Lis 9, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Evropská komise oznámila, že z unijního Inovačního fondu vyčlení 2,9 miliardy eur (70,6 miliardy Kč) na financování celkem 61 projektů, které podporují inovativní nízkouhlíkové technologie. Peníze získá i jeden projekt z České republiky, týká se výroby nových meziměstských autobusů IVECO napájených palivovými články na vodík.
Inovační fond je rozsáhlý dotační program EU, který podporuje uvádění inovativních nízkouhlíkových technologií na trh. Zdrojem jeho příjmů jsou výnosy z dražeb povolenek v rámci Evropského systému emisního obchodování.
„Vybrané projekty se týkají 19 průmyslových odvětví, 18 zemí a různých měřítek, což odráží ambici EU dekarbonizovat prostřednictvím široké škály technologií a aplikací,“ stojí v prohlášení komise. „Důraz je kladen na energeticky náročná odvětví, energii z obnovitelných zdrojů a skladování energie, mobilitu a budovy s nulovými emisemi, výrobu čistých technologií a průmyslové hospodaření s uhlíkem,“ dodává.
Projekty pocházející například z Francie, Belgie, Španělska, Itálie, ale i Polska, Rumunska či Německa mají podle unijní exekutivy potenciál výrazně snížit emise skleníkových plynů, a to přibližně o 221 milionů tun ekvivalentu CO2 v prvních deseti letech provozu. „To je srovnatelné s ročními emisemi 9,9 milionu průměrných evropských automobilů,“ dodává komise s tím, že snížení přímo podpoří cíl EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.
Projekt H2CWAY z České republiky se týká vývoje a výroby dvou typů meziměstských autobusů napájených palivovými články na vodík. Cílem projektu je přispět k dekarbonizaci příměstské a regionální veřejné dopravy v Česku.
„Dnešní výběr ukazuje, že Evropa proměňuje své klimatické ambice v průmyslovou realitu,“ uvedl komisař pro klima Wopke Hoekstra.
Vývojáři 61 úspěšných projektů byli nyní vyzváni, aby zahájili přípravu grantové dohody s unijní agenturou pro klima a životní prostředí (CINEA). Měly by být rovněž dokončeny smlouvy o financování, které potvrdí rozpočet, harmonogram, technické výstupy a právní odpovědnost. Tento proces by měl skončit v první polovině roku 2026.
Výzva přilákala celkem 359 žádostí o podporu v celkové výši 21,7 miliardy eur, což podle EK potvrzuje mimo jiné „silný závazek k dekarbonizaci“ v zemích EU. Všechny oceněné projekty byly vybrány na základě hodnocení nezávislými odborníky podle kritérií jako byl jejich potenciál ke snížení emisí skleníkových plynů, stupeň inovace, vyspělost projektů či jejich nákladová efektivnost.
Autor: Evropská komise
Říj 18, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Plzeňský kraj připravuje nákup elektřiny a zemního plynu pro své organizace na roky 2027 a 2028. Radní schválili to, že obě komodity bude nakupovat od začátku příštího roku registrovaný obchodník v několika tranších na Českomoravské komoditní burze v Kladně. Bude reagovat na vhodnou aktuální situaci na trhu a na doporučení odborného poradce, řekl krajský radní Pavel Strolený (ANO). Důvodem rozhodnutí jsou obavy kraje z možného zdražení energií kvůli novým emisních povolenkám.
Nový systém ETS2, který spustí EU v lednu 2027, má rozšířit emisní povolenky na lokální vytápění budov a pohonné hmoty. Podle politiků i expertů to zdraží energie a paliva. Jejich dodavatelé budou muset kupovat povolenky na emise CO2, což promítnou do spotřebitelských cen. Karel Havlíček (ANO), který by se měl stát novým ministrem průmyslu, chce zabránit implementaci těchto povolenek do legislativy ČR. O tom, že je třeba bránit růstu cen vyvolanému novými povolenkami, hovoří i politici dalších stran.
„Schválili jsme podobný model, jaký byl v letech 2023 a 2024. Do konce roku vybereme obchodníka, registrovaného na komoditní burze. Postupně, asi ve čtyřech různě dlouhých tranších každý rok, budeme objednávat elektřinu a plyn. Můžeme tak vyrovnávat výkyvy,“ řekl radní. Kraj, který spravuje přes 110 příspěvkových organizací, má ve svých společnostech, školách a nemocnicích stovky odběrných míst. Do nákupu energií dává ročně přes 150 milionů Kč, z toho většinu tvoří platby za elektřinu.
Podle Stroleného se příspěvková organizace Centrální nákup připravuje na nákup elektřiny a plynu i přesto, že se v poslední době hektický vývoj cen ustálil. „Vedou nás k tomu obavy z možného návratu cenové volatility v souvislosti s cenami emisních povolenek,“ řekl. Uvedená organizace založila pracovní skupinu, která podle mluvčí kraje Heleny Frintové pružně reaguje na rychle se měnící trh s energiemi. Na rok 2026 má kraj dodávky zajištěné, ale Centrální nákup navrhl pracovní skupině kontrakt na další roky.
Kraj, nakupuje letos vysokonapěťovou elektřinu za 2549 Kč/MWh, na příští rok ji má o šest procent levnější, stejně jako nízkonapěťovou, za níž teď platí 2535 Kč/MWh. Za velkoodběr plynu platí letos 1093 Kč/MWh, o 13 procent více, než bude platit od ledna. Maloodběr stojí letos kraj 1099 Kč/MWh a příští rok bude o 11 procent levnější. Jde o ceny bez DPH a bez poplatků za distribuci.
Autor: Plzeňský kraj
Zář 12, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
V areálu bývalého hlubinného uhelného dolu Centrum u Horního Jiřetína na Mostecku by se mohl vyrábět vodík. V systému vodíkového hospodářství se počítá s napojením na fotovoltaickou elektrárnu. Tzv. zelený vodík bude možné využít v chemických a zemědělských provozech i pro dopravní prostředky, vyplývá to ze zveřejněného záměru společnosti Sev.en Inntech. Počítá se, že ročně se v areálu vyrobí 2390 tun vodíku. Záměr je součástí projektu transformace území zasaženého těžbou uhlí s názvem Green Mine. Pro výrobu tzv. zeleného vodíku, kdy se využije čistá elektřina z obnovitelných zdrojů, je zvolená jediná vhodná technologie, kterou je elektrolýza vody. Stavba se bude skládat z PEM elektrolyzéru v kontejnerovém provedení o celkovém elektrickém příkonu 15 MW (megawatt), uvádí se v oznámení záměru.
Předpokládaný termín výstavby vodíkového hospodářství je na přelomu let 2026 a 2027 a termín zahájení provozu o rok později. Před samotnou stavbou se počítá s demolicí některých objektů mimo budov označených za kulturní památku včetně těžních věží a těžních strojů. Elektrolýza bude napojena na fotovoltaickou elektrárnu, jejíž součástí bude bateriové úložiště.
Těžba hnědého uhlí skončila v dole Centrum v roce 2016. Jáma byla zasypána a důl zabezpečen. Areál je oplocený. S rekreačním využitím lokality se nepočítá.
V roce 2024 ústecký krajský úřad schválil záměr společnosti Orlen Unipetrol RPA vyrábět obnovitelný vodík s využitím elektřiny z obnovitelných zdrojů v nedalekém petrochemickém závodě Záluží u Litvínova. Předpokládaný termín zahájení investice je v roce 2026, dokončení je naplánované na konec roku 2028, ročně se počítá s výrobou 900 tun obnovitelného vodíku. Oba záměry jsou samostatné projekty a je zajištěn odběr vodíku z obou záměrů. V oblasti elektrické energie jsou oba nezávislé na sobě. Oba počítají s výstavbou FVE, která by měla být zdrojem obnovitelné energie pro tyto záměry. Společný bude zdroj demineralizované vody, ale v rámci předběžné dohody by oba zdroje měly být dostatečně zásobeny a nemělo by dojít ke kolizi, uvádí se v aktuálně zveřejněném oznámení společnosti Sev.en Inntech.
Autor: Sev.en Inntech
Zář 12, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Více než polovina členských zemí EU v současnosti provozuje, plánuje nebo připravuje jaderné zdroje. Na 15. jaderných dnech v Plzni, zaměřených na energetickou bezpečnost Evropy, to řekl ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Ehler. Podle odhadů vývoje instalované kapacity od Evropské komise má být v roce 2050 rozptyl 75 až 150 gigawattů, v čemž je zahrnuto jak prodloužení provozu, tak výstavba nových zdrojů včetně malých a středních reaktorů, uvedl.
V Česku v současné době vyrábějí dvě jaderné elektrárny Dukovany a Temelín s šesti bloky 42 procent republikové produkce elektřiny, jejich instalovaný výkon je téměř 4,3 GW. Připravuje se stavba nových jaderných bloků, která by měla být největší tuzemskou zakázkou. Náklady na vybudování dvou reaktorů v Dukovanech přesahují v současných cenách 400 miliard Kč. Stavbu bude zajišťovat korejská společnost KHNP, která uspěla v loňském tendru. Pokračuje geologický průzkum lokality. Ehler uvedl, že s podpisem kontraktu už běží činnosti státu tak, aby zajistil rozšíření veřejné podpory z jednoho bloku na dva, a další aktivity ke zmírnění rizik a k zajištění projektu. Jde hlavně o dopravní infrastrukturu, financování souvisejících dopadů na region, podporu lidských zdrojů, vědy a výzkumu, zajištění povolovacích pobytů a víz pro korejské partnery nebo do budoucna pro pracovníky z dalších zemí. Kontrakt pro KHNP podle něj zahrnuje i opci na další bloky v Temelíně. „Vláda nám zadala návrh postupu využití těchto opcí. Tedy využít toho dobrého kontraktu, úspory z rozsahu a zapojení průmyslu tak, aby byly zajištěny synergie,“ dodal.
Současným problémem EU pro konkurenceschopnost ve světě jsou podle Ehlera ceny elektřiny. „Také u koncových cen pro domácnosti není dražšího kontinentu, než je Evropa,“ řekl. Přínos jádra tedy vidí nejen v bezpečnosti, nezávislosti a dekarbonizaci, ale také v tom, že může přispět ke stabilizaci a snížení cen elektřiny. „Tento aspekt je často upozaďován, ale měli bychom diskutovat dopad do cen provozu a výstavby elektrizační soustavy, které budou bez jádra, tedy postavené na neřiditelných zdrojích, významně dražší,“ uvedl. Podle Ehlera není jaderná energie levná, ale má výhody, jako jsou stabilita a řiditelnost. Systém s jadernou energetikou je celkově levnější, dodal.
Autor: MPO
Srp 6, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Vědci zjistili, že duplikace celého genomu u rostlin, tedy vzácná mutace zdvojnásobující celý genom, může mít evoluční výhody, například adaptaci druhů v čase. Tato mutace je často přítomná například u pšenice nebo brambor. O nové studii informovala Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. V kontextu měnícího se klimatu mohou být podle vědců nová zjištění zásadní.
Předpokládá se, že díky těmto dvojitým genomům mohou rostliny dorůstat větších rozměrů nebo se lépe přizpůsobovat výzvám prostředí. Autoři studie analyzovali sekvence DNA z celých genomů u více než 600 divokých rostlin řeřišničníku písečného. Pomocí nových technologií a počítačových simulací zjistili, že duplikace genomu má zásadní vliv na takzvanou genomovou rozmanitost.
Ukázali, že když se celý genom zduplikuje, zvyšuje to rozmanitost nejen díky malým změnám v DNA, ale i díky větším zásahům – třeba vkládání nebo ztrátě velkých částí DNA nebo přeskupování částí chromozomů.
„Zásadním zjištěním je, že duplikace celého genomu nejen zdvojnásobuje množství DNA v buňce, ale také maskuje škodlivé účinky mnoha mutací, což jim umožňuje přetrvávat a hromadit se, skryté v genomu,“ uvedli autoři studie.
Hromadění této skryté genetické zátěže je proces, který se odehrává v průběhu času. Závisí také na tom, před jak dlouhou dobou duplikace genomu nastala. Tato skrytá zátěž může následně ovlivňovat, většinou omezovat, ale někdy i zvyšovat, potenciál rostliny k adaptaci. U ohrožených druhů nebo plodin to může být v kontextu současné klimatické změny podle vědců zásadní faktor.
Genetická rozmanitost pohání evoluci. Proto popis toho, jak celogenomová duplikace tuto rozmanitost formuje, poskytuje důležité poznatky o mechanismech adaptace. Lze je pak využít při šlechtění rostlin či budování jejich odolnosti v měnícím se klimatu.
Autor: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
