Čvc 25, 2023 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Čistírenský kal, který vzniká při čištění odpadních vod, může najít využití při výrobě substrátu vhodného pro pěstování stromů. Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně dokázali vytvořit certifikovaný postup, kterým substrát získávají. A z prvních výsledků experimentálního ověřování je zřejmé, že stromy velmi dobře prospívají.
Substrát je vhodný například do měst, kde mají stromy k růstu extrémně obtížné podmínky, ale i v dalších místech, na nichž mají stromy lidským působením obtížné podmínky k životu, lze ho použít také v lesních školkách. V tiskové zprávě to uvedl Aleš Kučera z Ústavu geologie a pedologie.
Čistírenský kal smíchali vědci s dalšími odpadními surovinami, a to glaukonitem a biouhlem. Glaukonit je jílový minerál, který je přirozeně přítomný v glaukonitických pískovcích a který se z nich po vytěžení vypírá. Biouhel je zuhelnatělá organická hmota, která v půdě vydrží v nezměněné podobě i stovky let. Substrát je doplněný o drcenou kůru, dřevovlákno a další příměsi, které obsahují i jiné substráty. Substrát tak lze vyrobit z nejen z odpadních, ale také lokálních surovin a v arboristice a lesnictví může alespoň částečně nahradit rašelinu, která se dováží z Pobaltí.
Kromě měst a dalších člověkem pozměněných míst, kde mají stromy ztížené podmínky, je substrát využitelný v lesních školkách a v mladých porostech do deseti let. Ke stromům, které to potřebují, se substrát položí kolem kmene. Obvykle je substrát potřeba tam, kde je z nějakého důvodu zničená vrstva humusu. „Dodáním organominerální hmoty zlepšíme vitalitu stromů a jejich prospívání na lokalitách, které jsou extrémní půdně i klimaticky,“ popsal Kučera.
Ve městě pomůže substrát při výsadbě nových i při ošetřeních již vzrostlých stromů. V zastavěných územích jsou totiž stromy vystavené často velkému množství chemie, půda je zhutnělá, kořenový systém bývá mělký. Arboristé dokážou například částečně vyměnit zeminu odfoukáním pomocí pneumatického rýče. „Dojde tak k prokypření půdy a dosypání nového substrátu napomáhá k hlubšímu zakořenění,“ uvedla Valerie Vranová z Ústavu geologie a pedologie. Při nové výsadbě se arboristé také snaží vytvořit směsi odolnější vůči zhutnění. Stromy tak sázejí do kamenitější zeminy, kterou doplňují živným médiem, jímž může být právě substrát získaný z čistírenského kalu.
Substrát je potřeba při výrobě analyzovat, aby byl chemicky nezávadný. Zatím se s ním experimentuje na jediné arboristické ploše v Česku, pro lesnické využití se s ním experimentuje v lesních školkách Školního lesního podniku Křtiny, který patří Mendelově univerzitě. Krátkodobé účinky jsou již podle Kučery zjevné, dlouhodobé budou vědci dále studovat.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Čvc 10, 2023 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Škola vyrobí víc energie než spotřebuje. Unikátní přestavbu budovy v Českobrodské v Praze podporuje ve finále E.ON Energy Globe i knižní influencerka Lucie Zelinková. Biosolární střechy jsou osazené fotovoltaickými panely. Teplo dodávají tepelná čerpadla. Šetrně se hospodaří s vodou a celý systém doplňuje největší bateriové uložiště, které mají tuzemské školní budovy nainstalované.
Po rekonstrukci funguje v Praze 9 na Českobrodské ulici opravdová školní budova pro 21. století – energeticky a uhlíkově pozitivní. A zároveň slouží jako živá laboratoř. Odborníci zde dlouhodobě zkoumají ekologické stavební technologie v reálném provozu. Aktuálně navíc projekt soutěží i ve finále prestižní ekologické soutěže E.ON Energy Globe, kde ho podporuje i knižní influencerka Lucie Zelinková.
Na počátku byla stará školní budova ze 70. let minulého století. Po radikální přestavbě z ní zůstala jen nosná konstrukce. V současnosti je škola na Českobrodské dokonalou ukázkou zdařilé rekonstrukce veřejné budovy s maximálním důrazem na klimatickou neutralitu a využívání obnovitelných zdrojů energie. Škola je dokonce energeticky a klimaticky pozitivní, což znamená, že dokáže vyrobit více energie, než spotřebuje. A při jejím provozu nevznikají žádné emise CO2.
„Budova získává svoji energii z fotovoltaické elektrárny a z tepelných čerpadel. V létě ji umíme efektivně zastínit a 70% potřeby chladu zajistit pasivně. Pomáhá nám i biosolární střecha, kombinace rostlin a fotovoltaických panelů. Žádná voda navíc nepřijde nazmar. Využitím dešťové vody na zálivku a vyčištěním šedé vody na splachování, ušetříme až 19% pitné vody,“ popisuje autor projektu Jiří Tencer.
Jedním z nejvíce oceňovaných prvků stavby jsou takzvané biosolární střechy. Jedná se o zelené střechy s extenzivní vegetační vrstvou, na kterých jsou ale také umístěny solární panely a v případě tělocvičny i světlíky. Celkem se na střeše školy nachází několik desítek fotovoltaických panelů s celkovým výkonem 147 kWp.
Součástí solární instalace je baterie o kapacitě 300 kWh, což je v oblasti školních budov český unikát. V budově funguje také chytrý systém klimatizace, který využívá tepelná čerpadla, stínění oken a řízené větrání s rekuperací tepla. Nejde ovšem jen o energetické technologie. Školní budova je na první pohled krásná, na čemž má velký podíl dřevěná fasáda ENVILOP, kterou vyvinulo Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT. Jedná se o vůbec první použití tohoto druhu fasády u veřejné budovy v Česku.
Vítězstvím v soutěži E.ON Energy Globe může získat 500 000 korun. Společnost E.ON v České republice pořádá soutěž E.ON Energy Globe už patnáctým rokem. Letošní vítěz může získat jako hlavní výhru 500 000 korun na další rozvoj. „Přechod na uhlíkově neutrální energetiku potřebuje všechny zúčastněné strany na energetickém trhu, vládu i regulační orgány. Pouze pokud každý bude moci přispět, kdekoli to bude možné, budeme úspěšní. Proto je také E.ON Energy Globe, který v České republice organizujeme již 15 let, tak důležitým projektem. V soutěži jsme viděli více než 3 400 velkých i malých projektů a inovací v oblasti životního prostředí a úspor energie. Všechny mají jedno společné: pozitivně ovlivňují naši planetu. Každý rok oceňujeme jednoho vítěze. Osobně si myslím, že všechny projekty, které jsme dosud viděli, a všichni lidé, kteří se do nich zapojili, jsou vítězové. Všechny přispívají k udržitelnějšímu světu, což může být zase přínosem pro celou naši společnost,“ říká Claudia Viohl, generální ředitelka společnosti E.ON v České republice, která dodává, že každoročně se pořadatelé snaží soutěž inovovat, zviditelnit a zatraktivnit v očích veřejnosti.
Největší novinkou letošního roku bude slavnostní vyhlášení soutěže. Namísto tradičního galavečera se veřejnost dozví jméno nejlepšího projektu na novém ekofestivalu, který E.ON uspořádá pro širokou veřejnost 9. září v Praze v prostoru Kasáren Karlín. „Dlouhodobě cítíme potřebu nejen představovat soutěžící a projekty, ale také vzdělávat veřejnost v oblasti ekologie a udržitelnosti. Právě forma ekofestivalu, kde se lidé dozvědí a vyzkouší řadu zajímavých věcí a zároveň tam představíme výsledky soutěže, nám přijde jako ideální spojení,“ dodává Claudia Viohl. Záměrem je, aby si lidé odpoledne užili a zároveň se něco zajímavého a potřebného dozvěděli.
Hlasovat o vítězi letošního roku mohou lidé do konce srpna na stránkách www.energyglobe.cz.
Na stejném místě najdou také všechny další podrobnosti o soutěži včetně dalších finalistů.
Medailonek: https://youtu.be/jQ5-EsVfmVQ
Kdo další se letos vedle projektu Revitalizace školy Českobrodská v Praze utká o vítězství v soutěži?
- Síť učeben Archimedes
- Rybí zahrada Lážovice
- Cyrkl – digitální odpadové tržiště
- Beecarbonised – strategická hra o záchraně planety
- Cirkulární oblečení NIL Textile
Kontakt:
Roman Šperňák
Tiskový mluvčí E.ON
roman.spernak@eon.cz
Autor: E.ON Energy Globe
Zdroj: ČTK
Čvc 3, 2023 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Kvantové technologie a využití speciálních vlastností světla, jež mohou ovlivnit stav elektronů v určitých materiálech, prozkoumá nový výzkumný projekt TWISTnSHINE. Budou na něm spolupracovat týmy vědců z výzkumného centra NTC Západočeské univerzity v Plzni a z pařížské univerzity Cergy Paris Université. NTC získalo prestižní grant programu ERC CZ Evropské rady pro výzkum, řekl Pavel Korelus z univerzity.
Česko-francouzský výzkumný tým Jána Minára z NTC se bude při zkoumání materiálů konkrétně zabývat takzvanou chiralitou, tedy asymetrií prostorového rozložení objektu, který není totožný se svým zrcadlovým obrazem. „Rád bych při realizaci tohoto projektu využil možnost propojení s velkými výzkumnými infrastrukturami v ČR. Jednalo by se především o pracoviště, která jsou zaměřená na laserovou techniku a vývoj výkonových laserových systémů, protože tento typ spolupráce v oblasti interakce světla a hmoty v oboru materiálových věd v ČR zcela chybí,“ uvedl Mauro Fanciulli z Cergy.
Centrum NTC se od roku 2000 zaměřuje na výzkum a řešení zelených technologií a pokročilých materiálů v oblasti ekologických zdrojů energie, chytrých dopravních prostředků a kvality lidského života a zdraví. S univerzitou Cergy spolupracuje NTC dlouhodobě. „V roce 2020 jsme začali mezi oběma institucemi připravovat sdílenou laboratoř, která by měla silnou praktickou i teoretickou část výzkumu a ve které bychom se mohli zapojovat do evropských projektů. Získání tohoto grantu je výsledkem faktického provázání spolupráce,“ uvedl Minár, který je v NTC vedoucím týmu Studia pokročilých materiálů.
Cílem programu ERC CZ je podpora projektů posouvajících hranice poznání bez ohledu na tradiční členění, které uspěly v hodnocení prováděném odbornými panely Evropské rady pro výzkum.
Výzkumný výkon NTC tvoří zhruba 17 procent celkového výzkumného výkonu Západočeské univerzity v Plzni. Za 22 let existence si NTC vytvořilo silné vztahy s předními výzkumnými institucemi v mezinárodním měřítku a s více než 100 komerčními partnery z ČR i zahraničí. Sídlí ve Vědecko-technickém parku Plzeň a disponuje komplexním souborem unikátního přístrojového vybavení v hodnotě kolem 450 milionů korun.
Autor: Západočeská univerzita Plzeň
Zdroj: ČTK
Kvě 2, 2023 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Způsob fungování expansinů, tedy bílkovin, které se podílejí na růstu rostlin, odhalili vědci z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Ve spolupráci s kolegy z dalších čtyř zemí vypracovali studii, kterou publikoval vědecký časopis Plant Psychology. CEITEC o tom informoval v tiskové zprávě. Výsledky výzkumu by mohly pomoci zvýšit odolnost rostlin vůči stresu.
Vědci ze skupiny vedené Janem Hejátkem sledovali vliv expansinu na kořenech huseníčku rolního.
„Prodlužování buněk je zásadní procesem umožňujícím růst rostlin. Na rozdíl od živočichů jsou ovšem rostlinné buňky ohraničeny buněčnou stěnou, která zvětšování rostlinných buněk omezuje. Expansiny jsou bílkoviny, které umožňují rostlinným buňkám expandovat rozvolněním struktury buněčné stěny,“ uvedl institut.
První expansiny byly sice objeveny před 30 lety, jak ale fungují, dosud nebylo známo. Vědci z CEITEC zkoumali, jak ve kterých částech rostliny expansiny vznikají, jak je jejich tvorba kontrolována rostlinnými hormony a jak ovlivňují růst rostliny.
„Zjistili, že pro různé části kořene jsou typické různé typy expansinů a jako první na světě ukázali jejich lokalizaci do specifických oblastí stěn různých buněčných typů živých rostlin. Pomocí nové techniky, takzvaného Brillouinova zobrazování, zjistili, že po zvýšení produkce jednoho z typů expansinů byly buněčné stěny kořene tužší a méně rostly. Toto velmi překvapivé zjištění bylo v rozporu s původní hypotézou, která předpokládala pravý opak,“ uvedl institut ve zprávě.
Vzhledem k tomu, že expansiny se podílejí také na reakci rostlin na různé druhy stresu, předpokládají vědci, že by jejich zjištění mohla přispět ke zvýšení výnosů plodin poté, co se zvýší jejich odolnost proti stresu.
Autor: Institut CEITEC
Zdroj: ČTK
Dub 13, 2023 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Čeští vědci při vývoji takzvané prediktivní údržby železniční trati vyvinuli i prvky, které dokážou udělat z běžné kolejnice chytrou pomocí speciálních materiálů a elektroniky. Systém bude umět hlásit závady jak na trati, tak na projíždějících vozidlech. Jde o další krok ke zvýšení bezpečnosti a snížení nákladů na opravu tratí i vozidel, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně Iveta Hovorková. Další vývoj a testování automatického systému potrvá ještě dva až tři roky.
Kromě odborníků z VUT se na vývoji podílejí ještě firmy ALIS Tech a Drážní revize. Původně před dvěma lety představili chytré senzory, které pomáhají s údržbou rizikových míst na trati a slouží jako systém včasného varování, například při sesuvu půdy na trať. Systém dokáže sám vyhodnotit, že se s tratí stalo něco nestandardního, a odešle zprávu.
Kromě diagnostiky stavu trati se nyní odborníci zaměřují na vývoj systému, který by pomohl odhalit poškození projíždějících vlaků a snížit náklady na jejich opravu nebo zabránit nehodě. „Dvouleté testování potvrdilo, že technologie spolehlivě funguje. Systém jsme nasadili do testovacího provozu na soukromé trati jednoho velkého průmyslového podniku v Česku a na regionální trati na Tchaj-wanu,“ uvedl Zdeněk Hadaš z ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky na VUT.
Nyní už mají výzkumníci dostatek dat z průjezdů vlaků a umělá inteligence pomocí algoritmů sleduje stav trati, aby bylo možné včas zasáhnout při hrozících závadách či velkém opotřebení trati. Doplnění kolejnice dalšími senzory umožňuje diagnostikovat i projíždějící vlaky či tramvaje. A díky tomu je možné zasáhnout dříve, než závada na vozidle více poškodí trať či naopak. Vývojáři hledají ještě další partnery, kteří by přinesli do projektu další peníze a pomohli by jej urychlit či rozšířit o další použití. Věří, že o výsledný produkt bude velký zájem.
Autor: VUT
Zdroj: ČTK
