Lis 25, 2025 | Voda
Čeští vědci vyvinuli filtrační membránu, která dokáže odstranit z vody nebezpečné bakterie i toxické těžké kovy. Funguje bez nutnosti zdroje energie a chemikálií a kombinované znečištění likviduje v jediném kroku. Podle odborníků mohou tyto snadno obnovitelné membrány znamenat zlom v dostupnosti pitné vody v rozvojových zemích i oblastech zasažených katastrofami. Za výzkumem membrány založené na grafenu stojí vědci z ústavu CATRIN Univerzity Palackého (UP) a z ostravského výzkumného centra CEET, sdělili zástupci UP.
Vědci se zaměřili na využití běžně dostupných a levných filtračních membrán, na které nanesli uhlíkový materiál grafen s chemickými pastmi pro těžké kovy a bakterie. „Použili jsme grafen modifikovaný karboxylovými skupinami, které účinně zachycují těžké kovy, jako je olovo a kadmium. V další vrstvě membrány jsme použili podobný grafenový materiál s ionty manganu. Tyto ionty mají silnou chemickou vazbu na bakterie, což jsme již prokázali v rámci výzkumu atomárních antibiotik,“ uvedl autor konceptu Radek Zbořil.
Technologie dosahuje účinnosti filtrace přes 99,999 procenta proti širokému spektru mikroorganismů v destilované, kohoutkové i říční vodě. „Membrány navíc vykazují vysokou kapacitu pro zachycování těžkých kovů a splňují tak přísné legislativní limity. Celý proces je velmi jednoduchý, což umožňuje jeho využití i v oblastech bez přístupu k elektrické energii,“ uvedl první autor studie David Panáček. Dodal, že technologie je levná na údržbu, protože membrány lze snadno regenerovat pro opakované použití. Nová technologie představuje podle odborníků také zcela nový koncept ve filtrační dezinfekci vody. Současné technologie spoléhají na mikroskopické póry v membránách pro zachycení bakterií, ale jsou cenově velmi nákladné. „V naší technologii neřešíme velikost pórů, ale spoléháme na chemické vlastnosti iontů manganu, které se silně váží na bakterie. Tato technologie nám umožňuje efektivně odstraňovat i problematické kmeny, jako je například Pseudomonas aeruginosa známá svou schopností vytvářet biofilmy v potrubích a filtrech. To má obrovský potenciál pro zlepšení dezinfekce vody v nemocnicích nebo potravinářských závodech,“ doplnil Milan Kolář z Lékařské fakulty UP, který se na výzkumu podílel.
Těžké kovy se dostávají do povrchových vod z průmyslové výroby nebo těžby, zatímco bakterie často pocházejí z nedostatečně čištěných odpadních vod, zemědělské činnosti a dešťových splachů. Dosavadní postupy pro jejich odstranění jsou technologicky náročné a drahé. K odstranění bakterií se používají chemické procesy jako ozonizace nebo chlorace, zatímco těžké kovy jsou odstraňovány vícestupňovými metodami. Cílem výzkumu bylo zjednodušit složitý proces úpravy vody a vyvinout levnou technologii, která dokáže odstranit oba typy znečištění v jediném kroku, doplnil Zbořil.
Autor: CATRIN, CEET
Lis 17, 2025 | Voda
Krnovská radnice nechala obnovit po desetiletí zanášené a nevyužívané tůně v lokalitě Ježník. Cílem projektu je zadržet v krajině co nejvíce vody. Nově vyhloubené tůňky jsou mělké, plocha nepřesahuje 100 metrů čtverečních a vznikly na základě návrhu společnosti Lesní správa města Krnova, řekla mluvčí města Dita Círová.
„Jedná se vlastně o obnovu tůněk původních, které zde byly hloubeny už v minulosti, zřejmě ještě před druhou světovou válkou,“ uvedl jednatel společnosti Ivan Vrátný. Lesní správa podle něj dosud tůně podobného typu nebudovala. Při údržbě cest v místech s velkou koncentrací povrchových vod však v minulosti vytvářela takzvané zasakovací jímky, v nichž se mnohdy udrží voda po celý rok a slouží tak zároveň i jako napajedla pro zvěř a ptactvo v období velkého sucha.
„Na vytvoření dalších tůní podobného rozsahu jako na Ježníku máme vytipováno několik dalších míst v městských lesích v oblasti Starých Purkartic a Karlovic,“ řekl Vrátný.
Tůně podle Pavly Hájkové z oddělení komunálních služeb vznikají ve vlhčí části lesa. „Voda v nich bude jen občas podle toho, jaké budou srážkové úhrny,“ uvedla s tím, že zemní práce vyšly na 24.000 korun. Soustavu sedmi tůní krnovská radnice letos v lednu nechala vybudovat i v části Chomýž. Vznikly v sousedství pastvin, na nichž žije stádo divokých koní a praturů. Práce začaly s několikaměsíčním zpožděním, což zavinily loňské zářijové povodně.
Radnice v Krnově chce přijmout řadu opatření, která na pozemcích v katastru města zadrží vodu v krajině. Vycházet chce z odborných studií. První má již k dispozici. Podle ní se některé plochy mají zatravnit, na jiných se má vysázet les. Město už jedná s vlastníky pozemků, na úpravu krajiny chce získat i další dotace.
Studii pro povodí Opavice týkající se volné zemědělské krajiny zpracoval spolek Živá voda podle modelu Živá krajina. Na osmi kilometrech čtverečních navrhl více než 70 hektarů nových ploch pro agroles, což je zemědělská plocha se stromy například v podobě mezí. Dalších 15 hektarů nového lesa a 66 hektarů by se mělo zatravnit. Součástí návrhu jsou i nové meandry na narovnaných tocích a rozlivová území, která zabrání opakování škod, jaké způsobily ničivé povodně. Celkově všechna opatření dohromady zadrží bezmála 14 milionů hektolitrů vody.
Zpracování studie pro povodí Opavice stálo téměř dva miliony korun. Práce na druhé etapě studie pro povodí Opavy vyjdou na 2,36 milionu korun. Město chce navržená opatření realizovat postupně.
Autor: Město Krnov
Říj 18, 2025 | Voda
Spolchemie vyvinula novou technologii na čištění těžce kontaminovaných odpadních vod z průmyslu i nemocnic. Využívá ji v provozu, kde díky tomu ročně recykluje až 7500 tun soli. Studentka ústecké univerzity pomocí experimentů potvrdila účinnost technologie pro čištění nemocničních vod plných zbytků po lécích. Chemička bude stavět mobilní kontejnerové jednotky s novou technologií, které nabídne průmyslovým podnikům, řekla výzkumnice Spolchemie Petra Kováčová.
Spolchemie potřebuje sůl pro výrobu. „Dlouhou jsme řešili otázku, jak efektivně vyčistit odpadní proud s vysokou koncentrací soli a organickým znečištěním na takovou úroveň, abychom získali surovinu pro další využití. Klasické biologické čištění pomocí čistírny odpadních vod neumí sůl vyčistit a odpaření s následným sušením je zase spojeno s vysokou energetickou náročností,“ uvedla Kováčová. Řešení výzkumnice našla v pokročilých oxidačních procesech. V roce 2021 zavedla chemička technologii do provozu a Kováčovou napadlo vyzkoušet technologii i jinde. Spojila se proto s fakultou životního prostředí ústecké univerzity. Studentka Markéta Předotová povedla 80 experimentů s odpadní vodou z ústecké nemocnice. Nejprve se musela přefiltrovat, aby se zbavila nerozpuštěných látek, které by zanášely aparaturu. Ze zakalené nebo vyloženě tmavé vody vycházela během několika minut zcela čirá, až z 95 procent zbavená léčiv. „V tuhletu chvíli vyvíjíme mobilní jednotku. která by měla být univerzální. Technologii jsme schopni přizpůsobit jakémukoliv provozu,“ uvedla Kováčová.
Univerzita propojení s chemičkou, na kterou z oken fakult v kampusu vidí, vítá. „Jsme zvyklí spolupracovat s firmami. Na tomto projektu jsme mohli studentům ukázat, jak funguje průmyslový výzkum a spolupráce při řešení konkrétního problému, kde se výsledky rychle uplatňují v praxi,“ uvedl Pavel Krystyník z fakulty životního prostředí. „Univerzita má přes sto doktorandů. Snažíme se motivovat je ke spolupráci s průmyslem, zástupci veřejného sektoru. Vnímáme to jako přirozené poslání univerzity, aby studenti aplikovali v praxi to, co se naučili,“ uvedl prorektor pro vědu Jan Slavík. „Podílíme se tím i na rozvoji regionu. Jakýkoliv příspěvek k ochraně životního prostředí a nižším emisím je pozitivní,“ dodal.
Autor: Spolchemie
Zář 12, 2025 | Voda
Cirkulace vody v severním Atlantiku, která se podílí na stabilizaci světového klima, se kvůli klimatické změně zásadně proměňuje, řekl klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Takzvaná Atlantická meriodionální cirkulace (s anglickou zkratkou AMOC) tvoří součást globální výměny tepla. Důležitá část tohoto systému, tedy Golfský proud, který funguje jako dálkového topení Země pro severní Atlantik, podle Trnky posledních 20 let slábne. Před rychlejším slábnutím důležitých oceánských proudů varovala také nedávno vydaná nizozemská studie. Systém povrchových a hlubokomořských proudů umožňuje ochlazování významné části tropů, a naopak ohřívá podstatnou část severovýchodního Atlantiku a západní pobřeží Evropy. „Pokud by se proudění v oceánech dále zpomalilo nebo dokonce zastavilo, znamenalo by to dramatické změny, proti kterým by očekávané dopady spojené s klimatickou změnou byly v zásadě snadno řešitelným problémem,“ řekl Trnka.
„Oslabení nebo kolaps by přinesl prudké ochlazení severozápadní Evropy. Přímořské klima od britských ostrovů po Skandinávii by se změnilo z vyrovnaného přímořského klimatu na více kontinentální s tuhými zimami, zamrzlým oceánem, a naopak suchými a horkými léty,“ řekl Trnka. Připomněl, že podobné změny by nastaly i v Severní Americe.
Ještě vážnější by podle Trnky byly důsledky pro tropické a subtropické oblasti, byť leží daleko od severního Atlantiku. „Klimatické modely ukazují výrazné zmenšení oblastí, ve kterých dominují monzunové deště, které odpovídají 50 až 90 procentům ročního srážkového úhrnu. Na vydatnosti a spolehlivosti monzumů závisí zásobování vodou a zemědělství pro dvě miliardy lidí. Jakýkoliv jejich výpadek či změna polohy by měla potenciálně katastrofální dopady,“ řekl.
Z paleoklimatických záznamů vědci vědí, že podobné výpadky v minulosti nastaly. Tyto procesy nejsou ale podle Trnky lineární a systém proudů má tendenci přepnout do režimu zapnuto, nebo vypnuto. Problémem je, že klimatická změna přímo zeslabuje nebo mění všechny klíčové motory uvádějící systém do pohybu, míní. Množství vody, které v této cirkulaci proudí, odpovídá asi 80 průměrným tokům Amazonky, a je tedy podle Trnky obrovské. Jde o systém, který lidstvo nemůže řídit, ale svou činností jej začalo oslabovat. Extrémní projevy lze podle vědce nyní vidět například v oblasti Floridy, kde teplota mořské vody přesahuje 30 stupňů Celsia a hynou korálové útesy.
Otázka, nakolik je kolaps cirkulace proudů v tomto století reálný, je podle Trnky předmětem intenzivního výzkumu. Někteří klimatologové považují současná měření za příliš krátká, ale většina modelů ukazuje další zeslabování a hrozba je podle nich reálná a podstatná. Podle některých studií je pravděpodobnost výrazného zeslabení nebo úplného kolapsu během tohoto století 25 až 30 procent. Důsledky by podle Trnky byly extrémní. Na možnost selhání Golfského proudu za života současných generací varoval Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra v návaznosti na publikovanou studii, informoval web ČT24. Znepokojení nad zánikem oceánských proudů projevili i další evropští politici.
Autor: Akademie věd ČR
Zář 12, 2025 | Voda
Vláda uvolní ze státního rozpočtu další tři miliardy korun, které budou směřovat na podporu protipovodňových opatření a obnovu vodních toků. Peníze mají pomoci obcím po celé České republice, nejen v regionech zasažených loňskými zářijovými povodněmi. O dotace ve výši až 100 procent nákladů budou moci obce, kraje, státní podniky či příspěvkové organizace žádat od 1. října prostřednictvím Státního fondu životního prostředí (SFŽP). O dotace je možné si zažádat do 30. září příštího roku.
„Povodeň z loňského září nám důrazně připomněla, že je třeba co nejrychleji provést všechny typy protipovodňových opatření. Právě na přírodě blízká opatření vláda vyčlenila tři miliardy korun, z nichž podpoříme obnovu či výstavbu ochranných nádrží, poldrů nebo revitalizaci toků s možností rozlivu zvýšených průtoků,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Dodal, že tato opatření napodobují přirozené procesy, zadržují vodu v krajině a chrání životy i majetky.
Podle ministerstva jde o dlouhodobě účinnější a šetrnější způsob ochrany než čistě technická opatření. Patří sem například rozšiřování koryt, podpora přirozeného rozlivu v nivách, výstavba povodňových parků, tůní, mokřadů nebo poldrů. Tyto zásahy nejen zpomalují odtok vody, ale také přispívají ke zlepšení biodiverzity, kvality vody a mikroklimatu. Dotace budou určeny pro široký okruh žadatelů, včetně obcí a jejich svazků, krajů, veřejnoprávních institucí či státních podniků. „U většiny opatření pokryje podpora až 100 procent způsobilých výdajů, výjimku tvoří pouze výstavba a rekonstrukce ochranných nádrží, kde může podpora dosáhnout 85 procent,“ upřesnil Hladík. Minimální výše nákladů na projekt činí jeden milion korun, u revitalizací toků a niv pět milionů korun bez DPH.
Vzhledem k tomu, že přírodě blízká protipovodňová opatření často vyžadují rozšíření koryta řeky, obnovu nivy nebo vytvoření nádrží se zásahem do soukromých pozemků, vztahuje se finanční podpora i na uvolňování území ohrožených povodněmi a výkup dotčených pozemků. Naopak z podpory budou vyjmuty projekty revitalizací v oblastech zasažených těžbou uhlí v Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Ty spadají pod samostatné výzvy financované z Operačního programu Spravedlivá transformace.
Žádosti se budou podávat elektronicky prostřednictvím systému SFŽP. Podpořené projekty musí být dokončeny do konce roku 2030. Výzva je jednokolová a nesoutěžní, žádosti se tedy budou vyřizovat v pořadí doručení.
Autor: MŽP
Dub 18, 2025 | Voda
Na řadě jihočeských řek je nižší stav vody, než tomu bylo v minulých letech ve stejném období. Na Nežárce v Rodvínově na Jindřichohradecku zaznamenali nejnižší průtok za sto let. Stav řek ovlivnil nedostatek srážek v zimních měsících, kdy byl především únor na srážky velmi slabý, řekl hydrolog českobudějovického meteorologického ústavu Tomáš Vlasák.
„V povodí Lužnice máme jeden z nejvíce suchých roků za posledních 100 let. Na Otavě je situace o něco lepší, ale také je to hluboko pod dlouhodobým normálem,“ uvedl Vlasák. V Nežárce, která je přítokem Lužnice, v Rodvínově klesl průtok na 0,4 metru krychlového za vteřinu. Výška hladiny tam kolísá mezi 16 a 17 centimetry, kdy meteorologicky stanovená úroveň sucha je 13 centimetrů. Podobně málo vody je na Teplé Vltavě. Měřicí stanice Soumarský most na Prachaticku ukazovala 50 centimetrů. Jde o hranici, kdy mohou na řeku lodě. Pokud by hladina dále klesala, je ohroženo zahájení splouvání Teplé Vltavy, které se uskuteční 1. května. Dříve lodě na řeku kvůli ochraně nesmí. „Situaci ovlivnilo, že bylo přes zimu málo sněhu,“ uvedl Jan Dvořák, mluvčí šumavského národního parku, jímž Teplá Vltava protéká.
Nedostatek vody pozorují hydrologové i v půdě. Zatímco před týdnem hovořili o začínajícím suchu, nyní situaci hodnotí jako mírné až střední sucho. „Navíc se potkaly faktory, že svítí slunce a fouká vítr, což vysušování ještě urychluje. Klidně tak můžeme v horizontu několika dní přejít do kategorie silného sucha,“ uvedl Vlasák. V povodí Lužnice je stav vody v hloubce pět až deset metrů, což odpovídá povrchovým studním, podnormální. V únoru napršelo na jihu Čech osm milimetrů srážek, což je 23 procent z dlouhodobého normálu. „Březen už byl srážkově normální,“ řekl Vlasák. Podle předpovědi počasí by v pátek na jihu Čech mohlo pršet. Ale spíš půjde jen o přeháňky nebo slabý déšť. Vlasák uvedl, že současná situace však stále nemusí pro zbytek jara a léto nic znamenat. „Pokud začne pršet, může být vody v půdě i řekách dostatek. Takže pokud je nyní v Teplé Vltavě nízká hladina, automaticky to neznamená, že je letní vodácká sezona v ohrožení,“ uvedl.
Autor: Českobudějovický meteorologický ústav
Bře 22, 2025 | Voda
Na opatření ke zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, zejména na posílení infrastruktury vodovodů a kanalizací, dá letos ministerstvo zemědělství 650 milionů korun. Celkem podpoří 40 projektů, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Loni investoval resort na boj se suchem a nedostatkem vody 3,6 miliardy korun, přičemž šlo zejména o technická opatření k akumulaci vody a k podpoře zásobování obyvatel pitnou vodou.
„Počítáme i s podporou minimálně stovky akcí ve výši jedné miliardy korun v rámci dotačního programu rozvoje infrastruktury vodovodů a kanalizací,“ řekl Výborný. Další miliarda letos podle něj půjde na protipovodňová opatření, například na stavu poldrů.
„Do opatření na zadržování vody v krajině, obnovu půdy nebo na opatření proti povodním investuje i ministerstvo životního prostředí, které za posledních deset let vynaložilo 14 miliard korun na povodňová opatření a 12 miliard korun na projekty týkající se sucha,“ dodal šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL).
Zástupci vodárenského sektoru při příležitosti Světového dne vody zdůraznili důležitost boje se suchem a zajištění dostatečných a kvalitních vodních zdrojů, a to zejména v době přetrvávající změny klimatu. Letošním tématem Světového dne vody je Ochrana ledovců jakožto jednoho z nejviditelnějších projevů změny klimatu.
Přestože tání světových ledovců Česko bezprostředně neohrožuje, ministři i vodohospodáři upozornili, že dopady tání ledovců a klimatické změny lze pozorovat i v ČR. „Klimatická změna s sebou přináší extrémy, které zažíváme i u nás. Na jednu stranu velká sucha, na druhou stranu povodně, jako jsme zažili loni v září,“ upozornil Hladík.
Předseda Svazu vodního hospodářství a generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala jako jeden z konkrétních dopadů tání ledovců v ČR zmínil chybějící zásoby vody ve sněhu. Podle něj je problém, že sníh v Česku napadne většinou v listopadu či prosinci a roztaje dříve, než vodu může využít vegetace v jarním období. „Na jaře bývá sníh pouze ve vyšších polohách, ale úplně chybí ve středních polohách, kde se odehrává podstatná část doplňování zejména zdrojů podzemních vod a také využití vody pro nové vegetační období,“ řekl Kubala.
Podle ředitele Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK ČR) Viléma Žáka v důsledku tání ledovců a klimatické změny čeká vodohospodáře velmi složité období. Zásoby podzemní vody podle Žáka v současnosti nejsou dobré, a přestože vodárenské nádrže jsou v ČR v současnosti naplněné, za několik měsíců to může být jinak, upozornil. Ledovce pokrývají asi deset procent zemského povrchu a obsahují přibližně tři čtvrtiny světových zásob sladké vody. Světový den vody připadá každoročně na 22. března. Den vyhlásila OSN v roce 1993 jako připomínku toho, že mnoho lidí na světě nemá přístup k nezávadné vodě.
Autor: MZe
Led 5, 2025 | Voda
Česko špatně hospodaří se srážkovou vodou, povrchové vody jako například řeky mohou při dešti zanášet odpady z kanalizací, uvedl hydrolog Jindřich Duras. Zlepšit by to podle něj mohla letos schválená unijní legislativa. I v reakci na přepracovanou směrnici připravilo ministerstvo životního prostředí (MŽP) novelu vodního zákona, řekla mluvčí MŽP Veronika Krejčí. Například pro nyní projektované čističky odpadních vod je vhodné plánovat navrhovanou technologii s ohledem na budoucí požadavky směrnice.
Duras uvedl, že odpadní vody například z domácností končí ve stejném potrubí jako dešťová voda z chodníků a střech. Aby se kanalizace při dešti nepřehltila, existují takzvané odlehčovací komory. Z nich část směsi splašků a povrchových splachů putuje dál směrem k čistírně odpadních vod a část přesměruje do nejbližší řeky, potoka nebo rybníka, čímž se takzvaně odlehčí, avšak bez čištění.
Problematické podle hydrologa je, že se velké množství dešťové vody nezachytává, a ta se pak dostává do kanalizace. Ve stokové síti chybí dostatečně velká retenční nádrž, která by sloužila k zachycení prvního nejznečištěnějšího podílu přitékajícího za deště, řekl. Tato část vody by se podle něj po skončení deště přečerpávala postupně přes čistírnu do řek a potoků.
Letos schválená evropská směrnice o čištění městských odpadních vod by podle Durase mohla situaci změnit. Mezi její cíle patří zpřísnění požadavků na kvalitu vyčištěné odpadní vody, zlepšení nakládání s odpadními vodami v malých obcích a omezení úniku znečištění z kanalizace do řek, potoků a rybníků za deště.
Krejčí řekla, že ministerstvo životního prostředí se na zavádění směrnice připravuje od prvních návrhů a spolupracuje na tom s ministerstvem zemědělství. Na zavedení směrnice má Česko 30 měsíců od jejího schválení. „S ministerstvem zemědělství už vyhodnocujeme všechny důležité aspekty. Na základě tohoto hodnocení následně přistoupíme k postupnému zapracování jednotlivých částí směrnice do národní legislativy,“ uvedla mluvčí MŽP.
Nová směrnice EU o čištění odpadních vod byla přijata v listopadu 2024 a platí od 12. prosince. Nová unijní pravidla přinášejí například povinnost čistit odpadní vody pro obce s více než 1000 obyvateli, dříve platila od 2000 obyvatel. Velké čistírny budou muset přidat další stupeň čištění, aby zachytávaly zbytky léků a kosmetiky, což částečně zaplatí firmy z těchto odvětví. Čistírny s větší kapacitou budou také muset šetřit energií a postupně přejít na obnovitelné zdroje, jako je bioplyn nebo solární energie.
„Množství vypouštěných odpadních vod bude třeba snížit zhruba o 70 až 90 procent, podle podmínek v jednotlivých městech,“ míní Duras. Současně s tím se musí výrazně zvýšit množství srážek zachycených v ploše města. „Bude nutné konečně řešit i odlehčování odpadních vod do řek. Evropská města jako Vídeň, Berlín, Londýn, Kodaň a stovky dalších s tím začala už dávno,“ dodal.
Řešení je podle Durase jasné, je potřeba zachytit více vody. „Lze to udělat kombinací známých a propracovaných opatření takzvané modrozelené infrastruktury, což jsou zelené střechy a fasády, dešťové zahrádky a jezírka, zasakovací prvky a nádrže na jímání vody k dalšímu využití,“ popsal. Doplnit by je měly retenční nádrže v jednotné kanalizaci, dodal.
Na každý metr čtvereční v ČR spadne v průměru kolem 550 litrů vody ročně. „Každý litr srážkové vody, který nevteče do kanalizace, je výborný dárek pro naše vodní ekosystémy i pro mikroklima měst a obcí,“ řekl Duras.
Autor: MŽP
Lis 9, 2024 | Voda
Projekt revitalizace mokřadů v Krkonošském národním parku (KRNAP) získal v soutěži Adapterra Awards první místo v kategorii Krajina. Soutěž Adapterra Awards cílí na projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu. Do krkonošských rašelinných a podmáčených smrčin v minulosti zasáhl člověk a odvodnil je, proto se v posledních letech Správa KRNAP intenzivně zaměřila na jejich obnovu.
„Těší nás, že odborná porota ve velmi silné konkurenci dvaceti dalších projektů zrovna ten náš vyhodnotila jako nejlepší,“ uvedl garant projektu a vedoucí Odboru péče o národní park Správy KRNAP Václav Jansa.
V Krkonoších se správcům KRNAP podařilo obnovit vodní režim na 35 lokalitách, na kterých zahradili více než 50 kilometrů v minulosti vybudovaných odvodňovacích kanálů. „V posledních pěti letech jsme v části Krkonoš opravili zdejší vodní režim, zvýšili jsme zásobu podzemních vod, snížili rychlý odtok v době přívalových dešťů a nastartovali obnovné procesy vzniku mokřadů,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Podle něj se podařilo obnovit ekologické funkce mokřadních společenstev a nastavit jejich dlouhodobé monitorování.
Zadržení vody pomocí přehrážek vedlo podle Správy KRNAP ke vzniku drobných tůní, blízké okolí odvodňovacích kanálů je ve srovnání s původním stavem výrazně vlhčí a získává mokřadní charakter. „Nečekaným a velmi příjemným překvapením je rychlost obnovy biotopu. Již za rok po ukončené revitalizaci jsme obvykle pozorovali hmyz vázaný na vodní prostředí, začali se zde rozmnožovat obojživelníci a plochy rychle znovu osídlovala vegetace mechorostů, ostřic, suchopýrů a dalších druhů,“ uvedla vedoucí Oddělení ochrany přírody Správy KRNAP Viera Horáková.
Adapterra Awards je soutěž, která oceňuje projekty, jež „ochlazují“ města a pomáhají zadržovat vodu v krajině. Zásadní kritérium je přínos projektu z hlediska adaptace na dopady klimatické změny. Při hodnocení se bere ohled nejen na rámec projektu, jeho velikost a dopad, ale především na potenciál, který daný typ projektu má. Soutěž organizuje Nadace Partnerství.
V minulých ročnících bylo v soutěži oceněno několik úspěšných projektů zaměřených na obnovu mokřadů, například Josefovské ptačí louky u Jaroměře na Náchodsku v Královéhradeckém kraji nebo nový prostor pro řeku Dyji či obnova mokřadů u Ořechova u Brna.
Autor: KRNAP
Říj 27, 2024 | Voda
Vlastníci nestátních lesů mohou nahlašovat škody, které jim zářijová povodeň způsobila na lesních cestách. Škodní komise následně ověří jejich rozsah a vlastníci poté budou moct zažádat o kompenzaci. Příjem žádostí o podporu by mohl začít letos v prosinci.
Ministerstvo chce na kompenzaci využít část prostředků určených k likvidaci povodňových škod, aby mohli vlastníci cesty začít co nejrychleji opravovat. Přesnou výši dotací na obnovu lesních cest zveřejní úřad nejspíš v listopadu, poté, co vláda přidělí do programu prostředky. Příjem žádostí plánuje ministerstvo spustit letos v prosinci.
Povodeň v září poničila podle úřadu kilometry lesních cest, svodnice, mosty i brody, což způsobilo, že některé lesní cesty mohou být v současnosti nedostupné. Omezení lesních cest komplikuje lesní dopravu, zásahy integrovaného záchranného systému i rekreační využití lesů.
Komise, která v terénu posoudí následky povodní, bude složená z odborníků Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem a Státního zemědělského intervenčního fondu. Vlastníci lesů mohou napsat e-mail na adresu: povodneLC2024@mze.gov.cz. Kromě protokolu o škodách bude muset vlastník nestátního lesa prokázat při žádosti o dotaci i přímou souvislost mezi povodněmi v září a zničeným majetkem.
Povodně zasáhly v polovině září zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj, v nejvíce postižených oblastech způsobily miliardové škody. Poškozeny byly budovy, silnice, železnice i další infrastruktura. Vláda kvůli povodním zvýšila schodek letošního rozpočtu o 30 miliard na 282 miliard korun, u rozpočtu na příští rok zvýšila schodek proti původnímu návrhu o deset miliard na 241 miliard korun.
Autor: MZE
