Zář 20, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
V Česku začal devátý ročník výzvy s názvem Pěšky do školy. Celorepubliková akce, do které se letos zapojilo rekordních 572 škol, má přivést děti k pohybu a ukázat, že den lze začít i jinak než v dopravní koloně, uvedli organizátoři.
„Čím více rodin vyrazí do školy pěšky, na kole nebo na koloběžce, tím bezpečnější a příjemnější bude ráno v okolí škol,“ uvedla za organizátory mluvčí Eliška Vidomus. „Ranní chůze navíc prospívá dětem fyzicky i psychicky,“ doplnila. Cílem výzvy není jednorázové sbírání kilometrů, ale spíše dlouhodobá změna životního stylu. Pokud je potřeba dítě dovézt ke škole autem, stačí jen zaparkovat kousek dál od školy. Čím méně aut přijede až před školu, tím bezpečněji a příjemněji tam bude, míní iniciátoři výzvy, která je součástí Evropského týdne mobility.
Při akci děti sbírají body, když dorazí do školy pěšky, na koloběžce, na kole nebo i veřejnou dopravou. Aktivní třídy jsou zařazeny do každodenního losování o ceny.
Světová zdravotnická organizace pro děti ve školním věku doporučuje minimálně hodinu pohybu denně, což v České republice splňuje podle odhadů asi pětina dětí. Každé čtvrté dítě ve školním věku naopak trpí nadváhou, každé sedmé obezitou. Počet dětí, které každodenně cestují do školy autem, rok od roku stoupá, podle odhadů je to nyní průměrně čtvrtina žáků a studentů.
Autor: Světová zdravotnická organizace
Zář 12, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Ekologičtí zemědělci budou moct nově získat podporu na budování skladovacích kapacit pro ekologické obilniny a olejniny. Na tiskové konferenci to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Manažerka Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO Kateřina Urbánková uvedla, že podpora je důležitá, aby farmáři nemuseli surovinu vyvážet, ale mohla se zpracovat v Česku s přidanou hodnotou. Vybudování potřebné infrastruktury je podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) nutné pro zvýšení nabídky českých biopotravin.
Podle Výborného jde o podporu z programu na rozvoj venkova, kterou zemědělci dostávají z evropských fondů na investice do svých podniků. Žádosti o dotace mohou zemědělci podávat od 14. října do 4. listopadu 2025 prostřednictvím Portálu farmáře. Na modernizaci, obnovu a rozvoj zemědělských podniků jsou podle Státního zemědělského intervenčního fondu připravené tři miliardy korun.
„Když máte bio obiloviny, ale nemáte je kde skladovat, tak jste v začarovaném kruhu,“ řekla Urbánková. Podpora podle ní pomůže tomu, aby ekologičtí zemědělci nemuseli své bioprodukty vyvážet, protože je nemají kde skladovat. Do budoucna by chtěla podpořit i vznik mlýnů či pekáren, které budou bio obiloviny zpracovávat. Prezident SOCR Tomáš Prouza vnímá podporu ekologického zemědělství i následného zpracování s přidanou hodnotou za nutné pro zvýšení nabídky biopotravin. Rozvoj podle něj brzdí také chybějící skladovací kapacity u bio ovoce a zeleniny. „Moderní skladovací prostory jsou přitom u biopotravin klíčové, protože tyto produkty jsou citlivější na správné skladovací podmínky, a bez odpovídající infrastruktury se rychle kazí,“ řekl.
Svaz prosazuje, aby ekologické zemědělství mělo stabilní podporu od státu, odstranit zbytečnou byrokracii, zlepšit kvalitu a udržitelnost obalů a vytvořit důvěryhodnou národní značku, která by zaručovala kvalitu a důvěryhodnost biopotravin. „Biopotraviny mají v Česku budoucnost – zákazníci je chtějí a obchod je umí nabídnout. Potřebujeme ale, aby česká bio produkce byla výrazně větší a dostupnější a byla prezentována způsobem, který co nejvíce odpovídá potřebám dnešního náročného zákazníka, který je ochoten investovat do zdravých a kvalitních potravin,“ dodal Prouza. Podle údajů ministerstva zemědělství je v Česku přes 5700 ekologických farem, které hospodaří na 618.000 hektarech, což je meziročně o téměř 14.000 hektarů víc. Podíl ekologické půdy na veškeré zemědělské půdě v ČR činí 17,5 procenta, což řadí Česko v Evropě na devátou příčku zemí s nejvyšším podílem ekologického zemědělství a na 11. ve světě.
Česko by chtělo do roku 2030 dosáhnout čtvrtinového podílu. Podle Výborného to není nereálné, neboť se daří navyšovat nejen plochy travních porostů v ekologickém režimu, ale i orné půdy. Od příštího roku navíc budou muset školní jídelny s více než 180 strávníky povinně zařadit dvě procenta biopotravin. Od roku 2028 pak budou muset při vaření využít alespoň pět procent produktů ekologického zemědělství a biopotravin.
Autor: MZe
Zář 6, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Evropa je výrazně závislá na dovozu kritických surovin z Číny, které mohou být zásadní pro přechod na bezemisní energetiku a zelenou transformaci. Jde o vzácné zeminy, lithium, kobalt, nikl, ale také třeba solární panely. Závislost se týká také baterií nebo polovodičů
Ačkoliv se vzácné zeminy těží i jinde ve světě, rozhodující podle Dominiky Remžové z Asociace pro mezinárodní otázky je, že Čína dominuje v jejich zpracování, ovládá 60 až 90 procent celosvětové rafinérské kapacity a více než 80 procent zpracování vzácných zemin. V případě EU pochází z Číny 97 procent dodávek lithia a 98 procent vzácných zemin. Největší riziko je podle Remžové spojeno s fází zpracování či rafinace. Zvláště citlivé jsou vzácné zeminy potřebné pro větrné turbíny a lithium pro baterie. Ačkoli Evropa má vlastní ložiska, postrádá rafinérské kapacity, které Čína systematicky buduje desítky let. „Většina těchto závislostí ohrožuje evropský průmysl, hlavně v oblastech automobilového průmyslu, energetiky a obnovitelných zdrojů nebo chemického a farmaceutického průmyslu,“ uvedla Zuzana Krulichová z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. EU si to uvědomuje, proto schválila takzvaný Critical Raw Materials Act, kde tyto závislosti pojmenovaná a hledá způsob, jak je snížit a zabezpečit dodavatelské řetězce. „Více se na to EU zaměřuje od pandemie covidu-19 a ruské invazi na Ukrajinu, kdy se jasněji ukázaly dopady takových navázaností,“ dodala. Podle Remžové je ale realita taková, že poptávka roste rychleji, než je Evropa schopna snížit svou závislost. Čína už v minulosti různé kontroly a omezení vývozu uplatnila, využívá je například při vyjednávání se Spojenými státy. „Takové kroky pak vedou k růstu cen na globálním trhu, kde má Čína dominantní postavení,“ uvedla Krulichová. Podle ní se to následně odráží i na evropském průmyslu. Riziko, že by Peking mohl k podobným opatřením sáhnout i v souvislosti s jinými konflikty či situacemi, přitom podle ní zůstává i do budoucna. Úplné embargo je podle Remžové nepravděpodobné, cílená omezení ale nadále představují reálnou hrozbu, která by okamžitě zasáhla evropský sektor baterií, elektromobility a obnovitelných zdrojů energie. Podle Krulichové se závislost Evropy na Číně nedá srovnávat se závislostí, kterou měla na ruském plynu. „Závislost na Číně je komplexnější než závislost na dodávkách z Ruska, jejichž omezení mělo přímé a okamžité dopady. U Číny jsou dopady méně přímočaré,“ řekla. Nicméně v obou případech je podle ní možné, aby byl průmysl EU kvůli této závislosti ohrožen, jen jiným způsobem.
Energetická transformace EU, která má snížit závislost na fosilních palivech, ji může ještě více svázat s Čínou. Recyklace, domácí těžba a nové projekty v oblasti baterií jsou na vzestupu, ale úplná soběstačnost je podle Remžové v blízké budoucnosti nereálná, brání jí vysoké náklady, environmentální a sociální obavy a dlouhá doba výstavby dolů a zpracovatelských závodů. V českém kontextu může podle Krulichové hrát roli těžba lithia na Cínovci v Krušných horách, kterou Evropská komise zařadila mezi 47 nových strategických projektů. Je to největší ložisko v Evropě. „Pro Česko jde o významnou příležitost v celém dodavatelském řetězci. Nicméně s projektem jsou spojena i například environmentální rizika a zároveň ložisko pokryje jen část budoucích potřeb v rámci EU,“ dodala.
Autor: Asociace pro mezinárodní otázky
Čvc 22, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
V Chráněné krajinné oblasti Český les (CHKO) poblíž Rozvadova na Tachovsku vzniklo první nouzové nocoviště, kde mohou turisté jednorázově přespat ve stanu a rozdělat si oheň. CHKO má vytipovaných zhruba deset míst rovnoměrně rozložených podél stokilometrové státní hranice na Tachovsku a Domažlicku. První nocoviště pro tuto turistickou sezonu je v zaniklé obci Hraničky, řekl ředitel CHKO Tomáš Peckert. Příští rok bude otevřené nejméně jedno další.
„Nouzové nocoviště je určeno k jednorázovému přečkání noci s tím, že je tam možné si oficiálně rozdělat oheň, postavit stan, je tam i suché WC a funguje tam provozovatel, který se tam stará o pořádek a dodržování provozního řádu,“ uvedl ředitel. V případě Hraniček je to soukromý majitel parcely v opuštěné vesnici, který z vlastní iniciativy nocležiště vybudoval a souhlasil s tím, aby tam přespávali náhodní návštěvníci.
K nouzovému tábořišti, kde je přístřešek a posekaná tráva, vydala správa CHKO povolení a provozní řád. „Večer tam mohou přijít, přespat a ráno odejít. Není to o tom, aby tam kempovali celý víkend,“ řekl ředitel.
Další nocležiště připravuje na Zlatém potoce, na cestě ze Staré Knížecí Huti pod rozhlednu Havran, lokální turistická destinace Tachov na Zlaté cestě. „Chtějí k tomu vybudovat nějakou infrastrukturu, takže to ještě letos nebude,“ uvedl Peckert. O zřízení dalšího jedná CHKO na vrcholu Čerchova u Domažlic, nejvyšší hoře Českého lesa (1042 metrů).
„V územní studii Český les máme nocovišť zhruba deset. Tedy síť pro lidi, kteří putují Českým lesem, aby si to mohli naplánovat od nocoviště k nocovišti,“ uvedl Peckert. CHKO volila místa podle potenciálu zájmu, kde nejsou zvýšené požadavky na ochranu přírody a kde se křižují turistické trasy. Správa CHKO nocoviště vyhradí v souladu se zákonem a za dodržování provozního řádu bude zodpovědný provozovatel. Aby tam nebyl nepořádek a nebyl tam kemp, což bude CHKO kontrolovat, dodal Peckert. Správa CHKO se teď dohodla s Destinační společností Český les a zástupci Stezky Českem a jednali o úpravě stezky tak, aby turisté mohli všechna nocoviště využívat.
CHKO s rozlohou 473 kilometrů čtverečních letos slaví 20 let existence. Podle ředitele chce být trvale klidovým územím pro relaxační pobyty a cyklo a pěší turistiku. V Plzeňském kraji je alternativou turisticky zahlcené Šumavy pro ty, kteří si chtějí odpočinout v klidu a nepotřebují velké zázemí. Činnost a rozvoj staví na spolupráci s obcemi, krajem, lesy i soukromníky, všichni odmítají větší výstavbu.
Autor: CHKO Český les
Čvc 6, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Zájem o potraviny s hmyzem mezi Čechy roste, větší rozvoj a prodeje ale brzdí zejména skepse lidí a nastavení legislativy, řekli zástupci českých firem Crunchy, Sens Food a WormUP, které vyrábějí a nabízejí hmyzí potraviny. V ČR je aktuálně šest zpracovatelů hmyzu pro potravinářské účely. Potraviny s obsahem hmyzu má ve své stálé nabídce i několik obchodních řetězců a některé z nich plánují rozšíření sortimentu hmyzích potravin. Vyplývá to z ankety mezi obchodními řetězci. „Potraviny z hmyzu nebo s přidaným hmyzem tvoří velmi malou část celkové spotřeby potravin, nicméně se jedná o oblast rostoucí. Hlavním motorem zájmu je však především zvědavost a opakovaná konzumace je spíše sporadická,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.
Podle firmy Sens jsou Češi otevření novým a udržitelným zdrojům proteinu, což potvrzuje velký zájem o alternativní produkty k masu, konkrétně jejich cvrččí jerky, tedy sušené maso z hmyzího proteinu. „Věříme, že když přineseme kvalitní, chutný, výživný a levnější produkt, své zákazníky si najde,“ řekl Radek Hušek, spoluzakladatel Sens.
I podle firmy WormUP potraviny s hmyzem lidem chutnají, velký nárůst v prodejích ale nezaznamenává. „Lidé jsou zvyklí jíst běžné potraviny, a i když jim to chutná a jsou s tím spokojení, tak asi i kvůli ekonomické situaci spíš jdou do levnějších potravin, na které jsou zvyklí, takže ten trh úplně neroste,“ řekl Libor Sloupenský za WormUP.
Větším prodejům brání podle výrobců hlavně obava či neochota lidí zkoušet nové věci, podle Sloupenského by ale pomohlo i odstranění některých legislativních překážek. „Jedlých druhů hmyzu se uvádějí stovky, možná i tisíce, ale EU povolila čtyři,“ podotkl Sloupenský. Před uvedením na trh musí podle Státní veterinární správy (SVS) každý druh hmyzu projít schvalovacím procesem a hodnocením bezpečnosti, neboť evropská legislativa definuje hmyz a výrobky z hmyzu jako novou potravinu. „Proces schvalování nových druhů hmyzu je poměrně zdlouhavý a náročný, což zajišťuje vysoké standardy bezpečnosti,“ uvedl Zemánek. Doal, že hygienické požadavky se neustále vyvíjejí a upravují. Milan Václavík, jednatel firmy Crunchy, řekl, že překážku pro rozšíření prodejů představují i dezinformace a přístup velkoobchodů. „Zatím zas tak otevřené tomu nejsou. Tím by se to dalo dostat masově mezi lidi a udělat z toho normální snack a lidé by to nemuseli shánět v nějakém speciálním obchodu,“ řekl Václavík.
Hmyzí protein a výrobky z něj nabízejí například řetězce Tesco, Kaufland či Globus. „Průběžně zájem roste, převážně u mladých, ale postupně nabývá popularity i u starších generací. Největší zájem je převážně o sušené cvrčky a červíky různých příchutí,“ uvedl řetězec Kaufland. Třeba Lidl hmyzí potraviny ve stálém sortimentu nemá, podle své mluvčí ale nevylučuje zařazení do akční nabídky. Některé firmy kritizovaly také komplikované označování, kdy musí například upozornit na možnou alergickou reakci na složky, které ve výrobku ani nejsou. Sloupenský to označil za zbytečně zastrašující a zavádějící. „Současná legislativa je spíše na straně přísnosti a obezřetnosti, což je v počáteční fázi zavádění nového zdroje potravy do značné míry pochopitelné a správné,“ podotkl Zemánek. Veterináři letos při kontrolách hmyzu určeného k lidské spotřebě zjistili jedno pochybení ve značení na obale. Loni z 16 kontrol nezjistili žádnou závadu, stejně jako předloni.
Konzumace hmyzu má podle výrobců řadu výhod, patří mezi ně výživová hodnota, podpora zdravého trávení, udržitelnost i čistota složení. Možným rizikem jsou mikroorganismy, které hmyz může přenášet, či obsah alergenu chitin, který může způsobit alergii u lidí alergických na mořské plody. Hušek vidí budoucnost hmyzu nejen jako samostatné potraviny, ale i zdroje bílkovin, který by se mohl stále častěji přidávat do pečiva či těstovin.
Autor: Potravinářská komora ČR
Čvn 22, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Pro další rozvoj a větší dostupnost českých biopotravin je nutné vytvořit novou jednotnou značku pro biopotraviny, která by zaručovala jejich kvalitu a důvěryhodnost, uvedl to Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Svaz také doporučuje zjednodušit byrokratické postupy pro malé farmáře a zpracovatele, zefektivnit spolupráci mezi farmáři a obchody a zajistit stabilní podporu ze strany státu.
„Obchod dlouhodobě podporuje domácí biopotraviny, ale musí především začít fungovat stát. Potřebujeme odstranit zbytečnou byrokracii pro producenty biopotravin, investovat do zpracovatelských kapacit a vytvořit důvěryhodnou značku, která zákazníkům jednoduše řekne: tohle je české bio, kterému můžete věřit,“ uvedl prezident svazu Tomáš Prouza.
Nová značka pro biopotraviny by podle svazu navázala na již existující označení, jako jsou Klasa či Regionální potravina, ale lépe by odpovídala potřebám ekologického trhu a zákaznickým zvyklostem, na rozdíl od značky Klasa, na kterou zákazníci téměř nereagují. Klasa označuje výjimečně kvalitní produkty, Regionální potravina reprezentuje nejlepší produkci z každého kraje, které musí být vyrobeny z lokálních surovin a mít vazbu na svůj kraj. Obě značky zaštiťuje ministerstvo zemědělství. Loni zákazníci za biopotraviny v Česku utratili zhruba sedm miliard korun, předloni 6,95 miliardy korun a zájem o ně roste i nadále, uvedl svaz. Nízký podíl českých biopotravin je podle něj způsobený především nízkými objemy výroby, nároky na logistiku, rozdílnými standardy balení a vysokými náklady na zpracování. „Tam, kde se daří navázat přímou spolupráci mezi farmáři a obchodními řetězci, však bioprodukty úspěšně rostou,“ tvrdí svaz.
Svaz pro další rozvoj bio segmentu mimo jiné doporučuje systematicky vzdělávat spotřebitele o výhodách českých biopotravin, rozvíjet krátké distribuční řetězce s využitím regionálních logistických center, a zohlednit biopotraviny ve veřejném stravování prostřednictvím zvýhodnění při zadávání veřejných zakázek.
Dosáhnout pětiprocentního podílu biopotravin ve veřejném stravování by měla některá zařízení již v letošním roce, povinnost vychází z cílů Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021 až 2027. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) už dříve také deklaroval, že by měl do roku 2030 podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy v Česku dosáhnout 25 procent. V roce 2023 plně ekologicky obhospodařovaná půda dosahovala přibližně půl milionu hektarů, tedy 14,3 procenta z celkové výměry zemědělské půdy. Koncem roku 2023 působilo v Česku 5341 ekologických zemědělců a 969 výrobců biopotravin. Obrat společností, které podnikají v biopotravinách, v roce 2022 v Česku podle údajů ministerstva zemědělství vzrostl na 11,3 miliardy korun z 10,22 miliardy korun v roce 2021. Z celkové spotřeby potravin ty v bio kvalitě tvořily 1,65 procenta.
Autor: Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR
Čvn 22, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Environmentální Cenu Josefa Vavrouška převzali čtyři laureáti. Ocenění získali ekolog Michal Bartoš, bioložka Ivana Bufková, influencerka Rozárie Haškovcová a taktéž influencerka Jitka Nováčková. Ceny si převzali v hlavním sále Senátu. Hlavní cenu za dlouhodobý přínos obdržel Michal Bartoš, ředitel centra ekologických aktivit Sluňákov a dramaturg Ekologických dnů Olomouc. Podle poroty vytváří výjimečný prostor pro setkávání lidí z vědy, umění i veřejnosti a podporuje mezioborovou debatu o vztahu člověka a přírody. Letos byl na ocenění nominován už podeváté.
Výjimečný počin uplynulých let připomněla cena pro Ivanu Bufkovou, bioložku a ekoložku, která se zasadila o obnovu mokřadů na Šumavě. V rámci projektu LIFE for MIRES pomohla revitalizovat přes 2700 hektarů rašelinišť a horských pramenišť, do terénní práce zapojila více než 1800 dobrovolníků. Porota vyzdvihla konkrétní dopady její práce i její přínos k environmentálnímu vzdělávání. Ekozásek roku, ocenění pro environmentální osobnosti do 26 let, převzala Rozárie Haškovcová, známá z Instagramu jako shluk.bunek. Studentka politologie se věnuje klimatické spravedlnosti a popularizaci udržitelnosti. Porota ocenila její schopnost srozumitelně a zároveň odborně přibližovat složitá ekologická témata mladé generaci.
Cenu za komunikaci a osvětu získala influencerka a ambasadorka Institutu cirkulární ekonomiky Jitka Nováčková. S více než 270.000 sledujícími na Instagramu šíří praktické tipy pro udržitelný životní styl. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) oceňuje veřejnost její autenticitu, schopnost oslovit mladé lidi bez moralizování a odvahu spojit vlastní vliv s jasnými postoji k ochraně přírody.
Cena Josefa Vavrouška se uděluje od roku 1996 a převzaly ji již desítky lidí. S oceněním se pojí finanční odměna a skleněná plastika od výtvarníka Vladimira Kleina. Letos získají laureáti finanční odměnu 20.000 korun. Ceny Josefa Vavrouška uděluje Nadace partnerství.
Ekolog a někdejší federální ministr životního prostředí Josef Vavroušek patřil k protagonistům konceptu trvale udržitelného rozvoje. V roce 1995 se svou dcerou tragicky zahynul při zimním přechodu Vysokých Tater.
Autor: Nadace partnerství
Čvn 15, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Středočeský kraj zařadil český tramping do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury, schválili středočeští krajští radní. Tento krok představuje důležité uznání více než stoleté tradice, která v regionu vznikla a dodnes zde žije v rozmanitých podobách, informoval mluvčí hejtmanství Michal Rapco.
Český tramping vznikal asi od roku 1916 v jižním okolí Prahy a postupně se rozšířil po celém území tehdejšího Československa. Mezi trampy využívané lokality jsou třeba okolí řek Sázavy, Berounky a Vltavy, ale také v Brdech, na Kokořínsku nebo Rakovnicku.
„Tramping je výrazem touhy po svobodě, přirozeném životě a sdílené radosti z pobytu v přírodě. Jeho zakotvení v Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury vnímám jako důležitý krok k uznání hodnot, které formovaly identitu mnoha generací ve středních Čechách. Trampské osady, potlachy i samotný duch vandrování jsou neodmyslitelnou součástí kulturního obrazu našeho kraje,“ uvedl krajský radní pro kulturu Václav Švenda (Spojenci).
Tramping podle mluvčího představuje svébytný způsob pobytu v přírodě a neformální komunitní život, který je charakteristický důrazem na přátelství, táboření, inspiraci westernem a kontinuitu tradic napříč generacemi.
Seznam nemateriálních statků existuje od roku 2015 a jeho smyslem je chránit a podporovat živé tradice, které mají ve středních Čechách hluboké kořeny. O zápisu konkrétní tradice do seznamu rozhoduje rada kraje na základě doporučení odborné komise. Ta působí při Regionálním odborném pracovišti pro péči o tradiční lidovou kulturu, které funguje pod správou Hornického muzea Příbram, což je příspěvková organizace Středočeského kraje.
Autor: Středočeský kraj
Čvn 1, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Děti s obezitou se podle studie odborníků z Mendelovy univerzity v Brně a Masarykovy univerzity záměrně vyhýbají pohledu na nezdravé potraviny. Naopak déle se dívaly na zdravější alternativy. Zdravější potraviny by tak ve školách či domácnostech měly být umístěny na viditelných a snadno dostupných místech. O výzkumu informovala mluvčí Mendelovy univerzity Tereza Pospíchalová. Výzkumu se zúčastnilo 77 dětí ve věku od 11 do 17 let. Děti v první fázi vyplnily dotazník zaměřený na jejich stravovací návyky, poté absolvovaly dvě experimentální úlohy hodnocené pomocí metody eye-tracking. Šlo o sledování obrázků různých typů potravin a výběr mezi těmi zdravějšími a zdraví méně prospěšnými.
Z výsledků vyplynulo, že děti s obezitou trávily významně méně času pohledem na vysoce průmyslově zpracované potraviny, mezi které patří například sladkosti, chipsy nebo slazené nápoje. Naopak déle se dívaly na zdravější alternativy, tedy ovoce, zeleninu nebo čerstvě připravená jídla složená z běžných průmyslově nezpracovaných surovin. „Tento jev lze označit za inverzní zkreslení pozornosti. Zatímco se v minulosti předpokládalo, že lidé s obezitou věnují jídlu více pozornosti, my jsme u dětí zjistili opak – zdá se, že některé z nich se pohledu na nezdravé jídlo vědomě vyhýbají,“ uvedl hlavní autor studie Jiří Čeněk z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity. Kromě sledování obrázků různých typů potravin vědci zkoumali také rozdíly v preferencích. Děti s obezitou si v testu častěji vybíraly zdravější varianty potravin. Důležitým zjištěním bylo, že délka pohledu na konkrétní obrázek úzce souvisela s následnou volbou. Čím déle se dítě dívalo na určitou potravinu, tím větší byla pravděpodobnost, že si ji nakonec vybere.
Tyto výsledky mají podle výzkumníků praktické dopady. Podle autorů by v boji proti obezitě mohlo pomoci například to, že zdravější potraviny budou ve školách či domácnostech umístěny na viditelných a snadno dostupných místech, zatímco méně zdravé možnosti budou vizuálně upozaděny. „Podobný přístup, kterému se říká chytré prostředí, se již využívá v řadě školních jídelen v zahraničí. Naše zjištění ukazují, že i krátce prezentované vizuální podněty mohou ovlivnit volbu dítěte. Stačí malá změna v prostředí – třeba to, co je jako první na očích – a děti se častěji rozhodnou pro zdravější variantu,“ uvedla spoluautorka studie Dana Hübelová.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Kvě 9, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Téměř tři čtvrtiny Čechů považují plýtvání potravin za závažný problém, ohledně řešení potravinového odpadu a jeho snižování je ale část lidí skeptická. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který letos v únoru za účasti 1416 respondentů pro ministerstvo zemědělství zpracovala společnost STEM/MARK. Naopak 16 procent lidí uvedlo, že problém plýtvání nelze vyřešit a další necelá čtvrtina se domnívá, že jde o „nafouknutý problém“. Ročně končí v odpadcích na 420.000 tun jídla, uvedl odbor bezpečnosti potravin ministerstva (MZe).
„Přičteme-li k potravinovému odpadu z domácností ztráty vznikající v maloobchodu, jídelnách, rychlém občerstvení a během distribuce potravin, překračuje množství potravin vyhozených v ČR půl milionu tun ročně. Na úrovni celé Evropské unie se pak každoročně vyhodí téměř 59 milionů tun potravin,“ uvedl Jindřich Fialka, vrchní ředitel Sekce potravinářství při MZe.
Výsledky průzkumu, podle kterého tři čtvrtiny respondentů vnímají situaci jako vážnou a chtějí plýtvání jídlem zamezit, vidí Fialka jako velmi pozitivní a vyvrací obavy některých dotazovaných, kteří snahy o redukci potravinového odpadu považují za zbytečné nebo kontraproduktivní. Podle 18 procent respondentů řešení plýtvání působí více obtíží, než aby se vyplatilo. Fialka ale upozorňuje, že ke změně mohou pomoct i jednoduchá opatření, jako je například plánování nákupů a dodržování pravidel pro zacházení s potravinami.
Podle odborníků má velký vliv na čerstvost a trvanlivost potravin způsob, jakým s nimi lidé nakládají. Pro maximální využitelnost potravin je důležité rozlišovat mezi datem spotřeby a minimální trvanlivostí, upozorňují odborníci.
„V EU vzniká až deset procent potravinového odpadu v důsledku neznalosti rozdílu mezi výše zmíněnými termíny,“ uvedl odbor. K plýtvání potravinami podle odborníků přispívá také nejistota, které části ovoce a zeleniny lze bezpečně konzumovat.
Zásady správného zacházení s potravinami připomíná například kampaň s názvem #Safe2Eat, kterou organizuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve spolupráci s odborem bezpečnosti potravin MZe.
K nejnovějším formátům využívaným v boji proti plýtvání potravinami patří mimo jiné aplikace Nebuď Trash, která se zaměřuje na edukaci příslušníků generace Z. Právě lidi ve věku zhruba 15 až 30 let si často neví, jak na řešení plýtvání, a ani si pod plýtváním často nedokážou nic konkrétního představit, jak ukázaly dřívější výsledky projektu Mendelovy univerzity.
Autor: MZe
