Úno 2, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Zemědělství by pomohlo, kdyby mnohem více dotací mohli zemědělci využít na nákup moderní techniky a technologií, z nichž mohou profitovat jak velké, tak malé podniky. Naopak by se tvůrci společné zemědělské politiky Evropské unie neměli primárně zaměřovat na to, jaké zemědělce zvýhodnit podle velikosti, uvedl v tiskové zprávě Lubor Lacina z Provozně-ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Vědci k těmto závěrům dospěli ve zprávě, kterou vypracovali na žádost Evropského parlamentu (EP).
Vědci analyzovali data, z nichž vyplývá značná příjmová nerovnováha mezi malými a velkými podniky. „Zatímco malé firmy využívají více neplacenou vlastní práci, velké firmy naopak těží z rozsahu obdělávaných ploch. Oba typy podniků přitom preferují stejnou budoucí strategii rozvoje založenou na větším zapojení moderních technologií precizního zemědělství,“ uvedl Lacina. A pokud malí i velcí dostanou více peněz na modernizaci, povede to k vyšší produktivitě a k enviromentální udržitelnosti zemědělské produkce. Díky moderním technologiím lze šetrněji nakládat s půdou, používat méně umělých hnojiv, jejichž aplikace je přesně zacílená, a také lze některými technologiemi nahradit lidskou práci, která je stále méně dostupná.
Rozdělení peněz mezi zemědělce je nyní v Česku obzvláště citlivým tématem. Dnes sedláci sdružení v Agrární komoře ČR a Zemědělském svazu ČR zrušili další protest, protože by s nimi měl jednat premiér Petr Fiala (ODS). Této části zemědělců se nelíbí, že by měli dostat méně peněz než dosud. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) totiž s kolegy upravil systém rozdělení dotací pro roky 2023 až 2027, podle ministra nová pravidla vyrovnávají podmínky dotací dosud vychýlené ve prospěch velkých zemědělců. Asociace soukromého zemědělství nový systém vítá a odmítá, že by měly nastat katastrofické scénáře, které nyní předpovídají velké podniky.
„Ve prospěch intenzivnější podpory malých zemědělců hovoří především jejich větší důraz na udržitelnost, kvalitu půdního fondu, omezení vodní eroze a biodiverzitu. Důležitým faktorem je také schopnost menších zemědělců prodávat konečnému zákazníkovi na regionální úrovni, což je plně v souladu s konceptem programu EU Z farmy přímo na vidličku,“ uvedl Lacina.
Ve prospěch velkých podniků podle něj hovoří vyšší ekonomická efektivita produkce z důvodu úspor z rozsahu i schopnost zvyšování produktivity výroby. „Negativní se u velkých farem jeví odtrženost vlastníků půdy a těch, co na půdě hospodaří, menší biodiverzita nebo nadužívání umělých hnojiv kvůli ekonomickému zisku bez ohledu na kvalitu půdního fondu, který je neobnovitelným zdrojem,“ uvedl Lacina.
Zemědělská politika EU, která se zformovala už v 50. letech minulého století a prodělala významné reformy, patří dlouhodobě k nejkontroverznějším politikám Unie. Ačkoliv podíl zemědělského sektoru tvoří v EU méně než tři procenta HDP, výdaje na zemědělství tvoří druhou největší položku rozpočtu Unie.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Led 31, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
V Litomyšli na Svitavsku vznikne jedna z prvních biometanových stanic v Česku. Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů rozšíří využití bioplynu, který vyrábí ve své stanici. Nadále z něj bude vyrábět elektřinu a k tomu bude bioplyn čistit na biometan, což bude další zdroj energie. Následně ho vtlačí do plynárenské rozvodné sítě. Postaví také čerpací na stlačený zemní plyn. Investice je za 50 milionů korun, uvedla firma v tiskové zprávě.
Výroby biometanu docílí technologie speciálních membrán. Biometan je kvalitativně totožný se zemním plynem, bude možné ho vtlačovat do plynové rozvodné sítě. Projekt má zajistit stabilní odběr plynu. Nová stanice na stlačený zemní plyn bude sloužit firmě k pohonu vozidel, nabídne ho i veřejnosti.
„Podobně komplexní realizace včetně instalace bezobslužné a plně automatizované CNG stanice v České republice zatím prakticky neexistuje,“ uvedla výkonná ředitelka společnosti Hutira green gas Monika Zitterbartová. Firma technologie zemědělské firmě dodá.
Celková investice do biometanové a CNG stanice by měla přesáhnout 50 milionů korun. Z velké části ji pokryjí dotace Evropské unie a ministerstva průmyslu a obchodu. Biometanová stanice by zároveň měla za deset let provozu zpracovat 30,6 milionu metrů krychlových bioplynu, tedy zhruba tři miliony metrů krychlových bioplynu ročně, což je roční produkce 1,7 mil metrů krychlových biometanu ročně.
„Dlouhodobě se svými aktivitami snažíme o postupné ozelenění plynárenství,“ řekla Zitterbartová.
Česká republika podle ředitelky stojí před úkolem nahradit fosilní paliva obnovitelnými zdroji energie. Zemní plyn totiž v tuzemsku pochází z fosilních zdrojů. Do určité míry je možné ho nahradit biometanem, který se získává technologickou úpravou bioplynu.
Bioplyn se vyrábí zpracováním biologicky rozložitelných materiálů v bioplynových stanicích, například kalů z čistíren odpadních vod, bioodpadů, statkových hnojiv nebo cíleně pěstovaných energetických plodin. „Takový způsob produkce bioplynu je možné pozorovat ve více než 570 bioplynových stanicích v Česku. Do současné doby se však využíval tím způsobem, že se v kogeneračních jednotkách přeměnil na elektrickou energii a teplo. Řešení v Litomyšli je tak s ohledem na využití bioplynu přelomové,“ řekla ředitelka.
Autor: Hutira green gas
Zdroj: ČTK
Led 18, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Pro rozšíření agrofotovoltaiky, která kombinuje zemědělskou a energetickou výrobu, je podle svazů potřeba změna legislativy. Současná úprava zákona agrivoltaiku neumožňuje, protože k instalaci fotovoltaických elektráren je potřeba vyjmout půdu ze zemědělského fondu. Ve společné tiskové zprávě to dnes uvedly Aliance pro energetickou soběstačnost, Agrární komora České republiky, Ovocnářská unie České republiky a Zelinářská unie Čech a Moravy.
Aktuální právní stav je podle sdružení chaotický. Stát sice počítá s podporou i pro agrivoltaiku formou investičních dotací z Modernizačního fondu, současně však nelze projekty agrivoltaiky realizovat kvůli chybějícímu vymezení v zákoně. Podle zákona musí zájemce nejdřív požádat o odnětí půdy ze zemědělského fondu, aby mohl instalaci umístit, stejně jako v případě obyčejné pozemní fotovoltaiky. Reálně tak nemají zemědělci důvod o agrivoltaice uvažovat, neboť by přišli o svůj hlavní zdroj obživy, tvrdí svazy.
„Aliance pro energetickou soběstačnost bývalou vládu opakovaně vyzývala, aby zákon opravila. Také české zemědělství je třeba připravit na dopady klimatické změny, a právě zkušenosti s agrivoltaikou ze zahraničí ukazují, že částečné zastínění chrání plodiny před letními horky nebo přívalovými dešti. Navíc nedává smysl, když stát sice nabízí dotační podporu pro vznik takových projektů, ale současně má zákony, které to neumožňují,“ řekl její analytik Martin Abel.
Spojení fotovoltaiky se zemědělstvím je možné a již několik let se postupně rozvíjí ve Francii, Nizozemsku a Německu. Řada tamních projektů podle organizací ukazuje, že lze vyrábět čistou energii i na zemědělských plochách bez ztráty jejich hlavní funkce, tedy produkce potravin. Solární panely lze umístit například jako ochranu před povětrnostními vlivy nad jablečné sady, vinice nebo plantáže malin. Svislé instalace fotovoltaických modulů zase mohou fungovat jako větrolamy.
Zemědělci podle svazů jsou a budou jednou z profesí nejvíce zasažených změnou klimatu. Rostoucí ceny energií navíc podle nich zastihly zemědělce v době, kdy jsou jejich výnosy už pod tak velkým tlakem extrémního počasí, nedostatku pracovních sil a rostoucích cen půdy.
„Primární úlohou zemědělců je vyrábět potraviny a agrivoltaika jim může pomoci tuto úlohu plnit v tom, že jim umožní zemědělské pozemky využít jak pro výrobu potravin, tak pro udržitelnou produkci elektrické energie. Současně agrivoltaika může přispět ke snížení závislosti zemědělských podnikatelů na volatilních tržních cenách elektrické energie,“ řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Přední zemědělské svazy společně s Aliancí pro energetickou soběstačnost tvrdí, že jsou připraveny nabídnout vládě své zkušenosti z praxe a pomoci při formulaci požadavků na změny legislativy, které podobně jako ve Francii nebo v Německu agrivoltaiku umožňují.
Zdroj: ČTK
Led 6, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Ministerstvo zemědělství (MZe) by mělo úpravám strategického zemědělského plánu věnovat více času, uvedlo dnes Hnutí Duha v tiskové zprávě. Do poloviny ledna, jak ministerstvo zamýšlí, ho Evropské komisi poslat nemusí, doplnilo hnutí. Ekologové požadují v dokumentu změny, které povedou k vyšší ochraně přírody. Právě nová verze plánu má být podle dřívějšího vyjádření MZe ekologicky ambicióznější. Hnutí Duha kritizuje také průběh nynějšího jednání o úpravách dokumentu, který určí, jak se budou v letech 2023 až 2027 přerozdělovat dotace.
„Nastavení zemědělských dotací skrze strategický plán je největší a jedinou příležitostí, jak může nová vláda nejen splnit své cíle, ale také připravit českou krajinu na dopady klimatické změny, zvrátit úbytek hmyzu a ptáků a zachránit naši půdu pro další generace. Promarněním této šance by nejen zklamala své voliče, ale zejména selhala v neodkladném řešení problémů naší krajiny a půdy,“ uvedl koordinátor zemědělské kampaně Hnutí Duha Martin Rexa.
Ministerstvo by tak podle zástupců organizace mělo „maximálně“ využít času pro zvýšení ekologických ambicí a nespěchat. Je potřeba motivovat zemědělce ke tvorbě mezí, remízků či mokřadů a významněji je podpořit v přechodu k ekologickému hospodaření, uvedlo Hnutí Duha. „Tyto otázky přitom nejsou závislé na otázce zastropování či redistributivní platby, na které se v současnosti soustředí hlavní pozornost,“ dodalo. O finální podobě plánu mají zástupci koalice jednat v úterý.
Ekologové také kritizují, že je ministerstvo, na rozdíl od Agrární komory a Zemědělského svazu, nepřizvalo na schůzku, která se konala koncem prosince. Tvrdí, že od listopadu také nebyly vypořádány připomínky ekologických organizací a MZe dosud neavizovalo schůzky přislíbené na sklonku roku.
MZe v prosinci oznámilo, že se rozhodlo pro úpravy plánu připraveného bývalým vedením rezortu, tak aby byl šetrnější k přírodě a půdě. Vyjednalo také posun termínu odeslání finálního návrhu k posouzení Evropské komisi. Původně mělo dokument odeslat k 1. lednu.
Proti dodatečným úpravám se ostře vymezují zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu. Tvrdí, že hrozí destrukce významné části tuzemského zemědělství. Pokud budou schváleny změny, jako je například takzvané zastropování plateb, tedy maximální hodnota dotace na jednu farmu, plánuje Agrární komora také ústavní žalobu kvůli způsobu projednávání. Odpůrci změn budou 12. ledna demonstrovat před úřadem vlády. Změny naopak vítá Asociace soukromého zemědělství.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
Pro 30, 2021 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Ministerstvo zemědělství (MZe) upravuje návrh zemědělského strategického plánu, který připravilo bývalé vedení úřadu. Dokument má cílit na vyšší ochranu přírody, půdy, vody a podporu druhové rozmanitosti, uvedl dnes mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Současnou podobu plánu dříve kritizovaly ekologické organizace, Agrární komora naopak odmítla dodatečné změny. Plán pro Českou republiku stanovuje klíčové cíle a nastavení dotací pro tuzemské zemědělství na období 2023 až 2027.
Podle Bílého má nový materiál reflektovat program současné vládní koalice. Podpora pro zemědělce by v příštích letech měla být podmíněna šetrnější péčí o přírodu a krajinu.
„MZe při tom jedná se zástupci odborných i ekologických organizací. Poslední jednání s vybranými organizacemi proběhlo včera, tj. 28. prosince, další pracovní schůzky budou následovat v příštím roce,“ uvedl mluvčí. Začátkem ledna se podle něj také sejdou zástupci ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí, aby se dohodli na účinném řešení pro ochranu přírody a krajiny proveditelném v zemědělské praxi. Nastavení dotací má být podle resortu motivační, aby zemědělci nové postupy v dobrovolném režimu prováděli.
Některé ekologické organizace, například Hnutí Duha, Živá voda nebo Česká společnost ornitologická, před Vánoci v dopisu pro současného ministra Mariana Jurečku a jeho nástupce Zdeňka Nekulu (oba KDU-ČSL) uvedly, že nová vláda nezvládne bez významné změny dotací naplnit své cíle. Mezi ně patří třeba vyčlenění deseti procent zemědělské plochy pro ochranu biodiverzity, dosažení 25 procent plochy obhospodařovaného v ekologickém režimu, lepší zadržování vody v krajině nebo šetrnější využívání pesticidů a umělých hnojiv.
Ministerstvo vyjednalo posun termínu odeslání finálního návrhu k posouzení Evropské komisi. Původně mělo plán odeslat do 1. ledna 2022. Ministerstvo dnes také reagovalo na upozornění ekologů, že Evropská komise k návrhu strategického plánu poslala 60 stran připomínek. Podle ministerstva je to u materiálu, který čítá přes 500 stran, běžné.
„Zatím tedy jde o neformální a předběžné vyjádření. Maximum možného z těchto připomínek MZe po konzultacích s Komisí už zapracovalo. Po odeslání plánu do Bruselu v lednu 2022 bude mít Evropská komise tři měsíce na zaslání oficiálních připomínek, které MZe opět vypořádá, případně dodatečně zohlední ty, které se v omezeném časovém limitu nepodařilo zapracovat,“ sdělil Bílý.
Zástupci Agrární komory už dříve dodatečné úpravy návrhu odmítli. Argumentují tím, že byl projednáván přes rok jak se zemědělskou, tak s nezemědělskou veřejností. Návrh dokumentu v říjnu schválila tehdejší vláda.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
