Srp 11, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
V Česku vzniká první stavba částečně využívající podhoubí zvané mycelium. Projekt Samorost by se měl využívat hlavně pro glamping, tedy luxusnější formu kempování. Je hotová část prvního modulu, který by měl být kuchyň. Desky z podhoubí mycelium se vloží mezi dřevěná žebra a měly by sloužit jako tepelný izolant, řekli architekti projektu ze spolku Mymo a zástupci Buřinky České spořitelny, která projekt financuje. Budova z dvou samostatných modulů by měla být hotová koncem letošního roku.
„V současné době proběhla první výrobní fáze. První modul domu má již část dřevěné konstrukce, do níž byly vsazeny první myceliové desky. V interiéru budou plnit zvukově izolační funkci, vně dřevěné překližky pak izolaci tepelnou. Současně jsme sestavili základ pro podlahovou část. Další fáze budou mimo jiné zahrnovat dokončení izolačních obkladů, hydroizolaci, výrobu středové části a druhého modulu, přichycení šindelů a přípravu interiéru,“ řekla architektka Kateřina Sýsová. Energie v Samorostu se bude čerpat ze dvou fotovoltaických panelů.
Mycelium je shluk vzájemně propletených vláken charakteristický zejména pro houby a některý typ bakterií. Podhoubí v deskách podle Sýsové není živé, a dále se tak nemůže rozpínat a nemohou se v něm množit mikroorganismy. Pokud by se ale zalévalo, tak materiál může pomáhat bujení bakterií. Proto stavby s myceliem vyžadují vyšší nároky na dezinfekci. Jeho výroba potřebuje čisté prostředí. Není nutné prostředí laboratorní, ale nedá se vyrábět například v dílně. Při výrobě mají pracovníci například nasazené rukavice a roušku. Houba roste zhruba tři týdny až měsíc.
Využití mycelia a dřeva podle autorů dělá stavbu plně ekologickou a udržitelnou. Při výrobě nevzniká žádný odpad a dá se opět recyklovat. Je ale takzvaně samonosný, a nedají se do něj zasadit žádné interiérové prvky. K tomu v budově následně slouží dřevo. Například kuchyňská linka či hřebíček na obraz se musejí přidělat zvlášť na dřevěnou desku. Krátkodobé působení vody deskám z podhoubí podle předsedy Mymo Jakuba Seiferta nevadí. Dlouhodobé by ale mohlo, podobně jako u dalších biologických materiálů.
Na Samorostu se podle předsedy představenstva Buřinky Libora Vošického dá demonstrovat, že lze mycelium používat jako další udržitelný materiál využitelný ve stavebnictví. V hořlavosti a pevnosti je totiž podobné jako materiály, které se ve stavebnictví běžně využívají. „Chceme, aby se o vlastnostech a potenciálu využití hub ve stavebnictví dozvěděla co nejširší veřejnost, zejména pak akademická sféra a potenciální investoři, kteří by se materiálu chytili a zavedli ho do průmyslové výroby a udržitelného stavebnictví,“ dodal.
Spolek Mymo sdružuje osobnosti z výzkumu, kteří si dali za cíl položit základy myceliové architektury v ČR. Jde o odborníky například z Fakulty architektury ČVUT a z firmy Mykilio.
Autor: Mymo a Buřinka České spořitelny
Srp 8, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Studenti čtyř fakult Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) postavili první elektrickou formuli. Většinu komponent si sami vyrobili. Ode dneška do soboty ji otestují na prvních studentských závodech na Autodromu v Mostě, o měsíc později je čeká mezinárodní závod v portugalském Castelo Branco, řekl Petr Novák z tiskového odboru ZČU. Formula Student je podle ZČU nejrozšířenější vzdělávací univerzitní soutěž na světě, které se pravidelně účastní přes 800 vysokých škol.
Tým UWB eRacing Team Pilsen, který se skládá ze studujících fakult elektrotechnické, strojní, ekonomické a aplikovaných věd, dosud pracoval a závodil jen na stroji se spalovacím motorem, který každý rok upravoval. „V tomto akademickém roce musel postavit monopost s výlučně elektrickým pohonem,“ řekl Novák.
Vůz UWB E01 pohání motory Fischer o výkonu 80 kW, měnič vyvinutý na ZČU a skořepinový rám z uhlíkových vláken. „Pro stavbu naší první elektrické formule jsme se rozhodli použít komponenty, které jsou z převážné většiny vlastního návrhu a výroby,“ řekl šéf elektrické sekce Richard Sivera. Díly na míru podle vedoucího strojní sekce Ondřeje Lukeše umožňují maximalizovat výkon a efektivitu monopostu.
Formula Student je podle ZČU nejrozšířenější vzdělávací univerzitní soutěž na světě. Vozy musí zvládnout osm disciplín zaměřených na rychlost, obratnost a spotřebu paliva. Hodnotí se také hospodaření týmu s penězi. Pro svou první sezonu s „elektroformulí“ si plzeňský tým stanovil cíl umístit se mezi 20 nejlepšími týmy v kategorii elektrických monopostů a být v Top 10 alespoň ve dvou z osmi disciplín.
„Jsem opravdu hrdý na všechny členy týmu, na jejich práci a odhodlání při vývoji naší první elektrické formule. Velké díky patří všem fakultám, které se na projektu podílely, a našim partnerům za podporu, bez níž bychom to nezvládli,“ řekl vedoucí týmu Jan Procházka. V dalších sezonách chce rozšířit členskou základnu a začít pracovat na vývoji autonomního řízení.
Tým ZČU funguje od roku 2009, kdy projekt vznikl s cílem poskytnout studentům praktické zkušenosti ve vývoji závodních vozidel. Od té doby se na něm postupně podílelo přes 50 studentů. Tým skončil šestý na závodě Formula Student Italy v roce 2019, kde vyhrál disciplínu Acceleration, tedy zrychlení na 75 metrů, stejné místo obsadil na domácím závodě Formula Student Czech Republic. Další informace jsou na webu.
Autor: Západočeská univerzita v Plzni
Čvc 30, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Mezinárodní tým vědců Solar Wind Sherpas letos poprvé využil k pozorování zatmění Slunce letadlo Národního úřad pro letectví a vesmír (NASA), má také příslib pro další tři zatmění. Snímky, které momentálně zpracovává matematik Miloslav Druckmüller z Vysokého učení technického v Brně, přináší další nové poznatky o vesmíru a Slunci, zejména jeho koróně, tedy jasně zářícímu okolí. Korónu lze nejlépe pozorovat právě v okamžiku, kdy sluneční kotouč zakryje Měsíc.
Letos šel pás měsíčního stínu přes Severní Ameriku, úplné zatmění nastalo 8. dubna. Tým tvořený odborníky z Brna a z Havajské univerzity pozoroval zatmění z několika míst ve Spojených státech a Mexiku. Kromě stanovišť na zemi měli vědci přístroje i v letounu, který se pohybuje nad mraky.
Letadlo NASA mají vědci přislíbené i pro tři následující zatmění. „V Brně budeme pracovat hlavně na vývoji softwaru a částečně hardwaru, američtí kolegové mají nelehký úkol zajistit financování. Každý rok bude potřeba kolem milionu dolarů,“ uvedl Druckmüller.
Na zemi je úspěch pozorování závislý na rozmarech počasí. „Je to vždy ruleta,“ řekl Druckmüller. Ani letos počasí nedalo vědcům nic zadarmo. V texaském Kerrville pozorování zhatila zatažená obloha. Naopak v Sims v Arkansasu panovaly po celé čtyři minuty a 17 sekund zatmění ideální podmínky.
Největší boj svedla osádka v mexickém Torreónu, kde byla předpověď počasí natolik špatná, že se skupina rozdělila a část odjela zkusit štěstí k městu Canatlán. I tam nakonec panovaly náročné podmínky: vítr vířil prach, boural stany a cloumal s aparaturou. Jeden z pozorovacích systémů v Canatlánu nakonec vichřici přežil.
„Bylo to prakticky poprvé, kdy jsme se rozhodli pevné stanoviště, které se běžně připravuje tři dny, přesunout na jiné pozorovací místo s vědomím, že bude vše potřeba připravit za necelý jeden den,“ uvedl člen expedice Pavel Štarha.
Snímky letos zachytily také kometu, která míří ke Slunci. „To není nic výjimečného, podobných komet, které průlet kolem horkého Slunce nepřežijí a vypaří se, je hodně. Co je na našem snímku pozoruhodné, že kometa není bílá, ale oranžová,“ řekl Druckmüller. Příčinou je pravděpodobně svítící neutrální sodík, který, jak se kometa blíží ke Slunci, se uvolňuje ve větším množství a kometa tím zoranžoví.
V Simsu se podařilo získat obrazy iontů železa ve sluneční koróně. „Letošní obrazy můžeme srovnat s loňským pozorováním v Austrálii. A zajímavé je, že ačkoliv se nyní nacházíme v maximu sluneční činnosti, letos bylo Slunce neuvěřitelně klidné. Zároveň můžeme z pozorování celého jedenáctiletého slunečního cyklu říci, že zatímco na snímcích magnetického pole Slunce je vývoj cyklu na první pohled patrný, složení pozorovaných iontů v koróně se příliš nemění,“ popsal Druckmüller.
Autor: Vysoké učení technické v Brně
Čvc 5, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně zkoušejí prodloužit délku života imunitních buněk lidí a zvířat pomocí látek, které pomáhají chránit rostliny proti stresu. Předpokládají, že s jejich využitím by imunitní buňky v těle mohly déle přežívat a efektivněji bojovat například s nastupující nemocí.
„Fytonutrienty jsou látky, které se přirozeně vyskytují v rostlinách. Chrání je proti bakteriím, plísním nebo třeba slunečnímu svitu či mrazu. Aktuálně jsme ve fázi, kdy imunitním buňkám předkládáme různé fytonutrienty a následně sledujeme, jak se těmto buňkám daří. První výsledky ukazují, že některé látky opravdu dokážou životnost imunitních buněk prodloužit,“ uvedl vedoucí výzkumu Petr Sláma z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Agronomické fakulty Mendelu.
Vědci se zaměřili na dvě takové látky: berberin, který obsahují keře dřišťálu, a punicalagin pocházející z granátových jablek. U obou látek testují jejich účinek v různých koncentracích na imunitní buňky.
„Například u vysokých koncentrací punicalaginu se nám ukázalo, že imunitní buňky byly mnohem méně stresované. Viděli jsme velmi dobře protektivní účinek látky – buňky byly chráněné před předčasnou smrtí a v porovnání s kontrolní skupinou byl jejich život delší,“ dodal Sláma.
Pokud se použití fytonutrientů osvědčí, mohly by pomoci s posilováním celkové imunity organismu, předcházet nemocem a v případě, že člověk onemocní, mohly by zmírnit projevy nebo urychlit léčbu nemocí.
„Vedle samotné životnosti buněk budeme zkoumat také to, zda fytonutrienty dokážou podpořit eliminaci nežádoucích mikroorganismů v těle. Jednoduše řečeno, jestli budou imunitní buňky schopné požírat například bakterie rychleji a efektivněji,“ doplnil Sláma. Kompletní výsledky dvouletého výzkumu budou vědci znát na konci letošního roku.
Autor: Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně
Čvn 25, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Kontroly rostlin na hranicích testováním nebo karanténou jsou jedním z řešení, jak zabránit škůdcům z daleka v šíření, řekl Michal Hnízdil z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Na boj se škůdci a patogeny, kteří nejsou pro Evropu původní, a také na biologickou ochranu rostlin se po tři dny zaměří odborníci z Evropské a středozemní organizace na ochranu rostlin (EPPO).
„Virus je velmi těžko rozpoznatelný, například semínka. Na osivu nic nepoznáte, nicméně se tomu snažíme zabránit tak, že na hranicích s Evropou máme stanice, kde rostliny testujeme. Odebereme vzorek, pošleme ho do laboratoře a v řádu několika dnů nám sdělí výsledek. Bohužel, často ale máme záchyty,“ uvedl Hnízdil. Poslední rok evidují několik desítek pozitivních vzorků semínek rajčete a papriky, které se do Česka dováží z Asie, konkrétně z Číny.
Organizace EPPO se na jednání pokouší o vzájemnou dohodu mezi členskými státy a domluvit se na tom, jaká další opatření či regulace udělat, aby skrytých škůdců nebo chorob bylo v rostlinách co nejméně.
„Ačkoliv se tomu snažíme předcházet, někdy k nám exotického škůdce zavlečeme. V takovém případě je naší prioritou ho rychle najít. Naši inspektoři provádí průzkum po celém území České republiky, prohledávají pole, lesy, parky a pokouší se najít. Když najdeme ohnisko, tak nařídíme majiteli ho zlikvidovat,“ řekl Hnízdil.
Na jednání odborníci mimo jiné řeší také problém s invazivními druhy. „Hledáme vhodnou metodu, jak zabránit exotickým rostlinám a invazivním druhům se dostat na naše území. Zvláště v případech, kdy si rostlinu přiveze obyčejný cestoval z dovolené,“ uvedl Hnízdil. Všechny rostliny musí mít certifikát, který se nazývá rostlinolékařský pas, a to i v případech, že si rostlinu dováží například cestovatel.
„Je to namátkové, nemůžeme kontrolovat všechny, nicméně projednáváme, jak je efektivněji kontrolovat, když nepovoleně dováží rostliny,“ dodal Hnízdil. Dále na jednání proberou, které škůdce vyřadí ze seznamu regulovaných škůdců. „EPPO má tu výhodu, že se takto harmonizujeme. Nestává se, že by se v jednom státě rozšířil jeden škůdce nebo patogen a v tom jiném ho stále regulovali. Země na těchto jednáních koordinují vzájemné úsilí,“ dodal Hnízdil.
EPPO vznikla v roce 1951. Je to mezivládní organizace pod záštitou Organizace pro zemědělství a výživu (FAO). Jejím úkolem je sdružovat většinu regionů Evropy a k Evropě přiléhajících ke spolupráci na ochraně pěstovaných rostlin.
Autor: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
