Dub 14, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Vědci z laboratoří CEITEC Masarykovy univerzity popsali strukturu viru napadajícího mořské řasy. Zmapovali také replikační cyklus viru uvnitř hostitelské buňky, stejně jako obrannou strategii řasy, která má významný ochlazující efekt na planetární klima. Výsledky výzkumu publikoval časopis Science Advances, oznámila mluvčí institutu Halina Jílková.
Virus EhV-201 infikuje řasu Emiliania huxleyi, která patří mezi takzvané kokolitky. Produkuje drobné kalcitové disky, kokolity, kterými obaluje svůj povrch. Kokolity odrážejí světlo jako malá zrcátka, snižují tak absorpci slunečního záření oceánem. Kokolity navíc obsahují uhlík a jejich usazování na mořském dně vede ke snižování koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, čímž redukují jeho příspěvek ke skleníkovému efektu.
Řasa roste v oceánech s temperovanou a chladnou vodou, avšak její populační hustotu snižují viry, včetně EhV-201, o kterém měli vědci dosud jen málo informací. Navíc, každá virová částice je jedinečná. „Museli jsme použít tomografický přístup, abychom získali maximum informací z každé jednotlivé částice viru, a nakonec jsme prokázali, že virová částice EhV-201 je obalena dvěma membránovými vrstvami, mezi kterými leží virová kapsida. Vnější membrána viru je přichycena ke kapsidě několika typy transmembránových proteinů,“ uvedl první autor studie Miroslav Homola.
„Částice EhV-201 infikují řasu Emiliania huxleyi tak, že se přichytí na její povrch a spojí vnitřní membránu viru s plazmatickou membránou buňky, čímž dojde k doručení virového genomu do buňky,” doplnil vedoucí týmu Pavel Plevka.
Buňky před virovou infekcí chrání kokolity a další membránové vrstvy. „Toto brnění umožňuje buňkám Emiliania huxleyi obelstít virus a přimět ho vypustit jeho genom mimo buňku, což zabrání infekci. Některé částice viru však najdou mezery v ochranných obalech, doručí svůj genom do cytoplasmy buňky a zahájí tak infekci,“ popsal Homola.
Vědci vyřezali tenké lamely v zamražených buňkách infikovaných řas. „Mohli jsme tak sledovat, jak viry tvoří v určitých místech buňky takzvané virové továrny, kde dochází ke skládání virového potomstva. Virus také rafinovaně odstraní ochranné vrstvy z povrchu infikované řasy, aby se mohl kontinuálně uvolňovat do prostředí a infikovat další buňky,“ uzavřel Homola.
Autor: Masarykova univerzita v Brně
Dub 1, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Energetická skupina ČEZ vstoupila do britského start-upu Ember, zaměřeného na bezemisní meziměstskou dopravu. Firma provozuje elektrobusy a buduje síť dobíjecích stanic napojených primárně na obnovitelné zdroje. V investičním kole, které spoluvedl investiční fond skupiny ČEZ Inven Capital, získal Ember od investorů v přepočtu 324 milionů korun na další rozvoj, informovala o tom skupina ČEZ.
Společnost Ember byla založena v roce 2020 ve Spojeném království Keithem Bradburym a Piercem Glenniem. V současnosti Ember provozuje ve Skotsku 24 elektrických autobusů, které obsluhují přes 20 měst a obcí. Firma se věnuje také budování vlastní sítě ultrarychlých nabíječek, navrhování ideálních obslužných tras a spolupráce s dodavateli vozů na jejich vývoji.
„Vstupem do Ember navazuje Inven Capital na své předchozí úspěšné investice v oblasti čisté mobility, jako například Driivz. Přechod na bezemisní dopravu je jedním z klíčových úkolů blízké budoucnosti a ČEZ jako významný energetický hráč chce být samozřejmě u toho,“ uvedl člen představenstva společnosti ČEZ a ředitel její divize nová energetika Tomáš Pleskač. Ember podle něj zaujal českou energetickou skupinu svým komplexním řešením.
Polostátní energetická skupina ČEZ provozuje v Česku přes 670 dobíjecích stanic pro elektromobily. Kromě toho se podílí na elektrifikaci veřejné dopravy ve městech a pomáhá se zaváděním e-mobility ve firmách.
Na zvýšení počtu elektrobusů, dobíječek napájených obnovitelnými zdroji a na rozvoj technologické platformy získal Ember v aktuálním investičním kole A od investorů 11 milionů liber (přibližně 324 milionů Kč). Kromě fondu Inven Capital se kola účastnily také fondy AENU a 2150, které se specializují na podporu klimaticky uvědomělých start-upů.
Ember v současnosti vyvíjí pět nových dobíjecích stanic podle vzorového projektu městě Dundee ve Skotsku, který umožňuje jednomu vozidlu čerpat energii rychlostí až 600 kilowattů, přičemž velká část energie pochází z nedalekých větrných elektráren. Zároveň Ember již brzy převezme první várku autobusů nové generace s dojezdem přes 500 kilometrů. Podle zakladatelů je technologická platforma Ember postavená tak, aby bylo možné ji jen s drobnými úpravami přenést i do dalších zemí.
Strategií fondu rizikového kapitálu Skupiny ČEZ Inven Capital je investování do inovativních a rychle rostoucích start-upů v oblasti čistých technologií se zaměřením na snižování emisí oxidu uhličitého. Primárně se zaměřuje na investiční příležitosti v pozdější fázi růstu. Od roku 2015 investoval do 17 společností, přičemž z pěti z nich již plně nebo částečně vystoupil.
Autor: ČEZ
Bře 3, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se ve spolupráci s firmou Steinhauser Tišnov zaměří na zakázané stimulátory růstu obsažené v mase. V první fázi budou zkoumat prasata, plánují i pokus na drůbeži. Cílem projektu je najít účinný způsob, jak odhalit záměrně maskované zneužívání stimulátorů při výkrmu hospodářských zvířat, uvedla mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.
Čtyři skupiny zvířat budou dostávat jiné steroidní hormony. Následně budou vědci analyzovat změny orgánů a vybraných tkání. „Cílem je najít takové markery, které mohou spolehlivě odlišit vzorky s aplikovanými steroidy od kontrolní skupiny. Na jejich základě sestavíme metodiku, která státní veterinární službě pomůže při odhalování zneužívání steroidních látek ve vepřovém mase,“ uvedl Zbyšek Sládek z ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat.
Všechny vzorky budou pocházet z prasat, vědci budou zkoumat jejich svalovou tkáň a pohlavní aparát. „V předchozím projektu jsme používali samčí pohlavní hormon testosteron, jeho chemický derivát nandrolon a mix těchto dvou zmíněných látek. V novém projektu jsme vyměnili testosteron za stanozolol, který je další z mnoha zneužívaných látek na trhu,“ řekla členka týmu Kristýna Skoupá. Podle odborníků mají anabolické steroidy řadu efektů. Nejvíce žádoucím a viditelným je zvětšení svalové tkáně. K vedlejším efektům patří abnormální sexuální chování, snížení kvality a počtu spermií, atrofie varlat, neplodnost, poškození jater a ledvin, zvětšování srdečního svalu, atrofie mozku, a tím i změny v chování.
Cílem projektu je vytvořit nástroj, který zabrání výskytu a přenosu zakázaných látek v potravním řetězci s negativním vlivem na zdraví zvířat i spotřebitelů. „Některé studie tvrdí, že doposud neexistuje přímý důkaz, že konzumace masa ze zvířat způsobuje u konzumentů stejné vedlejší efekty. Jiné studie prokazují efekt na předčasné pohlavní dospívání, neplodnost nebo změny v chování, především u dětí. Celosvětově je tedy používání steroidních hormonů pro výkrm hospodářských zvířat v určitých limitech povoleno. Výjimkou jsou státy Evropské unie a pár dalších, které jejich používání právě z důvodů potenciální hrozby pro lidi přísně zakázaly,“ dodala Skoupá.
Autor: Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně
Úno 25, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Středočeský kraj chce instalovat fotovoltaické elektrárny na budovy škol a muzeí a ušetřit tak za energie. Radní dnes schválili seznam doporučených objektů, jde o 51 budov ve správě krajských příspěvkových organizací. Odhadované náklady jsou 65,7 milionu korun, návratnost je zhruba osm let. Roční úspory za nákup energií by měly přesáhnout osm milionů korun, informoval Josef Holek z hejtmanství.
Kraj si dal zpracovat analýzu, která se zaměřila na 69 vybraných objektů spravovaných organizacemi ze školství a kultury. Sledovala především technický stav střech, objekty ještě musejí posoudit statici.
„Na základě analýzy bylo vyhodnoceno, že z celkového počtu je 51 objektů vhodných pro pokračování přípravy projektu. Jedná se především o střední školy a gymnázia, ale také muzejní budovy,“ uvedl hejtmančin náměstek pro finance a dotace Michael Kašpar (STAN).
Do instalace solárních panelů se pouštějí i města a jejich organizace. Například Městská sportovní zařízení Benešov vybudovala fotovoltaickou elektrárnu na střeše zimního stadionu a plaveckého bazénu. Ostrý provoz začne nejpozději začátkem března. Celkové náklady jsou 18,3 milionu korun, polovinu by měla pokrýt evropská dotace z Operačního programu Životní prostředí.
Autor: Středočeský kraj
Úno 25, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Olomoučtí vědci ve spolupráci s kolegy z Univerzity Karlovy a ze švédského Lundu pomocí analýzy DNA odhalili počínající vývoj nových druhů z mikroskopické řasy Synura petersenii ze skupiny zlativek. Souvisí to podle nich především s její dlouhodobou adaptací na měnící se životní podmínky, vliv měla teplota vody i vydatné deště. Součástí výzkumu byl rozbor více než stovky vzorků řasy odebraných z několika jezer v Evropě a Kanadě, informovali zástupci Univerzity Palackého (UP).
Způsob, jakým vznikají nové druhy organismů, patří mezi fundamentální otázky biologie, uvedl Petr Dvořák z katedry botaniky olomoucké přírodovědecké fakulty. „Významný posun způsobilo relativně levné a efektivní sekvenování DNA. Výzkum v této oblasti se ale zatím převážně omezuje na zvířata a rostliny. A to i přesto, že naprostou většinu druhů na planetě tvoří mikroorganismy. Spolu s kolegy z Univerzity Karlovy a univerzity ve švédském Lundu jsme se pokusili tuto mezeru vyplnit,“ dodal.
Vědci si pro výzkum vybrali řasu Synura petersenii, která náleží do skupiny zlativek a je běžnou součástí planktonu jezer v mírných zeměpisných šířkách. Má bičík, žije v koloniích a její buňka je pokrytá křemičitými šupinami. Na nich lze pomocí elektronového mikroskopu spatřit výrazné ornamenty, které jsou druhově specifické. „Pro objasnění faktorů, které vedly k diverzifikaci v rámci tohoto druhu, jsme pořídili více než sto laboratorních kultur ze vzorků z několika jezer v Evropě a Kanadě. Jedná se o největší soubor dat tohoto typu mezi řasami a prvoky. Pomocí sekvenování DNA jsme získali reprezentaci celého genomu každé laboratorní kultury a následně zrekonstruovali evoluční vztahy mezi jednotlivými vzorky,“ popsal Dvořák.
Analýzy populační struktury odhalily, že řasa se za více než 100.000 let vyvinula do tří diverzifikovaných populací, které jsou na cestě k tomu stát se v budoucnu novými druhy. Diverzifikace, tedy rozrůzňování, začala podle vědců před 125.000 lety, což bylo vypočteno na základě datování pomocí molekulárních hodin. „Výrazná radiace populací probíhala v posledních 14.500 letech, tedy po poslední velké době ledové. Z toho můžeme vyvodit, že diverzifikaci této řasy stejně jak u rostlin ovlivnily klimatické změny. Diverzifikace řasy Synura byla navíc velmi rychlá v porovnání s ostatními řasami, u kterých tento proces trvá řádově miliony let,“ doplnil Petr Dvořák.
K diverzifikaci populací této řasy vedla podle odborníků adaptace na místní podmínky, zejména různé teploty a množství rozpuštěných látek ve vodě. Evoluci jednotlivých populací ovlivnily také vydatné deště, které způsobují vyplavování živin ze dna, promíchají vodu a snižují průhlednost. To ovlivňuje všechny planktonní organismy, které musí být na tyto události adaptované, doplnili zástupci UP.
Autor: Univerzita Palackého v Olomouci
