Čvc 22, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoušejí v boji proti houbovým chorobám vinné révy využít bakterie ze Sahary. Bakterie kolonizují kořeny a dřevní pletiva révy, významně podporují kořenovou soustavu a pomáhají omezit škodlivé houby v růstu, uvedla mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.
Révu vinnou napadají zejména vřeckovýtrusné, ale také některé stopkovýtrusné houby. Častější jsou v husté výsadbě nebo tam, kde vinař používá mechanizovaný řez. Rostlinu dokážou za několik let zlikvidovat, zvláště pokud je navíc stresovaná suchem a vysokými teplotami.
Po inokulaci, tedy naočkování na kořenový systém, se bakterie dostane do dřeva a podporuje tvorbu kořenů. „Pokud je patogen v pletivu rostliny přítomen, bakterie je schopná zpomalit nebo zastavit jeho růst, respektive u uměle inokulovaných sazenic zpomaluje kolonizaci dřeva patogenem, k čemuž dochází právě v podmínkách stresu, zejména v létě,“ uvedl Aleš Eichmeier ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity.
Doba, po kterou vydrží bakterie působit v mikrobiomu rostliny, není zatím ověřená. Firma, se kterou má univerzita podepsanou smlouvu o spolupráci, zároveň testuje využití bakterie na dalších plodinách, aby měl potenciální přípravek co největší komerční dosah. „Pracují také na formulaci bakterie, to znamená, v jaké podobě by se mohla finálně prodávat,“ doplnil vědec.
Choroby kmínku révy vinné způsobují rychlé či pozvolné odumírání celých rostlin, a to jak sazenic, tak starších keřů. Vzhledem ke klimatické změně se symptomy projevují častěji. Vědci odhadují, že chorobami je napadena celosvětově až pětina vinohradů, Česko není výjimkou.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Čvc 15, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Dalších šest miliard korun poputuje na modernizaci českého teplárenství. Nyní mohou provozovatelé tepláren a vlastníci nových zdrojů zapojených do soustavy zásobování teplem žádat o podporu například na přechod z uhlí na biomasu, bioplyn, tepelná čerpadla nebo geotermální energii. Výzva cílí na urychlení dekarbonizace a zavádění nízkoemisních technologií. Výše podpory může dosáhnout až 60 procent výdajů, uvedlo ministerstvo životního prostředí (MŽP).
Žádosti o dotace lze podávat do pátku 28. listopadu 2025 prostřednictvím systému AIS SFŽP ČR. „Vnímáme potřebu kontinuální a předvídatelné podpory transformace teplárenského sektoru, zejména v kontextu závazků České republiky v oblasti dekarbonizace a zvyšování energetické účinnosti,“ uvedl ministr životního prostředí ČR Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Přestože jsou disponibilní prostředky Modernizačního fondu určené teplárnám již z velké části alokovány, cílem výzvy je motivovat k přípravě a podporovat následnou realizaci již připravených projektů,“ dodal.
Tři miliardy korun půjdou na inovativní a obnovitelné zdroje energie, miliarda na modernizaci rozvodů. Zbývající dvě miliardy korun budou k dispozici na kombinované projekty včetně přechodu na zemní plyn.
Teplárenství je podle MŽP jedním z klíčových sektorů z hlediska emisí skleníkových plynů. Ročně vyprodukuje více než 15 milionů tun oxidu uhličitého, což představuje přibližně pětinu emisí z celé energetiky. Přechod od uhlí k nízkoemisním technologiím může snížit emise až o 80 procent a zároveň přináší nižší provozní náklady, podotkl resort. Podle ministerstva modernizace v některých případech šetří až 30 procent primární energie, což přispívá ke stabilitě cen tepla pro koncové odběratele. Peníze pocházejí z programu HEAT, který je součástí Modernizačního fondu, který využívá výnosy z emisních povolenek a jehož prostředky jsou určeny výhradně na snižování uhlíkové stopy. Díky projektům v teplárenství podpořeným z Modernizačního fondu se daří dosahovat výrazných úspor odpovídajícím ročním emisím více než dvou milionů osobních aut nebo zhruba 15 procent celkové roční spotřeby zemního plynu v České republice, uvedlo ministerstvo.
Na mnoha místech v České republice už teplárny přešly nebo právě přecházejí na jiné zdroje než uhlí. „Jsou to velmi náročné a drahé modernizace, které podporujeme penězi z Modernizačního fondu. Dosud bylo v rámci programu HEAT vypsáno celkem pět výzev, díky nimž již získalo podporu nebo bylo schváleno Evropskou investiční bankou 50 projektů s celkovou dotací 74 miliard korun,“ řekl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Ve většině případů teplárny nahrazují spalování hnědého či černého uhlí jinými palivy, nejčastěji zemním plynem nebo biomasou.
Autor: MŽP
Čvc 15, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Parkovací plochy na sídlištích i placená parkoviště a stání v Ústí nad Labem v majetku města by mohly do budoucna doplnit nabíjecí stanice pro elektromobily. Kde je město vybuduje, určí studie proveditelnosti, řekl primátor Petr Nedvědický (ANO). Ze studie vzejde nejen to, kde bude vhodné nabíječky vybudovat, ale také kolik takových míst vznikne.
„Je to ryze strategický projekt, který by měl v podstatě vyhodnotit město Ústí nad Labem z hlediska parkovacích ploch, dostupnosti energetické sítě pro možnost vybudování stabilních nabíjecích stanic, které by měly saturovat město Ústí nad Labem,“ uvedl ke studii primátor. Podle něj město bude výstavbu nabíjecích stanic řešit odborným průzkumem, protože chce, aby stání nevznikala chaoticky. Studie bude reflektovat systém parkování ve městě, takzvanou dopravu v klidu. Jedná se o klíčový prvek městského dopravního plánování, který pro Ústí nad Labem průběžně zpracovávají dopravní inženýři z dopravní fakulty v Děčíně. „Na to by měla navazovat tato studie, jak co nejvhodněji umístit nabíjecí stanice se všemi požadavky na kapacitu a rychlost nabíjení,“ řekl Nedvědický. Počet nabíječek zatím určený není. „Mělo by být v rámci analytické části porovnáno s navrhovaným územním plánem, aby to odpovídalo i těmto požadavkům a následně by z toho měly být i výpočty analytické – kolik automobilů parkoviště využívá, jak se tam zdržují a tak dále,“ vysvětlil primátor. Podotkl, že na analytickou část studie bude navazovat návrh implementace, tedy postup při budování a zapojování nabíječek.
Nabíjecí místa již ve městě jsou. Jsou například na parkovišti obchodního centra Forum či ve Všebořicích u supermarketu. Dosud je však budovaly soukromé firmy.
Ústí nad Labem se stejně jako další města v ČR potýká zejména na sídlištích s nedostatkem parkovacích míst. V některých částech město vyřešilo problém zavedením rezidentního parkování. Samospráva tak učinila třeba na Klíši poblíž univerzity nebo na Střekově u cyklostezky. Obě lokality zhusta využívají lidé, kteří tam nebydlí.
Autor: Město Ústí nad Labem
Čvn 29, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Studie proveditelnosti k těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách by měla být dokončena v druhé polovině letošního roku. Příprava financování projektu se bude probírat letos na podzim. Na dnešní valné hromadě energetické skupiny ČEZ to na dotazy akcionářů uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Všechny povolovací procesy by podle něj pak měly být schváleny v polovině roku 2027 a těžit by se mělo začít do konce roku 2030.
Cyrani také připomněl, že zpracovatelský závod lithia se přesune. Bude v areálu bývalé elektrárny Prunéřov I na Chomutovsku, nikoliv u Újezdečku u Teplic. Těžba pak podle něj nebude mít výrazné dopady na životní prostředí a zároveň by neměla negativně ovlivňovat místní obyvatelstvo. Po přesunu závodu podpora těžby výrazně vzrostla, a to jak v okolí přilehlé Osady Dukly, tak v Prunéřově, dodal Cyrani. Při veřejném projednání návrhu aktualizace zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, které se konalo na začátku června, ale zaznívaly ze strany obyvatelstva výhrady. Bojí se například prachu či nadměrného hluku z vlaků, které rudu povezou.
Vláda v březnu schválila, že zásoby lithia v oblasti Cínovce se stanou ložiskem strategického významu. Podle kabinetu je v lokalitě lithium v takové kvalitě, která je využitelná například pro baterie do elektromobilů a dalších zařízení. Cílem opatření je pak podle ministerstva průmyslu a obchodu usnadnit případnou těžbu suroviny v budoucnu a předejít možnému narušení dodávek. Lithium je považováno za kov budoucnosti, v Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zásob – naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě. Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z diskutovaných témat před parlamentními volbami v roce 2017.
Autor: ČEZ
Čvn 15, 2025 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Digitální včelařský zápisník Beentry vyhrál letošní ročník soutěže Podnikavá hlava, kterou pošestnácté uspořádal Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci (VTP UP). Druhé místo získal projekt Vitiligo Club zaměřený na budování komunity lidí se ztrátou pigmentu a třetí skončila studentka Univerzity Palackého v Olomouci (UP) s nápadem na inkluzivní hotel Adam v Jeseníkách, sdělil mluvčí UP Egon Havrlant.
Za vítězným projektem Beentry stojí tým tří programátorů a nadšených včelařů, kterým na trhu chyběl spolehlivý nástroj ke sledování stavu včelstev. Vytvořili proto mobilní a webovou aplikaci využívající umělou inteligenci, která sbírá data a podporuje včelařský ekosystém. „Aplikace umožňuje zadávat data přímo na včelnici i bez připojení k internetu a ovládání je uzpůsobeno pro práci v rukavicích. To zajišťuje, že včelař může okamžitě zaznamenat důležité informace při práci se včelami, aniž by musel později vše dopisovat ručně,“ komentoval vítězný nápad Vít Zaoral, absolvent Univerzity Palackého a jeden ze zakladatelů aplikace Beentry.
Projekt Vitiligo Club od Moniky Kopčilové zaujal porotu svým zaměřením na autoimunitní onemocnění vitiligo. Jeho autorka plánuje workshopy i podcasty. Třetí místo obsadila Alena Krejčí z Fakulty tělesné kultury UP, která chce vybudovat bezbariérový hotel v Jeseníkách. Inspiraci čerpá z vlastní zkušenosti s péčí o sestru s dětskou mozkovou obrnou.
Soutěž Podnikavá hlava každoročně hledá nejlepší podnikatelské nápady, s nimiž přicházejí studenti UP i veřejnost z Olomouckého kraje. Z více než dvaceti přihlášených projektů postoupilo deset nejlepších do finále. O vítězích rozhodla odborná porota složená ze zástupců VTP UP, společnosti EY, agentury CzechInvest, Inovačního centra Olomouckého kraje a marketingové agentury Arrow Marketing.
Autor: Univerzita Palackého v Olomouci
