Zář 10, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Google v Česku a dalších evropských zemích v nadcházejících týdnech zavede do svých map novou funkci ekologických tras. Řidiči si díky službě založené na umělé inteligenci budou moci zvolit vedle nejrychlejší trasy také cestu nejúspornější, která šetří pohonné hmoty a snižuje uhlíkovou stopu.
Společnost odhaduje, že ekologické trasy mají potenciál ušetřit po celém světě více než jeden milion tun emisí uhlíku ročně, což je podobné tomu, jako kdyby ze silnic zmizelo 200.000 aut. Funkce byla již dříve spuštěná v USA a Kanadě a od té doby podle odhadů ušetřila více než půl milionu tun emisí uhlíku. Nedávno pak byla tato funkce zavedena také v Německu.
Dosud Mapy Google řidičům zobrazovaly jen nejrychlejší možnou trasu do cíle. U návrhu úsporné trasy uživatelé uvidí přibližnou úsporu paliva a časový rozdíl mezi oběma trasami. Funkce řidičům také umožní zvolit si typ pohonu svého vozidla (benzinový, dieselový, hybridní nebo elektrický) a optimalizovat ekologické trasy tak, aby ušetřili co nejvíce paliva nebo baterie. Konkurenční Seznam.cz ve své službě Mapy.cz nabízí buď volbu rychlé trasy se zohledněním provozu nebo bez ohledu na provoz, a pak trasu s nejkratší délkou.
„Umělá inteligence identifikuje všechny relevantní trasy z bodu A do bodu B, a vypočítá spotřebu paliva pro každou z nich na základě historických a reálných dopravních vzorců, sklonu a typu silnice a dalších údajů. Díky tomu dokáže najít nejúspornější a nejrychlejší trasu do cíle,“ uvedla mluvčí Googlu v ČR Iva Fialová.
Mapy Google již delší dobu nabízejí ve své navigaci také různé alternativy k jízdě autem, včetně veřejné dopravy a pěších tras, a zájem o ně podle firmy roste. V České republice lidé například letos v červenci využívali navigaci pro chůzi o 60 procent a pro veřejnou dopravu o 65 procent více než ve stejném období loni.
Autor: Google
Zdroj: ČTK
Srp 12, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Armáda vyšle do Hřenska své drony, v Českém Švýcarsku budou od soboty monitorovat případná ohniska požáru. Armádní odborníci využijí malé bezpilotní prostředky, sdělila mluvčí generálního štábu Vlastimila Cyprisová.
Hasiči dnes požár v Českém Švýcarsku po 20 dnech uhasili. Správě národního parku dnes v 15:00 předali poslední hašené území. Nejrozsáhlejší lesní požár v České republice se rozhořel v neděli 24. července. Nyní už podle hasičů nikde viditelně nehoří, a proto mohla správa oblast převzít. Skrytá ohniska se však podle hasičů stále mohou objevovat.
„Na základě požadavku ministerstva životního prostředí vyšleme do Hřenska vojáky, kteří budou monitorovat zájmový prostor tak, aby nedošlo k opětovné živelné krizi. Naše činnost zde nebyla ukončena, jen jsme převzali další úkol,“ uvedl k působení vojáků v Českém Švýcarsku velitel Velitelství pro operace Josef Kopecký.
Do Hřenska armáda vyšle specialisty z 533. praporu bezpilotních systémů z Prostějova. S drony Raven a Vážka budou mít za úkol lokalizovat případná ohniska požáru. Velitel praporu Petr Manda uvedl, že nasazené drony mají průzkumné senzory včetně termokamery, které umí rozpoznat rozdílné tepelné charakteristiky objektů, a určit tak potenciální ohniska požáru.
Bezpilotní systém RQ-11B Raven může působit na maximální vzdálenost deseti kilometrů po dobu 60 až 90 minut. „Mezi hlavní výhody patří jeho vysoká mobilita, schopnost rychlého rozvinutí, přenos informací v reálném čase a tichý provoz,“ uvedla Cyprisová. Využíván může být ve dne i v noci. „Obdobně je to i u kvadrokoptéry Vážka A s dosahem až tři kilometry a vytrvalostí letu do 30 minut,“ dodala.
Armáda při hašení požáru nasadila své vrtulníky Sokol a Mi-17, které byly vybaveny podvěšenými bambi vaky. Při zásahu vojáci zalili oheň téměř čtyřmi miliony litrů vody a nalétali asi 226 letových hodin.
Autor: Armáda ČR
Zdroj: ČTK
Srp 3, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Baťův institut ve Zlíně, který vznikl rekonstrukcí budov v bývalém baťovském průmyslovém areálu v centru města, spouští provoz své fotovoltaické elektrárny. V institutu sídlí krajská knihovna, krajská galerie i Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
„Začátkem ledna tohoto roku byla zahájena instalace fotovoltaických systémů na střechy krajského kulturně vzdělávacího centra 14|15 Baťův institut. Nyní je stavba fotovoltaické elektrárny již zkolaudována. Díky jejímu provozu dojde ke snížení spotřeby energie v objektu, a tím ke snížení provozních nákladů krajského kulturně vzdělávacího centra,“ uvedla mluvčí institutu Alena Babicová.
Budovy jsou v památkové zóně, zachován byl proto původní typ oken, což přináší vyšší spotřebu elektřiny. „Velká energetická náročnost je spojena s nezbytným zajištěním podmínek pro ochranu vystavených i uložených exponátů, uměleckých děl a knižního fondu, jak v samotných prostorách galerie, muzea a knihovny, tak v depozitářích a archivech. V letních i zimních měsících jsou zde vysoké náklady spojené se zajištěním stabilního prostředí,“ uvedla ředitelka institutu Petra Kubíková.
V situaci, kdy rostou ceny energií, je podle krajské radní Zuzany Fišerové (Piráti) nutné přemýšlet o alternativách a úsporných řešeních ve všech krajských objektech. „Proto jsem ráda ráda, že Baťův institut díky fotovoltaice může ušetřit značnou část provozních nákladů,“ uvedla. Průměrné roční náklady Baťova institutu na elektrickou energii byly za poslední tři roky 7,3 milionu korun.
Úspora elektrické energie by díky fotovoltaickému systému měla být asi deset procent z celkové roční spotřeby. „Předpokládaná doba návratnosti investice při získání dotace činí osm až devět let. Při nárůstu cen může být kratší,“ uvedla mluvčí.
Panely byly na střechy umístěny tak, aby tam i nadále byly k dispozici prostory pro kulturní a společenské akce. „Z toho důvodu byla zachována východní i západní část terasy 14. budovy, kde se pravidelně konají akce pro veřejnost,“ uvedla mluvčí.
Autor: Baťův institut ve Zlíně
Zdroj: ČTK
Čvc 29, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Speleologům se dnes podařilo za pomoci robota podrobně zmapovat do hloubky 200 metrů Hranickou propast, nejhlubší zatopenou jeskyni na světě. Hloubka zatopené části propasti, kterou se dříve podařilo naměřit sondou, je 404 metrů, dno je však ještě níž. Při ponoru robot za pomoci šesti kamer a sonarových paprsků nasnímal tamní členitý krasový terén a potápěčům tak podal cenné informace, které využijí při dalším výzkumu propasti. Speleologové z Hranického krasu budou ve výzkumu společně s odborníky z Maďarska, Portugalska a Srbska pokračovat i v dalších dnech.
Velký mezinárodní výzkum trvá již třetím dnem. „Dva dny jsme robota různě kalibrovali a zkoušeli jeho funkčnost. Dnes jsme dělali ponor do 200metrové hloubky k restrikci zvané Mikádo, kterou se nám podařilo zmapovat a natočit. Naše očekávání to dosud stoprocentně splnilo. Máme hotovou mapu prostoru Jezírka, severozápadního kanálu Liftu I., chystáme se ještě podrobněji zmapovat Mikádo,“ řekl dnes předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba.
Výzkum bude pokračovat ještě v příštích dnech, kdy chtějí speleologové pokračovat ve výzkumu Mokré Rotundy a vyšších částech propasti. Údaje, který robot o průměru jednoho metru a váhy 100 kilogramů při ponoru získal, nyní odborníci zpracují – výsledkem bude podrobná 3D mapa.
Kvůli výzkumu se Hranická propast na několik dní proměnila v mezinárodní operační středisko – na akci se podílejí kromě speleologů z Hranického krasu také odborníci z Maďarska, Portugalska a Srbska, kteří se postarali o kalibrování, testování a přípravy na sestup zařízení do hlubin. Podporu mají speleologové i od hasičů ze Záchranného praporu Hlučín a báňské záchranné služby.
Kvůli akci speleologové již v polovině července za pomoci jeřábu odstranili z hladiny a patnáctimetrové hloubky zhruba sedm tun nánosů včetně zbytku spadlých stromů. „Největším oříškem bylo celou akci domluvit. Společnost, která robota vlastní, je nadnárodní, jsou v ní zastoupeni Maďaři, Portugalci, Belgičané a Srbové. Nyní už je to třešnička na dortíku,“ doplnil Guba.
Pro zástupce z České speleologické společnosti z Hranického krasu je současný průzkum s podvodním robotem, kterého vyvinula za pomoci nadnárodního grantu firma UNEXMIN GeoRobotics Ltd., klíčový. Na základě získaných údajů budou moci v 3D mapě umístit například místa vývěrů teplé vody, jejichž vzorky dlouhodobě zkoumají odborníci z Mendelovy univerzity. Detailní zmapování okolí Mikáda v hloubce 200 metrů jim navíc může otevřít cestu k dalšímu hloubkovému průzkumu propasti. To mají v plánu příští rok.
Hranická propast nacházející se v přírodní rezervaci Hůrka nedaleko Zbrašovských aragonitových jeskyní si své světové prvenství drží od září roku 2016, kdy za pomoci speciální sondy speleologové dosáhli hloubky 404 metrů. Dna však nedosáhli; došel jim komunikační kabel k robotu, jehož délka byla „pouze“ 500 metrů. Průzkum propasti ztěžuje specifické jeskynní prostředí s členitým terénem, ale i proměnlivá viditelnost.
Autor: Česká speleologická společnost z Hranického krasu
Zdroj: ČTK
Čvc 11, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Drony, letecké snímky i senzory v tůních by měly do budoucna pomoci v boji s přemnoženými komáry v oblasti lužních lesů Litovelského Pomoraví. Postarat se o to chtějí v projektu podpořeném grantem z norských fondů zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty. Vědci do boje s tímto obtížným hmyzem, který znepříjemňuje v oblasti život tisícům lidí, nasadí letecké snímky, senzory v tůních i drony cíleně aplikující speciální chemický postřik proti komářím larvám.
Odborníci na geoinformatiku, ekologii, hydrobiologii, zoologii a biochemii ve spolupráci s městem Litovel a menšími obcemi společnými silami vytvoří sofistikovaný systém, který na území Litovelského Pomoraví umožní monitorovat početní stavy komárů v tůních, s předstihem předvídat kalamitní stavy a díky tomu včas dělat adekvátní zásahy redukující populaci komárů. „Chceme vytvořit soubor opatření, která berou v potaz ekologicky šetrné prostředky a povedou k nalezení dlouhodobě udržitelného řešení, jak účinně předcházet komářím kalamitám,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky.
Odborníci ve vytipovaných tůních instalují několik desítek bezdrátových senzorů s čidly na měření výšky hladiny, teploty vody a vzduchu. V oblasti umístí také speciální pasti, pomocí kterých zjistí informace o stavu komáří populace. Tato data v kombinaci s informacemi například o dešťových srážkách, výšce hladiny ve vodních tocích a předpovědi počasí poslouží odborníkům jako základ pro odhad dalšího vývoje počtu komárů, od kterého se bude odvíjet rozhodnutí o aplikaci chemického postřiku.
Pro získání velmi přesných dat o výškové členitosti území bude využito letecké skenování v kombinaci se skenováním z dronů. Při cíleném chemickém postřiku hubícího komáří larvy v tůních odborníci použijí zemědělské drony s nádržemi o objemu 16 litrů, které umožňují automatický let i dávkování chemického prostředku. „Drony budeme používat pro aplikaci postřiku v oblastech bez stromů, především na zaplavených loukách,“ doplnil Jakub Miřijovský.
Populaci komárů se obce v okolí lužních lesů snaží redukovat od roku 2015 ve spolupráci s hygieniky, lesníky a odborníky ze Správy CHKO Litovelské Pomoraví za pomoci chemických postřiků aplikovaných na základě mapových podkladů v papírové podobě. Podle odborníků je však tento způsob velmi náročný a komplikovaný, současné postupy jen problematicky předpovídají kalamitní situace i samotné dávkování přípravku hubícího larvy.
V lužních lesích jsou komáří kalamity poměrně časté. Nejhorší situace bývá v okrajových částech Litovle, které sousedí s lesy. Litovel kvůli opakujícím se komářím kalamitám před časem spojila síly s okolními obcemi a vytvořily společný fond na boj s tímto hmyzem.
Autor: Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Zdroj: ČTK
