Precizní zemědělství využívají čeští sedláci na 15 procentech rozlohy orné půdy. Jedná se o pracovní postupy, které využívají navigace propojené s družicemi, o výbavu mechanizace různými senzory či dokonce o roboty, kteří pracují na poli bez přímého řízení obsluhou. Podle Vojtěcha Lukase z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně je české zemědělské prostředí díky velkým podnikům vhodné pro zavádění a další využívání moderních technologií. Jsou totiž kapitálově silné, uvedl v tiskové zprávě. Do precizního zemědělství se však pouštějí i menší podniky.
K zavádění nových technologií mají blíže mladší uživatelé. Podle Lukase metody celoplošného sběru a strojové zpracování dat umožňují částečně kompenzovat nedostatek zkušeností u čerstvých absolventů.
„Nejde ale jen o věk, podstatné je zapálení agronomů a ochota se inovacím věnovat,“ uvedl Lukas. Velké podniky mají výhodu při zavádění technologií nejen ve finanční síle, ale i v tom, že obhospodařují velké půdní bloky. „To v kombinaci s členitostí půdních a klimatických podmínek a reliéfu terénu přináší vyšší prostorovou variabilitu zemědělských pozemků, což je vedle intenzity hospodaření další klíčový faktor rozhodující o úspěšnosti zavádění precizního zemědělství,“ řekl Lukas.
Moderní technologie se v podnicích uplatňují při mechanizovaných polních pracích, jako je setí, pletí, hnojení či postřiky. Zemědělci díky tomu šetří a zároveň se chovají šetrněji k půdě i k rostlinám. Dále moderní postupy umí velmi dobře mapovat výnosy a kvalitu sklizených plodin, pomáhají i ve skladech. V budoucnu se očekává, že technologie doplní ve větší míře autonomní roboti, ať už se jedná o drony pro mapování pozemků nebo o polní roboty vykonávající nejrůznější polní práce bez přímého řízení obsluhou. Dostupnost služeb a technologií pro precizní zemědělství je v tuzemsku solidní úrovni. „Existuje celá řada inovátorských společností, které se věnují vývoji nových technických zařízení nebo softwaru a služeb. Kromě rostoucí poptávky po inovacích ze strany zemědělských uživatelů tomu také napomáhá přístup k volně dostupným prostorovým datům, jako jsou například zákresy půdních bloků nebo volně dostupné družicové snímky Evropské kosmické agentury,“ dodal Lukas.
Precizní zemědělství se nejvíce prosazuje v USA nebo Austrálii, kde úspěšně zvyšuje produktivitu farem obhospodařující velká území. V Česku o něj byl zájem už v 90. letech či po roce 2000, současná vlna zájmu začala zhruba v roce 2015.
Na náhradách škod způsobených zvláště chráněnými živočichy, jako jsou vydra, vlk nebo kormorán, vyplatil letos Liberecký kraj chovatelům přes 1,564 milionu korun, o pětinu víc než loni. Největší škody zůstaly po kormoránech, překročily 900.000 korun. Bezmála 630.000 korun vyplatil kraj za ovce a dobytek, které roztrhali vlci, o polovinu víc než loni. Kraj nevyplácí peníze ze svého, náhrady poskytuje ministerstvo financí, řekl krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti).
Od příštího roku by se měl systém zjednodušit. „Teď, když vznikne škoda, musí to majitel nahlásit, přijede někdo z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), kdo ověří, že škoda byla opravdu způsobena zvláště chráněným živočichem. Pak to nahlásí kraji, ten to připraví k projednání do rady a zastupitelstva, takže to trvá měsíce. Pak to vyplatí stát nám a my to vyplatíme tomu poškozenému. Teď se to zjednoduší, když to ověří AOPK, tak to rovnou předá na ministerstvo, a to kompenzaci vyplatí rovnou poškozenému,“ popsal změnu systému Židek.
Před koncem roku schvaloval kraj desetitisícové náhrady škod například za dvě roztrhané ovce a dvě jehňata chovatelce v Křižanech na Liberecku nebo chovatelce z Jindřichovic pod Smrkem, které vlci zabili tele. Zvlášť škody způsobené vlky v posledních letech rostou, i když výše škod způsobených kormorány rybářům ještě zdaleka nedosahují. První náhrady za škody způsobené vlkem vyplatil kraj v roce 2015, tehdy to bylo 6000 korun, letos už více než stonásobek.
Vlci se v Libereckém kraji vyskytují už několik let. V roce 2014 je potvrdily fotopasti v oblasti CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, zhruba ve stejné době se objevily informace o jejich výskytu i v oblasti Jizerských hor a Frýdlantska. Fotopasti tam ale jejich výskyt potvrdily až loni v říjnu, potvrzený je jejich výskyt i v Českém Švýcarsku. V minulosti napadli vlci několikrát stáda ovcí na Frýdlantsku a majitelům způsobili velké škody. Podle chovatelů ztrácejí plachost a člověka se nebojí.
Podle zákona mají chovatelé nárok na náhradu škody způsobenou také bobrem evropským, medvědem hnědým, rysem ostrovidem a losem evropským. Většina z nich ale v Libereckém kraji nežije, poprvé letos vyplatil kraj odškodnění za ryby prokazatelně odlovené vydrou říční. V případě vlka lze také čerpat dotace na ochranu stád. „Zkušenosti z Německa ukazují, že dobré zabezpečení dokáže odvrátit 80 až 95 procent vlčích útoků. Snažíme se vysvětlit, že klíčové je, aby si vlci nezvykli chodit do ohrad,“ řekl již dříve ředitel AOPK František Pelc.
Přehled vyplacených náhrad za škody způsobné zvláště chráněnými živočichy (Kč)
Statek Vodňanský v Blíževedlech na Českolipsku je podle ekologického Hnutí DUHA příkladem správného zemědělství. Farmáři tam hospodaří zhruba na 300 hektarech a snaží se na menších polích pěstovat různé plodiny. Mezi jednotlivými plochami nechávají dostatečný prostor pro drobnou zvěř, hmyz a ptáky, a to za pomoci neprodukčních krajinných prvků, jako jsou remízky. Zemědělský expert hnutí Martin Střelec řekl, že takových oblastí je v ČR kolem jednoho procenta. Většina vypadá podobně jako v Račiněvsi na Litoměřicku, kde se sice zemědělci drží požadavků Evropské unie, avšak třeba prostor pro faunu je velmi malý.
Evropská unie dotuje zemědělce každé programové období miliardami korun. Na období let 2023 až 2027 je pro české zemědělce připraveno více než 140 miliard korun. Část je určena na podporu příjmů, část cílí na rozvoj venkova, mimo jiné jde o podporu aktivit pro životní prostředí. Do konce roku musí členské státy předložit evropské komisi takzvaný strategický plán, v něm musí analyzovat situaci v zemědělství a nastavit systém opatření, která reagují na konkrétní potřeby podložené analýzou. Politika, která má podle Střelce od roku 2023 začít platit, se částečně zaměřuje i na životní prostředí, a to na klima, vodu, půdu, ovzduší, krajinu a biodiverzitu.
Česká republika předala ke konzultacím návrh strategického plánu, který podle hnutí například neřeší obnovu stabilní krajinné struktury. Zemědělce je podle organizace potřeba motivovat k tomu, aby krajinné prvky vytvářeli, například dotacemi ministerstva životního prostředí. Hnutí dále navrhuje omezení maximální výměry jedné plodiny na 20 hektarů namísto současných 30 hektarů, urychlení přechodu na ekologické zemědělství nebo vytvoření ochranných pásů u vodních toků tam, kde se používají umělá hnojiva.
„Minimálně v oblastech jako je Polabí a jižní Morava, které jsou intenzivní na hospodaření, tak bude naprostá většina plochy s nedostatečnou krajinnou strukturou. Od roku 2023 začne nová politika, a my bychom rádi, aby posílila tuto funkci,“ doplnil Střelec. Podle entomologa Vladimíra Huly i ornitologa Václava Zámečníka neposkytují pole jako jsou ta v Račiněvsi dostatečný prostor pro živočichy. Jsou podle nich málo rozmanitá na pěstované druhy, které jsou navíc na příliš velkých plochách. Chybí i útočiště v podobě remízků či mezí. Z polí tak mizí například koroptve, bažanti či vrabci.
V Blíževedlech se zemědělci vydali jinou cestou, snaží se být podle svých slov v harmonii s přírodou. Sází původní druhy dřevin, rozšiřují neprodukční krajinné prvky a do okolí statku i polí umisťují například krmítka pro divokou zvěř a ptactvo. Na polích pěstují rozmanité druhy plodin, například ječmen, žito, jetel nachový, svazenku či pelušku. „Snažíme se zlepšovat stav půdy, vracet organickou hmotu do půdy tak, aby se rozčlenila doba sklizně, aby nevznikla v jeden termín velká holá krajina,“ řekl dnes farmář Erich Vodňanský. Dodal, že v takové krajině si zvěř najde kryt i potravu v každém období.
Technokratické zvyšování ploch v ekologickém zemědělství by mohlo zapříčinit rozpad trhu s biopotravinami, varuje Zemědělský svaz ČR. Pokud nebude dostatečně vysoká poptávka, klesly by ceny a byli ohroženi stávající producenti, uvedl předseda svazu Martin Pýcha ke koaliční smlouvě nastupující vlády. Ta počítá, stejně jako evropská strategie Farm to Fork (od zemědělce ke spotřebiteli) s tím, že se do roku 2030 přesune čtvrtina zemědělské půdy do ekologického režimu.
: Podle posledních údajů bylo v ekologickém režimu v ČR zhruba 15 procent zemědělské půdy. Do roku 2030 by se tak měl její podíl zvětšit o dvě třetiny. „Zvyšování ploch musí odpovídat zvyšování poptávky po biopotravinách,“ řekl Pýcha. Podobně svaz protestuje také proti koaliční snaze zařadit desetinu zemědělských ploch mezi neprodukční plochy jako jsou úhory, meze nebo větrolamy. Pýcha argumentuje tím, že se ještě zvýší utužení půdy v okolí mezí nebo množství naježděných kilometrů zemědělské techniky.
Pýcha, jak už svaz uvedl dříve, také doufá ve větší prostředky na spolufinancování evropského rozvojového programu, svaz chce z českého rozpočtu alespoň 70 procent sumy, která půjde z evropských peněz zemědělcům. V končícím období činilo kofinancování 35 procent, budoucí vládní koalice za zavázala k udržení alespoň tohoto poměru.
„Rovněž nesouhlasíme se souběžnou aplikací platby na první hektary a zastropováním přímých plateb. Již současné zvýhodnění menších zemědělských podniků funguje, což dokládá zvyšování velikost farem do 500 ha na úkor větších podniků i nárůst počtu malých zemědělců s výměrou do pěti hektarů,“ dodal svaz.
Samotnou osobu budoucího ministra Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) svaz komentovat nechtěl, spolupráci s ním v době, kdy zastával post šéfa Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu byla v dobrá. Svaz naopak kvituje to, že lidovci budou mít svou nominantku Annu Hubáčkovou na postu ministryně životního prostředí, svaz se bude snažit usilovat o to, aby stát více v rámci ekologických programů podporoval environmentální postupy v zemědělství.
V roce 2013 zveřejnila Organizace spojených národů vědeckou publikaci ohledně neudržitelné produkce masa a jako alternativu nabídla cvrččí protein. Tři mladíci z Česka se chopili příležitosti a prorazili na světový trh se svým start-upem Sens. Mimo jiné také postavili největší cvrččí farmu na světě.
Cvrčci mají potenciál být nejlevnějším a zároveň nejšetrnějším zdrojem bílkovin. Kvůli mnohaletým výzkumům v oblasti chovu například kuřat je ale v současnosti cvrččí protein na přepočet stále ještě dražší alternativou. Nicméně to, co bylo v roce 2016 pouhým nápadem, skončilo po úspěšné kampani na crowdfundingové platformě pro financování projektů Kickstarter nebývalým úspěchem.
Dle dostupných informací firma Sens obdržela v roce 2020 investici v hodnotě 1,9 milionu eur. Konzumentem je ostatně i řídící partner Reflex Capital Ondřej Fryc, který k investici říká: „Obor alternativních potravin, reprezentovaný například mediálně známým Beyond Meat, je neuvěřitelně rostoucí a my věříme, že Sens v kombinaci s výrobní základnou v Thajsku má skvělou výchozí pozici globálně uspět.“ Odkaz na celý článek naleznete zde.
Co má ale celý koncept společného s farmou budoucnosti? Za farmy budoucnosti jsou obvykle považovány prostory, které umožňují takzvané vertikální farmaření. Produkce tedy není budována do šířky, kde zabírá plochu, ale do výšky. Vertikální farmaření vzniklo původně jako koncept NASA, ale nyní první farmy vznikají i u nás v Česku.
Co se týká zemědělství, je vertikální farmaření vhodné spíše pro různé druhy listové zeleniny. Zelenina je pěstována v tzv. hydroponiích a díky tomuto živnému roztoku se rostlinám neobvykle daří. Díky tomuto způsobu farmaření je uspořena plocha, spotřeba vody klesá až o 90 % a díky speciálnímu osvětlení je možné farmu umístit v podstatě kamkoliv.
