Čvn 25, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Renomovaný český rostlinný biolog Jiří Friml dostal rakouskou Wittgensteinovu cenu, nejvýznamnější rakouské vědecké ocenění, letos poprvé s dotací 1,7 milionu eur (42,3 milionu korun). Informovala o tom agentura APA.
Výzkumník působící na rakouském vědeckém a technologickém institutu ISTA v Klosterneuburgu převzal ocenění vědeckého fondu FWF. „Jiří Friml je průkopníkem v oblasti rostlinné biologie, zvláště v otázce, jak působí hormon auxin jako nejdůležitější koordinační signál k usměrňování růstu a vývoje rostlin,“ zdůvodnila porota výběr letošního nositele ocenění. Porota dále uvedla, že oceňuje „jednoho z nejkreativnějších výzkumníků v této oblasti, v níž Rakousko hraje vůdčí roli“. Toto bádání je přitom podle poroty „hnací silou globální rostlinné biologie“.
Wittgensteinova cena, označovaná jako „rakouská Nobelova cena“, má vynikajícím badatelům zajistit co nejvíce svobody při provozování badatelské činnosti, a umožnit tak stupňování jejich vědeckých výkonů. Ocenění, jehož dotace byla letos navýšena z 1,5 milionu eur na 1,7 milionu, financuje rakouské ministerstvo školství a uděluje FWF. Laureáty vybírá porota složená ze zahraničních vědců.
Oceněný chce s pomocí odměny mimo jiné podrobněji zkoumat podněty, které mohou vyvolat změny v obsahu hormonu auxinu v rostlinných buňkách. Kromě toho by chtěl se svým týmem zjistit více o roli tohoto mechanismu ve vývoji směrem ke stále složitějším rostlinám.
„Rostliny jsou mimozemšťané,“ řekl APA 50letý rodák z Uherského Hradiště. Zdůraznil, že rostlinná biologie se od té živočišné a lidské velmi liší, protože oba přístupy k vícebuněčnému životu se vyvíjely nezávisle na sobě. Ve světě vědy je ale pozornost rozdělena velmi nerovnoměrně, upozornil oceněný a poukázal na to, že mnoho zásadních objevů v pozorování buněk či genetice bylo učiněno právě na rostlinách.
Friml už v minulost obdržel řadu významných ocenění. Například v roce 2010 dostal prestižní Körberovu cenu určenou evropským vědcům, v roce 2014 mu české ministerstvo školství udělilo Cenu Františka Běhounka a dostal také několik grantů od Evropské rady pro výzkum. Jméno Jiřího Frimla se opakovaně objevilo na seznamu nejcitovanějších vědců společnosti Clarivate Analytics.
Autor: Agentura APA
Čvn 16, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Masné výrobky s přídavkem hmyzích bílkovin mají lepší výživové hodnoty. Při výzkumu na to přišli vědci z Mendelovy univerzity v Brně, když přidávali cvrččí prášek do měkkého salámu a do klobás. Prášek totiž obsahuje 60 procent bílkovin v sušině, zatímco v čerstvém masu, které obsahuje přirozeně i vodu, je bílkovin okolo 20 procent, uvedl autor projektu Adam Kovál z Ústavu technologie potravin.
Masné výrobky s přídavkem hmyzích bílkovin mají lepší výživové hodnoty. Při výzkumu na to přišli vědci z Mendelovy univerzity v Brně, když přidávali cvrččí prášek do měkkého salámu a do klobás. Prášek totiž obsahuje 60 procent bílkovin v sušině, zatímco v čerstvém masu, které obsahuje přirozeně i vodu, je bílkovin okolo 20 procent, uvedl autor projektu Adam Kovál z Ústavu technologie potravin.
Vědci přidávali do zmíněných masných výrobků cvrččí prášek v různých poměrech a testovali pak chemické složení, texturu a dělali i mikrobiologickou a senzorickou analýzu. „Zjistili jsme, že je vhodnější doplnit o hmyzí složku měkké salámy, kde se prášek lépe rozptýlí a vytvoří homogenní strukturu. Aby byl produkt senzoricky přijatelný, přídavek by podle našich výsledků neměl přesáhnout deset procent,“ uvedl Kovál. Je to proto, že cvrččí prášek je poměrně aromatický a má neobvyklou chuť i vůni. Podle Kovála je ale jen otázkou času, kdy si konzumenti na specifika hmyzích přídavků zvyknou.
Hmyz je už řadu let vnímaný jako potenciální zdroj bílkovin, které v budoucnu částečně nahradí ve výživě bílkoviny z běžných druhů masa. Jsou navíc člověkem snadno stravitelné a larvy obsahují i zdravé tuky. Cílem vědců je vytvořit recepturu, kterou by výrobci masných produktů mohli využít v provozech. Do budoucna by se rádi zaměřili také na další druhy potravin, například pečivo.
Chov hmyzu je také ekologičtější. „Stále je to předmětem výzkumu. Poslední data ale ukazují, že hmyz potřebuje málo krmiva i vody a proti běžným hospodářským zvířatům vytváří také méně oxidu uhličitého,“ upozornil Kovál. Produkce hmyzu ale zatím není levnou záležitostí. Podle Kovála by se mohla situace změnit, pokud by se poptávka po tomto typu suroviny výrazněji navýšila, což již dříve uváděli drobní výrobci různých hmyzích produktů. „V prodejnách vídáme většinou hmyz v jeho původní podobě. Jde především o zážitkovou gastronomii. Výrobci se tak snaží dostat hmyz do povědomí lidí, aby se ho přestali bát a případně byli otevření konzumaci potravin se zpracovanou formou jedlého hmyzu,“ řekl Kovál. Odhaduje, že výrobky s přídavky hmyzích prášků by se mohly stát součástí běžné nabídky řetězců do deseti let.
Hmyz jako potravinu povolila evropská legislativa v roce 2015. Existuje asi 2000 druhů jedlého hmyzu, v EU je však zatím možné používat pro potravinářské účely pouze čtyři, a to cvrčka domácího, potemníka stájového, saranče stěhovavé a potemníka moučného.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Čvn 16, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Třetina školáků v Česku nemá nikdy výuku venku. Častěji se venku neučí starší žáci či žáci z velkých měst. Ve volném čase chodí denně jen tak ven zhruba desetina dětí. Ukázal to průzkum Nadace Karel Komárek Family Foundation a agentury STEM, jehož výsledky dnes autoři představili. Loni v dubnu odpovídalo 1508 dětí od sedmi do 15 let a stejný počet jejich rodičů. Autoři se ptali i 315 rodičů dětí od tří do šesti let.
Podle zjištění bývá aspoň jednou týdně s učiteli při výuce venku dohromady asi čtvrtina žáků základních škol. Několikrát do týdne se venku učí necelá desetina školáků a 16 procent se dostane s kantory ven asi jednou týdně. Dvě pětiny dětí jsou tam méně často. Vůbec se venku neučí 34 procent dotázaných.
Z dětí od sedmi do devíti let se venku nikdy neučí čtvrtina, ze školáků od 10 do 12 let je to 35 procent a u třináctiletých až patnáctiletých pak 43 procent. Několikrát do týdne má výuku venku šest až sedm procent náctiletých a 13 procent menších dětí.
S výukou venku je spokojeno 44 procent rodičů školáků. Nespokojenost naopak vyjádřilo 47 procent otců a matek. Celkem 98 procent z nich by si totiž přálo, aby se jejich potomci venku učili víc. Jen dvě procenta rodičů míní, že by venkovní výuky mělo být méně.
S pobytem předškoláků venku je spokojeno devět z deseti rodičů. Desetina nespokojených pak míní, že by děti ve školce či dětské skupině měly chodit ven víc. Sedm z deseti rodičů je přesvědčeno o tom, že by se s dětmi mělo chodit ven za každého počasí. Opačný názor mají většinou rodiče s nižším vzděláním.
Ve volném čase tráví školáci venku denně v průměru hodinu a 47 minut. Za posledních osm let se doba pobytu na vzduchu nezměnila. Prodloužil se ale průměrný čas sledování seriálů o deset minut a hraní počítačových her o 11 minut denně. Dohromady jim děti v průměru věnují dvě a půl hodiny. Dalších 49 minut jsou pak na sociálních sítích.
Podle zjištění z průzkumu psychická pohoda dětí souvisí do určité míry s množstvím času, který tráví venku. Školáci, kteří chodí ven méně, mají spíš méně kamarádů, častěji se nudí, svou kondici hodnotí hůř a častěji se cítí nešťastně.
Podle Jitky Uhrové z agentury STEM může k takzvanému wellbeingu dětí – tedy jejich pohodě – přispět i školní pobyt venku. Náměstek školního inspektora Karel Kovář uvedl, že výsledky průzkumu považuje za impulz k diskusi o významu venkovní výuky a o budování podmínek pro ni ve školkách i školách. Inspekce loni připravila materiál s návrhy, které se týkají přestávek venku či otevření školních hřišť po výuce i jejich využití pro různé akce.
Autor: Nadace Karel Komárek Family Foundation
Čvn 16, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Nejlepší ekofarmou roku 2024 se stala rodinná firma Statek Winter z Vysokých Žibřidovic na Šumpersku, která se specializuje na chov skotu a prodej vyzrálého hovězího masa v kvalitě bio. Pořadatelé soutěže ocenili zodpovědný přístup majitelů farmy k chovaným zvířatům, krajině i zaměstnancům. Ocenění bude předáno 29. června na farmě ve Vysokých Žibřidovicích, řekla manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková.
Statek Winter hospodaří na 417 hektarech půdy na úpatí Jeseníků a Orlických hor. O chod hospodářství se stará sedm stálých zaměstnanců. Statek na horských loukách chová 280 kusů skotu. Základní stádo tvoří český strakatý skot, který doplňují masná plemena. Na statku podle Urbánkové kladou velký důraz na ekologické zemědělské postupy i lokální produkci. „Naše maso je vysoce vyzrálé a zvířata žijí celoročně na horských loukách, kde jsou chována s ohledem na jejich celkovou pohodu. Všechny tyto faktory přispívají k tomu, že takto produkované maso je pak křehčí, šťavnatější a chuťově kvalitnější,“ uvedl zakladatel a majitel statku František Winter.
Hospodářství má vlastní certifikovanou porážku a bourárnu masa, do které farma investovala šest milionů korun. Oba provozy fungují v režimu ekologického zemědělství a slouží také farmářům z okolí. Velká část odběratelů hovězího masa z produkce Statku Winter pochází z regionu. Farma zásobuje masem hlavně okolní restaurace a domácnosti. Zajímavou cílovou skupinou jsou v poslední době i žáci základních škol, kteří se stravují ve školních jídelnách. „Díky projektu Od vidlí po vidličku jsme začali zavážet některé školní jídelny. Máme tak možnost vychovávat v rámci filozofie podpory lokální produkce budoucí zodpovědné spotřebitele,“ podotkl Winter.
Poptávka po hovězím biomase podle Wintera pomalu roste a lidé se čím dál více zajímaví o to, jak biopotraviny vznikají a jak jejich produkce ovlivňuje kvalitu životního prostředí. Maso ze Statku Winter si mohou lidé objednat elektronicky pomocí poptávkového systému. Farma zatím objednané maso neposílá, zájemci si pro něj musí přijet na statek ve Vysokých Žibřidovicích nebo na další dvě místa nedaleko. „Většina našich odběratelů pochází z regionu, což odpovídá filozofii značky, kdy místní obyvatelé nakupují místní produkci, což nejen pomáhá regionu z hlediska ekonomického, ale má to také pozitivní ekologický dopad,“ řekl Winter.
Před 30 lety fungovaly v Česku čtyři ekologické farmy, letos jich svaz registruje 5504. Celkem je v Česku evidováno 6696 ekologických zemědělců, výrobců a distributorů bioproduktů. V režimu ekologického zemědělství bylo na konci loňského roku v Česku celkem 594.603 hektarů půdy, o rok dříve to bylo 574.937 hektarů. Na travní porosty loni připadlo 467.947 hektarů a na ornou půdu 108.670 hektarů. V režimu ekologického zemědělství bylo na konci loňského roku také například bezmála 3000 hektarů ovocných sadů, 1348 hektarů vinic či 11,5 hektaru chmelnic.
Autor: PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců
Čvn 16, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Jihomoravský kraj plánuje, že do roku 2031 postaví tři větrné elektrárny, které budou energií zásobovat krajské nemocnice, střední školy nebo zařízení sociálních služeb. Elektrárny s celkovým výkonem 10 MW by měly pokrýt 40 procent spotřeby elektřiny ve všech krajských budovách, informovalo o tom Hnutí Duha.
Kromě větrných elektráren plánuje kraj osazení střech svých budov fotovoltaickými elektrárnami. Celkem by tak měl z obnovitelných zdrojů pokrýt 60 procent spotřeby ve svých budovách.
„Území Jihomoravského kraje má pro výrobu větrné energie obrovský potenciál. Využití krajiny tímto způsobem vidíme ve velkém jen pár kilometrů za hranicemi, na rakouské straně. Věřím, že tak posílíme vlastní energetickou nezávislost,“ uvedl náměstek hejtmana pro životní prostředí Lukáš Dubec (Piráti).
Na vzniku klimatického akčního plánu kraje se podílí i zástupce Hnutí Duha, které výstavbu větrných elektráren podporuje. „Naše hnutí sídlí v Jihomoravském kraji, a proto známe zdejší krásnou krajinu i cennou přírodu a záleží nám na tom, aby větrné elektrárny byly umisťovány citlivě, ohleduplně a ve spolupráci s místními lidmi a obcemi. Zároveň rozvoj větrných i solárních elektráren podporujeme, protože velikou hrozbou pro naši přírodu a nás samé je změna klimatu spojená se spalováním fosilních paliv,“ uvedl vedoucí energetického programu hnutí Jiří Koželouh.
Jihomoravský kraj chce výstavbu obecních, komunitních nebo komerčních větrných elektráren. Podle analýzy Ústavu fyziky atmosféry AV ČR z roku 2020 je na území jižní Moravy možné umístit jeden z nejvyšších počtů větrných elektráren ze všech krajů.
Autor: Hnutí Duha
