Úno 3, 2023 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Nové lampy veřejného osvětlení, které koncem loňského roku instalovala Plzeň podél půlkilometrové cesty na břehu Boleveckého rybníka, budou v noci ztlumené. Kvůli životnímu prostředí sníží od 22:00 do 6:00 světla svůj světelný výkon na technologické minimum, tedy až o 90 procent. Jde o první místo v Plzni, kde se tento princip uplatní, řekl primátorův náměstek pro dopravu a životní prostředí Aleš Tolar (STAN).
Dvanáct šestimetrových stožárů s 12 svítidly nechalo loni město za 1,7 milionu korun instalovat na trasu od hráze Velkého boleveckého rybníka k propojení s Malým boleveckým rybníkem kvůli zvýšení bezpečnosti lidí v hojně navštěvované rekreační oblasti. I v zimě, když se brzy stmívá, zde bývá hodně pěších, běžců a cyklistů. Cesta od hráze směrem k přítoku rybníka je ale zaříznutá do svahu a míjení s rychlejšími cyklisty či běžci může být za tmy problém, řekl A. Tolar.
„Vnímali jsme ale podněty ochránců přírody, že celonoční svícení může negativně ovlivnit rovnováhu přírodního prostředí. Proto padlo rozhodnutí lampy nechat svítit jen večer a brzy ráno, naopak v noci je ztlumit na minimum. Nově nastavený režim je tak vstřícný k uživatelům cesty a zároveň šetrnější k okolní přírodě,“ doplnil nyní.
Na cestu kolem rybníka dalo město LED svítidla s teplotou chromatičnosti 2200 kelvinů, tedy „oranžovější“, než je například u LED svítidel na důležitých komunikacích. Svítí jen do spodního poloprostoru. „Měli bychom si uvědomit, že příroda není jen tělocvična, ale také cenný ekosystém, který může vydržet zdravý pouze tehdy, když bude mít dobré podmínky. Měli bychom proto hledat optimální řešení nejen pro Bolevák, ale i pro ty lokality, kde se častý noční pohyb lidí setkává s přírodním prostředím,“ řekl hydrobiolog Jindřich Duras, který se oblasti Boleveckých rybníků dlouhodobě věnuje.
Nastavit pravidla pro lokality se zelení by mělo být podle něj součástí širší diskuse. „Z hlediska ochrany přírody jde hlavně o tyto tři klíčové faktory – délku svícení, jeho intenzitu a teplotu světla, tedy o jeho barevné složky. Úprava času a intenzity svícení u Boleváku je prvním důležitým krokem, který byl teď udělán. Bude výborné, jestli se podaří zahájit diskusi, která, doufám, že i ve spolupráci s odbornou a laickou veřejností, v budoucnu nastaví celkový přístup města ke svícení v přírodě blízkých lokalitách, kde se pohybuje hodně lidí,“ dodal Duras.
Autor: Plzeň
Zdroj: ČTK
Led 10, 2023 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Dopady kosmické radiace a ultrafialového záření na přežití a růst mikrořas zkoumají vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Loni vyslali do stratosféry sondu, která nesla několik desítek vzorků. Krátký pobyt ve vesmíru řasy dlouhodobě ovlivnil. Nové poznatky chtějí vědci využít k vytipování odolných druhů, které by astronauti mohli využívat například k výrobě biopaliva nebo čištění vody, uvedla mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.
„Na mikrořasách je skvělé, že mají několik využití. Lidé znají třeba chlorelu, která se používá jako doplněk stravy a obsahuje proteiny, vitamíny, antioxidanty, B12 a další prospěšné věci. Ve vesmíru se ale nabízí možností mnohem víc,“ řekla Katarína Molnárová z Laboratoře Space Agri Technologies.
„Chtěla bych se věnovat i odbourávání toxických látek s využitím mikrořas. Například půda na Marsu obsahuje velké množství perchlorátů, což jsou toxické soli, které způsobují poruchy štítné žlázy. Při pěstování na takové půdě se soli dostanou do těla rostliny a pro astronauty by konzumace těchto plodin představovala značné zdravotní riziko,“ vysvětlila Molnárová. Za pomoci mikrořas by ale podle vědkyně bylo teoreticky možné perchloráty odbourat.
Při experimentálním letu vyslali vědci loni na podzim do stratosféry kolem 70 vzorků. Ve výšce 35 kilometrů zůstala sonda zhruba hodinu. Na mikrořasy působila radiace, záření, ale také změna teploty. „Cestu do vesmíru nepřežilo zhruba pět procent vzorků, což považujeme za dobrý výsledek,“ řekla vědkyně.
V laboratoři vědci část přeživších mikrořas kultivovali a část zmrazili. Po dvou týdnech kultivace se zaměřili na spektrální analýzy. „Překvapilo nás, že ještě i po těch dvou týdnech byla zvýšená antioxidační aktivita, to znamená, že se vzorky stále vzpamatovávaly. I takto krátké vystavení vesmírným podmínkám tedy dokázalo mikrořasy poznamenat na několik generací,“ upozornila Molnárová. Aktuálně mají odborníci v plánu zaměřit se ještě na molekulární studie a izolaci RNA.
Zároveň už vědci plánují další výzkumy i praktické využití získaných dat. Jednou z možností je vytvoření katalogu mikrořas, který by shrnoval, jak různé druhy reagují na vesmírné podmínky. „Popsali bychom, že například tento druh produkuje ve vesmíru velké množství lipidů, takže ho budeme používat na výrobu biopaliva. Jiný produkuje silný antioxidant, takže bude vhodným doplňkem stravy astronautů,“ dodala vědkyně.
Do budoucna by odborníci chtěli také využít genové inženýrství a „vyšlechtit“ dokonalou vesmírnou řasu. „Když budeme vědět, za co je zodpovědný určitý gen, můžeme ho upravit tak, aby vesmírná řasa například produkovala ještě víc lipidů, antioxidantů a tak dále,“ řekla Molnárová.
Autor: Mendelova univerzita
Zdroj: ČTK
Pro 6, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Ministerstvo životního prostředí letos podpořilo téměř 50.000 solárních elektráren na střechách domů. Je to čtyřikrát více než loni, řekl na dnešní tiskové konferenci ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL). Za letošek podle něj resort schválil podporu domácím i velkým fotovoltaickým elektrárnám ve výši 14 miliard korun. Jurečka očekává, že by příští rok stát mohl podpořit i více než 100.000 domácností.
Finance na fotovoltaické elektrárny jdou z Modernizačního fondu, Národního plánu obnovy nebo z programu Nová zelená úsporám. Domácnost může díky fotovoltaice podle Jurečky ročně v průměru ušetřit zhruba 30.000 korun, návratnost investice vyčíslil na šest až sedm let. Domácnost je v průměru schopna pokrýt až 70 procent své spotřeby, uvedl dále ministr.
„V okamžiku, kdy budeme schopni zapojovat moderní prvky v rámci akumulace, agregace a flexibility, jsme schopni vytvářet efektivní systém i na bázi komunitní energetiky, který bude schopen spotřebitelům pokrývat skoro 100 procent spotřeby,“ doplnil vicepremiér. Větší flexibilitu by podle něj mohla v budoucnu umožnit legislativa, na které jeho resort spolupracuje s ministerstvem průmyslu a obchodu.
Limitem pro další rozvoj jsou aktuálně dodávky komponent a personální situace dodavatelů. Ti se ale podle Jurečky snaží zkracovat dodavatelské termíny. Omezení může vyplývat také ze schopnosti distributorů připojovat nové fotovoltaické elektrárny. Resort životního prostředí ohledně toho vede debaty s ministerstvem průmyslu i distributory.
Technickým řešením by mohlo být určité podmínečné připojení. Správce distribuční sítě by v lokalitách, které už nyní mají problém s připojením nové fotovoltaiky, mohl připojení umožnit s podmínkou, že pokud se síť bude blížit hraniční situaci, mohl by omezovat výkon fotovoltaiky. Prakticky nemožné už je novou fotovoltaiku k síti připojit v některých lokalitách na Zlínsku nebo jižní Moravě, podotkl Jurečka.
Klíčové je podle vicepremiéra řešit právě otázku investic do distribučních sítí. Distributoři jsou podle něj připraveni, je ale klíčové upravit stavební zákon tak, aby některé jejich záměry bylo možné uskutečnit rychleji než v řádu čtyř až šesti let.
Ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Valdman uvedl, že v Nové zelené úsporám fotovoltaické systémy nyní tvoří 65 procent všech žádostí. Průměrně SFŽP dostává zhruba 5000 žádostí měsíčně, které schvaluje do tří týdnů. Proplaceno je podle Valdmana zatím 15.000 žádostí s dotací tří miliard korun.
Z Modernizačního fondu resort podle Jurečky podpořil zhruba 200 velkých solárních elektráren, které vyrobí ročně množství elektřiny, jež pokryje spotřebu 370.000 domácností. Ministerstvo letos také spustilo program Nová zelená úsporám Light, který má podpořit jednoduchá opatření pro snížení energií v nízkopříjmových domácnostech. V první fázi v něm je k dispozici 1,5 miliardy korun. Jurečka dříve řekl, že nárok na dotaci budou mít domácnosti obývané starobními důchodci, invalidními důchodci třetího stupně a lidé, kteří od letošního 12. září do data podání žádosti o dotaci pobírali příspěvek na bydlení – nemusí to však být po celé období. Žadatelé musí také vlastnit nebo spoluvlastnit nemovitost, kde budou úpravy provedeny, a mít tam před 12. zářím 2022 trvalé bydliště.
Ministerstva životního prostředí a práce a sociálních věcí, která aktuálně obě Jurečka vede, chtějí během jednoho až dvou měsíců najít možnost, jak posílit šance žadatelů s nižšími příjmy na investice. „Představa, že bychom umožnili režim vlastních domácích kutilských instalací a ty následně podporovali, tuto cestu nevidíme,“ řekl však Jurečka. Je to podle něj z důvodu bezpečnosti, ať už statiky objektů, tak samotné elektroinstalace.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Lis 8, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (AF MENDELU) zkoumají, jak využít sinice požírající plasty k vyčištění oceánu zamořeného odpadkovými skvrnami. Skvrny jsou velké jako Austrálie. Představují ostrovy, přičemž dva se nacházejí Tichém oceánu, dva v Atlantském a jeden v Indickém, uvedl dnes v tiskové zprávě Ondřej Pěnčík z Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU. Sinice jsou v oceánech přítomné v množství přibližně 100.000 buněk na mililitr vody. Právě díky jejich přirozenému a bohatému zastoupení se je odborníci rozhodli využít.
Odhozené plasty se vlivem proudění shlukují na jednom místě a vznikají pomyslné plastové ostrovy. „Zdrojem znečištění jsou vnitrozemské řeky, pobřežní oblasti, ale také rybáři, kteří odpad zahazují přímo do moře,“ uvedl Pěnčík.
Vědci se nyní soustředí na dva možné přístupy, jak plasty z vody odstranit. První z nich je založený na použití geneticky modifikovaných organismů. „Už poměrně dlouho se ví, že existují bakterie, které vylučují enzymy schopné rozkládat plastové polymery. Izolované byly například ze skládek odpadu. Problém je, že tyto bakterie ve vodním prostředí nežijí. Naopak tam ale žijí sinice,“ řekl Pěnčík.
Cílem vědců je proto přenést geny tohoto typu bakterií do sinic, které by pak byly schopné shodně vylučovat potřebný enzym z buněk a rozkládat tak plastové polymery na dílčí komponenty, až by ve vodě nezbylo prakticky nic. Legislativně je ale použití geneticky modifikovaného organismu problematické. Vědci se proto soustředili také na variantu využívající sinice v jejich přirozené podobě.
„Některé druhy sinic jsou charakteristické tím, že vytvářejí ohromně silné slizové vrstvy. To má zajímavý aplikační potenciál díky tomu, že by takto mohly vychytávat nejenom mikroplasty, ale i ostatní kontaminanty z vody, například různé mikročástice a nanočástice,“ řekl Pěnčík. Slizové vrstvy sinic by se mohly používat přímo v čističkách odpadních vod, kde by odpad protékal přes bioreaktor.
„Ukazuje se, že zdrojem až 80 procent plastového odpadu v oceánech jsou suchozemské řeky. Kdyby se zlepšil management čističek odpadních vod, především v zemích třetího světa, dala by se situace výrazně zlepšit,“ upozornil Pěnčík. Podle něj je navíc technologie cenově dostupná, protože organismy se pěstují snadno. Aplikace v rozvojových zemích by tak neměla být problematická. Podle Pěnčíka se z dosavadních měření jeví technologie slibně, protože sinice vytvářejí chumly a voda je prakticky čistá. Zatímco technologii bez geneticky modifikovaných organismů považují vědci za prevenci, přímo ve skvrnách by museli využít technologie modifikovaných sinic se schopností požírat plast rovnou ve vodě.
V přírodě se plasty rozkládají od několika stovek až po desetitisíce let. Voda se ale chová jako konzervant a přirozený rozklad zastavuje.
Autor: AF Mendelu
Zdroj: ČTK
Říj 5, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
S dobíjením elektrických vozidel nově pomůže také speciální úložiště, které je sestavené z použitých baterií z elektrovozů Škoda Enyaq. Tento unikátní takzvaný dobíjecí hub dnes otevřela ve spolupráci se Škoda Auto v Praze na Chodově Pražská energetika (PRE). Využití bateriového úložiště snižuje nároky na elektrickou distribuční soustavu. PRE o tom dnes informovalo v tiskové zprávě.
Energetické úložiště je uspořádáno z bateriových modulů, které předtím sloužily ve vozech Škoda Enyaq iV. Toto takzvané sekundární využití baterií je nejúčinnější formou recyklace, kdy je efektivně využita zbytková kapacita baterie, a tím je prodlužen její životní cyklus. V rámci energetického úložiště jsou baterie méně namáhány, a mohou tak bez problému sloužit dalších deset a více let. Energetická úložiště umožní rozvoj nabíjecí infrastruktury i v místech, kde by jinak nebylo technicky možné velké množství dobíjecích stanic postavit.
Novou technologii testuje PRE u plaveckého bazénu na Praze 11. Dobíjecí stanice dokáže zajistit nabíjení až 12 elektromobilů zároveň. Takto nastavené parametry dobíjecího místa se v Praze stávají standardem, ale forma řešení způsobu připojení na místě v Praze 11 je naprosto unikátní. Díky tomu, že je příslušné dobíjecí místo vybaveno bateriovým úložištěm s kapacitou 300 kWh, bylo možné realizovat náročnou instalaci ve velmi krátkém čase a s výrazně nižšími nároky na elektrickou distribuční soustavu.
„Pražská energetika si díky tomuto projektu na Praze 11 otestuje použití bateriového úložiště jako alternativního způsobu posílení distribuční sítě, kdy nemusí řešit nutné navýšení výkonu pomocí zdlouhavé výstavby úplně nové kabelové sítě,“ řekl Vojtěch Fried z oddělení Rozvoj elektromobility v PRE.
Baterie jsou před nasazením v úložišti podrobeny kapacitnímu testu, který spočívá v provedení úplného nabití a vybití, vizuálnímu testu a testu komunikace. „Pro účely energetických úložišť se hodí opotřebené baterie s takzvanou state-of-health (zjednodušeně kondice baterie) i pod 70 procent. My se u našich baterií z testovacích či vývojových vozů na tato čísla zatím nedostáváme,“ řekl Jan Špatný ze Škoda Auto.
Ultrarychlá dobíjecí stanice, která umožní dobíjení elektromobilu výkonem až 150 kW, je doplněna dalšími pěti nabíječkami o výkonu dvakrát 22 kW. Nový městský hub na pražském Chodově je součástí veřejné dobíjecí sítě PREpoint. V tuto chvíli má Pražská energetika ve své síti PREpoint přes 440 veřejných dobíjecích stanic, u kterých se může najednou dobíjet více než 900 elektromobilů.
Autor: PRE
Zdroj: ČTK
