Kvě 26, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
V Česku přibývá ekologických vinic. Zatímco v roce 2000 jich bylo 17 hektarů, letos je to podle PRO-BIO ligy 1353 hektarů. Česká ekologická vinařství patří podle manažerky ligy Kateřiny Urbánkové ve světě mezi ta nejlepší. Jejich další rozvoj by ale mohlo ohrozit zvažované zavedení spotřební daně na tiché víno, řekli zástupci Svazu integrované a ekologické produkce hroznů a vína Ekovín. Podle vinaře a člena svazu Petra Marcinčáka by ekologická vína po zavedení daně zdražila zhruba o 50 korun a na českém trhu, kde lidé kupují 80 procent vín v obchodních řetězcích, by se tím tato vína stala neprodejná.
Podíl výměry ekologických vinic v ČR činil v roce 2018 zhruba pět procent z celku, aktuálně je to podle Urbánkové šest až sedm procent. „Ekologických vinic přibývá zejména díky rostoucímu povědomí o přínosech tohoto systému. Svou roli hraje také zvyšující se poptávka po bio produktech a morální odpovědnost zemědělců za půdu a krajinu, na které hospodaří,“ uvedl tajemník svazu Tomáš Richter.
Vinic podle Richtera přibývá i přesto, že ekologická produkce je proti konvenčnímu zemědělství zhruba o 20 až 30 procent dražší. Pomohla tomu i dotační podpora, řekl. Ekologičtí vinaři mohou žádat o peníze z Programu rozvoje venkova, který je financovaný z evropských zdrojů i národního rozpočtu. Pokud vinař pěstuje mezi řádky plodiny ke zvýšení biodiverzity, obdrží 248 euro na hektar (asi 6130 korun), a dále dostává 847 euro na hektar na vinohradnictví (asi 20.940 korun). Peníze dostává při plnění podmínek každoročně.
Další rozvoj ekologických vinic by ale podle Marcinčáka mohlo zabrzdit zavedení spotřební daně na tichá vína. „V situaci, kdy nevíte, jestli se to zavedení stane, nebo ne, tak to bere chuť plánovat, a my plánujeme na desítky let dopředu,“ řekl Marcinčák. Problém podle něj také je, že Češi nakoupí až 80 procent vín v obchodních řetězcích, kde převažují levnější vína privátních značek a z dovozu. Česká ekologická vína tak podle Marcinčáka už nyní mají v prodejích znevýhodněnou pozici. Po zdanění by navíc museli vinaři zdražit vína asi o 50 korun a na největším trhu by je těžko prodali, řekl.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve uvedl, že by chtěl mít návrh zdanění tichého vína do konce května. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělí řekl, že v tuto chvíli není možné řešení pro zdanění tichého vína v Česku najít a většinu k prosazení spotřební daně na víno nevidí ani ve Sněmovně.
Některé vinaře by případná spotřební daň na tiché víno podle Marcinčáka mohla odradit od přechodu do ekologického režimu. Ekologičtí vinaři nepoužívají umělá hnojiva a pesticidy, používají co nejšetrnější ochranu proti chorobám a škůdcům a vytváří prostředí pro další organismy a živočichy.
Richter řekl, že čím dál těžší v souvislosti s klimatickou změnou je i zvládnutí znalostí o ekologickém systému. Česko podle něj potřebuje vinaře víc vzdělávat, aby věděli, co ekologická produkce obnáší. Letos poprvé zrealizoval svaz za podpory ministerstva zemědělství kurz ekologického vinařství, kterého se účastní 19 vinařů.
Ekologické zemědělství se podle Richtera rozšiřuje i celosvětově, hlavními producenty jsou Španělsko, Itálie a Francie. Největší podíl vinic v ekologické produkci má Rakousko, kde za posledních devět let vzrostla plocha vinic v režimu ekologické produkce z deseti na více než 23 procent. Z informací Eurostatu vyplývá, že v roce 2020 mělo Rakousko 46.273 hektarů vinic.
Autor: Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína Ekovín
Kvě 18, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Univerzita J. E. Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem založila Institut kosmického výzkumu Jaroslava Sýkory. Jde podle mluvčí školy o první české vědecko-výzkumné pracoviště zaměřené na vesmír. Institut pojmenovaný po zakladateli kosmického výzkumu v ČR zahájil svou činnosti 11. května, v den, kdy by oslavil 90. narozeniny. Kromě kosmického výzkumu a s ním spojených aktivit se institut zaměřuje na fungování člověka v pracovně velmi náročných podmínkách. Novináře o tom dnes informovala mluvčí univerzity Jana Kasaničová.
Stíhací pilot a sociolog Sýkora se věnoval bádání v oblasti letectví a kosmonautiky celý svůj profesní i osobní život, přičemž v Armádě ČR založil několik výzkumných a expertních pracovišť pro vrcholové velení armády. „Jméno mého otce v názvu institutu je nejen odkazem na jeho výzkum, ale také poctou jeho usilovné vědecké a výzkumné práci, kdy neznal překážek a navzdory dlouhodobým vážným zdravotním potížím zůstal vizionářem, nesmírně inspirující osobností v cestě za prosociálními cíli a vizemi,“ řekla vedoucí institutu Kateřina Bernardová Sýkorová. Se svým otcem založila v roce 2016 výzkumný tým KOSMOW, s nímž spolupracuje Fakulta sociálně ekonomická UJEP.
Na platformě Institutu kosmického výzkumu Jaroslava Sýkory UJEP jsou již nyní naplánované aktivity, z nichž první bude cesta do Prahy na Veletrh vědy 2024, který se pod záštitou Akademie věd ČR uskuteční na výstavišti v Letňanech. Na veletrhu se budou prezentovat zároveň další čtyři fakulty UJEP. Tři zástupci institutu dále vystoupí na kongresu v Miláně, kde budou prezentovat klíčové výstupy z vlastních studií. „Na 28. listopad pak v Praze plánujeme již třetí odbornou konferenci, kde představíme smysl, cíl, tematické zaměření a zejména hlavní i dílčí úkoly institutu, ale také snahy o spolupráci a účast v projektech významných mezinárodních institucí, jako jsou například NASA a ESA,“ dodala Bernardová Sýkorová.
Autor: Univerzita J. E. Purkyně
Kvě 18, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Tým vědců z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity odhalil, jak se bakterie adaptují na nové zdroje uhlíku a energie. Vyvinul účinný postup, který umožňuje proces urychlit a využít v moderních biotechnologiích při produkci užitečných látek. Na výzkumu pracovali také vědci z Austrálie, Německa a Španělska. Publikoval jej časopis Nature Communications, oznámil dnes novinářům mluvčí univerzity Radim Sajbot.
„Publikovaný výzkum umožňuje lépe pochopit, jak se bakterie ‚učí‘ zpracovávat nové skupiny cukrů, jejichž přeměna může biotechnologickou produkci užitečných látek zlevnit a dále rozšířit,“ shrnul Pavel Dvořák, vedoucí týmu z Masarykovy univerzity a koordinátor výzkumu.
Některé mikroorganismy se díky jednoduché stavbě těla, rychlé reprodukci, snadné manipulovatelnosti a rozmanitému buněčnému metabolismu využívají například při průmyslové výrobě léčiv. „Buněčné továrny“ pracují také na produkci chemikálií, biopaliv, složek potravin či nových materiálů, jako jsou biologicky odbouratelné plasty. Bakterie vyrábějí důležité látky hlavně z cukrů obsažených ve škrobu z kukuřice či pšenice, případně z brambor. Jde však zároveň o plodiny, které slouží pro výživu lidí.
„Proto je lépe se poohlédnout po jiných cukrech, například xylóze, která je po glukóze druhým nejhojněji se vyskytujícím cukrem na planetě Zemi a která je uložena v pro lidi nestravitelné složce zbytkové rostlinné biomasy – což je zjednodušeně řečeno skoro všechno, co z rostliny na poli zůstane, když sklidíte třeba klasy kukuřice nebo pšenice,“ vysvětlil Dvořák.
Průmyslově využívané bakterie často nedokážou takové cukry zpracovat. Vědci to však bakterii Pseudomonas putida naučili. Prozkoumali její metabolismus, vložili do něj na úrovni DNA nové ‚součástky‘ a poté nechali na bakterii ve zkumavce působit laboratorní evoluci, aby si na nový cukr zvykla.
„To se povedlo a nám se následně podařilo rozluštit, jak proces přizpůsobování bakterie na nový cukr probíhal. Dalo by se říct, že jsme tak trochu nahlédli pod pokličku evoluce, jejíž směřování ale bylo do značné míry určeno našimi cílenými zásahy do metabolismu bakterie,“ uvedla spoluautorka studie Barbora Popelářová z mikrobiologického oddělení přírodovědecké fakulty. Nový přístup autoři nazývají synteticky směrovanou adaptací.
Autor: MŽP
Kvě 12, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Na území zbytkových jam lomu Vršany, Dolu Nástup Tušimice a lomu Bílina by po ukončení těžby mohly vzniknout nové vodní plochy nebo fotovoltaické elektrárny. Předpokládá to analýza ministerstev životního prostředí, zemědělství a průmyslu a obchodu, kterou dnes vzala vláda na vědomí. Koncepcí správy a následného využívání rekultivovaných území po ukončení těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji se vláda zabývá od roku 2017.
Z analýzy vyplývá, že nejvýhodnějším scénářem pro lom Vršany je na ploše centrální výsypky uvažovat o výstavbě fotovoltaické elektrárny. Jde zároveň o největší a investorsky nejatraktivnější plochu s potenciálem pro výstavbu pozemní fotovoltaiky v lokalitě Vršany.
U Dolu Nástup Tušimice a lomu Bílina je využití potenciálu do značné míry závislé na projektech, které na jejich území plánuje realizovat většinový vlastník Severočeské doly (SD). Nejlepším scénářem u Dolu Nástup Tušimice v lokalitě Libouš je podle analýzy vznik jezera s přirozeně udržitelnou hladinou.
Tento projekt po jednání vlády vyzdvihl i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Z hlediska vodohospodářského je to území s velkým potenciálem,“ řekl. Podle něj by vytvoření jezera umožnilo lépe chránit území na toku Ohře pod přehradou Nechranice před povodněmi, zároveň by umožnilo lépe regulovat tok řeky v době sucha. Výborný také upozornil na relativně malé náklady na vytvoření jezera ve srovnání s připravovanými stavbami jiných přehrad v Česku.
V lomu Bílina je podle analýzy nejvýhodnějším scénářem neprůtočné jezero s přirozeně udržitelnou hladinou. Scénář stejně jako u Dolu Nástup Tušimice nebrání využití energetického a ekonomického potenciálu mimo plochu jezera. Vytvoření a udržení hladiny průtočného jezera by bylo v této lokalitě ekonomicky z dlouhodobého hlediska nákladné, dodává analýza.
Autor: Ministerstvo zemědělství
Dub 27, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Cenu předsednictva České speleologické společnosti za loňský nejvýznamnější objev v Česku získali jeskyňáři za objevy v jeskyni Lipovecká ventarola, která je součástí Amatérské jeskyně jako nejrozsáhlejšího jeskynního systému v Česku. Cenu za objev českých speleologů v zahraničí získala Expedice Sokotra za objevy na stejnojmenném ostrově, řekl předseda České speleologické společnosti Jan Lenart.
Ceny se předávaly na dnešním setkání jeskyňářů Speleofórum ve Sloupu na Blanensku. O objevu v Lipovecké ventarole v Moravském krasu informovali jeskyňáři ze Základní organizace (ZO) Holštejnská loni v únoru. „Uspěli mezi dvěma nominacemi. Druhá nominace byla za objevy v Hrubém Jeseníku. Jeskyňáři v Lipovecké ventarole prodloužili svými objevy délku jeskyně zhruba o 900 metrů. Výzkum probíhal ve velmi náročných podmínkách v odlehlých partiích, kam je obtížné se dostat,“ popsal Lenart. Mimo jiné objevili velký dóm s krápníkovou výzdobou, jenž nazvali Jiná dimenze.
V zahraničních objevech byla konkurence vyšší, sešlo se deset nominací. „Čeští speleologové působí na řadě míst na světě a často i v zemích, které své jeskyňáře ani nemají. To je například v Číně či v Mexiku,“ řekl Lenart.
Cenu získali jeskyňáři z Českého krasu ze ZO Tetín z Expedice Sokotra. Jde o ostrov, který je součástí Jemenu a nachází se zhruba 300 kilometrů od nejvýchodnější výspy Afrického rohu, tedy Somálska. Od nejbližší jemenské pevniny je vzdálený zhruba 400 kilometrů. „Jedná se o tropický kras, kde objevujete jeskyně téměř v plavkách. Jeskyňáři zde objevili množství jeskyní, v některých jsou obří dómy. Největší objevený nazvali Taneční sál, na délku má 100 metrů a na výšku 30 metrů. To jsou prostory, jaké se v Česku najít nedají,“ popsal Lenart.
Speleofórum je výroční setkání členů České speleologické společnosti a dalších speleologů z ČR i zahraničí. Koná se jednou ročně v Moravském krasu a jeho hlavní náplní je prezentace výsledků činnosti dosažených v uplynulém roce a při dlouhodobých výzkumech. První ročník se uskutečnil v roce 1982 v Jedovnicích.
Autor: MŽP
