Dub 4, 2023 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Na využití odpadu z výroby bionafty se zaměřila nová technologie olomouckých a ostravských vědců. Podařilo se jim díky ní nejen proměnit odpad z výroby bionafty, tedy glycerol, na užitečný produkt, ale zároveň i zvýšit účinnost stávajících biopaliv. Jimi navržený biomateriál na bázi grafenu navíc nahradí kyseliny, které se dosud pro přeměnu glycerolu využívají. Na rozdíl od nich je ale netoxický a plně recyklovatelný, informovali zástupci olomouckého institutu CATRIN. Objev vznikl ve spolupráci českých vědců s indickými kolegy.
Na výzkumu se podíleli v tuzemsku vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci a výzkumných center Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. „Naším cílem bylo nalézt cestu pro přeměnu glycerolu na chemickou formu, kterou bude možné znovu využít v oblasti biopaliv. Vyvinuli jsme uhlíkový materiál na bázi grafenu chemicky upravený pomocí přírodní aminokyseliny,“ uvedl vědecký ředitel olomouckého institutu Radek Zbořil.
Tento ekologický materiál dokáže podle výzkumníků s dosud nejvyšší účinností urychlit přeměnu glycerolu na sloučeninu s vysokou přidanou hodnotou. „Vzniklý alkohol, takzvaný solketal, po přidání do paliva značně vylepšuje jeho kvalitu a oktanové číslo, snižuje nežádoucí tvorbu mikročástic, ale i emise oxidu uhelnatého a jiných organických toxických látek. Navíc zvyšuje viskozitu a stabilitu biopaliva, což je významné pro dlouhodobé skladování bionafty,“ uvedl Aby Cheruvathoor Poulose z CATRIN.
Vývoji nových nanomateriálů odvozených od „nobelovského“ grafenu se olomoučtí vědci věnují dlouhodobě. Tentokrát k výsledku pomohlo ukotvení jednoduché aminokyseliny do struktury grafenu. „Experimentální i výpočetní studie ukázaly, že právě tato aminokyselina výrazně zvýší schopnost grafenu navázat na svůj povrch reakční komponenty, v našem případě aceton a glycerol. Nový biomateriál je pro přeměnu glycerolu výrazně účinnější než doposud průmyslově používané kyseliny, jako jsou kyselina sírová nebo chlorovodíková. Na rozdíl od nich je ale šetrný k životnímu prostředí,“ doplnil Aristeidis Bakandritsos, který působí v CATRIN i ostravském výzkumném centru CEET.
Bionaftu lze podle odborníků použít přímo jako ekologické palivo do vznětových motorů, ale z větší části se přidává do nafty vyrobené z ropy. Při výrobě bionafty se ročně vyprodukuje přibližně 40 miliard tun odpadního glycerolu, známého také jako glycerin, používaný například v nemrznoucích směsích do automobilů.
Nově vyvinutý materiál dokáže podle olomouckých vědců nejen zužitkovat odpadní glycerol z výroby bionafty, ale v pilotních experimentech se ukázal mimořádně účinný také při samotné výrobě biopaliva z rostlinných olejů včetně odpadních tuků. Ve výzkumu proto chtějí pokračovat.
Autor: Institut CATRIN
Zdroj: ČTK
Dub 4, 2023 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Na Vysočině má zájem o rozvíjející se vodíkové technologie i společnost Jipocar. Mohly by pomoci snížit uhlíkovou stopu, kterou zanechává její nákladní doprava. Firma by se nebránila ani testování takových vozidel, řekl Jiří Vybíhal, jednatel společnosti Jipocar Power v sídle kraje při dnešním podpisu memoranda zaměřeného na možnosti využívání vodíku v kraji. Mezi signatáři memoranda je i Kraj Vysočina, statutární město Jihlava, Vysoká škola polytechnická Jihlava a společnost SmartPlan.
„Jsme takoví průkopníci a už přes rok se vodíkovými technologiemi zaobíráme, stejně jako s obnovitelnými zdroji. Protože jsme před časem zjistili, že Green Deal (unijní Zelená dohoda) není žádná prázdná fráze, ale že to bude velký tlak na společnosti, které si to ještě neuvědomují,“ uvedl Vybíhal. U nákladních vozů podle něj firma nevěří, že by mohla zajišťovat spolehlivou a rychlou dopravu díky elektromobilitě. „Myslíme, že vodíková technologie je to, co může pomoci,“ řekl jednatel.
„Uplatnění vodíkových technologií v rámci kraje vidím zejména v energetice a dopravě. Proto se kraj rozhodl spolu s dalšími klíčovými hráči regionu uzavřít memorandum o spolupráci v oblasti výroby, skladování a využívání vodíkových technologií,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS a STO). Podle něj je rovněž důležité naplňovat vizi takzvaného energetického mixu.
Na Vysočině je jaderná elektrárna. Kraj má také dobré podmínky pro využívání větrné energie. „My si to na jednu stranu uvědomujeme. na druhou stranu víme, že Vysočina má nějaký krajinný ráz, který chceme zachovat a s tím souvisí ta vize, proč jdeme do vodíkové strategie,“ řekl Schrek.
Memorandum umožní vznik otevřené platformy s názvem Vodíková Vysočina, k níž se mohu připojit i další zájemci. Signatáři nyní vytvoří akční plán s dílčími kroky, které chtějí uskutečnit v následujících 12 měsících. Podle náměstkyně Hany Hajnové (Piráti) by se letos mohla také například uskutečnit podnikatelská mise do Dolního Bavorska, kde mají s vodíkovou technologií větší zkušenosti.
Autor: Jipocar Power
Zdroj: ČTK
Úno 28, 2023 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Nový typ symbiotického vztahu mezi houbami a řasami objevili vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Nazvali jej alkobioza, sdělil Botanický ústav AV ČR v tiskové zprávě. Podle ústavu se dané soužití řas a kornatcovitých stopkovýtrusých hub obvykle nachází v lesích mírného pásu po celé střední Evropě.
„Již před lety nás při výzkumech v terénu opakovaně zaujalo, že po narušení houbových povlaků na dřevě a na kůře (takzvaných kornatců či kornatcovitých hub) se často uvnitř objeví zelená vrstva řas. Zjistili jsme, že jde o těsné soužití houby a řasy, avšak nejedná se o lišejník, protože houbový partner není potravně závislý na své řase,“ objasnil hlavní autor výzkumu Jan Vondrák z Taxonomického oddělení Botanického ústavu AV ČR.
Podle ústavu zjistili vědci na základě několikaletého výzkumu, že se daná symbióza často vyskytuje u několika kornatců napříč systémem rouškatých stopkovýtrusých hub, přičemž soužití tvoří zpravidla specifické druhy hub a řas. Šíření alkobioz podporují podle ústavu malí plži, kteří kornatcovité houby jedí a následně tak vylučují životaschopné buňky těchto hub i řas, díky čemuž vznikají nové alkobiotické povlaky. Řasy podle ústavu v alkobiozách prosperují, jelikož jsou živé a aktivní, a také fotosyntetizují.
Podle Vondráka ale zatím vědci nevědí, jak jsou si oba členové symbiózy navzájem prospěšní.
„Informace o tomto soužití byly v literatuře zaznamenány již v minulosti, většinou se však jedná o útržkovitá sdělení, že určitý druh kornatcovité houby se často vyskytuje společně s řasami. Teprve nám se podařilo uchopit alkobiozy jako široce rozšířený fenomén zahrnující řadu druhů řas a hub,“ řekl Vondrák.
Název alkobioza pochází podle Akademie se slov algae tedy řasa, corticioid fungi neboli kornatcovitá houba, a symbiosis čili symbióza.
Botanický ústav AV ČR je největším centrem botanického výzkumu v České republice, zkoumá vegetace na úrovni organismů, populací, společenstev a ekosystémů. Jeho sídlem je zámek v Průhonicích.
Autor: Botanický ústav AV ČR
Zdroj: ČTK
Úno 23, 2023 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Společnost Hisense Europe získala stříbrnou medaili EcoVadis a zařadila se z pohledu trvale udržitelného podnikání mezi 17 % nejlépe hodnocených společností na světě. Jde o prestižní ocenění od největšího a nejdůvěryhodnějšího hodnotitele udržitelného podnikání na světě. Potvrzuje trvalé směřování společnosti Hisense Europe k udržitelným podnikatelským procesům i závazek k minimalizaci dopadu činnosti na planetu a k podpoře společenské odpovědnosti.
Společnost Hisense Europe si stanovila ambiciózní cíle udržitelnosti zaměřené na pět klíčových oblastí: životní prostředí, udržitelné produkty, udržitelný dodavatelský řetězec, sociální odpovědnost a nové obchodní modely.
Konkrétně mezi tyto cíle patří snížení spotřeby energie prostřednictvím optimálního využití obnovitelné energie, ale také intenzivnější používání recyklovaných materiálů ve výrobcích, dále snížení odpadu, podpora udržitelné dopravy a posílení udržitelnosti dodavatelského řetězce.
Zaměření společnosti na udržitelnost je zřejmé například ze závazku recyklovat 96 % vyprodukovaného odpadu, používat do roku 2024 výhradně, tedy 100% recyklovatelné obaly a snížit emise CO2 z dopravy. Ocenění se vztahuje na kategorii velkých domácích spotřebičů a znamená, že 87 % hodnocených společností z celého světa se umístilo až za skupinou Hisense Europe.
Společnost Hisense Europe se značkami Hisense a Gorenje minimalizuje uhlíkovou stopu napříč všemi fázemi výroby. Od spotřeby energie během výroby, přes materiály a jejich životnost, až po proces balení a přepravy.V těchto oblastech dosáhla společnost za posledních 5 let významného pokroku – konkrétně dosáhla snížení spotřeby vody o 38 % a snížení spotřeby elektrické energie o 24 %.
Domácí spotřebiče Hisense a Gorenje jsou vyrobeny z vynikajících, ekologicky nezávadných a rozložitelných materiálů a procházejí přísným testováním, aby se zvýšila jejich životnost. Důležitým aspektem je také dostupnost náhradních dílů a snadná servisovatelnost výrobků. Zaměření na větší společenskou odpovědnost
EcoVadis hodnotí nejen environmentální, ale také sociální a etické chování společností. Hisense Europ se značkami Hisense a Gorenje získala stříbro i za svůj závazek podporovat etické obchodní praktiky, jako je vytváření rovných příležitostí a vytváření kultury sdílení znalostí. Investice do osobního a profesního růstu zaměstnanců je jednou z klíčových priorit. Například v roce 2021 přesáhl celkový počet hodin věnovaných vzdělávání 136 000 hodin, což představuje 20 hodin na zaměstnance. Jedním z cílů je také podpora zdravé rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a aktivní životní styl.
Právě získaná prestižní stříbrná medaile EcoVadis ukazuje, že Hisense Europe zvolila na cestě k udržitelnosti správnou strategii. „Udržitelnost je jádrem našich hodnot a budeme i nadále tvrdě pracovat na minimalizaci našeho dopadu na životní prostředí a podpoře společenské odpovědnosti. Tato certifikace je velkým úspěchem a jsme hrdí, že jsme součástí komunity EcoVadis,“ řekl Hanson Han, generální ředitel Hisense Europe. „V péči o životní prostředí máme bohatou více než třicetiletou historii a naše úsilí v této oblasti si získalo respekt odborníků doma i v zahraničí,“ říká Tomaž Korošec, člen představenstva. „Naše investice do obnovitelných zdrojů energie, zaměření na odolnost a účinnost výrobků a implementace principů oběhového hospodářství se ukázaly jako správný přístup. Jsme hrdí na to, že jsme získali stříbrnou medaili EcoVadis. Prestižní ocenění potvrzuje naše přesvědčení, že jen společnosti s důsledným závazkem k sociální a ekologické odpovědnosti dosáhnou trvalého úspěchu,“ doplňuje Gregor Gržina, jednatel společnosti Gorenje spol. s r.o.
Společnost Hisense Europe bude i nadále usilovat o udržitelnost a etické obchodní praktiky, bude se stále snažit o pozitivní dopad na společnost a životní prostředí. EcoVadis je největší a nejdůvěryhodnější poskytovatel hodnocení udržitelného podnikání na světě. Hodnotí společnosti na základě 21 kritérií v oblasti ochrany životního prostředí, pracovních podmínek a lidských práv, etiky a udržitelného rozvoje. Metodika EcoVadis je založena na mezinárodních standardech CSR, jako je například Global Reporting Initiative, United Nations Global Compact a ISO 26000. Hodnocení EcoVadis poskytuje společnostem cennou zpětnou vazbu na cestě k udržitelnosti i informace o příležitostech k dalšímu zlepšení.
Autor: Hisence Europe
Zdroj: ČTK
Úno 13, 2023 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku dlouhodobě zaostává. Podíl solárních a větrných elektráren na celkovém objemu vyrobené elektřiny loni v České republice činil 3,7 procenta. To je výrazně za evropským průměrem, v celé EU byl totiž tento podíl kolem 22 procent. ČR zároveň zaostává i v tempu nárůstu této výroby. Na Twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Větrné a solární elektrárny v Česku vloni za prvních devět měsíců roku vyrobily přes 2,52 terawatthodiny elektřiny. Celkem bylo v Česku za stejné období vyrobeno více než 62,24 terawatthodiny, nejvíce z parních a jaderných elektráren.
Česko je tak v rozvoji obnovitelných zdrojů energie výrazně za evropským průměrem. Jedním z důvodů je i pomalé tempo nárůstu takové výroby. Za posledních pět let se objem elektřiny vyrobené ze solárních či větrných elektráren v tuzemsku podle Síkely zvýšil o 13,6 procenta. V celé EU pak nárůst činí téměř 88 procent.
Ministr proto v této souvislosti připomněl některé legislativní změny z posledních měsíců, které by měly usnadnit rozvoj obnovitelných zdrojů. Jde například o zvýšení limitu pro stavbu zdroje bez stavebního povolení na 50 kilowattů.
I přesto rozvoj obnovitelných zdrojů energie loni v Česku zaznamenal rekordní čísla. V České republice bylo loni zprovozněno 33.760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawattu, což byl meziroční nárůst o 366 procent. Postupně se zvyšuje i průměrná velikost elektráren. Růst bude podle oborových svazů pokračovat i letos.
Autor: MPO
Zdroj: ČTK
