Čvc 21, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Petici za navrácení deseti procent zemědělské půdy přírodě spustila na internetu liberecká ekologická organizace Čmelák. Jedním z cílů je, aby krajina byla odolnější vůči změnám klimatu. V tiskové zprávě o tom dnes informovali zástupci Čmeláku.
„I když o potřebě obnovy naší krajiny mnozí mluví, ve skutečnosti se ale stále nic zásadního neděje. Nové tůně, remízky či aleje jsou spíše výsledkem práce nadšenců než systematického přístupu státu. Systém zemědělských dotací zemědělce navíc nijak nemotivuje, aby rozčlenili obrovská pole. Proto chceme, aby dotace pobírali jen ti, kdo vyčlení část polí právě na přírodní prvky,“ řekl předseda Čmeláka Jan Korytář.
Podle ekologických aktivistů by toto opatření pomohlo i při hledání vhodných pozemků pro návrat krajinných prvků do zemědělské krajiny. „Stát dnes sice podporuje výsadby stromů v krajině i vytváření tůní a malých vodních nádrží, problém je ale zajistit pro tato opatření potřebné pozemky. Zejména pokud se to týká velkých ploch polí, je to téměř nemožné,“ řekla ředitelka Čmeláka Jana Bujoková.
Čmelák se posledních 28 let zaměřuje na ochranu biodiverzity, zadržování vody v krajině nebo přeměnu smrkových monokultur. Vlastní bezmála 70 hektarů přírodních pozemků, kde vytváří nová místa pro přírodu mimo již existující chráněná území.
Aby vyplácení dotací bylo více navázáno na různá ekologická opatření v krajině, prosazuje Čmelák spolu s dalšími ekologickými nevládními organizacemi i v rámci přípravy nového Strategického plánu zemědělské politiky. Vláda návrh tohoto plánu odeslala na začátku letošního roku Evropské komisi (EK), která k němu v dubnu ministerstvu zemědělství poslala řadu připomínek. Česko by podle EK mělo být ambicióznější hlavně v ekologii.
V současnosti se konají další jednání a finální verze strategického plánu by měla vzniknout do konce září. Musí také projít procesem SEA, který posuzuje hlavně koncepce řešení kvality životního prostředí. Poté by plán měla schválit vláda a do konce roku EK, aby nová pravidla mohla začít platit od začátku příštího roku. Mluvčí ministerstva zemědělství (MZe) na konci června řekl, že resort připravil návrh dotací, které mají zemědělce více motivovat k péči o krajinu. I o tomto návrhu budou podle něj s Evropskou komisí jednat.
Autor: Čmelák
Zdroj: ČTK
Čvc 12, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Lépe zvládat stres způsobený suchem nebo vysokými teplotami mohou révě vinné pomáhat probiotika. Vědci z Mendelovy univerzity jejich působení testují od roku 2019 ve vinohradech Vinařství Pavlov ze skupiny Bohemia Sekt.
„Problémem posledních let je, že srážky nepřichází ve správný moment a rostliny jsou vystaveny permanentnímu stresu. Rostliny postižené suchem jsou častěji napadány škůdci a jsou náchylnější k chorobám,“ uvedl ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt Libor Výleta.
Negativní vliv sucha na rostliny se většinou snaží vinohradníci snižovat pomocí kapkové závlahy, vědci nyní testují vliv probiotik. „Přípravky založené na mikroorganismech, jako jsou probiotika, mají více funkcí. Stimulují přirozené fyziologické funkce rostliny i ve stresových podmínkách, jako jsou sucho a vysoké teploty. Dále pozitivně působí na imunitní systém, takže mohou doplňkově zlepšovat imunitu rostlin. Výhodou je, že jde o přírodní řešení,“ uvedl Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity v Brně.
Probiotika vědci na rostliny aplikují dvakrát nebo třikrát za rok, na rostlinách postřik nezanechává žádné stopy a může tak být použit i těsně před sklizní. „Ukázalo se, že probiotika podporují tvorbu zásobních látek a rostlina tak na jaře vyrovnaněji raší a roste, přestože byl předchozí rok pro ni stresový,“ dodal Pavloušek.
„Abnormalit a teplotních výkyvů je čím dál více, v létě bývá i teplota okolo 35°C. To se projevuje na stavu vody, u mladých výsadeb už bývá nutností kapková závlaha a postupně hrozí, že problém nastane i u starších vinohradů, což jsme dříve neznali. Proto hledáme a zkoušíme nové možnosti, které by stres u rostlin zmírnily,“ dodal Výleta.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Čvn 23, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Priority českého předsednictví v zemědělství budou potravinová bezpečnost, snižování spotřeby pesticidů nebo prevence odlesňování a podpora lesnictví. České předsednictví by se také mělo zabývat rybolovem a označováním potravin. Na setkání s novináři to dnes řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Předsednictví bude podle něj také poznamenané válkou na Ukrajině.
Česko podle Nekuly v následujících měsících musí přijmou roli moderátora či koordinátora, který by měl pomoci hledat kompromisy mezi členskými státy. Jedním ze zásadních témat, které je spojené i s konfliktem na Ukrajině, je zajištění dostatečného množství potravin nejen pro státy EU, ale i pro země v jejím sousedství.
Evropa podle ministra nemůže hledět pouze na vlastní zájem. „EU nejen že je soběstačná a vykazuje slušnou nadprodukci potravin, ale je také největší světový vývozce potravin,“ poznamenal. Potravinová krize hrozí hlavně státům, které jsou závislé na dovozu například obilí z Ukrajiny. EU by tak měla myslet na pomoc zemím například v severní Africe. Jedním z důležitých kroků bylo podle něj zrušení cel na zemědělské a potravinářské produkty z Ukrajiny, které se díky tomu dostanou nejen do zemí EU, ale i do dalších zemí.
„Pokud těmto státům nepomůžeme, může hrozit nedostatek potravin, hladomor a mohlo by to vyvolat další uprchlickou krizi,“ řekl. Zmínil, že se sešel například z tuniskou velvyslankyní, podle které má její země zásoby obilí jen na tři měsíce. „Čekají na to, jak se podaří přes EU dostat větší objem komodit,“ uvedl.
Jedním z důležitých témat bude i používání pesticidů. Podle návrhu Evropské komise by se měla v EU snížit jejich spotřeba o 50 procent do roku 2030. Česko v tomto ohledu patří podle Nekuly mezi premianty a jsou státy, kde se pesticidů používá podstatně více, rozdíly jsou podle něj až extrémní. Česko bude proto usilovat o spravedlivější požadavky na snižování užívání látek pro jednotlivé státy podle toho, jak velký objem pesticidů užívají, řekl.
Dalším tématem bude podle Nekuly odlesňování a lesnictví. Cílem EU by mělo být, aby nedocházelo k navyšování zemědělské produkce, která způsobuje odlesňování zejména pralesů. To může být spojené například s dovozem sóji ze zemí, kde se pěstuje na plantážích vzniklých po vykácení lesů.
Dále se budou řešit rybolovné kvóty a Česko bude mít podle Nekuly velký vliv na to, jak se diskuse povede. „Členské státy kolem tohoto tématu pravidelně vedou intenzivní polemiky až skoro boje,“ poznamenal. Přímořské státy podle něj oceňují to, že Česko v této debatě bude neutrální.
Podle Nekuly je také potřeba, aby se co nejdříve schválily národní strategické plány pro další dotační období a očekává, že na prvním jednání rady ministrů to bude jedno z důležitých témat. „Byl předpoklad, že v těchto dnech některé členské státy budou mít plány schválené a projednané, ale posun tu není,“ dodal.
Česko povede první Radu ministrů zemědělství 18. července v Bruselu. V souvislosti s předsednictvím bude resort organizovat 15 neformálních akcí, například vědeckou konferenci k označování potravin nebo seminář k lesnické strategii EU.
Autor a zdroj: ČTK
Čvn 1, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Ochrana půdy nebo problematika světelného znečištění budou patřit mezi témata, na která se chce za svého blížícího se půlročního předsednictví v Radě EU v ekologické oblasti soustředit Česká republika. Novinářům to řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, která se ve Stockholmu zúčastnila konference Programu OSN pro životní prostředí Stockholm+50.
„Budeme velmi intenzivně pokračovat v tom, co je nejvíce projednáno, například nařízení o bateriích, o chemických látkách,“ poznamenala ministryně k práci předsednictví v oblasti životního prostředí.
Více zviditelnit chce ale Praha také další témata. „A to je ochrana půdy, kterou bereme jako základ pro zadržení vody v krajině, pro zdravé potraviny, pro lesy, zemědělské užívání. A zvedneme i téma, ve kterém má Česká republika hodně zkušeností, výsledků, vědeckých poznatků, a to je problematika vlivu světelného znečištění jak na lidský život, tak na přírodu,“ dodala ministryně.
Na konferenci Stockholm+50 se sešli politici ze zemí OSN, vědci i zástupci neziskového sektoru. Akce se koná při příležitosti 50. výročí podepsání deklarace OSN o životním prostředí.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Kvě 29, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) podle ekologů usilováním o odklad environmentálních opatření, jako je střídání plodin nebo vyčlenění neprodukčních ploch, riskuje zhoršení biodiverzity a kvality půdy. V tiskové zprávě o tom informovalo Hnutí Duha. Ministr odsunutí těchto opatření zdůvodňuje potřebou zachování potravinové bezpečnosti.
Ministerstvo tento týden oznámilo, že požaduje pro další dotační období v některých ekologických požadavcích na zemědělce větší flexibilitu. ČR podle Nekuly podporuje, aby se odložilo plnění požadavku na rotaci plodin, podle kterého by od příštího roku nesměly být na stejném pozemku pěstovány dva roky po sobě stejné plodiny. „Z důvodu posílení produkce považujeme za vhodné zmírnit požadavek vyčlenění neprodukčních ploch na orné půdě,“ doplnil.
Ekologové považují střídání plodin za jeden ze základních ekologických požadavků, který by měli zemědělci v celé EU plnit od příštího roku. Vláda už letos umožnila hospodařit na plochách, které by jinak měly zůstat ležet ladem, a to v reakci na růst cen potravin a situaci způsobenou hlavně válkou na Ukrajině.
Hnutí upozornilo na to, že neprodukční plochy jako meze, remízky nebo například ochranné pásy kolem vodních toků jsou důležité pro zastavení poklesu biodiverzity, která je již nyní ve špatném stavu, přičemž tato opatření pomáhají i zadržovat vodu v krajině. Podpora biodiverzity je také součástí programového prohlášení vlády, kde se uvádí, že „minimálně desetina zemědělské půdy bude do roku 2030 aktivně chránit opylovače a celkovou biodiverzitu“.
Podle koordinátora zemědělské kampaně Hnutí Duha Martina Rexy je snaha obětovat ekologické ambice krátkozraké řešení. „Ministr Nekula by měl přehodnotit své kroky, které ohrožují dlouhodobou schopnost produkovat potraviny a v rámci EU hledat opatření, která budou výhodná pro lidi i pro přírodu, ne výhodné pro agrobyznys a na úkor přírody,“ uvedl.
Podle hnutí by měla být mimo produkci totiž jen tři až čtyři procenta zemědělských ploch a odložení tohoto požadavku nijak zásadně neovlivní produkci potravin ani ceny obilí. Odvolává se také na výzvu více než 600 světových vědců, kteří před opuštěním environmentálních ambicí varují.
Hnutí Duha za účinnější řešení, než odklad ekologických požadavků považuje úsilí o snížení plýtvání potravinami nebo snižování spotřeby živočišných produktů. Živočišná výroba v EU totiž spotřebuje přes 60 procent vyprodukovaných obilnin na krmiva. „Podle odhadů by stačilo desetinu až třetinu obilnin určených v EU pro dobytek přesměrovat pro přímou spotřebu lidí, aby se výpadek z Ukrajiny nahradil,“ uvádí hnutí.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
