Evropská zemědělská strategie prošla, zemědělci se obávají zdražování

Evropská zemědělská strategie prošla, zemědělci se obávají zdražování

Zemědělský svaz ČR kritizuje kladné stanovisko europarlamentu ke strategii Od zemědělce ke spotřebiteli. Podle mluvčího svazu Vladimíra Píchy europoslanci strategii schválili, i když si uvědomují její dopady. Svaz už dříve na základě studií varoval před zdražováním potravin právě v důsledku evropských strategií.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala bude nyní hlavně záležet na tom, jaký podíl na plnění strategie budou mít jednotlivé členské státy. Evropské zemědělské cíle mimo jiné předpokládají, že do roku 2030 sníží každý z evropských států spotřebu přípravků na ochranu rostlin o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent.

Ministerstvo zemědělství už dříve požádalo Evropskou komisi, aby předložila hodnocení strategie Od zemědělce ke spotřebiteli. ČR se například nelíbí budoucí plošné snižování ve využívání pesticidů. Zatímco jiné evropské státy spotřebu v posledních letech zvýšily, Česko ji naopak snižovalo.

„Mrzí nás, že ta strategie prošla v podobě, v jaké byla navržená,“ sdělil Pícha. Podle něj je pozitivní, že europoslanci požádali o doplnění dopadů. Podle webu europarlamentu hlasovalo pro strategii 452 lidí, 170 bylo proti a 76 se zdrželo hlasování. „Nyní bude velmi záležet na tom, jaký podíl budou mít na plnění cíle této strategie jednotlivé členské státy Evropské unie. Česko dlouhodobě snižuje spotřebu přípravků na ochranu a ošetřování rostlin a minerálních hnojiv a patří v rámci Evropské unie takzvaně k jedničkářům. Hodnotíme pozitivně, že europoslanci doporučili zohlednit některé dopadové studie, které varují před razantním snížením zemědělské produkce a zvýšením cen potravin pro obyvatele,“ dodal prezident komory. Podle něj je potřeba najít rovnováhu mezi cílem EU a výrobou kvalitních potravin pro obyvatele za dostupné ceny.

Proti některým částem strategie se zemědělské organizace vyslovily už v minulém týdnu, svaz se obává zdražování potravin. „U hovězího masa (bude zvýšení ceny) téměř o 60 procent, u vepřového masa téměř o 48 procent, u mléka to bude 36 procent. U obilovin o 12 procent, u olejnin o 18 procent,“ řekl již dříve předseda svazu Martin Pýcha na základě studie z Univerzity a výzkumného centra v nizozemském Wageningenu.

Snížením produkce v Evropě se podle Pýchy zvýší produkce v jiných státech, což povede například k dalšímu odlesňování v Brazílii. „Komise ale nemá jenom jednu strategii – když se o nich bavíme – tak je tu Strategie pro biodiverzitu, Akční plán pro oběhové hospodářství, Strategie EU pro methan, Akční plán pro nulové znečištění, Fit for 55 nebo Směrnice o obnovitelných zdrojích energie,“ řekl. Svaz dlouhodobě vyzývá komisi, aby nechala udělat dopadové studie, co bude naplnění všech těchto strategií znamenat.

Autor: Zemědělský svaz ČR

Zdroj: ČTK

Noc vědců ukáže, že i zemědělská věda je dobrodružství

Noc vědců ukáže, že i zemědělská věda je dobrodružství

Už pátým rokem se Národní zemědělské muzeum v Praze na jeden večer v roce proměňuje v centrum zemědělské vědy. Téma letošního ročníku je ČAS. Noc vědců se koná v pátek 24. září od 17 do 22 hodin. V muzeu bude letos návštěvníky čekat 14 výzkumných a zemědělských institucí, 23 interaktivních stanovišť, komentované prohlídky, přednášky a workshopy pro děti i dospělé.
Tušíte, proč je zemědělské šlechtění nekončící závod s časem, ve kterém šlechtitel vítězí vždy jen na chvíli? K čemu slouží chytré zemědělství a proč mají i rostliny své genetické banky? Jak to, že některá semena vyklíčí i po desítkách let a jak se uchovávají mikroorganismy, aby neztratily své vlastnosti?
Za jeden večer se návštěvníci v muzeu dozvědí, jak rozdílně ubíhá čas společenstvu lesa, odrůdám ovoce a zeleniny, invazním rostlinám, muzejním exponátům či vědeckým institucím. Muzeologové a vědci ukáží proměny rostlinolékařství od dob, kdy se na nebezpečí škůdců upozorňovalo koresponďákem, až k dnešním dronům monitorujícím zdraví rostlin.
Návštěvníci se mohou těšit na více než dvacet interaktivních stanovišť, setkání s odborníky, komentované prohlídky expozic s kurátory, ukázky vaření i gastronomickou vědomostní soutěž. Společně s výzkumníky si vyzkoušejí, že i zemědělská věda je mnohdy napínavé dobrodružství. „Národní zemědělské muzeum funguje také jako platforma pro prezentaci současné vědy a Noc vědců je pro to skvělou příležitostí. Vítáme letošní téma „čas“, který je přirozenou veličinou nejen v muzeologii, ale i v zemědělství – bez něj bychom se plodů zemědělské činnosti nedočkali,“ říká generální ředitel Národního zemědělského muzea Zdeněk Novák.
Pro ty, kdo mají rádi tradiční kuchyni a staré receptury je připraven workshop Když vařila prababička. Proběhne komentovaná příprava jídel podle historických receptů z poloviny 19. století a vědomostní kvíz s kulinární tematikou plný zajímavostí ze světa gastronomie. Pro vítěze je připraven slevový poukaz na kuchařské kurzy Uvařeno v muzeu. Večer bude završen ochutnávkou připravených pokrmů. Workshop se koná 17:30 – 20:00 a je potřeba se na něj registrovat na adrese nocvedcu@nzm.cz.
V 18 hodin proběhne komentovaná prohlídka oblíbené expozice Jede traktor, která představí dvě desítky historických traktorů od tuzemských i zahraničních výrobců od roku 1917 do roku 1953. Odborný výklad se zastávkami u jednotlivých strojů, technické detaily a zajímavosti doplněné příběhy exponátů. Pro děti jsou k dispozici šlapací traktůrky a odrážedla, vyzkoušet si mohou i unikátní trenažér Zetor Major simulující reálnou jízdu traktorem.
I rostliny mají své banky. Ta největší je na Špicberkách a jsou v ní uložena semena všech známých druhů zemědělských plodin. Jaký má význam schovávat si semínka a k čemu nám slouží staré odrůdy a rostlinní předci zemědělských plodin? Přednáška představí genetické zdroje rostlin České republiky a jejich využívání v historii až po současnost.
Přehled přednášek, komentovaných prohlídek expozic a stanovišť.
Přednášky budou streamovány na FB NZM Praha a následně budou k dispozici na youtube kanálu NZM.

Autor: Národní zemědělské muzeum
Zdroj: Jitka Taussiková, tisková mluvčí

V Česku je boj o zemědělskou půdu, cena stoupá, informovala univerzita

V Česku je boj o zemědělskou půdu, cena stoupá, informovala univerzita

V Česku se v posledních letech odehrává boj o zemědělskou půdu, její celková rozloha se snižuje, zejména kvůli výstavbě, zatímco tržní cena stoupá. Za posledních 15 let se cena ztrojnásobila, informovala v tiskové zprávě Mendelova univerzita v Brně.

Většina zemědělských podniků se snaží půdu odkupovat od menších vlastníků, kteří ji dosud pronajímali, často na dlouhé časové období, uvedl Stanislav Hejduk z agronomické fakulty. Roční nájmy se podle údajů univerzity pohybují v rozpětí 900 až 7000 korun za hektar ročně. „Dnes je o půdu boj, protože je to zdroj jistých peněz z plošných dotací a díky tomu začínající zemědělci nemohou často půdu k pronájmu získat, protože je vázána dlouhodobými smlouvami s existujícími zemědělci,“ uvedl Hejduk.

Přibližně 70 procent zemědělské půdy obdělávají lidé, kteří ji nevlastní. Nájmy jsou většinou víceleté, obvyklá doba činí pět až deset let. Výpovědní doba bývá minimálně rok, někdy až deset let. „Vlastníci jsou motivováni k podpisu delší výpovědní lhůty vyšší cenou nájmu. Bývají ale i smlouvy na 20 let s výpovědní dobou 20 let, což je pro vlastníky značně nevýhodné. Také často dochází k tomu, že smlouvy jsou sepsány tak, že pokud vlastník smlouvu nevypoví a nepožaduje úpravu nevýhodných podmínek, smlouva automaticky pokračuje s další dlouhodobou výpovědní lhůtou,“ popsal Hejduk.

Vztah vlastníků k půdě značně ovlivňuje to, zda majitelé bydlí v blízkém okolí. „Ti, co v místě bydlí, většinou sledují, co se s jejich půdou děje, a často si kladou od nájemců podmínky. Například nechtějí, aby se na jejich pozemcích pěstovala kukuřice, která způsobuje erozi, nebo požadují pravidelné hnojení hnojem a vápnění,“ uvedl Hejduk. Půdě pomáhají i takzvané zlepšující plodiny, jako je vojtěška nebo jetel.

Posílit informovanost vlastníků má pomoci projekt Nadace Partnerství Živá půda. Vlastníkům ukazuje, jak by se na půdě mělo hospodařit pro zachování úrodnosti, a vytváří zároveň tlak na zemědělské podniky. „Bohužel si půda nechá dlouho špatné zacházení líbit, často více než deset let. Jakmile se ale některé její parametry dostanou do určitého kritického stavu, klesne rychle její úrodnost a návrat do původního stavu je velmi dlouhodobý a drahý,“ uvedl Hejduk.

Autor: Mendelova univerzita v Brně

Zdroj: ČTK

Veletrh Animal Tech a výstavu hospodářských zvířat navštívilo 20.000 lidí

Veletrh Animal Tech a výstavu hospodářských zvířat navštívilo 20.000 lidí

Veletrh pro živočišnou výrobu Animal Tech a Národní výstavu hospodářských zvířat, které dnes končí na brněnském výstavišti, navštívilo od neděle 20.000 lidí. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí Veletrhů Brno Jaroslav Bílek s tím, že šlo převážně o odborníky. Šlo po roce a půl o první větší akci s návštěvností přes 10.000 lidí, poslední takovou byl Motosalon v březnu 2020, na který přišlo za čtyři dny 55.000 lidí.

Veletrh, který byl letos asi o čtvrtinu menší než před pandemií, přitom na výstavišti připravovali teprve od jara. „Ještě v květnu jsme nevěděli, zda se výstava bude konat. Přesto jsme do toho šli společně se svazy chovatelů a dalšími partnery. V relativně krátké době se podařilo připravit standardní veletrh na úrovni minulých let,“ uvedl generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš.

Ve dvou pavilonech brněnského výstaviště a na volných plochách mezi nimi bylo k vidění téměř 1000 kusů skotu, ale také ovcí, koz, prasat a koní. Součástí programu byly soutěžní přehlídky plemen, národní šampionáty i chovatelské přehlídky koní. Pro chovatele hospodářských zvířat i koní je osobní kontakt a možnost předvést zvířata reálně, a ne pouze na videozáznamu velice důležitá.

„Jsem rád, že se konečně něco odehrálo a mohli jsme se setkat se spoustou chovatelů, se kterými jsme si dlouho spíš telefonovali, ale neviděli se osobně. Mohli jsme prezentovat naše nejlepší zvířata a porovnat je mezi sebou,“ uvedl Petr Zajíček, místopředseda Českého svazu chovatelů málopočetných dojných plemen.

Další velký veletrh je naplánovaný na začátek října, kdy by se měly uskutečnit bezpečnostní veletrhy Idet, Pyros a Iset přeložené z letošního jara. Také ty v minulosti navštěvovalo více než 20.000 lidí. Největší akcí ale má být listopadový Mezinárodní strojírenský veletrh, který navštěvovalo okolo 80.000 lidí a jehož minulý ročník byl zrušen.

Autor: Veletrhy Brno

Zdroj foto: brnenska-drbna.cz

Zdroj: ČTK

Islandští koně jsou v Brně na veletrhu Animal Tech poprvé

Islandští koně jsou v Brně na veletrhu Animal Tech poprvé

Veletržní premiéru zažívají v Brně na veletrhu Animal Tech a Národní výstavě hospodářských zvířat dva islandští koně. Toto neobvyklé plemeno přijela do Brna představit Anna Divesová z farmy Vikinghorse Milevo, která se nachází nedaleko Kladrub u Stříbra. Islandští koně se výborně hodí pro rekreační jezdectví i do náročného terénu, řekla na veletrhu Divesová, která do Čech přivezla prvního islandského koníka v roce 2007. Nyní vlastní jeden z největších chovů těchto koní v Česku, má 35 kusů.

„Jejich hlavním specifikem jsou dva takzvané mimochody, tölt a skeid. Tölt je pro jezdce velmi pohodlný a pro koně zase úsporný. Na Islandu jej využívali pro jízdu na dlouhé vzdálenosti. Zatímco při töltu není fáze, kdy by měl kůň všechny čtyři nohy ve vzduchu, skeid je dvoudobý pohyb se čtyřmi fázemi, při kterým se střídají laterální končetiny s létající fází, kde žádná noha nemá kontakt se zemí,“ uvedla Divesová.

V podstatě jsou oba mimochody mnohem plynulejší než běžné koňské kroky. Islandské koníky, kteří jsou menší než obvyklá jezdecká plemena, chválí jejich chovatelka také pro jejich povahu. „Jsou nenároční, trpěliví, ochotní, empatičtí, učenliví a za všech okolností spolehliví. Jejich využití je všestranné, jsou skvělými partnery na vandrech a vyjížďkách, kde zvládnou i velmi těžký terén. Dokáží však bodovat i v disciplínách, jako je drezura nebo zápřah,“ uvedla.

Islandští koně dobře snášejí také rozmary počasí. Od přírody jsou velmi dobře vybavení pro pobyt venku i za mrazivého počasí. To je paradoxně v posledních letech v Česku trochu problém. „Po slunovratu jim začne růst zimní srst, která je velmi hustá a teplá. Problém je, že v posledních letech se před Vánoci mrazů v Česku nedočkáme, proto koně v říjnu i listopadu částečně holím, aby jim nebylo horko,“ dodala Divesová.

Na veletrhu jsou kromě islandských koní k vidění i další méně obvyklá plemena koní. Nejen u dětských návštěvníků bodovali američtí miniaturní koně z farmy Acro. Jsou menší než poníci, kteří patří k jejich předkům stejně jako koně arabští, a původně se používali pro práci v dolech. Veletrh živočišné výroby Animal Tech a Národní výstava hospodářských zvířat trvají na brněnském výstavišti až do středy 8. září. V pavilonech P a F je k vidění téměř tisíc zvířat.

Autor: farma Vikinghorse Milevo

Zdroj: ČTK