Lis 12, 2022 | Mohlo by zajímat, Ovzduší
Zájem o dotace na tepelná čerpadla a fotovoltaiku je v souvislosti s energetickou krizí a vysokými cenami v letošním roce rekordní. Stát na nich zatím za první tři čtvrtletí roku vyplatil dohromady více než 2,5 miliardy korun, což je půldruhé miliardy více než za celý loňský rok. O stovky procent narostl ve srovnání s loňskem i počet samotných žádostí, kterých stát letos dostal zatím zhruba 46.000. Vyplývá to z dat Státního fondu životního prostředí (SFŽP), který má dotační programy na starosti. Podle odborníků dotace za celý letošní rok dosáhnou proti loňsku čtyřnásobku.
Peníze jsou rozdělovány z tzv. kotlíkových dotací a programu Nová zelená úsporám. Poptávka je zejména o peníze na fotovoltaiku. SFŽP za letošní rok eviduje do konce září 35.621 žádostí o příspěvek na domácí elektrárny. To je proti celému loňskému roku nárůst o 300 procent. O peníze na tepelná čerpadla zatím letos požádalo 12.001 lidí, což je proti loňsku o 275 procent více.
S tím se zvyšuje i množství vyplacených peněz. Zatímco za celý rok 2021 bylo v obou dotačních programech vyplaceno 119 milionů korun na tepelná čerpadla a zhruba 869 milionů korun na fotovoltaiku, za letošní první tři čtvrtletí je suma vyplacených dotací na tepelná čerpadla 553 milionů korun a na fotovoltaiku 1,95 miliardy korun.
„Hlavní motivace tohoto raketového růstu je snaha o nezávislost a úspora. Lidé mnohem více přemýšlejí o výdajích do budoucna a místo financí na účtě, které jim požírá inflace, raději investují do budoucnosti,” popsala důvody růstu Markéta Chrbolková ze společnosti Schlieger, která poskytuje řešení tepelných čerpadel a fotovoltaiky.
Podle ní lze nyní od prosince do února očekávat kvůli klimatickým podmínkám pokles v počtu montáží fotovoltaických panelů a zřejmě i tepelných čerpadel. „O to intenzivnější ale bude v tomto období administrativní příprava projektů. Zájem o nové formy úspory energií bude z našeho pohledu trvat i v roce 2023. Hodně bude záležet i na tom, s jakými finálními změnami z hlediska dotací přijde česká vláda,“ dodala Chrbolková.
Autor: SFŽP
Zdroj: ČTK
Lis 11, 2022 | Mohlo by zajímat, Voda
Česko – americký tým popsal změny uspořádání vodivých pletiv, které před stovkami milionů let pomohly rostlinám zvládat sušší prostředí na pevnině. Botanický ústav Akademie věd ČR o tom informoval v tiskové zprávě. Poznatky z výzkumu mohou podle vědců v současnosti přispět k lepšímu šlechtění rostlin odolných vůči suchu.
Studii publikoval prestižní časopis Science. Vodivá pletiva podle odborníků mimo jiné zajišťují zásobování nadzemních částí rostlin vodou. Pokud je však rostlina vystavena suchu, šíří se pletivem embolie, kdy vzduchové bubliny tok vody nevratně přeruší. Začne vysychání, které rostlinu zabíjí.
„První suchozemské rostliny, které se z vody dostaly na břeh, byly velmi malého vzrůstu a přežívaly jen v bezprostřední blízkosti vody. Asi před 400 miliony let se ale jejich vzrůst začal zvyšovat, vznikaly rozmanitější formy a zároveň začaly osidlovat sušší stanovišťě. Zaujalo nás, že zatímco první cévnaté rostliny soustředily svá vodivá pletiva ve válci uprostřed stonku, skoro žádné žijící rostliny si toto uspořádání neudržely,“ uvedl k počátkům výzkumu vedoucí autor studie Martin Bouda. Právě tento fakt byl podle vědce klíčem k rozluštění této evoluční kapitoly. Bouda působí v Botanickém ústavu AV.
Bouda s Craigem Brodersenem z Yaleovy univerzity a dalšími americkými vědci zkoumal uspořádání vodivých pletiv žijících i vyhynulých rostlin reprezentujících více než 400 milionů let evoluce. Ze zkamenělin zjistili, že rostliny začaly uzpůsobovat svá vlákna krátce poté, co se na pevnině vyskytly větší druhy a různost uspořádání vodivých pletiv přetrvala dodnes.
Tým pak podle vědce pomocí simulací šíření embolie potvrdil, že období sucha přežívají spíše rostliny, které mají vodivá pletiva uspořádané do úzkých vláken. „Pokud jsou cévice shluklé pohromadě, poskytují jejich stěny četná spojení a tedy spoustu nezávislých příležitostí pro šíření embolie. V úzkém vlákně jsou cévice seřazeny jedna za druhou, takže embolie musí překonávat každou jednotlivou stěnu mezi nimi. Je tedy mnohem vyšší pravděpodobnost, že se někde zastaví a rostlina přežije,“ vysvětlil botanik. Uzpůsobení pletiv tak bylo jedním ze zásadních faktorů, které umožnily liniím zvětšujících se rostlin šíření dále od vodních zdrojů.
Výsledky výzkumu mohou být přínosem při současném šlechtění plodin odolných vůči suchu. Vyšších výnosů bylo podle expertů u řady plodin dosaženo za cenu snížení jejich odolnosti. V období změny klimatu však může být odolnost vůči suchu stejně důležitá jako výnos. „Když teď lépe rozumíme tomu, jak jsou vodivá pletiva uspořádána a jak to ovlivňuje schopnost rostliny snášet sucho, můžeme na to uspořádání zacílit šlechtitelské programy. To znamená, můžeme se pokusit vytvořit lepší cévní systém rostlin,“ uvedl Brodersen.
Autor: Botanický ústav AV ČR
Zdroj: ČTK
Lis 9, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Krajský úřad v Pardubicích vydal souhlasné stanovisko EIA k pokračování těžby v lomu Zárubka u Vrbatova Kostelce na Chrudimsku. Společnost Skanska může dotěžit zásoby v dobývacím prostoru (dle dokumentu na úřední desce hejtmanství). Firma se snažila získat povolení k prodloužení těžby už v roce 2017. Záměr byl tehdy v procesu EIA, což je posouzení vlivu záměru na životní prostředí, ukončen vydáním nesouhlasného závazného stanoviska krajského úřadu. Skanska si proto nechala zpracovat novou dokumentaci. Proti pokračování provozu lomu se stavěly okolní obce.
Oproti záměru z roku 2017 se o něco zmenšil rozsah dotčené plochy v dobývacím prostoru – z 14,06 hektaru na 13,06 hektaru. Důvodem je trvalé zachování železniční vlečky a také valu nad horní etáží směrem k obci Leštinka. Plocha prostoru nově zahloubených etáží se nezměnila a činí 8,20 hektaru, Skanska chtěla v lomu těžit 300.000 tun kameniva za rok, krajský řad stanovil jako horní hranici 280.000 tun. Podle dokumentace se omezí doba transportu kamene v pracovní dny, doprava by se měla rozdělit přes Prosetín a přes Kvasín a mělo by se zlepšit zařízení na snižování prašnosti z provozu lomu a z procesu technologické výroby. Platnost dosavadního rozhodnutí o povolení hornické činnosti je časově omezena do 31. prosince 2022.
Úřad také uložil společnosti, aby nechala zpracovat technicko–bezpečnostní posouzení současného dopravního napojení k lomu. Musí je předložit k Správě a údržbě silnic Pardubického kraje a krajskému ředitelství policie k vyjádření z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Na výjezd z areálu má umístit webkameru sdílenou se zástupci okolních obcí nebo jiným způsobem zajistit kontrolu počtu odjezdů nákladních aut a stav vozidel a nákladu. Během zkušebního provozu musí také nechat změřit hluk, aby se ověřily výsledky akustických výpočtů.
Obce Vrbatův Kostelec, Prosetín a Leštinka s prodloužením činnosti lomu nesouhlasily. Vadí jim hlavně hluk, otřesy, prašnost a nákladní doprava přes jejich území. Lidé také podepisovali dvě protestní petice, plán kritizovalo i sdružení Prosetínský trojlístek.
Autor: Krajský úřad Pardubického kraje
Zdroj: ČTK
Lis 8, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (AF MENDELU) zkoumají, jak využít sinice požírající plasty k vyčištění oceánu zamořeného odpadkovými skvrnami. Skvrny jsou velké jako Austrálie. Představují ostrovy, přičemž dva se nacházejí Tichém oceánu, dva v Atlantském a jeden v Indickém, uvedl dnes v tiskové zprávě Ondřej Pěnčík z Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU. Sinice jsou v oceánech přítomné v množství přibližně 100.000 buněk na mililitr vody. Právě díky jejich přirozenému a bohatému zastoupení se je odborníci rozhodli využít.
Odhozené plasty se vlivem proudění shlukují na jednom místě a vznikají pomyslné plastové ostrovy. „Zdrojem znečištění jsou vnitrozemské řeky, pobřežní oblasti, ale také rybáři, kteří odpad zahazují přímo do moře,“ uvedl Pěnčík.
Vědci se nyní soustředí na dva možné přístupy, jak plasty z vody odstranit. První z nich je založený na použití geneticky modifikovaných organismů. „Už poměrně dlouho se ví, že existují bakterie, které vylučují enzymy schopné rozkládat plastové polymery. Izolované byly například ze skládek odpadu. Problém je, že tyto bakterie ve vodním prostředí nežijí. Naopak tam ale žijí sinice,“ řekl Pěnčík.
Cílem vědců je proto přenést geny tohoto typu bakterií do sinic, které by pak byly schopné shodně vylučovat potřebný enzym z buněk a rozkládat tak plastové polymery na dílčí komponenty, až by ve vodě nezbylo prakticky nic. Legislativně je ale použití geneticky modifikovaného organismu problematické. Vědci se proto soustředili také na variantu využívající sinice v jejich přirozené podobě.
„Některé druhy sinic jsou charakteristické tím, že vytvářejí ohromně silné slizové vrstvy. To má zajímavý aplikační potenciál díky tomu, že by takto mohly vychytávat nejenom mikroplasty, ale i ostatní kontaminanty z vody, například různé mikročástice a nanočástice,“ řekl Pěnčík. Slizové vrstvy sinic by se mohly používat přímo v čističkách odpadních vod, kde by odpad protékal přes bioreaktor.
„Ukazuje se, že zdrojem až 80 procent plastového odpadu v oceánech jsou suchozemské řeky. Kdyby se zlepšil management čističek odpadních vod, především v zemích třetího světa, dala by se situace výrazně zlepšit,“ upozornil Pěnčík. Podle něj je navíc technologie cenově dostupná, protože organismy se pěstují snadno. Aplikace v rozvojových zemích by tak neměla být problematická. Podle Pěnčíka se z dosavadních měření jeví technologie slibně, protože sinice vytvářejí chumly a voda je prakticky čistá. Zatímco technologii bez geneticky modifikovaných organismů považují vědci za prevenci, přímo ve skvrnách by museli využít technologie modifikovaných sinic se schopností požírat plast rovnou ve vodě.
V přírodě se plasty rozkládají od několika stovek až po desetitisíce let. Voda se ale chová jako konzervant a přirozený rozklad zastavuje.
Autor: AF Mendelu
Zdroj: ČTK
Říj 28, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
V Pardubicích se 14. listopadu bude konat veřejné projednání záměru modernizace spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví. O její otevření společnost AVE CZ odpadové hospodářství usiluje již více než deset let. Vedení města na mimořádném jednání rady znovu vyjádřilo odmítavý postoj k záměru, řekla náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO).
„Sešli jsme se na radě proto, abychom odsouhlasili odeslání připomínek na ministerstvo životního prostředí, abychom potvrdili, že nadále trvá nesouhlasný postoj města k tomu, aby se spalovna znovu otevřela,“ uvedla Klčová.
Společnost AVE CZ musela dokumentaci pro posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA) již dvakrát přepracovat. Ministerstvo životního prostředí ji vrátilo firmě na jaře 2020 a znovu letos v březnu. Podkladům vytýkalo formální i věcné nedostatky, podruhé chtělo zapracovat vyjádření a připomínky, které zazněly na únorovém veřejném projednání záměru. To se uskutečnilo on-line, což samosprávy i jednotlivci rozporovali. Společnost proto zpracovala aktualizované posouzení vlivů na veřejné zdraví, měření hluku, prověřila dopravní napojení či upřesnila spádovou oblast odpadů, které mají pocházet prioritně z Pardubického a Královéhradeckého kraje. Nynější veřejné projednání se uskuteční ve výstavním centru Ideon.
Firma AVE CZ odpadové hospodářství vlastní odstavenou spalovnu od roku 2006, dva roky předtím byla uzavřena, protože nesplňovala emisní limity. Chemička Synthesia ji proto prodala. Od té doby se odpadová společnost snaží o obnovení provozu. První žádost podalo AVE CZ na ministerstvo životního prostředí v roce 2010. Pod protestní petici se v roce 2009 podepsalo téměř 50.000 lidí, ministerstvo životního prostředí po veřejném projednání v hokejové aréně nakonec vydalo záporné stanovisko EIA. Nově plánovaná kapacita má dosáhnout 20.000 tun za rok, což představuje 7500 provozních hodin ročně.
Pardubice se v minulosti proti obnovení provozu spalovny postavily. Se společností jednaly o odkoupení zařízení, zastupitelé ale nakonec neschválili cenu. Odmítli za ni dát 35 milionů korun. Zhruba stejně by stálo její zbourání a sanace areálu. Firma AVE CZ také letos navrhla majetkový vstup do městské firmy SMP – Odpady, kde chtěla většinový podíl, město o návrhu zatím nejednalo.
Proti znovuotevření spalovny dlouhodobě vystupuje i Pardubický kraj.
„V programovém prohlášení jsme se jasně zavázali, že nebudeme podporovat jakékoliv rozšíření kapacity spaloven nebezpečného odpadu na území našeho kraje,“ uvedl nedávno hejtman Martin Netolický (3PK/ČSSD). Spalovna v Rybitví není uvedena ve výčtu spaloven ve schválené aktualizaci územní energetické koncepce Pardubického kraje, nepočítá s ní ani krajský plán odpadového hospodářství na období 2016 až 2025.
Firma AVE CZ odpadové hospodářství patří rakouské společnosti AVE CEE Holding. Aktiva skupiny AVE v Česku v roce 2014 získala společnost EP Industries.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: Ekolist.cz
Říj 27, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí chce bojovat se světelným znečištěním, což si stanovilo za jednu z priorit pro české předsednictví v Radě EU. Za 25 let se zvýšilo světelné znečištění v Evropě o polovinu a zasahuje 99 procent obyvatel. Novinářům to dnes v Brně řekl náměstek ministerstva pro ochranu klimatu Jan Dusík.
Podle ředitele Mezinárodní asociace pro Tmavé oblohy Ruskina Hartleyho se z energetického hlediska odhaduje, že se ročně kvůli světelnému znečištění zbytečně utratí energie za deset miliard eur (asi 245 miliard korun). Snižování spotřeby světla tak může vést i k úsporám v současné energetické krizi v důsledku ruské invaze na Ukrajině.
O světelném znečištění dnes na brněnské hvězdárně nebo on-line připojením diskutuje zhruba 80 účastníků z 19 státních správ Evropské unie. „S výsledkem budeme pracovat jak v českém předsednictví, tak je budeme prezentovat Evropské komisi a v Bruselu a budeme s tím pracovat i dále v našich domácích podmínkách,“ uvedl Dusík.
Podle něj se problém může zdát okrajový, ale za 25 let vzrostlo světelné znečištění o polovinu. „Je to problém, který roste. Není to jen o tom, zda budeme moct pozorovat hvězdy, ale je to důležité i pro kvalitu života a spánku. Střídání dne a noci je důležité pro ekosystémy i živočichy,“ uvedl Dusík.
Hartley doplnil, že u světelného smogu je až o 14 procent vyšší riziko rakoviny. „Celosvětově žije 80 procent všeho obyvatelstva pod světelným znečištěním. V Evropě je to až 99 procent. Ohrožení jsou i živočichové. Například celé miliony a miliardy ptáků narážejí do budov příliš osvětlených měst a jsou usmrceni,“ řekl Hartley.
Ředitel hvězdárny a senátor Jiří Dušek uvedl, že „žijeme ve fotonovém moři a za chvíli v Evropě nebude místo, kde bude tma„. Podle Hartleyho narůstá světelné znečištění dvakrát rychleji než počet obyvatel zeměkoule.
Podle něj ale není potřeba vypnout veškeré světlo. „Jen je potřeba používat osvětlení uvážlivě a tam, kde je potřeba. Je důležité si znovu vytvořit noc, jak má být, aby to pro nás bylo bezpečné. V tomto ohledu je Evropa nejvíce zasaženým kontinentem, ale mohla by být i v čele snahy řešení otázky světleného znečištění,“ uvedl Hartley.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Říj 27, 2022 | Mohlo by zajímat, Ovzduší
V zemích Evropské unie má být prakticky nemožné si od roku 2035 pořídit nový automobil na benzín či naftu. Státy EU vedené českým předsednictvím dnes dohodly s Evropským parlamentem podrobnosti nových pravidel, která od zmíněného roku výrazně prodraží jakékoli emise z nových vozů. Do roku 2030 se mají emise omezit o 55 procent proti loňským hodnotám. Ojetých automobilů vyrobených před rokem 2035 se požadavky týkat nebudou. Dohodu ještě musí schválit europarlament i Rada EU zastupující státy.
Evropský blok se v současnosti snaží dohodnout podobu bezprecedentního klimatického balíčku známého jako FitFor 55, který má zajistit zpřísnění emisních cílů unie k roku 2030. Mezi více než desítkou norem je i zásadní omezení emisí z automobilové dopravy, která by měla v příštím desetiletí začít daleko výrazněji k pohonu využívat elektřinu, vodík či jiné bezemisní prostředky.
Dnešní dohoda zásadně prodraží jakékoli množství oxidu uhličitého, které budou nové vozy vypouštět do ovzduší. Cílem normy, kvůli které již přizpůsobila své budoucí plány většina automobilek, je zvýhodnit pořízení aut poháněných ekologickými palivy.
„Tato dohoda vytyčí cestu k modernímu a konkurenceschopnému automobilovému průmyslu v EU. Svět se mění a my musíme být i nadále na čele inovací,“ komentoval konečnou shodu na nových emisních pravidlech český ministr průmyslu Jozef Síkela. Nizozemský europoslanec a hlavní vyjednavač EP Jan Huitema uvedl, že norma zlevní nákupy a provoz nízkoemisních aut a automobilkám pomůže orientovat jejich další výrobu.
Některé státy původně usilovaly o odklad zpoplatnění emisí, neboť se obávaly hospodářských dopadů tohoto kroku. Unijní instituce se shodly na tom, že Evropská komise v roce 2026 zhodnotí, zda je v silách EU tohoto cíle opravdu dosáhnout či zda jej například odložit. Možností bude také využívat ve spalovacích motorech syntetická paliva.
Nařízení počítá také s pobídkami pro automobilky, které rychle začnou vyrábět ekologické vozy. Pokud bude nějaká firma prodávat alespoň čtvrtinu nízkoemisních či bezemisních aut a 17 procent dodávek, budou pro ni do roku 2030 platit mírnější limity týkající se CO2.
Omezení prodeje spalovacích motorů je první z řady vyjednávaných částí klimatického balíku, kterou se českému předsednictví a europoslancům podařilo uzavřít. Podle diplomatů je šance na brzkou shodu také u normy stanovující národní emisní cíle nebo u pravidel týkajících se pohlcování emisí lesy. Naopak rozdílnější jsou postoje států a EP v otázce reformy trhu s emisními povolenkami a jejího rozšíření na silniční dopravu a provoz budov.
Autor a zdroj: ČTK
Říj 26, 2022 | Mohlo by zajímat, Neživá příroda, geologie
Tým vědců z několika zemí objevil až 47 milionů let starou jepici. Popsali tak nový druh tohoto hmyzu. Fosilní jepici objevili v jantaru v oblasti u Baltského moře. Vědecký tým tvořili i zástupci českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR. Jeho mluvčí Daniela Procházková o tom informovala v tiskové zprávě.
„Tento konkrétní exemplář dostal název Calliarcys antiquus a patří do rodu Calliarcys. Jde o nejvzácnější a stále málo známou skupinu jepic v Evropě. V současnosti existují dva zástupci tohoto rodu. Jeden druh byl popsán na konci 19. století ve Španělsku a další druh jsme našli až na východě Turecka v roce 2015. Současný fosilní nález je třetím zástupcem tohoto rodu a potvrzuje jeho trvalou existenci v Evropě od třetihorního eocénu až do našich dnů,“ řekl jeden členů vědeckého týmu Roman Hodunko z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Dodal, že v případě aktuálního objevu jde o samce s délkou těla 5,40 milimetru a délkou předních křídel 5,88 milimetru. Stáří fosilie se odhaduje na 35 až 47 milionů let. Konzervace živočichů uvnitř jantaru je podle vědců často vynikající a průhlednost materiálu umožňuje jejich podrobné studium pod mikroskopem.
Při aktuálním nálezu však praskliny a nečistoty v jantaru bránily prozkoumání detailů potřebných k určení druhu. Proto vědci použili rentgenovou mikrotomografii, což je moderní technika podobná té, která se používá v nemocnicích k zobrazení orgánů pacientů. Díky tomu mohli vytvořit přesnou trojrozměrnou rekonstrukci a zařadit fosilní jepici do správné systematické skupiny.
„Jepice patří mezi nejstarší linie křídlatého hmyzu a jako zkameněliny se nacházejí relativně vzácně. Jako fosilie nám poskytují unikátní zdroj informací o evoluci a někdejší diverzitě hmyzu,“ řekl Hodunko.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Říj 25, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Lidé již nesmějí do Rakouska cestovat s neočkovanými štěňaty, koťaty a mláďaty fretek. Nelze je tam ani dovážet. Dosavadní výjimku, která pro tato neočkovaná zvířata mladší 12 týdnů platila, země od 19. října zrušila. V tiskové zprávě na to dnes upozornila Státní veterinární správa (SVS).
„Nově je na území jižního souseda možno přemísťovat pouze očkovaná zvířata vyjmenovaných druhů bez výjimky dané věkem, a to jak z ostatních členských států EU, tak ze států mimo EU. Změna se týká neobchodních cest, kdy zvíře doprovází svého majitele, i obchodních přesunů,“ uvedla SVS.
V případě, že lidé cestují s domácím mazlíčkem do jiného členského státu Evropské unie, musí být zvířata označena čipem nebo tetováním ne starším než 3. července 2011. Chovatel musí před cestou také zajistit pro zvíře u schváleného veterináře cestovní pas, který platí ve všech unijních státech.
U štěňat, koťat a fretek do 12 týdnů mohou mít členské státy unie ale výjimku a nepožadovat u nich očkování, což umožňuje například i Česká republika.
Rakousko se jejím zrušením podle SVS nyní zařadilo mezi země se striktnějším přístupem a vyžaduje vakcinaci proti vzteklině i u mláďat bez rozdílu věku. Více informací o platnosti výjimky lze najít na https://food.ec.europa.eu/animals/movement-pets/eu-legislation/young-animals_en.
Pokud majitel zvíře do zahraničí prodává, musí jej nechat během 48 hodin před cestou i vyšetřit veterinářem a nechat jeho způsobilost k cestě zapsat do pasu. „Zvíře musí být dále provázeno veterinárním osvědčením vystaveným místně příslušnou krajskou veterinární správou,“ doplnil mluvčí SVS Petr Vorlíček.
Autor: SVS
Zdroj: ČTK
Říj 22, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Nejlepším tuzemským ekologickým a udržitelným projektem roku se stal kyjovský start-up Myco, který získal letos nejvyšší ocenění v soutěži E.ON Energy Globe Award ČR. Podnik se zaměřuje na výrobu obalových materiálů z houbového mycelia. Konečné výsledky zveřejnila energetická společnost E.ON, která už několik let soutěž vyhlašuje.
Odborná porota letos vybírala z více než 160 projektů, z šesti finalistů pak volila vítěze hlasováním veřejnost. Myco podle organizátorů oslovilo veřejnost svou výrobou obalových materiálů z hub. Výplň z houbového mycelia může podle nich nahradit pěnový polystyren, který běžně po jednom použití putuje do odpadu. Výhodou přírodních materiálů je podle společnosti jejich snadná kompostovatelnost, nenáročnost na výrobu a následně využití například jako hnojivo.
Druhé místo v soutěži obsadila společnost Wienerberger se svými solárními panely integrovanými do střechy. Třetí pozici a zároveň i speciální cenu poroty brala středočeská obec Kněžice za energetickou soběstačnost. V obci funguje bioplynová stanice a centrální zásobování teplem s výtopnou na dřevní štěpku a slámu.
Vedle tří oceněných projektů ve finále usilovaly o přízeň veřejnosti také město Rokycany s projektem revitalizace místního potoka, obec Rybí se svým systémem čistíren odpadních vod a společnost Savee, která se zabývá optimalizací osvětlení v už postavených budovách.
Soutěž se letos uskutečnila v upraveném formátu. „V tomto ročníku jsme ustoupili od rozdělování finalistů do kategorií. Naopak jsme se rozhodli utvořit jednu společnou, abychom mohli vybrat skutečně ty nejlepší projekty napříč obory. Doplňkovou cenou pak byla cena poroty, kdy se odborníci rozhodli ocenit jeden z projektů sami,“ popsala letošní změny koordinátorka soutěže ze společnosti E.ON Vladímíra Gláserová.
Autor: E.ON Energy
Zdroj: ČTK
