Bře 19, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Ekologické zemědělství (EZ) v ČR se soustřeďuje hlavně v horských a podhorských oblastech, kde je 90 procent všech farem. Vyplývá to z poslední ročenky ekologického zemědělství ministerstva zemědělství. Podle ní se v roce 2021 ekologicky hospodařilo na 558.124 hektarech, což odpovídá 15,7 zemědělské půdy. Podíl orné půdy v režimu ekologického zemědělství se podle zprávy meziročně zvýšil o zhruba deset procent na 103.000 hektarů. Podle ministerstva to naznačuje, že přibývá farmářů hospodařících v režimu EZ, kteří se zaměřují na pěstování plodin a chov zvířat.
Ke konci roku 2021 hospodařilo ekologicky 4794 farem, meziročně o 2,8 procenta více. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) loni uvedl, že v roce 2022 jich bylo již přes 5000. Podle zprávy je zastoupení EZ v jednotlivých krajích nerovnoměrné a největší obhospodařované plochy jsou jsou v pohraničních hornatých okresech Jihočeského, Plzeňského, Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje. V těchto pěti krajích se nachází téměř 60 procent ploch v EZ. Podle programového prohlášení vlády by se do roku 2030 měla do režimu EZ přesunout čtvrtina zemědělské půdy s důrazem na ornou půdu.
Zpráva uvádí, že ČR patří k zemím s největší průměrnou velikostí zemědělských podniků jak v konvenčním, tak ekologickém zemědělství. Průměrná velikost ekofarem je 116 hektarů. Podle zprávy v ekologickém zemědělství převládají velké podniky a čtvrtina všem farem hospodaří na 80 procentech ploch ekologického zemědělství.
Stejně jako v předchozích letech se v roce 2021 na orné půdě v ekologickém zemědělství nejvíce pěstovaly obiloviny. Zemědělci je pěstovali na 43 procentech orné půdy, nejčastěji pšenici a oves. Na 43 procentech orné půdy se pěstovaly pícniny. Produkce bio obilí v roce 2021 poprvé překonala 110.000 tun.
Na farmách v ekologickém režimu zemědělci chovali téměř 440.000 kusů zvířat. Nejvíce se chovalo skotu, přes 278.000 kusů. Farmáři měli přes 75.000 ovcí. Výrazně přibylo drůbeže, které se chovalo přes 32.000 kusů, meziročně to je o oproti roku 2020 nárůst o 31 procent. Nejvíce se na nárůstu podílel chov nosnic. Prasat bylo v ekofarmách zhruba 2000 kusů.
Dlouhodobě 90 procent produkce masa v bio kvalitě, které je produktem ekologického zemědělství, tvoří hovězí maso. V roce 2021 to bylo 8918 tun, což je z celkové produkce hovězího v ČR 11 procent. V roce 2021 bylo zaregistrování 944 výrobců biopotravin.
Zpráva uvádí, že v zemích střední a východní Evropy lidé za bio potraviny utrácí stále poměrně málo peněz, v ČR se podle posledních dat za rok 2020 útrata pohybuje kolem 22 eur za rok, což je podle aktuálního kurzu zhruba 530 Kč. V Evropě je dlouhodobě nejvyšší spotřeba ve Švýcarsku, kde každý ročně utratil v přepočtu přes 10.000 Kč, v Dánsku přes 9000 Kč a v Rakousku zhruba 6000 Kč.
Zpráva uvádí, že podle odhadů se na spotřebě potravin v EU produkty ekologického zemědělství podílí z pěti procent, v ČR je to méně než dvě procenta.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Bře 2, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Na český trh vstoupila dánská společnost Agreena, která se věnuje takzvanému regenerativnímu zemědělství. Jde o hospodaření zaměřené na šetrný přístup k půdě například omezením orby nebo využití hnojiv. Nabízí také možnost získat certifikáty za ukládání uhlíku do půdy, které lze prodat. Novinářům to řekl výkonný ředitel společnosti Simon Haldrup.
Náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek (KDU-ČSL) uvedl, že tento způsob hospodaření zatím česká legislativa nezná. Z pohledu ministerstva může podle něj být ukládání uhlíku novým obchodním modelem pro zemědělství nebo lesnictví.
Farmáři se mohou do programu společnosti hlásit do června. Haldrup řekl, že společnost doposud působila v 15 zemích EU i například na Ukrajině. Loni spolupracovala se 400 farmáři, kteří hospodaří na 571.000 hektarech půdy. Je to desetkrát více, než byla plocha v roce 2021.
Uvedl, že společnost funguje tak, že se nejdříve farmáři přihlásí ke spolupráci, firma odhadne jejich potenciální zisk podle údajů o polích. Poté s podporou poradců naplánuje postup obdělávání polí a následně po sklizni nahlásí údaje. Firma pak ověřuje pomocí satelitního sledování data, která jsou auditovaná nezávislou společností. Farmář poté dostane na základě vyhodnocení ukládání oxidu uhličitého certifikát podle míry využití postupů regenerativního hospodaření. Může dostat až tři na hektar půdy, aktuální cena na trhu je podle společnosti 25 až 50 eur (asi 590 až 1180 Kč) za jeden certifikát.
Agreena nabízí spolupracujícím farmářům prodej certifikátů za 15procentní poplatek. Stejně vysoký poplatek se platí také za vydání certifikátu. Skřivánek řekl, že u regenerativního zemědělství zatím neexistuje žádná certifikace, kterou by udělovaly úřady a je založena na výsledcích práce soukromých firem. Z pohledu státu podle něj nyní není jasné stanovisko, jak k produktům z tohoto druhu zemědělství přistupovat, na rozdíl od označení bio, které je produktem ekologického zemědělství.
Náměstek dále uvedl, že pravidla a definice takzvaného uhlíkového zemědělství, které je postavené na ukládání uhlíku do půdy, je součástí návrhu nařízení, který loni zveřejnila Evropská komise. Cílem je vytvořit transparentní a důvěryhodný certifikační rámec, jehož použití by mělo být dobrovolné. Měla by se také stanovit jednotná pravidla pro ověřování pohlcování uhlíku. Doplnil, že podle EK by to mělo přispět k rozvoji průmyslových technologií. „V zemědělství a lesnictví mohou být postupy uhlíkového hospodaření novým obchodním modelem,“ dodal.
Autor: Agreena
Zdroj: ČTK
Úno 1, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Investice do technologií šetrných k přírodě, zvířatům a krajině podpoří ministerstvo zemědělství (MZe) do roku 2027 přibližně deseti miliardami korun. Zemědělci budou moci dotaci použít například na robotická zařízení nebo systémy automatického řízení traktoru. Žadatel bude moci získat až 30 milionů korun. Příjem žádostí o podporu začne letos v létě, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. Dotace mají umožnit nákup technologií šetrných k životnímu prostředí.
„Plánujeme podporovat pořízení většiny dostupných šetrných technologií precizního zemědělství, jako jsou zařízení využívající družicové systémy k automatickému řízení traktoru, polní roboty, systémy řízení postřikovačů, rozmetadel nebo secích strojů,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). V živočišné výrobě přispěje MZe zemědělcům například na robotická zařízení. Rozpočet dotačního titulu na podporu zemědělských investic z českých i evropských zdrojů je přibližně deset miliard korun. „Příjem žádostí předpokládáme spustit přibližně od července letošního roku,“ uvedl úřad.
Na investice do technologií budou moci zemědělci získat dotaci pokrývající 40 procent nákladů. Mladí začínající farmáři dostanou navíc dalších deset procent, a pokud hospodaří ekologicky, tak dalších deset procent. Podpora tak může dosáhnout až 60 procent nákladů, maximálně ale 30 milionů korun.
Ve Strategickém plánu Společné zemědělské politiky na období 2023 až 2027 ministerstvo původně počítalo také s podporou precizního zemědělství ve formě platby na obhospodařované hektary. Loni se ale situace na zemědělských trzích zásadně změnila a ceny energií a krmiv výrazně stouply. Zemědělci tak sami začali hledat úspornější metody hospodaření. „Vzhledem k tomu, že se postupy precizního zemědělství rozšiřují přirozeně, mohly by být přímé platby považovány za účelové,“ zdůvodnil resort, proč se pro letošní rok rozhodl podporu precizního zemědělství v přímých platbách pro letošní rok nespouštět. Místo toho se soustředí právě na investice do technologií.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Led 23, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Podpora obnovitelných zdrojů energie v zemědělství by měla směřovat pouze k firmám, které se oboru věnují. V tiskové zprávě to uvedl Zemědělský svaz ČR. Rozvoj takzvané agrovoltaiky chce podpořit ministerstvo životního prostředí (MŽP) tím, že umožní instalaci fotovoltaických panelů například ve vinicích nebo sadech.
Podle svazu ale hrozí zneužití podpory energetickými firmami, které by mohly čerpat podpory určené primárně pro podporu zemědělství. Svaz upozorňuje na to, že definice aktivního zemědělce je nyní stanovena příliš volně a vejdou se do ní i podniky, které zemědělskou činnost nevykonávají.
MŽP už loni uvedlo, že pracuje na novele zákona, která by umožnila umístit fotovoltaické panely na půdu patřící do zemědělského půdního fondu. V takovém případě musí být splněny podmínky ochrany půdy definované zákonem. Podle úřadu by novela měla umožnit panely umístit například do sadů, chmelnic nebo vinic.
Svaz uvedl, že čeští zemědělci mají zájem o obnovitelné zdroje energie, kterými mohou zajistit energii pro vlastní potřebu a zároveň diverzifikovat své podnikání. Možný přínos vidí hlavně v budování solárních elektráren na střechách budov, díky kterým mohou využít poměrně rozsáhlých ploch bez ničení zeleně. Možné využití svaz spatřuje také u trvalých kultur jako jsou právě vinice nebo chmelnice, které zmiňovalo ministerstvo.
„V případě rozvoje agrovoltaiky se obáváme, aby nedošlo ke zneužití ze strany energetických firem. Proto by podpora tohoto systému měla být navázána výhradně na aktivní zemědělce,“ uvedl předseda svazu Martin Pýcha. Poukázal na to, že zemědělci se často setkávají s nedostatečnou kapacitu pro připojení nových zdrojů ze strany velkých výrobců energie, kteří také jejich připojení blokují.
Podle svazu by měla být podpora agrovoltaiky vázána na status aktivního zemědělce, který definují pravidla Společné zemědělské politiky EU. Aktivní zemědělec musí mít minimálně jeden hektar ve Veřejném registru půdy (LPIS) a splnit některou z daných podmínek. Za zemědělského podnikatele může být považován také podnik, jehož příjmy nebo výnosy ze zemědělské činnosti tvoří minimálně 30 procent z příjmů nebo výnosů žadatele o dotace.
Autor: Zemědělský svaz ČR
Zdroj: ČTK
Zdroj FOTO: technickytydenik.cz
Pro 4, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Monitoring eroze zemědělské půdy v Česku zaznamenal za posledních deset let přes 2500 erozních událostí, z toho na více než 260 místech se objevily opakovaně. V tiskové zprávě to uvedl Státní pozemkový úřad (SPÚ). Podle ekologů z Hnutí Duha může být případů výrazně více, protože monitoring vyplývá z dobrovolného hlášení.
Ministerstvo zemědělství chce od roku 2024 rozšířit podíl ploch s přísnější protierozní ochranou. Zpřísnění ochrany může podle Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR ohrozit pěstování například kukuřice nebo brambor.
Monitoring je společný projekt pozemkového úřadu a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. „Díky podkladům bylo do vyššího stupně ochrany přesunuto již víc než 5500 hektarů půdy,“ uvedl ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu. Největší množství případů eroze zaznamenal monitoring v květnu a červnu.
Hnutí Duha poukázalo na to, že monitoring je přitom postaven na dobrovolném hlášení. „Dle Výzkumného ústavu melioraci a ochrany půdy je v rámci monitoringu eroze zachyceno pouze jedno až osm procent erozních událostí ročně. Posledních pět let bylo zachyceno od 250 po více než 400 erozí. I při nejoptimističtějším odhadu tak v České republice dochází k více než tři tisícům odnosů nenahraditelné ornice ročně. Může ale jít i o desetitisíce událostí,“ uvedl zemědělský expert hnutí Martin Rexa.
Podle ministerstev zemědělství a životního prostředí je erozí ohroženo až 60 procent zemědělské půdy. V silně ohrožených oblastech od příštího roku ministerstvo zemědělství omezí osevní plochu jedné plodiny ze současných 30 na deset hektarů. Od roku 2024 by se dále mělo zpřísnit zařazení polí do stupně erozní ohroženosti.
Mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha označil počet případů eroze zaznamenaný monitoringem za pozitivní zprávu. „Ukazuje, že díky správné péči zemědělců se daří předcházet erozním událostem na drtivé většině zemědělských pozemků. Ročně je erozí zasaženo mezi dvěma až třemi tisíci hektary zemědělské půdy, což představuje necelé promile celkové výměry a zpravidla jde o události vyvolané přírodními jevy,“ uvedl. Přísnější pravidla podle něj znemožní pěstování takzvaných širokořádkových plodin, jako jsou kukuřice, cukrová řepa nebo brambory.
Na komplikace, které rozšíření plochy ohrožené erozí zemědělcům přinese, upozornil v dopise náměstka ministra zemědělství Pavla Sekáče také prezident Agrární komory Jan Doležal. Zmiňuje v něm mimo jiné, že snížení osevních ploch povede k omezení chovu dojnic, protože tím ubyde krmiva.
Na sněmovním zemědělském výboru Sekáč upozornil, že do režimu půdy ohrožené erozí spadne její značná část v ČR. Problematické to podle něj může být například na Vysočině. Zemědělcům je potřeba nabídnout řešení, jak budou moci hospodařit, řekl. Ministerstvo uvedlo, že výzkumný ústav meliorací k tomu připravuje návrhy.
Rexa doplnil, že podmínky zemědělských dotací k redukci erozí, jsou nastaveny velmi benevolentně a zatím není jasné, jakým způsobem se ochrana od roku 2024 rozšíří. „Základem je do krajiny vrátit pestrost, tedy smysluplně zmenšit bloky polí a navrátit alespoň část ztracených mezí, remízků, mokřadů nebo stromořadí,“ dodal.
Autor: SPÚ
Zdroj: ČTK
