Lis 24, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Nový biostimulátor růstu nazvaný MTU, který vyvinuli čeští vědci, dokáže snížit spotřebu dusíkatých hnojiv až o 15 procent a zvýšit výnosy plodin. Látka také zvyšuje odolnost rostlin proti vysokým teplotám a suchu. Novinářům to řekl Jaroslav Nisler z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, který na jejím vývoji pracoval přes deset let. Licenci na výrobu látky vlastní britská společnost Intracrop, která ji ve svém produktu Status chce příští rok uvést na český trh a považuje jí za zásadní objev.
Látku MCU vznikla v Laboratoři růstových regulátorů, což je společné pracoviště Univerzity Palackého a Akademie věd ČR. Nisler uvedl, že látka zabraňuje rozpadu chlorofylu, který se pak hromadí v rostlinách. Díky tomu mohou absorbovat více oxidu uhličitého, vyrobí více cukru a ten poté využijí k růstu hlavně kořenů a mohou vstřebávat více živin z půdy.
Při pokusu Poznaňské univerzity v Polsku při aplikaci jedné dávky produktu Status stoupl výnos o 13 až 14 procent a při aplikaci dvou dávek o 19 procent. Pokusy společnosti Intracrop také ukázaly, že při nižší aplikaci dusíkatých hnojiv se při použití jejich produktu dosáhlo stejného výnosu jako při běžném hnojení.
Podle Nislera je velký přínos objevu ve zvýšení odolnosti rostlin proti změnám klimatu. „Rostliny, které nejsou stresované, na běžném poli mohou mít o deset až 20 procent více chlorofylu. Rostliny trápené suchem nebo vysokou teplotou mohou mít po aplikaci této látky až o 50 procent více chlorofylu, což je velice významné,“ řekl. Zmínil také, že množství vyráběného produktu se používá ve velmi malém množství. Půl gramu látky se používá na postřik jednoho hektaru a testy Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského ukázaly, že nemá negativní vliv na životní prostředí.
Vědci poukazují také na to, že velká výhoda látky MCU je ve snižování množství hnojiv, které zemědělci na polích používají. Ředitel Ústavu experimentální botaniky Jan Martinec upozornil na nedostatek hnojiv způsobený válkou na Ukrajině a rostoucími cenami hlavně plynu, který je k výrobě dusíkatých hnojiv nezbytný. „Naše látka může ovlivnit miliony lidí na celém světě,“ doplnil.
Ředitel společnost Intracrop Mark Palmer řekl, že ve Velké Británii již látku testovali farmáři na řadě plodin včetně například kukuřice, pšenice, řepky, brambor nebo ovoce a zeleniny. Uvedl, že farmáři měli díky aplikaci látky o pět až 15 procent vyšší výnosy a měli pozitivní zpětnou vazbu od pěstitelů. Společnost podle něj považuje jejich produkt za „svatý grál budoucnosti“ a plánuje ho uvést na český, maďarský a polský trh. Cílem společnosti je látku prodávat ve všech zemích EU, Spojených státech a Kanadě nebo také v Turecku a na Ukrajině.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Lis 21, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Ministerstvo zemědělství (MZe) v příštích třech letech rozdělí 251 milionů korun v programu Země mezi 22 výzkumných projektů. Projekty byly vybrány podle aktuálních a dlouhodobých cílů rozvoje českého zemědělství, zaměří se mimo jiné na snížení spotřeby pesticidů nebo hnojiv.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že jeho resort chce podpořit rozvoj metod hospodaření, které se zaměřují na efektivní využití zemědělských vstupů. Důležité je to podle něj i kvůli současné situaci způsobené válkou na Ukrajině, kvůli které se zemědělci v Evropě potýkají s růstem cen hnojiv a jejich nedostatkem.
„Podpoříme i výzkum opatření a zemědělských postupů, které přispějí ke snížení emisí skleníkových plynů ze sektoru zemědělství. Prioritou je tedy výzkum metod hospodaření, které pomohou naplnit cíle v oblasti ochrany klimatu i zlepšení stavu půdy a vody v ČR,“ doplnil Nekula.
Do programu se přihlásilo 88 projektů. Jedním z těch, které ministerstvo podpoří, je také výzkum zabývající se prevencí vzniku kůrovcových kalamit. Ministerstvo uvedlo, že dříve podpořilo například výzkum, ze kterého vzešla metoda na odhalení falšování medu a setého máku.
Zdroj: ČTK
Autor: MZe
Lis 3, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Ekologická organizace Hnutí Duha dnes vyzvala ministerstvo zemědělství k dalšímu snižování využití syntetických pesticidů v zemědělství a podpoře monitoringu jejich spotřeby v EU. Ekologové dopoledne v Praze výzvu předali zástupcům ministerstva zemědělství (MZe). Na pozdějším setkání s médii uvedli, že není možné říci, zda a o kolik spotřeba pesticidů v Česku klesla, neboť chybí data. Mluvčí MZe Vojtěch Bílý v tiskové zprávě uvedl, že k poklesu využití pesticidů v Česku pomáhá třeba zákaz některých pesticidů i podpora precizního zemědělství.
„Neříkáme, že ta situace v České republice se lepší nebo horší. To nemůžeme tvrdit, protože ta data nemáme. Jisté je, že pesticidy nacházíme v životním prostředí a víme o jejich negativních dopadech. To je to, na co bychom se měli soustředit,“ řekl Martin Rexa z Hnutí Duha. Ekologové připomněli, že různé pesticidy škodí třeba nervové soustavě a hormonálnímu systému lidí i biodiverzitě.
Rexa podotkl, že zemědělci i politici často odkazují na data o prodeji pesticidů napříč EU. „Proto to vypadá, že spotřeba v České republice je podprůměrná, vlastně nižší než v některých jiných státech. Proto se říká, že v České republice se používá třeba čtyřikrát méně pesticidů než v Nizozemsku nebo v Belgii,“ řekl Rexa. Podle něj však toto srovnání nefunguje, neboť nepřináší data o konečné spotřebě a neodráží to, že se různé státy specializují na plodiny s různými nároky.
Podle ekologa také chybí kvalitní data o toxicitě jednotlivých pesticidů, neboť současný evropský harmonizovaný ukazatel rizika je nedostatečný a k jeho přepracování vyzval třeba Evropský účetní dvůr a Německá agentura pro životní prostředí. Rexa dodal, že EU sice řeší nařízení o zemědělských vstupech a výstupech, ale vypadá to, že každoroční sběr dat z unijních států bude nejdříve od roku 2028. Poznamenal, že Česko patřilo ke státům prosazujícím sběr dat mírnější formou.
Pavel Rotter z Mendelovy univerzity v Brně upozornil na to, že problém je koktejl pesticidů v přírodě, kdy se látky mohou navzájem posilovat. Dopady tak testy jedné látky před vpuštěním na trh neodhalí. Podle Rottera se také látka může v laboratoři chovat jinak než v půdě přesycené pesticidy, která další pesticid odbourává pomaleji. Rotter řekl, že intenzivní zemědělství se sice bez pesticidů neobejde, průzkumy ale ukazují, že jsou nadužívány. Míní, že v Česku chybí nezávislé faremní poradenství a také je třeba šetrnější přístup ke krajině, k čemuž vládu Hnutí Duha vyzvalo. Podle mluvčího MZe z dat Eurostatu vyplývá, že se na polích v ČR každoročně používá méně pesticidů.
„Pomáhá tomu zákaz některých účinných látek, dotační podpora šetrného hospodaření nebo zavádění precizních technologií,“ sdělil Bílý. Zmínil, že Česko mimo jiné zavedlo povinnost pěstování jedné plodiny na erozně ohrožených půdních blocích na maximálně výměře 30 hektarů a do roku 2030 chce, aby bylo v Česku spravována v ekologickém režimu čtvrtina zemědělské půdy.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
Říj 4, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Na obnovu větrolamů, tedy tradičních krajinných prvků s významnou protierozní funkcí, se zaměří vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Chtějí vyhodnotit jejich účinnost a přijít s doporučením, jak je nejlépe využívat v současné krajině zasažené klimatickou změnou, suchem, větrnou erozí i degradací půdy, oznámila mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová. Větrolamy vznikaly na českém území v polovině minulého století.
„Zakládání souvisí s kolektivizací zemědělství, scelováním pozemků a centrálním plánováním struktury krajiny. Předtím plánování a optimalizace větrolamů v dnešním pojetí v podstatě nebylo potřeba, krajina byla pestrá a členitá, jelikož odrážela vlastnické vztahy k pozemkům,“ uvedla Hana Středová z fakultního ústavu aplikované a krajinné ekologie.
Životnost větrolamů vysazovaných před více než půlstoletím se chýlí ke konci. Kvůli rychlému dosažení protierozního efektu je tvořily dynamicky rostoucí, ale poměrně krátkověké dřeviny. Proto je čas přistoupit k jejich obnově.
„Na tuto potřebu reaguje projekt, který kromě primární protierozní funkce větrolamů cílí i na jejich funkci ekologickou, estetickou, mikroklimatickou a krajinotvornou,“ uvedla Středová. Výsledky projektu poskytnou metodiku hodnocení větrolamů a budou využitelné při krajinném a územním plánování. Cílem je dosáhnout takové krajinné struktury, která bude schopna efektivně čelit různým nepříznivým vlivům, k nimž patří i větrná eroze.
Větrem unášené prachové částice přispívají kromě degradace půdy i ke zhoršování kvality ovzduší. I proto vědci z agronomické fakulty při dlouhodobém výzkumu větrné eroze vyvinuli a patentovali deflametr s aktivním lapačem půdních částic unášených větrem, který stanovuje jejich množství a zrnitostní složení. Zachycené částice hodnotí speciální software.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Zář 29, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Ministerstvo životního (MŽP) prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke strategickému plánu zemědělských dotací na další období mezi lety 2023 až 2027. Připojilo k němu připomínky, které může ministerstvo zemědělství do finální podoby plánu zapracovat před tím, než ho předloží ke schválení vládě.
Hnutí Duha v tiskové zprávě upozornilo na to, že požadavky MŽP se shodují s připomínkami ekologů, kteří upozorňují na to, že bez přísnější ochrany biodiverzity v krajině vláda nemůže splnit svůj programový cíl vyčlenit do roku 2030 desetinu zemědělské půdy pro meze, remízky nebo nesečená místa na loukách.
Strategický plán dotací určuje pravidla pro jejich čerpání na další období. Již prošel hodnocením dopadů na životní prostředí od společnosti Integra Consulting. Podle ní bude mít koncepce dotací jako celek jen mírný pozitivní vliv. Ministerstvo životního prostředí podle hnutí podpořilo zásadní požadavky ekologů, kteří již dříve upozorňovali na to, že plán dotací není dostatečně ambiciózní v péči o krajinu.
Ministerstvo mimo jiné žádá o postupné rozšiřování ploch zásadních pro ochranu biodiverzity, jako jsou meze, remízky, úhory či nesečené plochy na loukách, uvedlo hnutí. Koordinátor zemědělské kampaně Hnutí Duha Martin Rexa k tomu uvedl, že nastavení dotací nepřipraví dostatečně krajinu na dopady klimatické změny.
„Výzvy, před kterými česká krajina i zemědělci stojí, si žádají využít veřejné dotační prostředky ambicióznějším způsobem. Ministryně (životního prostředí Anna) Hubáčková logicky a správně žádá změny pro pestřejší a klimaticky odolnější krajinu. Ukáže se nyní, jak moc je hlasitě proklamovaná spolupráce obou ministerstev skutečně účinná,“ uvedl.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) by podle Rexy měl požadavkům MŽP vyjít vstříc před tím, než finální podobu materiálu předloží vládě. Strategický plán dotací musí poté schválit Evropská komise. Nastavení dotací kritizovaly letos opakovaně Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, kterým vadí hlavně přesun větší části peněz k menším farmářům. Svazy také upozorňovaly na dopad Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) a varovaly, že environmentální ambice EU mohou vést ke snížení zemědělské produkce. Na protestních akcích požadovaly také odklad některých environmentálních opatření.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
