Zář 5, 2021 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Mléko, které je vhodné pro lidi s alergií na mléčnou bílkovinu nazývanou kasein, nabízí na veletrhu Animal Tech spojeném s Národní výstavou hospodářských zvířat Svaz chovatelů normandského skotu. Takzvané A2 mléko pochází právě jen od tohoto plemene a lidé mohou na veletrhu ochutnat z něj vyrobenou zmrzlinu.
„Zmrzlina je vyrobená pouze z A2 mléka z normandské bio farmy Statek Zaoral v Čabové v Jeseníkách a krom mléka obsahuje už jen dextrózu a glukózový cukr. Tedy žádné rostlinné tuky, lepek, ani jiné náhražky, ani jiné sušené mléko či syrovátku. Základní verze zmrzliny pod všeobecným názvem Farmářská zmrzlina je typicky chuťově mléčná bez ovocných či jiných příchutí,“ řekl Jan Zámečník, předseda Svazu chovatelů normandského skotu. Lidem, kteří trpí nesnášenlivostí kravského mléka, často působí potíže laktóza, tedy složitý mléčný cukr.
Laktózu lze v kravském mléku odstranit přidáním enzymu laktázy, který složitý cukr rozštěpí na jednoduché cukry. Tyto výrobky jsou pak označované za bezlaktózové. U některých lidí jsou ale problémy po konzumaci kravského mléka způsobené alergií nebo nesnášenlivostí mléčné bílkoviny kaseinu. U nich bezlaktózové výrobky nefungují, ale je pro ně řešením právě A2 mléko.
„V mléce je více typů kaseinů a podle četných klinických studií se zdá, že potíže působí lidem zejména beta kasein A1. Druhým nejčastějším z beta kaseinů v mléce je beta kasein A2. V kravském mléce byl v minulosti přítomný pouze tento beta kasein A2, šlechtěním skotu se vytvořil i beta kasein A1. Čím prošlechtěnější je plemeno, tím víc má jeho mléko kaseinu A1,“ uvedl Zámečník.
Normandské plemeno má v mléce naopak vysoký obsah kaseinu A2 a chovatelé se zaměřují na to, aby tuto vlastnost při křížení posilovali. „Odhadujeme, že přibližně do dvou let budeme mít v Česku jeden celý chov, který bude produkovat pouze A2 mléko bez kaseinu A1. Pro velkovýrobu to sice zatím nestačí, ale nabídka A2 mléka by se tím měla rozšířit. Toto mléko se dá běžně koupit například v USA, na Novém Zélandu, v Austrálii nebo Indii,“ uvedl Jan Zámečník.
Pro velkovýrobu v některé z velkých mlékáren by podle něj bylo zapotřebí, aby A2 mléko v Česku produkovaly nejméně dva, ale raději tři chovy. Teprve poté se mlékárnám výroba A2 mléka vyplatí.
Veletrh pro živočišnou výrobu Animal Tech a Národní výstava hospodářských zvířat se na brněnském výstavišti potrvá do středy 8. září. Ve dvou pavilonech je k vidění téměř 1000 kusů skotu, ovcí, koz, prasat a koní. Součástí doprovodného programu jsou šampionáty a soutěže chovatelů.
Autor: Svaz chovatelů normandského skotu
Zdroj: ČTK
Srp 31, 2021 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Od října začne fungovat nová pražská příspěvková organizace zabývající se rozvojem fotovoltaiky a dalších zdrojů obnovitelné energie. Založení organizace s názvem Pražské společenství obnovitelné energie dnes schválili radní. Jejím hlavním úkolem má být budování fotovoltaických panelů na střechách městských budov, příští rok by měly být podle náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN) instalovány na 40 školách a sociálních zařízeních.
Cílem je podle náměstka produkce čisté a levné energie pro Pražany. Dodal, že město může panely instalovat na až 7000 budov, jen těch školských je tisíc. Do roku 2030 je podle klimatické strategie města cílem instalovat fotovoltaiku na 20.000 pražských budov a získat stovky megawattů výkonu, doplnil Hlubuček.
„Na rok 2022 počítáme s výběrem zhotovitele a následnou realizací pilotního projektu souběžné výstavby celkem 40 slunečních elektráren na vybraných školách a sociálních zařízeních,“ uvedl. Dodal, že magistrát na projekty požádal o evropské peníze.
Nová organizace má mít podle náměstka pět zaměstnanců, tři z nich přejdou z existujícího magistrátního oddělení energetického manažera. Její provoz má letos vyjít na nízké jednotky milionů a příští rok má být až z 90 procent financován z evropských fondů. „V budoucnu se bude organizace věnovat i dalším formám obnovitelných zdrojů energie, tepla a bioplynu,“ řekl Hlubuček.
První projekt instalace fotovoltaických panelů na Černém Mostě radní schválili koncem loňského roku. Zkušební provoz je naplánován do konce letošního roku. Poté jej město vyhodnotí a naváže dalšími podobnými projekty, které by již měla mít na starosti nová příspěvková organizace. Podle dřívějších vyjádření by mohla své služby nabízet i soukromým majitelům domů.
Podle nedávno zveřejněné analýzy, kterou pro Alianci pro energetickou soběstačnost vypracovala konzultační společnost EkoWATT, mohou střechy rodinných a bytových domů v metropoli a jejím okolí poskytnout dostatek výkonu ve fotovoltaice pro 120.000 až 170.000 domácností. Instalovaný výkon solárních elektráren v ČR jinak od roku 2012 stagnuje nebo roste jen mírně. Podle odborníků je důvodem ukončení podpory oboru obnovitelných zdrojů po takzvaném solárním boomu.
Autor: ČTK
Zdroj: ČTK
Srp 27, 2021 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Geneticky modifikované plodiny (GMO) mají v pěstování velký potenciál. Dnes se tom shodla většina stranických odborníků na zemědělství v předvolební diskusi na agrosalonu Země živitelka. V Evropské unii je používání geneticky upravených plodin značně omezené, většina schválených se používá ke krmení hospodářských zvířat. Uměle upravené mohou být některé potraviny z dovozu. Proti pěstování takových plodin dlouhodobě vystupují i ekologové. Nelíbí se jim zejména hrozba nekontrolovaného šíření do okolního prostředí.
Straničtí odborníci se ztotožňovali s výrokem, že GMO otevírají v zemědělství nové možnosti. Jejich použití se ale musí podrobit přísným kontrolám. Jejich úplné odmítnutí by byla podle poslance Petra Bendla (ODS) katastrofa.
„Česká republika se má v tomto oboru čím chlubit. Bylo by chybou, kdybychom to nepodporovali v té podobě, v jaké to dnes funguje,“ míní. Europoslanec Ivan David (SPD) v genových manipulacích vidí do značné míry budoucnost lidstva, s kterou by se mělo v zemědělství počítat. Člen sněmovního zemědělského výboru Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že zákaz GMO by vytvořil disproporci konkurenčního prostředí se zeměmi třetího světa. Zdůraznil ale, že je důležité mít jasná pravidla stejná pro celou Evropskou unii.
Nejkritičtější byl reprezentant hnutí STAN a Pirátů Pavel Čížek, který na potraviny z geneticky upravených plodin nahlíží stejně přísně jako Evropská unie. „Jakkoliv bychom to řešili, je třeba sladit předpisy na evropské úrovni,“ řekl. Argumentoval tím, že je v takových případech nutné zjišťovat dlouhodobé efekty na zdraví, což lze složitě kontrolovat.
V posledních letech začaly mlékárny, hlavně ve státech západní Evropy, označovat mléko nápisem GMO free, aby upozornily, že skot nekonzumoval právě geneticky modifikovanou sóju nebo jiné plodiny. Podle dřívějšího vyjádření předsedy Českomoravského svazu mlékárenského Jiřího Kopáčka jde o marketingový tah. Veškeré mléko je podle něj vždy „GMO free“.
Autor: Země živitelka
Zdroj: ČTK
Čvc 14, 2021 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Spotřeba přípravků na ochranu rostlin loni meziročně klesla o 4,3 procenta na 11,05 milionu kilogramů. Na svém webu to uvedlo ministerstvo zemědělství. Největší pokles podobně jako v minulých letech byl u nejpoužívanější skupiny přípravků – u herbicidů a desikantů.
Herbicidy jsou postřiky proti nežádoucím rostlinám jako jsou plevele nebo invazní rostliny, desikanty jsou vysušovací látky. V těchto dvou kategoriích se loni v ČR spotřebovalo 4,6 milionu tun přípravků, meziročně o devět procent méně.
Za poklesem stojí podle publikace nejenom zákaz některých účinných látek, ale také podzimní počasí loni a předloni, které snížilo aplikaci herbicidů do ozimých plodin. „Průběh počasí nejvíce ovlivnil kategorii spotřeby fungicidů (prostředků proti plísním a houbovým chorobám, pozn. red.) a herbicidů. Průběh jara 2020 byl suchý a nepřispíval k rozvoji houbových patogenů obecně všech plodin, s čímž byla následně spojená i nižší úroveň fungicidní ochrany. Suchá jara v posledních letech umožňují zemědělcům některá z prvních fungicidních ošetření vynechat a směřovat hlavní ochranu proti listovým skvrnitostem až na květen či červen,“ vysvětluje úřad.
„Čeští zemědělci snižují dlouhodobě spotřebu přípravků na ochranu rostlin a vycházejí tak vstříc požadavkům, které určují současné trendy moderní zemědělské praxe. Současně budou čelit výzvám Zelené dohody pro Evropu, podle které má dojít k plošnému omezení přípravků na ochranu rostlin o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent,“ sdělil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Připomněl, že oba tyto cíle mají být splněné za devět let, není ale jasné, jak by jich měli zemědělci dosáhnout. Dlouhodobě také upozorňuje, že chybí evropská dopadová studie tohoto plánu.
Naopak rostla spotřeba rodenticidů, které zemědělci používají na trávení hlodavců. V loňském i předloňském roce se řešili přemnožení hraboši, kteří na úrodě způsobili škody za miliardy Kč. Loňská spotřeba rodenticidů se zvýšila na 273 procent předloňských hodnot, dosáhla tak 553.528 kg. Podle Doležala půjde o jednorázové zvýšení.
Zdroj: ČTK
Kvě 27, 2021 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Vítězkou letošního ročníku soutěže o nejlepší podnikatelský záměr Podnikavá hlava, kterou vyhlašuje Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (UP) v Olomouci, se stala Dominika Sokolová se svým projektem funkční evidence pro chovatele stád Festada. Kromě celkové výhry projekt získal i Cenu Inovačního centra Olomouckého kraje pro nejinovativnější nápad.
O výsledcích 12. ročníku Podnikavé hlavy informovali zástupci univerzity.
„Naše výhra je velký krok nejen pro náš projekt, ale hlavně pro české ovčáctví. Neskutečně si vážíme výhry, je to skvělá zpětná vazba,“ komentovala Sokolová své prvenství. Její projekt pomáhá farmářům funkčně evidovat stáda.
Na druhém místě se umístil projekt webové platformy s on-line kurzy Kovář Masaryk od Adama Koláře, který se zaměřuje na řemeslné a ruční práce. Tento projekt současně zvítězil i ve speciální kategorii Podnikatel z UP.
Do třetice odbornou porotu soutěže Podnikavá hlava, která byla kvůli epidemii koronaviru opět uspořádána on-line, zaujal projekt Maminko klid od Barbory Brázdilové. „Jeho vizí je mít kolem sebe klidné a sebevědomé matky, které rozumí svým pocitům a umí se orientovat ve faktech,“ uvedla mluvčí UP Gabriela Sýkorová Dvorníková.
Do letošního 12. ročníku Podnikavé hlavy se registrovalo 47 soutěžících, z toho 19 zaslalo své podnikatelské plány. Do finále bylo vybráno deset nejlépe zpracovaných podnikatelských záměrů. Letos organizátoři zajímavé podnikatelské nápady hledali pouze v Olomouckém kraji a mezi studenty a zaměstnanci univerzity.
Soutěž Podnikavá hlava je určena budoucím, začínajícím i zkušeným podnikatelům. Dosud jí prošlo přes 360 soutěžících. Do minulých ročníků se zapojili zástupci mladé a střední generace, ale i důchodci. Porota už hodnotila mnoho zajímavých nápadů včetně záměru vytvořit virtuální hřbitov pro zvířata, pořizovat obrazy DNA, organizovat filmové párty pro děti či péct z jedlého papíru reklamu na chléb.
