Zář 26, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Liberecký kraj plánuje velkou investici do elektromobility, pro úřad i krajské příspěvkové organizace plánuje nákup 34 automobilů s elektrickým pohonem. Slibuje si od toho výraznou úsporu nákladů na pohonné hmoty. Podle odhadů to kraj přijde zhruba na 43,5 milionu korun, čtvrtinu by měl získat z fondů Evropské unie. Projekt je rozdělený do dvou let, řekl dnes hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Liberecký kraj už má podle něj s elektromobily zkušenost, první pořídil před sedmi lety.
„Postupně se v krajském autoparku objevila další vozidla na elektrický pohon, rozrostl se také o auta s hybridním pohonem, trend v automobilovém průmyslu je víc než zřejmý. Na tento projekt budou navazovat další nabíjecí stanice tam, kde kraj připravuje fotovoltaické elektrárny. Projektové dokumentace a statická posouzení se nyní zpracovávají pro osm střech, připravujeme dalších 29 areálů, probíhá také studie energetického využití části bývalého vojenského letiště Ralsko,“ doplnil hejtman.
Kraj chce s využitím evropské dotace pořídit 18 osobních aut, deset vícemístných osobních vozů, tři užitkové vozy, dvě střední dodávky a jedno nákladní auto do 3,5 tuny. Navíc počítá s výstavbou pěti dobíjecích stanic. Elektromobily by měly podle Půty dostat například Jedličkův ústav Liberec, Domov Sluneční dvůr, dětské domovy v Podještědí a Jablonci nad Nisou, Střední škola hospodářská a lesnická ve Frýdlantu, Střední zdravotnická škola Turnov, ale také Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje.
„Náklady jsou rozložené do dvou let a celý projekt musí kraj nejprve zaplatit, dotaci z EU dostane až zpětně,“ doplnil krajský radní pro rozvoj Jiří Ulvr (Starostové pro Liberecký kraj). V případě osobních vozů a malých a středních dodávek dostane kraj na jeden vůz 300.000 korun, u nákladního vozu do 3,5 tuny je dotace půl milionu korun.
Některé příspěvkové organizace ale podle Ulvra chtějí nahradit elektrovozy auta se spalovacími motory, která používají teď. V takovém případě bude podle něj dotace u osobních vozů o 60.000 korun vyšší, u nákladního auta o 100.000 korun vyšší. „Výhodou navíc je, že tyto vozy jsou osvobozeny od některých nákladů souvisejících s jejich provozem, ať už to jsou silniční daň, dálniční známka, či poplatky za parkování v městských zónách,“ dodal.
V rámci projektu počítá kraj s vybudováním pěti dobíjecích stanic v areálech svých příspěvkových organizací v Liberci, Jablonci nad Nisou, Semilech, České Lípě a Frýdlantu, kde zároveň plánuje vybudovat fotovoltaické elektrárny. „Rozmístěny budou tak, aby je ostatní příspěvkové organizace v dojezdové vzdálenosti mohly využívat,“ řekl Ulvr. Na každou dobíjecí stanici dostane kraj 60.000 korun.
Autor: Liberecký kraj
Zdroj: ČTK
Zář 26, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Odpadní vodu by mohly v budoucnosti čistit mikrořasy s „umělou inteligencí“. Na jejich vývoji pracují výzkumníci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Prostřednictvím chemické modifikace učí řasy reagovat na specifické podněty, například nežádoucí znečišťující a odpadní látky, informovala mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.
„Základem umělé inteligence je to, že dokáže sama rozpoznat problém a následně ho specificky vyřešit,“ uvedla členka výzkumného týmu z ústavu chemie a biochemie Denisa Debnárová. Právě schopnost přesně reagovat na určitý podnět chtějí vědci využít k tomu, aby jednobuněčné mikrořasy Chlamydomonas reinhardtii naučili z odpadní vody odstraňovat nežádoucí látky.
„Konkrétně můj projekt je založený na syntetické modifikaci. Na povrch mikrořasy chci navázat specifický receptor, díky kterému by organismus dokázal reagovat na vybrané látky ve vodě,“ vysvětlila Debnárová.
V projektu se zabývá nejprve hormonálními polutanty, které se mohou vyskytovat v odpadní vodě zemědělských podniků i lidských sídel, například kvůli hormonální antikoncepci. „Mým cílem je ale do budoucna vytvořit protokol, který by se dal využít pro různé typy polutantů. Začínáme u hormonů, určitě by se ale mikrořasy daly modifikovat například i pro toxická barviva, antibiotika a další látky,“ přiblížila Debnárová.
Proces čištění vody by pak měl fungovat tak, že mikrořasy zareagují ve chvíli, kdy se vybraný polutant objeví ve vodě. Vyčištěnou vodu lze podle Debnárové používat například k zavlažování nebo – při dodržení požadované kvality – i k napájení zvířat. Zatím jsou vědci na začátku projektu, snaží se šetrně živý organismus modifikovat. Výzkumu se budou věnovat několik následujících let.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Zář 22, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Armádní, hasičské a policejní drony nalétaly v Českém Švýcarsku kvůli rozsáhlému letnímu požáru bezmála 10.000 kilometrů. Najít skrytá ohniska pomocí termokamer pomáhalo 20 dronů, které měly 1478 vzletů. V tiskové zprávě to uvedli zástupci firmy DJI Telink, která drony vyvíjí i prodává.
Nejrozsáhlejší lesní požár v historii ČR, který podle policie vznikl pravděpodobně v Malinovém dole, vypukl 24. července. Požár se později rozšířil na více než 1000 hektarů. Hořelo i v nepřístupném terénu, a právě proto byly do pomoci zapojeny i speciální drony. S těmi během zásahu v Hřensku létala policie, armáda, dobrovolní hasiči z Hřenska a hasičské záchranné sbory Ústeckého, Jihomoravského, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Zlikvidovat požár zabralo hasičům 20 dní.
Drony plnily specifické úkoly, každý model je určený na jinou práci. Některé například dovedou vytvářet mapy a fotorealistické 3D modely terénu. „Všechny stroje jsou nicméně schopné díky termovizi najít ložisko požáru, a dokonce i to, které není běžně vidět, protože je skryté pod povrchem a šíří se kořenovým systémem,“ uvedl v tiskové zprávě Jaroslav Řešátko z firmy DJI Telink.
U dosud největšího lesního požáru v Česku zasahovalo nepřetržitě po dobu tří týdnů přes 6300 profesionálních a dobrovolných hasičů a 92 příslušníků letecké policie, uvedlo už dřív ministerstvo vnitra. Požár likvidovaly složky integrovaného záchranného systému na ploše 1100 hektarů a využily k tomu přes 400 kusů techniky včetně letecké, doplnilo ministerstvo. Policie požár vyšetřuje jako trestný čin ohrožení z nedbalosti.
Autor: DJI Telink
Zdroj: ČTK
Zář 20, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Skupina SolidSun vyvinula novou baterii pro fotovoltaické elektrárny. Vyhoví potřebám všech zákazníků Skupina SolidSun, která má dlouholeté zkušenosti s komplexním řešením fotovoltaických elektráren (FVE) od A do Z na míru každému zákazníkovi, představuje novou vlastní baterii pro FVE, jež díky svým vlastnostem poskytuje spoustu výhod. Baterie spoléhá na technologii bateriových článků renomované společnosti Gotion High tech Co Ltd, kterou spoluvlastní automobilka Volkswagen AG. Kapacitu baterie s životností až 6000 nabíjecích cyklů lze pomocí modulů rozšířit až na 24,43 kWh.
„Její velkou předností je skutečnost, že ji lze díky variabilitě využít u širokého spektra zákazníků – modul baterie má kapacitu 3,49 kWh, přičemž moduly je možné skládat až do počtu sedm. Kapacitu baterie tak jde rozšířit až na 24,43 kWh. Naše novinka rovněž disponuje vybíjením 1C, což znamená, že baterii lze kompletně vybít a nabít během jedné hodiny,“ uvedl k novému produktu BEN 67-52 generální ředitel skupiny SolidSun Martin Palarčík. Baterie, která se veřejnosti poprvé představí v září na mezinárodním stavebním veletrhu For Arch v Praze, disponuje životností až 6 000 nabíjecích cyklů.
To znamená, že ji domácnost při předpokládaných 300 cyklech ročně může využívat až dvacet let.
Vyznačuje se nízkou hmotností (sdílí technologie s bateriemi pro elektromobily, u kterých váha představuje důležité kritérium) a je výjimečná i tím, že její články jsou v modulu řazeny vedle sebe – nikoliv jednotlivě nad sebou, jak bývá zvykem. Díky tomu se jednotlivé moduly méně přehřívají, což vede k nižší degradaci bateriových článků.
„Mezi další benefity nové baterie patří i rychlé balancování článků, které trvá pouhé dvě hodiny. Bateriové články totiž nejsou z výroby vždy nabité na stejnou úroveň kapacity, nejprve proto musí dojít v jednotlivých bateriích k vyrovnání napětí, aby nedošlo k jejich poškození hned na začátku,“ vyzdvihuje výhody nového produktu Martin Palarčík s vysvětlením, že se jedná o tzv. aktivní balancing, využívající pokročilý BMS (battery management system).
Při vývoji brala skupina SolidSun v potaz požadavky zákazníků. Součástí baterie je i podstavec, který ji ochrání například při vytopení pračkou a zároveň usnadňuje údržbu – zejména při vytírání prachu.
„Tato baterie je prvním produktem, který vyvíjíme přímo pro naše zákazníky,“ dodává Martin Palarčík s tím, že jde z velké části o český výrobek. V Česku byla navržena, využívá tuzemský software, a navíc je zde také sestavována.
Autor: SolidSun
Zdroj: ČTK
Zář 16, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Olomoučtí vědci společně s dalšími odborníky vyvinuli levný, účinný a recyklovatelný nanomateriál, který dokáže ve vodě odhalit a zlikvidovat těžké kovy, zejména kadmium a olovo. Takzvané grafenové tečky výzkumníci už využili pro přípravu papírového detektoru. Jednoduchý test prokáže přítomnost nebezpečných těžkých kovů bez nákladných přístrojů zhruba do 30 minut, informovali zástupci vědeckého institutu CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci podali žádost o patentovou ochranu objevu.
Vědci novým výzkumem reagují na problém kontaminace odpadních vod průmyslovou činností, a to zejména olovem, kadmiem a rtutí, které se řadí mezi nejtoxičtější těžké kovy. Podle zástupců CATRIN je důležité mít k dispozici levnou technologii, která dokáže tyto vysoce škodlivé látky ve vodě odhalit i v malém množství a současně je elegantně a rychle odstranit.
„Nově vyvinutý materiál dokáže obojí – ve formě papírového senzoru spolehlivě identifikuje kadmium či olovo a následně ve formě nanočástic tyto kovy odstraní s rekordní účinností,“ uvedl jeden z autorů výzkumu Radek Zbořil.
Na výzkumu olomoučtí vědci spolupracovali s kolegy z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Katalánského institutu pro nanovědy a nanotechnologie v Barceloně. Grafenové tečky, které olomoučtí vědci studují řadu let, mají vedle dalších výjimečných vlastností schopnost fotoluminiscence. To znamená, že po ozáření světélkují. Právě tato vlastnost hrála při výzkumu důležitou roli. „Zjistili jsme, že pokud se na povrch našeho senzoru naváže kadmium nebo olovo, dojde ke zhášení fotoluminiscence. Tím jsme schopni daný kov odhalit. A to ve velmi malém množství, mnohonásobně nižším, než jsou Evropskou unií povolené limity pro obsah těchto prvků v pitné vodě,“ uvedl první autor práce David Panáček z CATRIN.
Výzkumníci vyvinuli také papírový detektor, pro stanovení těžkých kovů tak nepotřebují speciální a nákladné technické vybavení ani školený personál, což bylo potřeba u stávajících technologií. „Základ tvoří levný chromatografický papír, na nějž jsme nanomateriál nanesli. Takový detektor je extrémně levný a nenáročný na použití. Po ponoření papírku do vody pouhým okem poznáme, jestli se ve vodě těžké kovy nacházejí, nebo ne,“ vysvětlil Panáček.
Podle spoluautora výzkumu Michala Otyepky se dá má nově vyvinutý uhlíkový nanomateriál využívat opakovaně, je recyklovatelný, netoxický pro životní prostředí a není problém ho vyrábět ve velkém měřítku. Uplatnění by mohl najít například ve formě filtrů pro zabránění kontaminace vod nebezpečným olovem či kadmiem, doplnil Otyepka.
Autor: CATRIN
Zdroj: ČTK
