Říj 21, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Lidé tento rok do záchranných stanic přinesli téměř 3000 ježků, z toho rekordních 1400 v posledních sedmi týdnech. Většina z ježků ale pomoc nepotřebovala, uvedl dnes v tiskové zprávě Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Ochranář upozornil, že do záchranných stanic patří jen zranění, nemocní či velmi malí ježci a ostatní by měli zůstat „na svobodě“.
Stanice sdružené v Národní síti záchranných stanic (NSZS) podle Stýbla nyní přijímají v průměru 200 ježků týdně. „Velkou většinou jde o ježky, letošní mláďata, kteří se zdáli svým nálezcům příliš malí na to, aby zimu přežili. Mnoho lidí si totiž myslí, že ježek, který nemá před zimním spánkem aspoň půl či třičtvrtě kila, zimu nepřežije,“ uvedl ochranář. Zdůraznil, že jde o mýtus, který podle něj nicméně ještě nedávno šířili i někteří ochránci zvířat a část záchranných stanic. Že to není pravda, podle něj dokazují jarní nálezy zdravých čtvrtkilogramových ježků.
„Záleží na místě, kde se ježek vyskytuje i na tom, jak dlouhá a tuhá bude zima,“ vysvětlil ochranář. „Pravidlo 500 g před usnutím možná platí někde ve Vrchlabí či na Kvildě, kde jsou zimy opravdu dlouhé, ale určitě neplatí v Polabí či Praze,“ dodal Stýblo, který NSZS koordinuje.
Do záchranných stanic by podle něj lidé měli nosit jen viditelně poraněné nebo nemocné ježky – takové, kteří jsou apatičtí, či se špatně pohybují. „A pokud jde o ježčata, tak pouze ta úplně prťavá, která přišla o matku. Taková už se ale v této podzimní době nevyskytují,“ řekl ochranář. Podle Stýbla zřejmě rekordní počet přinesených ježků a péče o ně až do jarního vypuštění vyjde záchranné stanice na zhruba dva miliony korun. V souvislosti s tím poznamenal, že na tuto péči lze přispět symbolickým naplněním misky pro ježky na webu ČSOP nebo zasláním peněz na účet veřejné sbírky Zvíře v nouzi.
Stýblo také doporučil, ať lidé upraví své zahrady či jinou zeleň, kterou spravují, tak, aby se v nich ježkům žilo dobře. „Stačí nepoužívat pesticidy, omezit pohyb psů, pokud jsou na ježky agresivní a ponechat ježkům přirozené úkryty jak pro zimování, tak i pro rozmnožování. Těmi jsou kompost, hromady listí, větví či husté keře,“ poradil ochranář. Umělé dutiny neboli ježkovníky, podle něj nefungují, pokud nejsou kombinovány s přirozenými úkryty. „No, a komu to nedá a chce tomu svému ježkovi pomáhat více, může mu před zimou přilepšit třeba kočičími granulemi. Hlavně nedávat kravské mléko či ovoce! To je další z mýtů, který ježkům škodí,“ doplnil Stýblo. Národní síť záchranných stanic čítá přes tři desítky zařízení po celém Česku.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Říj 21, 2022 | Mohlo by zajímat, Ovzduší
Radnice ve Vysokém Mýtě dál jedná se zájemcem, který by chtěl provozovat léta odstavenou bioplynovou stanici. Město muselo provoz před devíti lety zastavit kvůli ztrátovým výsledkům stanice. Nyní by ji chtěla znovu využívat soukromá společnost a plyn dodávat do běžné sítě, řekl místostarosta Martin Krejza (ODS).
„Zájem trvá, firma má technologii, která vyrábí bioplyn a po přečištění ho dodává k běžnému využití. Výhodou je, že v blízkosti naší stanice je vysokotlaké plynové potrubí, na něž by se mohli napojit,“ uvedl Krejza. Společnost zpracovává gastroodpady. Podle Krejzy má při současných cenách zemního plynu takto zaměřený provoz ekonomický smysl.
„V budoucnu by chtěli odkoupit celý areál. Pro začátek jsme se bavili, že bychom jim pronajali část, kam by dělali svoz gastroopadu a vozili jej ke zpracování jinam. Tím by se projekt nastartoval a později by mohl začít fungovat i u nás,“ řek Krejza. Vysoké Mýto bioplynovou stanici vybudovalo za 71 milionů korun s pomocí evropské dotace. Měla zpracovávat biologický odpad z města i blízkých firem a čistírenské kaly ze sousední městské čistírny
odpadních vod. Zařízení spalující bioplyn v kogenerační jednotce vyrábělo elektřinu, kterou město prodávalo do veřejné sítě, instalovaný elektrický výkon činil 320 kilowattů. Stanice ale prodělávala, neměla dostatek vstupních surovin a bylo nutné na ni ročně doplácet jeden až dva miliony korun. Radnice musela podle podmínek dotací udržet provoz pět let, poté jej v říjnu 2013 ukončila.
Prodat areál se opakovaně nepovedlo, radnice neuspěla ani s nabídkou pronájmu, který zájemcům nepředepisoval, co v něm mají provozovat. V roce 2019 byla prodána část technologického vybavení. Budovy stanice jsou v těsném sousedství čistírny odpadních vod, podle Krejzy jsou v dobrém stavu.
Autor: Vysoké Mýto
Zdroj: ČTK
Říj 21, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za loňský rok pět psů. Cenu si zasloužili záchranou lidských životů nebo pomocí nemocným. Třeba fenka Brigitte v létě našla seniorku ztracenou v brdských lesích, Broník zachránil svého pána před tornádem na jižní Moravě a zlatá retrívřice Airys působí v Česku i na Ukrajině jako canisterapeutický pes. Pořadatelé ankety dnes v Praze rozdávali ceny psím hrdinům podvanácté.
Fenka bernského salašnického psa Brigitte Bona Fornax je členkou Jihočeské záchranné brigády kynologů. Fence se s jejím majitelem, vedoucím jihočeské záchranné brigády Pavlem Trollerem, podařilo v brdských lesích v polovině srpna zachránit seniorku, která byla dva dny pohřešovaná. Ztracenou ženu našla fenka po dvou hodinách pátrání.
Kříženec Broník zachránil život svému majiteli Mariovi. Oba bydlí v obci Hrušky na Břeclavsku, kterou loni zasáhlo tornádo. Ten den byl muž ve své proskleném skleníku, když jeho pes zaznamenal blížící se nebezpečí. „Prostě se mi zakousl do nohy, stáhl mě na zem a odtáhl od oken. V další chvíli už se sypalo sklo. Bylo to na poslední chvíli,“ uvedl majitel psa. Broník svého pána zatáhl do bezpečí sklepa a zachránil mu tak život, věří Mario.
Border kolii Bailey si její majitelka Marie Anna Bedravová pořídila proto, aby měla společníka. Následně zjistila, že jí pes pomáhá i se zvládáním disociací a panických záchvatů. Aby mohl pes Marii doprovázet i do školy, k lékaři či na nákup, podstoupil profesionální výcvik a splnil zkoušku asistenčního psa. Nyní ji kolie doprovází na různá místa, upozorňuje ji na záchvat, podává léky a pomáhá případný záchvat zvládat.
Oceněna dnes byla i pětiletá fenka zlatého retrívra Airys. Jako canisterapeutický pes pomáhá lidem s posttraumatickou stresovou poruchou z války na Ukrajině a lidem s postižením. Nyní je fenka v Česku spolu se svou majitelkou Olenou Mosijčukovou, která se tu léčí. Bojová záchranářka z oddělení speciálních operací Azov a držitelka řádu Národní hrdina Ukrajiny dnes ocenění věnovala kolegům na Ukrajině a ukrajinským kynologům, kteří v zemi pomáhají. Airys nyní navštěvuje ukrajinské děti v českých mateřských školách a pomáhá českým dětem se zdravotním postižením.
Cenu Spící srdce získal německý ovčák Benji Milberk. Spolu se svým psovodem Pavlem Hořejším byl členem horské služby v Jizerských horách. Přestože přišel už jako štěně o jedno oko, tak se dokázal orientovat v těžkém horském terénu v létě i v zimě a pátrat po pohřešovaných lidech. Díky tomu zachránil život několika lidem.
Anketu pořádá nezisková organizace Animal Eye ve spolupráci se záchranářským magazínem Rescue report. Vítězové jednotlivých kategorií Statečného psího srdce automaticky postupují do nominace na ocenění Zlatý záchranářský kříž.
Autor: Animal Eye
Zdroj: ČTK
Říj 20, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Produkce plastů na světě ročně vystoupala na současných 380 milionů tun. V roce 1950 to byly pouze dvě tuny. Výroba plastů navíc roste výrazně rychleji než jejich recyklace. Na společensko-filozofické a vědecké konferenci Vize Česka v Táboře to řekl ve své přednášce egyptolog Miroslav Bárta.
„Jsme první civilizace, která nedokáže většinu z toho, co vyrobí, vrátit do přírody nebo zrecyklovat,“ uvedl. Podle něj je právě produkce plastů jedním ze symbolů současného světa. Dodal, že přesto, že se plasty dají recyklovat, není to řešení současného problému. „Ono totiž tempo produkce plastů je mnohem vyšší než nárůst recyklace, takže ty nůžky se neustále rozevírají. Proto bychom se spíš měli zamyslet nad tím, co by se dalo dělat jinak. A měli bychom se soustředit na to, jak snížit produkci plastů. Například existují obchody bez obalu, ale to je zatím pouze kapka v moři,“ řekl Bárta.
Podle dat, která dnes v Táboře prezentoval, je odhad, že mezi lety 1950 až 2015 se ve světě vyrobilo 6,3 miliardy tun plastu. Z toho zhruba 60 procent skončilo na skládkách nebo v přírodě, mořích a oceánech. Dále uvedl, že v roce 1960 tvořily plasty jedno procento odpadu ve městech. V roce 2018 už to bylo 13 procent.
Podle Bárty je koncept zelené dohody pro Evropu takzvaný Green Deal skvělá myšlenka. „Ale problém je mimo jiné v tom, že o něm mluví politici, kteří tomu vlastně nerozumí. Politici by obecně měli více spolupracovat s techniky, fyziky, chemiky,“ míní Bárta.
Společensko-filozofická a vědecká konference Vize Česka začala dnes a pokračuje v pátek. Jejím cílem je podle organizátorů mimo jiné nabídnout veřejnosti pohled odborníků na budoucnost společnosti. Mezi pozvané hosty kromě Bárty patří předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, senátor Jiří Drahoš, geolog a klimatolog Václav Cílek, vojenský analytik Jiří Šedivý, politický geograf Michael Romancov nebo šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery. Na organizaci konference se podílí Tábor, Jihočeský kraj nebo Gymnázium Pierra de Coubertina.
Autor: Miroslav Bárta
Zdroj: ČTK
Říj 19, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha ocenily úterní dohodu lídrů vládní koalice, podle níž by připravovaná daň z mimořádných zisků měla platit i pro letošní rok. Navrhované zdanění je však nízké, uvedli dnes zástupci organizací v tiskové zprávě. Podle původního návrhu se s daní počítalo pro roky 2023 až 2025. Měly by ji platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky.
„Je dobře, že se vláda rozhodla zdanit velké energetické korporace, které nyní vydělávají rekordní zisky na úkor lidí trpících kvůli vysokým cenám energií, už za letošní rok,“ uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek. „Daň by podle nás sice měla být ještě vyšší než navrhovaných 60 procent, ale největší problém původního návrhu se vládě podařilo odstranit. Nikdo by neměl vydělávat na energetické chudobě a společenské krizi,“ dodal.
Ministerstvo financí daň navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Hrábek dnes zopakoval, že Greenpeace požadují, aby se všechny zisky nad deset procent danily na úrovni 100 procent.
Dohodu lídrů koaličních stran ocenil také energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh. „Pokud se však zdanění vztáhne na rok 2022, je potřeba aby i zastropování cen platilo už po zbytek letoška a stejně rychle nastoupila cílená pomoc zranitelným domácnostem,“ upozornil Koželouh. „Nicméně strategickým řešením, se kterým ministr průmyslu Josef Síkela stále otálí, je umožnit lidem, obcím i firmám vyrábět a sdílet si vlastní čistou a levnou elektřinu, aby se do podobných situací dostávali co nejméně,“ míní ekolog.
Díky zálohovému systému plateb ministerstvo financí očekává v příštím roce do rozpočtu z daně 85 miliard korun. V roce 2024 to mělo být 39 miliard korun, v posledním roce platnosti pak 25 miliard korun. Suma má sloužit k pokrytí nákladů na zastropování cen energií.
Naopak možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na rok 2022 kritizují analytici. Kromě problémů s možnou retroaktivitou považují rozšíření daně za nefér vůči postiženým společnostem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však již dříve zdůvodnil plánované zdanění vybraných sektorů vysokými zisky způsobenými vnějšími příčinami. Banky podle Stanjury těží z vyšších úrokových sazeb a energetické a petrolejářské firmy z růstu cen energií po ruské invazi na Ukrajinu.
Autor: Greenpeasce, Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
Říj 19, 2022 | Mohlo by zajímat, Ovzduší
Mariánské Lázně na Chebsku by v příštím roce mohly získat status klimatických lázní. Staly by se tak sedmým lázeňským místem s tímto označením v České republice a po Lázních Kynžvart druhým v Karlovarském kraji. V listopadu je čeká po dvouletém procesu poslední měření kvality ovzduší. Výsledky by měly být známy už začátkem příštího roku, informovala ředitelka městské destinační agentury KIS a informačního centra Barbora Tintěrová.
V listopadu bude Český hydrometeorologický ústav v Mariánských Lázních počtvrté měřit kvalitu ovzduší. Měření je součástí certifikačního procesu pro udělení statusu klimatických lázní. Ovzduší se od letošního roku měřilo již třikrát, a to v každém ročním období. Předchozí měření prokázala kvalitní ovzduší hluboko pod limitními hodnotami danými legislativou ČR, uvedla vedoucí městského odboru rozvoje, lázeňství a cestovního ruchu Jana Palacká. Vyhodnocení a zpracování všech výsledků se uskuteční na začátku roku 2023.
Současně město pořizuje novou meteostanici, která bude měřit teplotu vzduchu, rychlost a směr větru, relativní vlhkost, atmosférický tlak, srážky či přímé sluneční záření. „Data budou využita pro upravování venkovní zátěže klientů v závislosti na jejich zdravotním stavu a budou zpřístupněna v informačním systému zadavatele a ve webové aplikaci. Jednou z funkcí automatické měřicí stanice bude odesílání alarmových SMS při překročení zadaných limitních hodnot,“ uvedla Palacká.
O získání statusu klimatických lázní začaly Mariánské Lázně usilovat v květnu minulého roku. Očekávají, že se jim díky tomu podaří přilákat více hostů z České republiky i ze zahraničí. „V době po covidu-19 představuje kvalitní vzduch velmi aktuální otázku a status klimatických lázní se může stát dobrým lákadlem. Důležitým podnětem to může být pro hosty z Německa, kteří tradičně jezdí na lázeňský pobyt do Mariánek,“ uvedla Tintěrová.
Podle ředitele společnosti Ensana Karla Kalivody by tak Mariánské Lázně mohly zaujmout přední místo mezi lázněmi v České republice i v Evropě. Skupina Ensana provozuje v Mariánských Lázních několik lázeňských hotelů s celkovou kapacitou přes 1600 lůžek. Výhodou certifikované destinace by bylo získání dalšího přírodního léčivého zdroje. Kromě minerální vody, minerálního oxidu uhličitého a rašeliny by přibylo klima.
Autor: Mariánské Lázně
Zdroj: ČTK
Říj 19, 2022 | Mohlo by zajímat, Ovzduší
Středočeští radní dnes schválili první žádosti o dotace na ekologičtější kotle pro nízkopříjmové domácnosti. Zatím vyhověli 500 žadatelům, získají celkem 82 milionů korun. Ve schvalování žádostí bude rada kraje pokračovat. Jde o čtvrtou dotační výzvu, tentokrát není zaměřená na širokou veřejnost, ale na lidi v důchodu a s nízkými příjmy, informoval mluvčí hejtmanství David Šíma.
Dotace jsou určeny na výměny starých kotlů na tuhá paliva, kraj na ně využije evropské dotace z Operačního programu Životní prostředí. Žádosti o dotace přijímal od 6. června do konce srpna. Po skončení lhůty eviduje 2334 žádostí celkově za 375 milionů korun. Zatím má požádáno o 266 milionů Kč, podle Šímy však lze předpokládat, že rozdíl mezi těmito penězi a částkou vycházející z počtu žádostí ministerstvo životního prostředí dorovná, aby mohly být uspokojeny všechny doručené žádosti.
Podmínkou pro získání dotace bude pravidlo, podle kterého průměrný čistý příjem na člena domácnosti žadatele v roce 2020 nebyl vyšší než 170.900 Kč.
Další skupinou, pro kterou je dotace určena, jsou žadatelé, kteří pobírají ke dni podání žádosti o podporu starobní důchod nebo invalidní důchod třetího stupně, případně studenti do 26 let nebo lidé, kteří pobírali dávky v hmotné nouzi či příspěvek na bydlení.
Autor: Středočeský kraj
Zdroj: ČTK
Říj 18, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumají způsoby, jak zbytky jídla z domácností nebo restaurací přeměnit na kvalitní kompost. Zjistili, že pomoci mohou přirozeně se vyskytující bakterie – laktobacily. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.
Běžným postupem odpad z jídla, tedy gastroodpad, kompostovat nelze. „V momentu, kdy dáme do kompostéru gastroodpad, vypustí velké množství vody, takzvané kompostovací šťávy. Ta je kyselá a obsahuje plno tuků, vitamínů i minerálů. Taková šťáva inhibuje mikrobiální průběh čili nám zastaví kompostovací proces,“ uvedla Ester Kovaříková z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
Vědci zkoumali, zda by s kompostováním zbytků jídla mohly pomoci mikroorganismy. Nejlepších výsledků dosáhli při využití laktobacilů, tedy přirozeně se vyskytujících bakterií, které se běžně používají například při léčbě trávicího ústrojí. Cílem výzkumníků je získat z gastroodpadu díky laktobacilům kvalitní kompost.
„Když kompostujeme gastroodpad, je to proces i na tři měsíce. Komerční výrobci takzvaných hybridních zařízení na kompostování deklarují, že je možné výsledku dosáhnout za 24 hodin. Což ale nejde. Komposty, které se vyprodukují z takových zařízení, jsou velmi kyselé, mají nízké pH, špatný poměr dusíku, uhlíku a ve finále půdě škodí,“ upozornila Kovaříková.
Uvedla, že podle průzkumů se v Česku každoročně vyprodukuje téměř devět milionů tun už vytříděných potravin, které by mohly být zkompostovány. V případě, že by se z nich vytvořilo čisté organické hnojivo, a to se přepočítalo na cenu syntetických hnojiv, představovalo by jejich kompostování úsporu ve výši tří až pěti miliard korun.
Zatím vědci laktobacily testovali v menších kompostovacích boxech umístěných v termostatu, ve kterých jsou za několik dnů schopní zjistit, jak se bakteriím daří a jestli se kompost začal správně rozkládat.
V létě čeká výzkumníky celý tříměsíční kompostovací proces, při kterém si ověří dosavadní zjištění. Zbytky jídla pro experimenty odebírají vědci z menzy Mendelovy univerzity, ale také z několika brněnských domovů pro seniory, se kterými spolupracují. Za dobu konání projektu takto zpracovali přes tři sta kilogramů gastroodpadu.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Říj 18, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Využití potravin vypěstovaných v režimu ekologického zemědělství ve veřejném stravování naráží na řadu bariér, jako je malý objem produkce nebo velká orientace na cenu. Na dnešní konferenci na ministerstvu zemědělství to řekl Jan Moudrý z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Na několik modelových příkladech upozornil na to, že využití některých biopotravin nemusí zásadně zvyšovat ceny například v nemocničním nebo školním stravování.
Náměstek ministra zemědělství Radek Holomčík (Piráti) na konferenci upozornil, že podpora biopotravin je jedním z pilířů Akčního plánu pro rozvoj ekologického zemědělství, který chce dosáhnout pětiprocentního podílu biopotravin ve veřejném stravování do roku 2027. „Tento cíl by nemusel být nereálný, pokud se nám podaří odbourat řadu bariér,“ uvedl k tomu Moudrý.
Doplnil, že Česko má ve srovnání s ostatními zeměmi velkou kapacitu veřejného stravování, ve kterém se vydají zhruba tři miliony porcí denně a kapacita je až 4,5 milionu strávníků denně. „Podle dat ministerstva školství z roku 2018 je v ČR 8556 školních stravovacích zařízení s kapacitou přes 1,8 milionu jídel,“ podotkl Moudrý.
Strategie s názvem Z pole na vidličku (Farm to fork) která je součástí Zelené dohody pro Evropu, podporuje využití udržitelně vypěstovaných potravin ve veřejném stravování, doplnil. Jako jednu z bariér vidí například nízkou informovanost, malou podporu ze strany institucí nebo také velkou orientaci na cenu. Vytvořil několik modelových příkladů, kdy se část konvenčně vyráběných potravin nahradila surovinami v biokvalitě.
Jako problém je podle něj také nedostatečná kapacita produkce některých biopotravin, hlavně brambor, ovoce a zeleniny. Zmínil, že v Česku se vyprodukuje poměrně velké množství mléka v biokvalitě a rozdíl mezi konvenční a ekologickou produkcí je malý. Na ceně porce, kterou spočítal v příkladu pro průměrné nemocniční zařízení, se konvenčně vyráběné mléko podílí ze zhruba 5,6 procenta. „Pokud by se právě mléko nahradilo bioprodukcí, cena vzroste jen o necelé procento, což je asi 40 haléřů,“ uvedl.
Podle Moudrého by se proto mělo začít se zařazováním biopotravin u těch surovin, kde nejsou tak vysoké rozdíly v ceně oproti běžné produkci. Na konferenci krátce promluvil také ředitel Zařízení školního stravování Opava Dalibor Zeman, který uvedl, že organizace denně vaří pro zhruba 9500 lidí. Upozornil na to, že je potřeba změnit vyhlášku o školním stravování a ministerstvo zemědělství by na tom mělo spolupracovat s resortem školství. „Stravovací koš je velmi zastaralý a dostat tam biopotraviny je velmi obtížné,“ řekl. Dodal, že v jeho organizaci se využívá zhruba osm procent biopotravin.
Autor: Jihočeská univerzita
Zdroj: ČTK
Říj 17, 2022 | Mohlo by zajímat
Výskyt kriticky ohroženého hvozdíku písečného se za 14 let od spuštění záchranného programu více než zpětinásobil. Rostlina přirozeně roste pouze na jediném místě na světě – v přírodní památce Kleneč nedaleko hory Říp na Litoměřicku. Na péči o tuto rostlinu letos přispěla i veřejnost. Vybralo se více než 80.000 korun, které se použily na obnovu přirozeného prostředí pro hvozdík. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), která záchranný program pro hvozdík písečný koordinuje.
„Hvozdík potřebuje poměrně specifické podmínky. Vyhovují mu nezastíněné písčité plochy, které ale z naší krajiny skoro zmizely. Dříve jejich zarůstání bránila pastva a občasné vypalování, postupně ale zarostly trávou a náletem nebo byly zalesněny akátem či borovicí. Součástí záchranného programu tedy je obnova právě takového prostředí,“ uvedl ochranář Petr Vít.
Za dobu fungování záchranného programu byl na větších plochách čtyřikrát stržen drn s humusovým horizontem. Odkrylo se tak štěrkopískové podloží. To je prostředí, které hvozdíku nejvíce vyhovuje. Volná písečná plocha bez konkurence dalších druhů rostlin umožňuje semenům hvozdíků vyklíčit a jejich semenáčkům se uchytit. Stržení drnu pracovníci AOPK ČR několikrát doplňovali výsevem semen hvozdíků přímo z lokality.
„V uplynulých dnech jsme na Klenči pracovali s ručním rotavátorem. Ten dokáže narušit svrchní část povrchu půdy tak, že odstraní odumřelé části rostlin, mech a lišejníky, které se pak musí vyhrabat hráběmi a odvézt z písčiny,“ uvedl botanik Jiří Bělohoubek z AOPK ČR.
Doplnil, že právě na práci s rotavátorem, tedy strojem k prokypření půdy, přispěla veřejnost. Peníze věnovali účastníci dotazníkového šetření zkoumajícího postoje populace České republiky k obnově degradovaných ekosystémů. Jeho součástí byl výběrový ekonomický experiment, který zkoumal, zda jsou lidé ochotni zaplatit za různé typy obnovy krajiny a ekosystémů. Každý z vybraných účastníků mohl rozdělit částku 800 korun. V různých typech ekosystémů byl na výběr přírodní či technický typ obnovy a zaměření na biodiverzitu nebo přínosy lidem.
Autor: AOPK
Zdroj: ČTK
