Vědci Univerzity Pardubice vyvinuli senzory, které řídí závlahu na polích

Kvě 26, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat

Vědci Univerzity Pardubice vyvinuli chytré senzory, které na polích efektivně řídí závlahu. Novinka měří vlhkost i teplotu půdy a tím pomůže zemědělcům k úsporám a vyšší produkci, uvedla škola v tiskové zprávě.         

„Naše chytré senzory umí měřit různé parametry v několika hloubkách půdy. K senzoru se připojí komunikační jednotka, která data o stavu zeminy přenáší na cloudové úložiště, kde je lze analyzovat. Díky tomu je možné monitorovat stav zeminy v čase pro zavlažované systémy, optimalizovat dávkování vody a ovlivnit velikost úrody,“ řekl Tomáš Syrový z Katedry polygrafie a fotofyziky Fakulty chemicko-technologické.

Novinka je z oblasti materiálové tisku. Senzory se tisknou na dřevo. Jsou podle odborníků levnou a ekologickou variantou. „Jako nosiče pro senzory používáme přírodní materiály, zároveň pro senzor nejsou použity žádné kovové materiály. Senzor nijak nezatíží životní prostředí. Jako nosný podklad je ideální dřevo, protože na jeden kus můžeme po opětovném opracování tisknout náš senzor opakovaně,“ řekl Syrový.

Výroba chytrých senzorů je velmi rychlá. Za hodinu jich lze natisknout stovky až tisíce. Tisk chytrých senzorů na dřevo je v materiálovém tisku novinka. Tým chemika Tomáše Syrového proto žádá o evropský patent.

Na projektu Smartfield, jehož výsledkem jsou nové chytré senzory do půdy, spolupracuje Univerzita Pardubice se Západočeskou univerzitou v Plzni, Centrem organické chemie a Výzkumným ústavem rostlinné výroby Jevíčko a firmou AGROSPOL Knínice.

Autor: Univerzita Pardubice
Zdroj: ČTK

Vědec: Stav půdy je špatný hlavně kvůli intenzivnímu zemědělství

Kvě 22, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat

Stav půdní biodiverzity v české krajině je vinou intenzivní zemědělské produkce velmi špatný. Půda ztratila kvůli velkému omezení vstupu organické hmoty do zeminy schopnost zadržovat vodu a živiny. Na konferenci Fórum pro budoucnost zemědělství a lesnictví to řekl bývalý ministr životního prostředí, biolog a nynější poradce na ministerstvu životního prostředí Ladislav Miko. Česko si podle něj nemůže dovolit pokračovat v péči o krajinu beze změny přístupu.

Miko upozornil, že již nelze mluvit pouze o udržování rozmanitosti organismů v půdě a krajině. „Dostali jsme se do takové krize, že ji (půdu) bude nejprve třeba obnovit a poté se snažit ji udržovat, protože současný stav zejména v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině je špatný,“ řekl.
Intenzivní zemědělství podle něj způsobilo, že se dramaticky omezil vstup organické hmoty do půdy a potřebné živiny pro plodiny jsou dodávány hlavně minerálním hnojením. „Problém je, že se nám bortí struktura půdy a schopnost půdy zadržovat vládu a udržet živiny, které tam dodáváme,“ uvedl. Doplnil, že je také nutné hnojit mnohem víc než v minulosti.

Je podle něj třeba hledat řešení, jak organickou hmotu do půdy vracet, což také může pomoci se zvládáním klimatické krize. Půda je největším zásobníkem uhlíku a v posledních letech místo toho, aby uhlík zachycovala, ho uvolňuje. „To je zlomový bod, který se musí řešit,“ řekl. Problém vidí také v současné struktuře krajiny, kde chybí prvky podporující i půdní biodiverzitu, jako jsou remízky, lesíky, travnaté meze nebo kvetoucí pásy. Podle Mika je nestačí mít jen na okrajích velkých lánů plodin.
Upozornil na to, že kvalitní zemědělská půda se nedá vyrobit, proto je třeba do ní vrátit organickou hmotu. Mělo by se také pracovat na moderních přístupech k zemědělství jako je například střídání plodin.

Ekologické organizace, jako například Hnutí Duha, nedávno vyzvaly ministry zemědělství a životního prostředí k posílení ekologických ambicí zemědělské politiky ČR. Požadují větší důraz na ochranu půdy a biodiverzity. Nastavení dotací by podle nich mělo zemědělce více motivovat k šetrnému zacházení s půdou.

Jednou z možností, jak do půdy lze dostat organické látky jsou organická hnojiva. Zemědělci ale upozorňují, že v současnosti kvůli vysokým cenám energií nebo nízkým výkupním cenám hlavně prasat, může dojít k omezování chovů a s tím i k úbytku hnojiv pocházejících z živočišné výroby. Například Svaz chovatelů prasat upozornil na to, že s úbytkem hnojiv bude docházet k dalšímu zhoršování struktury půdy a snižování schopnosti zadržovat vodu.

Z výsledků čtvrtého pilíře Indexu prosperity Česka vyplývá, že stav životního prostředí v České republice je pátý nejhorší v Evropské unii, přestože Česko na jeho ochranu vydává z unijních zemí třetí nejvyšší podíl hrubého domácího produktu. Nejhoršího výsledku ze všech států dosáhlo Česko v podílu půdy postižené suchem. Českým lesům se také nedaří zachytávat emise oxidu uhličitého.

Autor: Ladislav Miko
Zdroj: ČTK

Průzkum: Do krajinotvorby chce v následujících letech investovat 80 pct zemědělců

Bře 30, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat

Do krajinotvorby plánuje v následujících pěti letech podle aktuálního průzkumu Agrární komory ČR investovat zhruba 80 procent zemědělců, přičemž zhruba 44 procent počítá s pravidelnými investicemi každý rok. V posledních pěti letech budovalo krajinotvorné prvky v boji proti nepříznivým vlivům, jako je vodní nebo větrná eroze půdy, 70 procent zemědělských podniků. Nejčastěji vytvářely stromořadí, skupiny dřevin, ale také meze, mokřady či terasy. Výsledky průzkumu na tiskové konferenci představil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Zemědělci ročně do krajinotvorných prvků dávají desítky až stovky tisíc korun, jednorázově miliony korun. Pro jednorázové investice se v posledních pěti letech rozhodlo přibližně 29 procent zemědělských podniků, v dalších pěti letech tento krok plánuje asi 35 procent zemědělců. Budovat krajinotvorné prvky nemá v dalších letech naopak v úmyslu zhruba pětina podniků. Doležal upozornil na to, že je nutné spojit zemědělskou produkci s mimoprodukčními záležitostmi, kterými je právě vytváření stromořadí, mezí nebo příkopů. Ty přispívají k zachování kvality půdy a současně posilují schopnost krajiny zadržovat vodu.

„Zemědělec si nemůže dovolit pěstovat obilí a další plodiny v půdě, která je vyčerpaná například používáním nadměrného množství umělých hnojiv, což by zároveň znamenalo další zvýšení vstupních nákladů. Jejich spotřebu proto snižují několik let za sebou a běžnou praxí je používat organická hnojiva, která jsou přirozeným zdrojem organické hmoty v půdě,“ uvedl.

Farmář Luboš Pokorný z rodinné farmy Vladimír Pokorný řekl, že zemědělci mají zájem starat se o krajinu, ale ze strany státu chybí jakákoliv strategie. Nařízení jsou nejasná, někdy jsou dokonce mezi sebou v rozporu. Při sebemenším pochybení ale následují podle něj poměrně vysoké sankce, které činí třeba pět procent z přidělené dotace.

V České republice je podle Doležala nutné využít produkční potenciál zemědělské půdy a zvýšit tak potravinovou soběstačnost. V tuzemsku je podle něj velký podíl ekologické půdy, jež dosahuje 17 procent. Produkce z ní ale nečiní ani dvě procenta.

Průzkum k budování krajinotvorných prvků Agrární komora ČR uskutečnila na přelomu února a března, zapojilo se do něj 96 členských firem. Střední podniky s 26 až 500 zaměstnanci tvořily asi dvě pětiny respondentů, malé podniky s 11 až 25 pracovníky 24 procent, živnostníci představovali 21 procent dotázaných. Nejvíce zúčastněných bylo ze Středočeského, Královéhradeckého a Jihočeského kraje.

Autor: Agrární komora ČR
Zdroj: ČTK

Ministerstvo zemědělství podpoří nákup pomůcek pro zemědělské školy

Bře 11, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat

Ministerstvo zemědělství poskytne v letech 2022 a 2023 dotace na nákup učebních pomůcek pro střední a vyšší odborné zemědělské školy za až 140 milionů korun. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy ministerstva. Dotační program podle něj fungoval už v letech 2017 až 2021, kvůli velkému zájmu byl prodloužen.

„Těší mě, že můžeme v tomto úspěšném dotačním programu pokračovat. Vzdělání a podpora budoucích zemědělců je naprosto zásadní. Rád bych, aby mělo více mladých lidí zájem studovat zemědělství a poté v něm i pracovat, a věřím, že nejmodernější vybavení škol tomu pomůže,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Plánovaný rozpočet na podporu zemědělských škol je 140 milionů korun. Výše dotace může dosáhnout maximálně 90 procent prokazatelně vynaložených a schválených výdajů a může činit maximálně 1,66 milionu korun na jedno Centrum odborné přípravy na rok. Spoluúčast příjemce dotace musí být minimálně deset procent.

Celkem bylo jmenováno 42 Center odborné přípravy, které připravují žáky v oborech zemědělství a lesnictví, veterinářství a potravinářství. Školy získaly status Center odborné přípravy v letech 2016 až 2018 od ministra zemědělství na základě nominací zřizovatelů škol a výběru komise na národní úrovni.
Z dotačního programu ministerstva je možné nakoupit mimo jiné modely, přístroje, nářadí, nástroje, stroje, živou zvěř nebo odborný software. „Takové pomůcky slouží jako zdroj informaci a zlepšují dovednosti žáků a studentů v praktických odborných činnostech. Podpořit je možné pořízení učebních pomůcek, které jsou dlouhodobým nehmotným i hmotným majetkem a musí být využity výhradně pro výchovu a vzdělávání,“ uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo. Ministerstvo také zveřejnilo konkrétní zásady, kterými se podmínky pro poskytování dotací stanovují.

V letech 2017 až 2021 ministerstvo zemědělství z programu podpořilo například nákup GPS a vybavení do laboratoří, různé modely jako průtočný biotop, model koně pro simulaci koliky a prasnice pro inseminaci, ale také živá zvířata, cukrářskou pec nebo traktory s přívěsy.

Autor: MZE
Zdroj: ČTK