Pro 2, 2025 | Odpady
Krásná Lípa na Děčínsku má novou komunitní kompostárnu za téměř devět milionů korun. Zatím čeká na její kolaudaci, kterou by měla získat do konce roku. Město bude na kompostárnu vozit materiál vzniklý při údržbě veřejné zeleně či listí od občanů. Přírodní hnojivo z odpadu vznikne za šest měsíců. Občané ho budou moci odebírat zdarma, informoval krásnolipský starosta Jan Kolář (nez.).
Roční kapacita kompostárny bude až 140 tun biologicky rozložitelného odpadu. Město už bioodpad zpracovává několik let. Obyvatelé například dostávají velkoobjemové pytle na shrabané listí, technické služby jim zajišťují štěpkování. „Pouze je vždy žádáme, aby dřevo srovnali někam před plot,“ podotkl starosta.
Město mělo i menší kompostárnu. Kompost na ní vznikal zhruba rok. Od nové technologie si starosta slibuje, že kompost bude k odběru zhruba po půl roce od uložení bioodpadu. Kolář řekl, že nová kompostárna předchází vzniku odpadu, bioologické zbytky vrací zpátky do oběhu. Na vznik kompostárny městu přispěl několika miliony korun Ústecký kraj.
Lidé v Krásné Lípě platí za odpad 1100 korun ročně. Důchodci, studenti a děti mají slevu. V průměru tak lidé ve zhruba tříapůltisícovém městě platí 900 korun ročně. Zvýšení poplatku radnice podle starosty neplánuje, protože je na maximální sazbě.
Autor: Město Krásná Lípa
Lis 9, 2025 | Odpady
Města v Ústeckém kraji evidují dluhy na poplatcích za svoz komunálního odpadu ve výši několika desítek milionů korun. Jde o dlužné částky nashromážděné za několik let. Dlužníků jsou tisíce. Oslovené radnice zvyšování poplatků neplánují. Obyvatelé Teplic za vývoz popelnic nic neplatí. Primátor Jiří Štábl (ANO) řekl, že město zavedení poplatku neplánuje.
V Ústí nad Labem lidé několik let poplatek neplatili. Jeho opětovné zavedení krátce po komunálních volbách schválilo zastupitelstvo v roce 2022. V krajském městě vládne ANO s SPD a dvěma nezávislými zastupiteli. Občané nad 18 let platí 720 korun ročně. Senioři nad 65 let platí polovinu. „Aktuálně se změna výše poplatku neprojednává,“ informoval mluvčí města Marek Lukinič.
Krajské město loni na poplatku za komunální odpad vybralo přibližně 38,5 milionu korun. Částku tvoří i poplatky opozdilců, kteří například v roce 2023 poplatek nezaplatili. V loňském roce město za svoz směsného odpadu zaplatilo téměř 68 milionů korun, celkem ho vývoz popelnic stál přes 122 milionů korun. Ke konci loňského roku pak činila výše pohledávek na poplatcích přibližně 115,2 milionu korun. „Je však třeba zdůraznit, že se jedná o souhrn pohledávek za základní poplatek včetně navýšení až o 200 procent, a to nashromážděných za období posledních 20 let,“ dodal Lukinič. Počet dlužníků město neeviduje.
Ani v Chomutově naplánují roční osmisetkorunový poplatek zvyšovat. Poplatek neplatí studenti středních a vysokých škol s dojezdovou vzdáleností nad 70 kilometrů. Za svoz odpadu město ročně platí 55,2 milionu korun, přičemž na poplatcích radnice vybere okolo 30 milionů korun. Mluvčí města Zuzana Vavřínová řekla, že kumulovaný dluh činí přes 34 milionů korun. Ve zhruba padesátitisícovém městě je téměř 10.000 dlužníků.
Ani Děčín neplánuje zvýšení poplatku. Naposledy radnice zvýšila roční platbu ze 750 na 1000 korun v roce 2024. Na posledním jednání zastupitelé schválili, že za odpad budou platit také vlastníci nemovitostí, v nichž není přihlášená žádná fyzická osoba. „Je ponecháno pouze osvobození pro vlastníky staveb určených pro individuální rekreaci se zastavěnou plochou menší než 20 metrů čtverečních,“ uvedl mluvčí města Luděk Stínil.
V roce 2024 město za svoz odpadu zaplatilo okolo 94 milionů korun, zhruba polovina byla jen za svoz směsného odpadu. Na poplatcích loni radnice vybrala zhruba 36 milionů korun. Dlužníků zhruba šestačtyřicetitisícové město evidovalo okolo 16.600. Dluh k poslednímu dni loňského roku činil 44 milionů korun. Od letošního roku platí poplatek po letech lidé v Mostě. V únoru radnice evidovala platbu od 80 procent občanů. Poplatek činí 840 korun na osobu a rok.
Autor: Ústecký kraj
Říj 18, 2025 | Odpady
Podpořit recyklaci textilu a textilního odpadu z domácností má nová dotační výzva ministerstva životního prostředí. Program s rozpočtem 80 milionů korun má stabilizovat zpracovatelský systém, rozšířit jeho kapacity a přispět k tomu, aby co nejvíce použitého textilu bylo dále využito namísto skládkování. O dotaci mohou žádat ode dneška zpracovatelé textilu prostřednictvím Národního programu Životní prostředí.
„Provozní podporu cílíme na zpracovatele, kteří mají se zpracováním textilu již zkušenosti, proto požadujeme, aby tuto činnost provozovali alespoň od ledna 2023 a aby současně v roce 2023 zpracovali minimálně 100 tun textilu a recyklovali ho s účinností nejméně 50 procent,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Valdman. O příspěvek ve výši dvě koruny za kilogram recyklovaného textilu mohou žádat zpracovatelé, kteří zajišťují jeho primární recyklaci a předávají materiál k dalšímu využití.
Podpora má pomoci překlenout období do zavedení systému rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR), který v budoucnu přenese část odpovědnosti a nákladů na firmy uvádějící textil na trh. „Na evropské úrovni byl schválen systém EPR pro textil, který bude muset Česká republika v tomto volebním období zavést. Protože je trh s recyklací textilu nyní nestabilní a někteří zpracovatelé v zemích bez tohoto systému končí, zavádíme dočasnou podporu,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Ta má pomoci udržet a rozvíjet české recyklační kapacity, dokud nezačne EPR plně fungovat.
V Česku vzniká podle odhadů resortu kolem 60.000 tun textilního odpadu ročně, z toho asi pětina končí na skládkách. Přestože po celé republice funguje zhruba 10.000 sběrných míst, kapacity zpracovatelských zařízení zůstávají omezené. V zemi působí sedm až osm firem, které zvládnou ročně zpracovat přibližně 40.000 tun textilu. Recyklaci mnohdy komplikuje složitost materiálových směsí. Dotace mají podle ministerstva i širší environmentální cíl. „Naší prioritou je, aby textil nekončil na skládkách, ale dostal druhou šanci, a to ideálně recyklací. Systém rozšířené odpovědnosti je cesta k udržitelnějším materiálům, nižším nákladům pro obce i domácnosti, a především k méně odpadu,“ sdělil Hladík. Než EPR začne fungovat, je podle něj nutné stabilizovat a podpořit stávající recyklační síť. Žadatelé budou moci podat jednu žádost ročně s uvedením plánovaného objemu zrecyklovaného materiálu. „Čím větší množství, tím vyšší provozní podporu žadatel získá. Maximální míra podpory bude omezena limitem veřejné podpory de minimis. Žádost na další rok pak půjde podat až po vypořádání předchozí podpory,“ doplnil Valdman.
Autor: MŽP
Říj 7, 2025 | Odpady
Společnosti, které se v Česku zabývají zpětným odběrem elektroodpadu, neporušují hospodářskou soutěž. Žádná z nich nemá dominantní postavení. Zjistil to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který se situací na tomto trhu zabýval na základě několika podnětů. V Česku zajišťují zpětný odběr elektrozařízení společnosti Asekol, Ekolamp, Elektrowin, Rema Systém a Retela.
Úřad vycházel z tržních podílů pěti firem, které všechny kategorie elektroodpadu s výjimkou solárních panelů odebírají. Zjistil, že na trhu jsou firmy s výrazným tržním podílem, ale žádná z nich nemá dominantní postavení.
„Dominantnímu postavení některého z provozovatelů kolektivních systémů nenasvědčují ani přesuny výrobců mezi systémy. Naopak nabízené slevy či jiné výhody pro výrobce dokazují, že mezi kolektivními správci probíhá intenzivní soutěž,“ uvedl úřad.
Antimonopolní úřad se zajímal zejména o to, zda některá z firem má na trhu dominantní postavení a zda jej v takovém případě nezneužívá. Konstatoval, že nyní zjištěná situace se v budoucnu může změnit, proto bude tento trh nadále sledovat.
Autor: ÚOHS
Zář 12, 2025 | Odpady
Centrum Ústí nad Labem postupně doplňují nové nádoby na odpad v jednotném designu. Pracovníci jich mají obměnit na 120, některé staré koše dosloužily, byly rozbité či značně znečištěné. Výměna je postupná, příspěvková organizace Městské služby začala v Hrnčířské ulici a jejím okolí. Výměna nádob se mírně zpozdila kvůli problémům s dodavatelem.
Nádoby na odpad jsou častým předmětem stížností obyvatel. Bývají nejen špinavé, ale často také přeplněné a u těch, které jsou rozbité, se mnohdy odpad povaluje kolem nich. Na problémy upozorňovala také opozice.
Nové nádoby město pořídilo zhruba za dva miliony korun. V Hrnčířské ulici je pracovníci zasadili do kamenné dlažby. Otevíratelný obal s integrovaným popelníkem je tmavě šedý. Uvnitř něj je nádoba, kterou lze vyjmout a vysypat.
Kupní smlouvu uzavřelo město se společností Egoé life letos v únoru. Firma koše vytvořila na míru podle požadavků města. Jednatelka společnosti s ohledem na problémy s dodavatelem potřebného materiálu požádala o prodloužení termínu dodávky o 22 kalendářních dnů. Umístění košů předcházelo označení míst, kam se postupně budou v následujících dnech umisťovat. „Někde nahradí staré koše, některé budou na nových místech,“ řekl už dřív náměstek primátora Michal Mohr (SPD).
V centru města nahrazují současné nádoby osmdesátilitrové a stodvacetilitrové koše. Kromě antracitově šedé budou některé koše laděné do tmavě zelené barvy. Postupně budou po celém městě. Obměna nádob je rozdělená na několik etap.
Na často výrazně poničené odpadkové koše v centru města i na jeho perifériích upozornilo opoziční hnutí PRO! Ústí. Už dříve navrhlo zastupitelstvu, aby se o nádoby staraly Městské služby. Tehdy však zastupitelé usnesení nepřijali. Příspěvková organizace se o nádoby stará od začátku letošního roku.
Autor: Město Ústí nad Labem
Zář 4, 2025 | Odpady
Ministerstvo životního prostředí chce příští rok pokračovat v dotacích malým zemědělským podnikům na ekologickou likvidaci střech s azbestem, a navíc tento dotační program rozšířit o fyzické osoby. Na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích to novinářům řekl ministr Petr Hladík (KDU-ČSL)
Letošní výzvu pro malé zemědělské podniky, které mají do 50 zaměstnanců, ministerstvo vyhlásilo v březnu. Žádosti lze podávat do 1. června příštího roku nebo do vyčerpání částky 100 milionů Kč. Za pět měsíců dorazilo 82 žádostí celkem za 31 milionů Kč. Díky tomuto zájmu by chtělo ministerstvo zopakovat výzvu v příštím roce, navíc i pro fyzické osoby, řekl Hladík.
Dotace na odstraňování azbestu nejprve byly na rekonstrukci veřejných budov. „Teď je to na zemědělské budovy, ať už se to týká vepřínů, kravínů, skladů obilí, slámy či sena. A do budoucna bychom toto chtěli rozšířit směrem k fyzickým osobám, ať už vlastníkům třeba nějakých hotelových zařízení nebo i rodinných domů, protože především v horských a podhorských oblastech se tento materiál ještě velmi často objevuje na střechách těchto domů,“ uvedl ministr.
Eternit, který obsahuje zdraví nebezpečný azbest, byl populární v druhé polovině minulého století, protože se v zemi vyráběl a je žáruvzdorný. Jím pokryté objekty teď často dožívají a je potřeba je renovovat. Azbest se už 30 let nevyrábí a nepoužívá. Ale stále se nachází nejen na zemědělských budovách, ale také na starších domech. „Po otevření dotace pro malé a mikro zemědělce se zvedl velký zájem i od majitelů jiných typů budov,“ dodal Hladík. Do nové výzvy by chtěl vložit podobnou částku. Zemědělci mají na provedení prací tři roky. Jeden žadatel může dostat až milion korun. Dotace může pokrýt polovinu způsobilých nákladů, což je sundání, odvoz a ekologická likvidace krytiny. Limitem je 30.000 korun na tunu azbestu.
MŽP podporuje zemědělce i prostřednictvím dalších výzev, za poslední čtyři roky podpořilo přes 1200 projektů za téměř 2,4 miliardy korun. „Zaměřujeme se na projekty určené na adaptaci na změnu klimatu a podporu biodiverzity, například budování mokřadů, tůní, výsadbu stromů a vytváření krajinných prvků, které chrání půdu a pomáhají proti vodní a větrné erozi. Dále je v rámci zlepšení cirkulární ekonomiky významná podpora využití biologicky rozložitelného odpadu,“ řekl Hladík. Další formy podpory směřovaly na zabezpečení hospodářských zvířat před útoky například vlka, rysa, nebo na omezení výskytu hraboše polního.
Autor: MŽP
Srp 6, 2025 | Odpady
Zdraví milionů lidí po celém světě ohrožuje výroba plastů. Více než 50 milionů lidí v 11 zkoumaných zemích žije v dosahu toxického znečištění z továren, které vyrábějí suroviny pro plast, vyplývá z tvrzení Greenpeace International. Podobné riziko se ale týká i jiných zemí, kde podobné provozy existují včetně Česka, uvádí Greenpeace ČR.
Zmíněné provozy vypouštějí do ovzduší nebezpečné látky jako těkavé organické sloučeniny (VOC), oxidy dusíku a síry nebo pevné částice. Ty jsou spojeny se zvýšeným výskytem rakoviny, onemocnění dýchacích cest a předčasnými úmrtími.
Mezi zkoumané země patřily například Spojené státy, Německo, Malajsie, Švýcarsko nebo Nizozemsko. Zpráva uvádí, že nejpostiženější byly Spojené státy s 13 miliony lidí v rizikové zóně, v Nizozemsku jde o čtvrtinu celé populace. Ekologové upozorňují na to, že znečištění navíc často překračuje hranice států a zasahuje i sousední země.
V Česku se podobné provozy nachází třeba u Litvínova nebo v Kralupech nad Vltavou. Greenpeace uvádí, že pokud se výroba plastů razantně neomezí, přibude zón, o kterých jejich zpráva pojednává. Podle Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2023, kterou loni zveřejnilo ministerstvo životního prostředí, se kvalita ovzduší zlepšovala. Emise a úniky nebezpečných chemických látek do všech složek životního prostředí se také dlouhodobě snižují.
Greenpeace v návaznosti na svá zjištění vyzývá k přijetí Globální plastové úmluvy, která by stanovila jasný cíl snížit celosvětovou produkci plastů o alespoň 75 procent do roku 2040. Další kolo vyjednávání se uskuteční od úterý 5. do čtvrtka 14. srpna v Ženevě. Jednání se účastní i Česká republika. „Tato zpráva ukazuje, že plast není jen problém odpadu. Je to naléhavý problém veřejného zdraví. Aby mohly fosilní a petrochemické firmy dál vyrábět zbytečný plast, jsou lidé vystavováni toxickému znečištění. Pokud Globální plastová úmluva neomezí samotnou výrobu, plastová krize se bude dál zhoršovat,“ uvedl Graham Forbes, vedoucí globální kampaně za omezení plastů z Greenpeace USA. Více než 51 milionů lidí v 11 zkoumaných zemích žije do deseti kilometrů od petrochemických zařízení spojených s výrobou plastů, 16 milionů lidí žije do pěti kilometrů. Ve všech zkoumaných zemích se obytné oblasti nacházejí do deseti kilometrů od těchto závodů.
Autor: Greenpeace
Čvn 29, 2025 | Odpady
Nevládní organizace Arnika vyzvala ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), aby přestalo usilovat o vyškrtnutí poplatku za spalování odpadu z připravovaného plánu odpadového hospodářství. MPO o to podle Arniky usiluje z toho důvodu, že takzvaná zařízení na ekologické využití odpadu (ZEVO) mají v budoucnosti nahradit teplárny, a jsou tedy součástí dekarbonizačního balíčku. Spalování odpadu však podle organizace také produkuje velké množství oxidu uhličitého, takže jde pouze o nahrazení jednoho fosilního zdroje jiným, řekl vedoucí programu Toxické látky a odpady v Arnice Jindřich Petrlík.
Arnika kvůli tomu zaslala otevřený dopis ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN). „V současné době není vypořádání připomínek k této části návrhu plánu odpadového hospodářství mezi ministerstvem životního prostředí a MPO uzavřeno a probíhá diskuse k vypořádání,“ odpověděla Miluše Trefancová z ministerstva průmyslu a obchodu.
„Ministerstvo životního prostředí navrhuje v plánu odpadového hospodářství jako variantu poplatku za skládkování poplatek za spalování odpadu. Bez poplatku za spalování hrozí, že Česká republika zopakuje chyby Estonska a investuje miliardy do technologií které jsou v rozporu s našimi klimatickými závazky a které vyspělé země jako Dánsko, Rakousko či Německo už opouštějí,“ řekl Petrlík. Estonsko podle něj využívá 58 procent odpadů, recykluje pouze 33 procent. Spalovna u Tallinu podle Petrlíka musí dovážet odpad ze zahraničí, aby naplnila svou kapacitu. Naopak v Rakousku, které zkombinovalo zákaz skládkování a poplatek za spalování, lidé recyklují 63 procent odpadu. V ČR se podle Arniky v současnosti recykluje asi 42 procent komunálního odpadu.
„S množstvím spalovaného odpadu rostou emise oxidu uhličitého. Nelze říct, že spalování je lepší řešení než skládkování. Hlavním problémem jsou plasty vyrobené z ropy. Tím, že značná část zařízení ZEVO má nahradit spalování uhlí, tak jen nahrazujeme fosilní palivo jiným fosilním zdrojem,“ uvedla odbornice na toxické látky v životním prostředí Arniky Nikola Jelínek.
Podle Petrlíka má v ČR v příštích letech vzniknout 17 až 18 nových spaloven s životností 20 až 30 let. „Vznikne tlak na produkci odpadu, protože budou muset být živeny. Je to krok špatným směrem,“ řekl Petrlík.
Jelínek na konferenci prezentovala data za rok 2023 o využití komunálního odpadu vytvořeného v Praze. Na skládkách skončilo deset procent, recyklováno bylo 31 procent a 59 procent bylo energeticky vyžito. Recyklační cíl Prahy pro letošní rok je podle ní 55 procent. „Aby Praha splnila recyklační cíl, tak by musela dovážet odpad z větší dálky, nebo by Pražané museli tvořit třeba o třetinu odpadu více než dnes,“ dodala Jelínek.
Autor: Arnika
Čvn 15, 2025 | Odpady
Lidem začnou v ulici J. K. Tyla ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku sloužit polopodzemní kontejnery. Moderní stanoviště na tříděný a komunální odpad nahradí do poloviny letních prázdnin popelnice. Stavební práce již začaly, sdělil mluvčí valašskomeziříčské radnice Jakub Mikuš. Velkoobjemové kontejnery zapuštěné zčásti pod zem ve městě už fungují na opravených sídlištích Křižná, Vyhlídka, Štěpánov nebo Podlesí, ale například také v centru Valašského Meziříčí.
„Polopodzemní kontejnery šetří místo a zároveň nabízí větší kapacitu oproti běžným odpadovým nádobám. I když se jedná o nákladnou investici, její přínos je v dlouhodobém horizontu neoddiskutovatelný. Proto pravidelně budujeme nová odpadová stanoviště také v dalších lokalitách našeho města,“ uvedl místostarosta Petr Nachtmann (ODS).
Nyní stavbaři polopodzemní kontejnery nainstalují v ulici J. K. Tyla, ve které se nachází penzion s městskými byty pro seniory. „Na místě probíhají výkopové práce a nezbytná příprava pro osazení polopodzemních kontejnerů na papír, plast, sklo a komunální odpad. Práce s náklady 1,1 milionu korun mají být hotovy do konce července. Odpadové hnízdo poté doplní ještě nádoby na nápojové kartony, bioodpad, kovy nebo jedlé oleje a tuky,“ doplnil místostarosta.
Autor: Město Valašské Meziříčí
Čvn 7, 2025 | Odpady
Devět z deseti českých domácností třídí běžný odpad a necelé dvě třetiny také kompostují nebo jinak třídí bioodpad. Vlastní tašku si na nákupy nosí 90 procent nakupujících, více než polovina lidí se také vyhýbá jednorázovým plastovým výrobkům a nosí si znovu použitelnou láhev na pití. Ačkoliv zhruba tři pětiny lidí považují dopad výroby potravin na životní prostředí za důležitý, při nákupu se rozhodují především podle ceny. Vyplývá to ze zveřejněného průzkumu agentury CVVM.
Vždy nebo často třídí odpad 92 procent domácností a pět procent třídí občas. Vlastní tašku si na nákup nosí 90 procent dotázaných, dalších šest procent ji nosí občas. Jako další aktivity přispívající k ochraně životního prostředí respondenti uváděli kompostování či třídění bioodpadu (63 procent), vyhýbání se jednorázovým plastovým výrobkům, jako jsou příbory či brčka (61 procent), nošení znovu použitelné láhve (55 procent) či nákupy potravin vyrobených v ČR (také 55 procent). Produkty šetrné k životnímu prostředí používá asi třetina dotázaných a pětina nakupuje do znovu použitelných sáčků na ovoce a zeleninu. Bezobalové nakupování preferují dvě procenta respondentů.
„Ženy častěji používají vlastní opakovaně použitelnou láhev na pití, nosí na nákupy vlastní tašku a preferují české potraviny,“ uvedli autoři. Lidé nad 55 let uváděli většinu zmiňovaných aktivit. Naopak v nejmladších věkových skupinách, do 19 let a do 29 let, dotázaní častěji uváděli, že netřídí běžný odpad. „Méně často, než ostatní preferují nákupy potravin vyrobených v ČR a méně nosí na nákupy vlastní tašku, nicméně jsou skupinou, která nejčastěji využívá vlastní znovu použitelné lahve na vodu, což značně souvisí i se statusem studenta,“ popsali autoři.
Dopad výroby nakupovaných potravin na životní prostředí považuje za důležitý 58 procent lidí a tento podíl od roku 2022 mírně vzrostl. Dvě pětiny Čechů se zajímají o obaly, v kterých nakupují potraviny, ale polovina dotázaných uvedla, že se při nákupech nevyhýbá žádnému z obalových materiálů. Při nákupu lidé nejvíce zohledňují cenu (47 procent respondentů), poté složení (24 procent) a původ potraviny (20 procent). Nejméně podstatný je pro nakupující obal potraviny a způsob pěstování či chovu.
„Z výsledků je patrné, že pro českou veřejnost hrají při nakupování potravin hlavní roli ekonomické (cena) a kvalitativní (složení, původ) aspekty, zatímco etickým a ekologickým aspektům nepřikládají téměř žádnou důležitost, přičemž tyto preference jsou v posledních pěti letech stabilní,“ uvedli autoři. Průzkum se uskutečnil v druhé polovině března a zúčastnilo se ho 1037 lidí starších 15 let.
Autor: CVVM
