické a dřevařské a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze.
Výborný řekl, že chce jednat i s Agrární komorou. Ta podle své mluvčí Barbory Pánkové považuje současných 500 hektarů za přiměřenou minimální výměru honiteb. „Jsme přesvědčeni, že by to navíc nevedlo ke snižování stavů přemnožené zvěře, naopak podle některých odborníků hrozí spíše opačný efekt. Přidělování povolenek na lov určitého druhu zvěře by také mělo zůstat v gesci jednotlivých sdružení a spolků,“ doplnila.
Autor: MZE
Zdroj: ČTK
