Úno 11, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Odborníci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou (VŠCHT) vyvíjí na 3D tiskárně ekologické součástky do elektroniky z plastu, takzvané desky plošných spojů. Avšak ty jejich se na rozdíl od běžně vyráběných dají recyklovat, řekl vedoucí výzkumu Petr Veselý z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Nyní tým žádá o grant u Technologické agentury ČR (TA ČR).
Každé elektronické zařízení v dnešní době má laicky řečeno své srdce, což je právě deska plošných spojů, uvedl Veselý. Výzkumníci vytváří na 3D tiskárně z PET lahví izolační substrát, tedy destičku, ve které jsou zanesené součástky a na druhé tiskárně stříbrným inkoustem vytváří mezi nimi vodivá propojení neboli spoje.
„V současné době se ve výrobě těchto komponent využívají plasty na bázi epoxidových pryskyřic, které jsou plněné sklenými vlákny a zároveň obsahují některé toxické látky. Nedá se to snadno a téměř vůbec recyklovat. Naší motivací proto je proměnit vstupní suroviny, proces, kterým se to vyrábí. Zaměřujeme se ale i na konec života produktu, aby měl mnohem méně výrazný dopad na životní prostředí,“ řekl Veselý.
Tištěná elektronika není podle Veselého převratná a nová myšlenka, ale nikdo se zatím nezabýval tím, aby to dělal ekologicky. „Přemýšleli jsme, z jakých odpadních plastů bychom to mohli vyrábět. PET patří mezi jeden z nejrozšířenějších. Logickou cestou tedy bylo se vydat cestou výroby z plastových lahví. Některé firmy z nich již vyrábí struny pro 3D tiskárnu,“ uvedl Veselý.
V současné době je tým ve fázi ověření nápadu a pracuje s prototypy. Zatím cílí na jednodušší elektroniku, komerční příslušenství k počítačům nebo dětské hračky kvůli spolehlivosti. „Snažíme se postupovat ve vývoji dál, aby naše desky plošných spojů co nejvíce přiblížily těm konvenčním,“ řekl Veselý. Pro to ale musí splnit ještě několik podmínek pro použití v elektronice, například nehořlavost.
Projekt vznikl původně jako bakalářská práce jednoho ze studentů, jejímž vedoucím byl Veselý. Ve výzkumu autoři pokračují nadále, skrze grant TA ČR by rádi například vyřešili problém s hořlavostí.
Elektroodpadu je každoročně na světě průměrně 50 milionů tun a číslo se postupně zvyšuje. Víc, než pětina z toho připadá na Evropu. Z toho množství deset procent tvoří desky plošných spojů, uvedl Veselý.
Autor: České vysoké učení technické
Úno 3, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Zemědělci by v současné době měli začít přizpůsobovat půdu na změny klimatu a budoucí boj se suchem. Řekli to odborníci na konferenci Živá krajina. Pomoct by podle nich mohlo tzv. regenerativní zemědělství, jehož principem je návrat k přírodním přirozeným ekologickým a biologickým procesům. Poukázali na to, že meteorologové v posledních 50 letech zaznamenali výrazný meziroční růst teplot, nicméně srážek je v Česku stále stejně.
Vysoké teploty vysušují půdu a vláhy není nadbytek, uvedl klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radim Tolasz. Ačkoliv dopad klimatických změn na českou zemědělskou krajinu se podle odborníků projeví za několik desetiletí, Tolasz upozornil, že půdu není možné adaptovat na změny z roku na rok a bude pro to zapotřebí rovněž delší proces. „Je třeba minimalizovat výpary, zadržovat vodu v půdě a omezit zhutňování a erozi půd. Je také třeba počítat s tím, že změna klimatu snižuje relativně zemědělcovu nadmořskou výšku o sto metrů za 20 let,“ řekl.
Změny klimatu nebudou podle klimatologa pro Česko regionální, ale celoplošné. Odborníci očekávají, že se zvýší počet tropických dnů v roce. Mrazivé dny budou postupem let významně ubývat, ale úplně nezmizí. Po krátké a mírné zimě budou přitom mrazy přinášet větší škody.
Profesorka Elizabeth Heilmanová z americké Wichita State University poukázala na možnosti, jak bojovat se suchem pomocí regenerativních metod zemědělství. Farmáři mohou podpořit tvorbu deště a vsakování vody úpravou své půdy, řekla. „K tvorbě mraků přispívají biogenní aerosoly jako spory hub, pyl a bakterie na povrchu listů rostlin. Tyto částice mají ale ve zvyku tvořit spíše mlhu kvůli malému množství molekul v atmosféře a do mraků se kondenzují spíše prachové částice, které způsobují silný přívalový déšť. Ten je pro půdu mnohem náročnější vstřebat,“ uvedla Heilmanová.
Podle ní je poté třeba připravit půdu na lepší vstřebávání vody. „Vsakování ovlivňují půdní organismy, které vytváří v půdě póry, skrze které se vstřebává dešťová voda. Každé jedno procento půdních organismů zvyšuje množství o 95.000 litrů vstřebané vláhy na 0,4 hektarů půdy,“ dodala Heilmanová. Je podle ní také třeba mít různorodou vegetaci a ekosystém pro fungující vodní cyklus.
Základním principem regenerativního zemědělství je návrat k přírodním přirozeným ekologickým a biologickým procesům. Touto metodou se snaží farmáři dosáhnout symbiózy mezi plodinami a půdními organismy.
Autor: Český hydrometeorologický ústav
Úno 3, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Centrum Recetox Masarykovy univerzity v Brně vstoupilo do evropského výzkumného projektu Endomix, jehož cílem je odhalit dopad tzv. endokrinních disruptorů na zdraví a přinést doporučení, jak se těchto chemikálií vyvarovat. Endokrinní disruptory jsou chemické látky, které jsou obsaženy v produktech denní potřeby a mohou narušovat a poškozovat lidský hormonální systém. Do těla se dostávají jídlem, pitím, vstřebávají se kůží nebo je lidé vdechují v podobě drobných částic. Nebezpečí představují zejména směsi těchto látek, uvedla univerzita na svém webu.
Projekt má přinést odpovědi na to, jak látky působí na zdraví, jaká onemocnění mohou způsobit či urychlit nebo kde a jak přesně v těle působí. Výzkum se zaměří také na to, jak směsi těchto látek ovlivňují imunitní systém, a to zejména na jejich roli při chronických onemocněních, jako jsou astma, alergie, poruchy reprodukce a metabolická onemocnění.
Počáteční fáze proto zahrnuje analýzu biologických vzorků. Masarykova univerzita k ní přispívá vzorky ze svých dlouhodobých populačních studií. „Faktory ovlivňující zdraví dětí sledujeme od roku 1991, kdy do naší studie ELSPAC vstoupilo skoro 7000 těhotných žen z jihomoravského regionu a umožnilo sledovat zdraví svých dětí až do dospělosti,“ uvedla ředitelka centra Recetox Jana Klánová.
Vědci s rodinami spolupracují dodnes, v posledních letech začali studovat i generaci jejich dětí. V krvi a moči měří hladiny toxických látek a studují vztah mezi působením chemikálií a zdravím populace. V projektu Endomix se zaměří na mladé dospělé z původní skupiny ELSPAC i na předškolní děti ze studie „nové generace“ a budou sledovat nejen chemickou kontaminaci, ale zejména její dopady na imunitní systém. S využitím nástrojů umělé inteligence budou zkoumat vztahy mezi výsledky z experimentů a základními příčinami stávajících onemocnění účastníků studie. Pokusí se také identifikovat možné rozdíly v působení těchto látek na základě věku a pohlaví.
Autor: Masarykova univerzita v Brně
Úno 3, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
V Česku bylo loni registrováno deset nových nákladních elektrických vozidel, meziročně o šest více. Jejich podíl na celkových prodejích nákladních aut činil 0,1 procenta. Vyplývá to z aktualizovaných informací webu Čistá doprava, které vycházejí z dat Evropského sdružení výrobců automobilů. Podpořit rozvoj tohoto typu pohonu by mohla jedna miliarda korun z evropských fondů na výstavbu rychlodobíjecích stanic pro nákladní vozidla. První výzva bude podle pověřence ministra dopravy pro čistou mobilitu Jana Bezděkovského vypsána v únoru.
Podle počtu i podílu elektrických nákladních vozidel byla loni Česká republika poslední mezi zeměmi Visegrádské skupiny, uvedl Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu. V Polsku bylo loni zaregistrováno 85 nových nákladních elektrických vozidel, v Maďarsku 30 a na Slovensku 12.
Na konci loňska bylo v Česku provozováno 19 nákladních bateriových elektromobilů kategorie N3, tedy nad 12 tun, uvedl Kadula. Další čtyři vozidla byla v hmotnostní kategorii 3,5 tuny až 12 tun.
„Čistá mobilita v nákladní dopravě se v České republice zatím rozvíjí velmi pozvolna zvláště proto, že daná elektrická, případně vodíková, nákladní vozidla jsou stále drahá,“ zhodnotil situaci Bezděkovský. Připravuje se podle něj aktualizace Národního akčního plánu čisté mobility, zabývající se budováním infrastruktury pro alternativní paliva. „Stejně tak se v polovině února chystá vypsání první výzvy v rámci dotačního programu OPD na dobíječky pro nákladní vozidla, a to v alokaci jedné miliardy korun,“ uvedl Bezděkovský. Harmonogram výzev je k dispozici na webu Programu Doprava 2021-2027.
V Evropské unii bylo loni registrováno 5361 nových nákladních elektrických vozidel, což představovalo meziroční nárůst o 127 procent. Jejich tržní podíl díky tomu stoupl z 0,8 procenta v roce 2022 na loňských 1,5 procenta. Hlavními zeměmi, které se na nárůstu podílely, byly Nizozemsko a Německo. Loni na ně dohromady připadalo více než 60 procent všech prodejů elektrických nákladních vozidel v unii, vyplývá z dat serveru Čistá doprava.
Autor: Ministerstvo dopravy
Led 27, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Pět českých farem získalo za rok 2023 ocenění v programu Pestrá krajina, které se uděluje za pozitivní vliv na životní prostředí a šetrné hospodaření. Zlatou medaili dostala farma Bělecký mlýn, farma Milošovice rodiny Cihlářových, farma Libora Konvalinky a ekofarma Zelený kopec. Stříbrnou medaili má farma Koňákov. Akci pořádá šestým rokem Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR). Zemědělci si dnes ocenění převzali na konferenci v prostorách České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).
„Jednou ze zásadních informací pro mě byl fakt, že klimatická změna způsobila loňský rok prozatím nejteplejším v historii. Velice rychle můžeme jako sedláci, hospodáři a občané adaptovat krajinu na klimatickou změnu. Proto je důležité akcentovat ekologický přístup v hospodářství,“ řekl na konferenci předseda hodnotitelské komise Daniel Pitek. Každodenní život sedláků i jejich zákazníků podle něj ovlivňovala rovněž nevyzpytatelná ekonomická situace. „O to důležitější je upozorňovat na ty farmy, které dokáží ekonomicky prosperovat, a zároveň nezapomínat na péči o krajinu,“ uvedla asociace.
Rodina Benýškových, která vlastní farmu Bělecký mlýn, chová na 95 hektarech zemědělské půdy krávy a ovce. K tomu hospodaří se včelami, kvůli nimž přizpůsobuje pestrý porost. Farma také vytvořila pět retenčních nádrží a do krajiny doplnila asi 20 tůní. Výsadbu dřevin přizpůsobuje krajině tak, aby se zvládly adaptovat na klimatickou změnu.
Farma Milošovice rodiny Cihlářových má 76 hektarů zemědělské půdy. Protože obhospodařované pozemky jsou značně svažité a tím ohrožené vodní erozí, byla většina z nich zatravněna a nyní jsou využívány jako pastviny a louky. V průměru chovají Cihlářovi až 120 kusů skotu.
Statek Libora Konvalinky v CHKO Žďárské vrchy je na 91 hektarech zemědělské půdy, z toho je 71 hektarů vlastních. Od roku 2009 hospodaří v ekologickém režimu a nyní začíná s regenerativním zemědělstvím. Chová krávy, kozy, slepice, kachny. Konvalinka zachoval lemové dřeviny a vybudoval několik tůní.
Ekofarma Zelený kopec se nachází nedaleko Pelhřimova na 44 hektarech půdy. Vlastní stáda masných ovcí a další drobné zvěře. Vysazují živé ploty s pestrou škálou druhů dřevin. Rodina Křížových začínala s nezoraným polem, které postupem času zatravnili. Jejich cílem bylo zavedení regenerativního zemědělství.
Farma Koňákov u Nového Jičína hospodaří po mnoho generací. Dlouhodobé zkušenosti nabízí i studentům blízké střední školy, jejíž žáci mohou na farmě pracovat. Na farmě je až 320 kusů dobytka, z toho 125 chovných krav.
ASZ ČR má 7500 členů sdružených v současné době v 40 regionálních a devíti členských organizacích. Tyto podniky obhospodařují necelých 40 procent zemědělské půdy v ČR a podílí se zhruba čtvrtinou na tvorbě zemědělského HDP.
Autor: Asociace soukromého zemědělství ČR
