Led 27, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Bioplynová stanice v Ústí nad Labem se chystá na modernizaci za několik stovek milionů korun. Nová technologie bude umět nakládat s obtížně zpracovatelným bioodpadem, tedy i s balenými potravinami, se kterými se doposud závod vypořádat neuměl. „Zároveň bude stanice vytvářet biomethan, který bude vtláčen do plynového potrubního systému nebo zkapalněn na bio LPG,“ řekl Petr Síleš, jednatel společnosti Bioplyn Energy.
V současné době bioplynová stanice vyrábí elektrickou a tepelnou energii a zpracovává kuchyňský odpad například z jídelen. Dále dokáže zpracovat prošlé potraviny ze supermarketů, odpad z výrobních potravinových závodů, lapolové tuky a čistírenské kaly. Do stanice odpady svážejí velké svozové služby jako AVE nebo Marius Pedersen.
„Pokud vše půjde podle plánů, tak modernizace bude probíhat od čtvrtého kvartálu 2024 do poloviny roku 2026,“ uvedl Síleš. Dodal, že modernizace bude rozdělená na dvě etapy. V první se budou mj. instalovat nové technologie na zpracování biologických odpadů. Druhá etapa bude zahrnovat instalaci technologie na přepracování bioplynu na biomethan. „To znamená, že se bioplynová stanice předělá z výroby elektrické energie na výrobu biomethanu. To, co je dnes potřebné, to je odchod od fosilních paliv a přechod na alternativní paliva. Biomethan je palivo druhé generace,“ popsal jeden z důvodů modernizace jednatel.
Nynější část bioplynové stanice, která se nachází na pozemcích ve Všebořicích nedaleko letiště, bude během modernizace fungovat dál. Stavba hal s moderními technologiemi je naplánovaná na pozemcích za bioplynovou stanicí. Její provoz bude narušen na několik málo dní, kdy se propojí stará část bioplynové stanice s novou. „Nové fermentory a nové haly budou spuštěny a nahradí stávající starší technologii instalovanou v roce 2013,“ řekl Síleš.
Stanice zpracovává odpad z okruhu 100 kilometrů. Od ledna 2027 nebude moci biologický odpad z domácností končit na komunálních skládkách, podotkl Síleš. Společnost se podle něj připravuje na jednání s městy a obcemi, aby se biologický odpad z domácností dostal ke zpracování bioplynovou stanicí. Uvedl, že bude zapotřebí umístit k obydlím speciální kontejnery a odpad z nich vyvážet každý den. Jedna čtyřčlenná rodina podle něj vyprodukuje okolo jedné tuny bioodpadu ročně.
Radní města Ústí nad Labem Eva Fialová (ANO), která má v gesci životní prostředí, řekla, že se o zajištění speciálních kontejnerů a kampani bude ještě jednat. „Budeme diskutovat o tom, jakým způsobem budeme dělat osvětu. Úplně detailní představu, kde budou umístěny speciální kontejnery a jak bude probíhat kampaň, v tuto chvíli nemáme,“ uvedla. Dodala, že jednání se uskuteční v první polovině letošního roku.
Autor: Bioplyn Energy
Led 27, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Čeští odborníci zkouší využít odpadní bylinnou biomasu, která vzniká při výrobě esenciálních olejů, pro výrobu hydrolátů pro biokosmetiku. „Jejich cílem je zefektivnit výrobní proces a zlepšit jeho ekonomickou stránku prostřednictvím tvorby dalšího produktu. Výsledky výzkumu očekávají do roku 2025,“ uvedlo Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRKL, které za projektem stojí.
Hydroláty mají podle odborníků široké využití v kosmetickém i zdravotnickém průmyslu a ty, které jsou získané při zpracování některých květin nebo léčivých bylin, mají řadu protizánětlivých, antimikrobiálních nebo antioxidačních účinků.
Hlavním řešitelem projektu je Ústav chemických procesů Akademie věd a vědci při výzkumu využívají genofondovou sbírku tradičních i méně známých léčivých rostlin, kterou provozuje Botanický ústav AV. Pracují například s mátou peprnou, kosatcem sibiřským, levandulí lékařskou či slézem maurským.
Výzkum může mít hlavně ekonomický význam. Biokosmetika je poslední dobou oblíbená a celosvětový trh s kosmetickými výrobky roste. V roce 2017 dosahovala jeho tržní hodnota v přepočtu téměř 12 bilionů korun, předpokládá se, že letos to bude 18 bilionů korun.
Autor: Národní centrum kompetence
Led 14, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
K rozšíření kapacit instalovaných zdrojů obnovitelné energie či zvýšení účinnosti uchovávání energie, kterou tyto zdroje produkují, má přispět nový výzkum českých vědců. Následující čtyři roky se budou odborníci věnovat celkem šesti výzkumným záměrům. Ty mají přinést řešení, díky kterým budou odborníci schopni upravovat chemické procesy, jež jsou základem přeměny a uchovávání energie z obnovitelných zdrojů. Na výzkum získali vědci 489 milionů korun z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). V tiskové zprávě o tom informovala Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) v Praze.
Na výzkumu budou spolupracovat odborníci z VŠCHT s experty z Českého vysokého učení technického v Praze, Univerzity Karlovy, Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského a Vysokého učení technického v Brně. Program OP JAK je financovaný z evropských strukturálních fondů.
„Praktické zkušenosti v zavádění a využívání pro konverzi a další využití energie z bezemisních zdrojů nejsou v ČR velké. Znalostní základna je roztříštěná. My jsme nyní spojili dohromady excelentní odborníky z oblastí ukládání energie, vodíkových technologií, využití světelného záření a modelování společně s inženýry a architekty, kteří budou umět studované technologické systémy integrovat do urbanistických celků,“ řekl profesor Karel Bouzek z VŠCHT, který skupinu vědců koordinuje.
Experti se budou zabývat vývojem baterií a superkondenzátorů, přeměnou obnovitelné elektrické energie na nová paliva a platformové chemikálie či přeměnou sluneční energie na energeticky bohaté sloučeniny, jako jsou vodík, metanol nebo uhlovodíky. Platformové chemikálie jsou jakési chemické stavební bloky, které slouží jako výchozí materiály pro tvorbu různých užitečných produktů, například polymerů.
Dále se budou věnovat molekulárnímu designu pro přeměnu a ukládání energie, inženýrství systémů ukládání a přeměny energie a energii pro budovy, města a obce.
Technologický průlom by měl podle vědců umožnit rozšířit kapacity instalovaných zdrojů obnovitelné energie i zvýšit účinnost jejího uchovávání. To podle Bouzka zásadně usnadní dekarbonizaci a restrukturalizaci české ekonomiky.
Autor: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Lis 7, 2023 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Vědci z Technické univerzity v Liberci (TUL) vyvinuli technologii, která umožňuje znovu využít staré oděvy včetně knoflíků nebo zipů. Materiál se rozemele, směs se zalije pryskyřicí a vylisuje se z ní pevná deska, případně je možné lisovat směs do formy. Vyrobený materiál může najít uplatnění ve stavebnictví, při výrobě nábytku, ale také třeba v automobilovém průmyslu, řekl dnes novinářům Roman Knížek, vedoucí katedry hodnocení textilií Fakulty textilní TUL.
„Uplatnění může najít všude, kde se dá pracovat s plastem, protože to dokáže plně nahradit plastové součásti. Je to znovu recyklovatelné stejnou technologií. Po roce a půl se nám to podařilo dostat do takové fáze, že jsme tu technologii mohli patentovat a udělat na to užitný vzor,“ doplnil Knížek. Vývoj financovala univerzita bez dotací. Aby mohla pokračovat ve vývoji nových aplikací textilního recyklátu, chce ho katedra financovat prodejem ramínek na šaty, která jsou z nového materiálu vyrobená.
Iniciátorem výzkumu byla Diakonie Broumov, která už 30 let pomáhá lidem v nouzi a sbírá, třídí a dál zpracovává použitý textil. Měsíčně v diakonii vytřídí 400 až 500 tun textilního materiálu, z toho zhruba 30 procent oděvů a obuvi se vrací do oběhu, asi polovina se dá znovu využít třeba na čisticí hadry. Zbylá část ale dnes končí na skládkách či ve spalovně, protože pro ně není využití. „Denně jsou to asi čtyři tuny odpadu,“ řekl předseda sociálního družstva Diakonie Broumov Pavel Hendrichovský.
Podle něj není problém s recyklací jednodruhových materiálů, komplikované jsou ale ty složené z více materiálů, jako jsou třeba zimní bundy. Technologie liberecké univerzity umožňuje je kompletně využít, aniž by bylo nutné takové oděvy složitě rozebírat na jednotlivé části. „To dnes neumí nikdo rozebrat, je to složité a hlavně nákladné, tady z toho dokážeme vytvořit něco, co má přidanou hodnotu, a to byl náš cíl,“ dodal Hendrichovský. Od 1. ledna 2025 budou navíc podle něj obce povinné třídit textil a množství materiálu, který pak bude nutné zpracovat, se tak ještě výrazně zvýší.
Nejde o jediný projekt diakonie. „Budeme vyrábět desky i jiným způsobem, budeme tam přidávat jiná pojiva,“ řekl Hendrichovský. Ročně by tak měli u Broumova na Náchodsku zpracovat zhruba 2500 tun textilního odpadu, který nelze jinak využít. Materiál bude podle něj určený pro stavebnictví, nahradit může sádrokarton nebo OSB desky. Aby bylo možné ho řezat, bude nutné z rozemleté suroviny odstranit kovové části, na kterých by se nástroje tupily.Teď se podle Hendrichovského testují akustické a tepelné vlastnosti.
Náklady na zpracování odpadu tímto způsobem jsou vysoké. „Lidé mají pocit, že když je to z odpadu, mělo by to být levnější, ale pokud chceme být ekologičtí, měli bychom si uvědomit, že to něco stojí,“ řekl Knížek. Na univerzitě zatím materiál vyrábějí ručně v laboratorních podmínkách, katedra teď hledá partnera, který by výrobu rozjel ve velkém.
Autor: TUL
Zdroj: ČTK
Říj 18, 2023 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Snazší sledování a ochranu hmyzu umožní vědcům nový model umělé inteligence (AI), který dokáže rozpoznat zvuky hmyzích druhů. V tiskové zprávě o tom dnes informovali zástupci společnosti Capgemini, jejíž odborníci AI vytvořili ve spolupráci s nizozemským národním výzkumným ústavem pro biodiverzitu Naturalis Biodiversity Center a platformou Amazon Web Services. Identifikovat druhy hmyzu na základě zvuku dokáže v současné době jen několik málo odborníků, AI by vědcům mohla umožnit analyzovat terabajty dat během 24 hodin.
AI sloužící ke zvukové identifikaci hmyzu zvítězila v šestém ročníku soutěžního hackathonu, který pořádá společnost Capgemini. Jde o každoroční firemní iniciativu, ve které mohou zaměstnanci firmy využít své odborné znalosti v oblasti AI a dat k řešení reálných problémů.
„Hmyz hraje klíčovou roli při ochraně biologické diverzity naší planety. Pokud bychom o hmyz přišli, znamenalo by to zkázu, kterou by pocítily nejen druhy, jež jsou na něm přímo potravně závislé, ale naprosto všichni v ekosystému včetně člověka. Ztráta hmyzu by mohla vést ke ztrátě až 35 procent světových potravinářských plodin. Jednoduše bychom přišli o každé třetí sousto, které nyní vložíme do úst,“ řekla programová manažerka institutu Naturalis Elaine van Ommen Kloekeová.
„Hmyz hraje v našem ekosystému zásadní roli, ale pro člověka je neuvěřitelně obtížné ho sledovat. Identifikace hmyzích druhů pomocí zvuku je tudíž pro jejich ochranu stěžejní. Způsob, jakým naši kolegové spolupracují, aby využili sílu umělé inteligence k ochraně ekosystému, mě nesmírně těší a inspiruje,“ řekl Niraj Parihar z Capgemini.
Vlivem klimatické změny, zemědělství i používání pesticidů hmyzí populace ubývají. Hmyz je poměrně náročné sledovat, podle odborníků existují miliony druhů, některé z nich dokáže lidské oko zaznamenat jen stěží. I proto se mimo pozorování okem a kamerami využívá často akustické rozpoznávání. Při něm se jednotlivé druhy určují na základě jejich typických zvukových projevů.
Autor a zdroj: ČTK
