Říj 7, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Hlavní cenu festivalu filmů o přírodě Ekofilm získal v Brně snímek věnovaný nelegálnímu rybolovu v západoafrických vodách. Pod názvem Nájezd na Atlantik jej natočil francouzský režisér Nicolas Van Ingen. V dalších kategoriích uspěl například krátký snímek o světluškách nebo dokument o boji za záchranu jeskyně ve Vietnamu. Výsledky poskytl mluvčí festivalu Martin Gillár.
Vítězný film sleduje odpor místních obyvatel proti nelegálnímu rybolovu u afrických břehů. „Jedná se o velmi silný příběh, který ukazuje střet chudší části světa s nenasytností těch velkých, jako jsou Čína, Rusko, ale vlastně i Evropa. Ukazuje, jak destruktivní dopady může mít naše chování na lokální ekosystémy,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„I přesto, že se děj odehrává v Senegalu, tak to má dopad i na nás v Evropě – třeba v rámci migrace. Líbí se mi na něm to, jak se dotýká různých témat, jak je komplexní,“ doplnila porotkyně a herečka Veronika Čermák Macková.
Cenu prezidenta festivalu obdržel film Cizinci ve tmě, který vypráví příběh svítícího brouka, světlušky. „Tenhle film ukazuje zdánlivě nepodstatnou věc – jak vlastně světelné znečištění může fatálně ovlivnit existenci konkrétního živočišného druhu,” upozornil prezident festivalu Ladislav Miko.
V kategorii Krásy přírody si cenu odnesl britský film Trhlina v hoře. „Poukazuje na tenkou hranici mezi ‚utajit a chránit‘ a ‚proslavit a nechat zničit‘,” řekl další člen poroty, dokumentarista Jan E. Svatoš. Film sleduje úsilí o záchranu jeskynní chodby Son Doong ve středním Vietnamu a snahu najít rovnováhu mezi ochranou přírody a rozvojem turistického průmyslu.
Tvrzení velkých společností ohledně jejich „uhlíkové neutrality“ zpochybňuje vítězný film kategorie Vize přírody. Snímek Greenwashing: Zabiják klimatu, za kterým stojí francouzská filmařka Claire Tessonová, zkoumá skutečnou efektivitu a dopady takzvaných ekologických projektů firem, jako je třeba výsadba stromů. V kategorii Ve zkratce zvítězil film Zázraky neviditelného světa, který diváky zavádí do mikrosvěta. Vítězné filmy zájemci zhlédnou v neděli od 14:30 v kině Art v Brně.
Autor: Martin Gillár
Zdroj: ČTK
Říj 5, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Umělé inteligenci, elektromobilitě, rozšířené a smíšené realitě, ale také třeba designovým svítidlům vyrobeným včelami, 3D tisku nebo šifrování se bude věnovat Noc vědců, kterou na pátek připravuje Technická univerzita v Liberci (TUL). V pěti univerzitních budovách čekají na návštěvníky tři desítky stanovišť a pokud bude jasná obloha, budou se moci z parčíku za budovou G podívat i na tajemství vesmíru, řekl mluvčí univerzity Radek Pirkl.
„K Noci vědců se připojujeme už popáté a každým rokem návštěvníků přibývá. Letos TUL slaví 70 let a připravili jsme ještě nabitější program. Všichni, co k nám dorazí, odhalí nejedno tajemství a zažijí spoustu zábavy i poučení,“ doplnila koordinátorka Noci vědců na technické univerzitě Bianca Lamrová.
Kromě univerzity se tradičně připojí také liberecké zábavní vědecké centrum iQLandia, nově se do projektu zapojí liberecká střední průmyslová škola, ale také gymnázia v České Lípě a Jablonci nad Nisou.
Hned 12 stanovišť čeká na návštěvníky v univerzitní budově G, kde najdou také infocentrum s programem a kolo štěstí. „Děti i dospělí si tam například vyzkoušejí skloubit chytré nápady při shromažďování geodat o prostoru kolem nás nebo zjistí, jak pomocí šifer zachovat tajemství. Na stanovištích ekonomické fakulty dostanou návštěvníci možnost prozkoumat tajemný svět ekonomiky s vlastnoručně vyrobeným krasohledem, nahlédnou do tajů financí, rozluští šifry marketingu, prokouknou umělou inteligenci nebo proniknou do tajů týmových rolí,“ vyjmenoval Pirkl.
TULab v budově A umožní návštěvníkům objevit kouzlo ruční výroby papíru propojené s nejmodernější technologií 3D tisku, v budově E mohou děti i dospělí prozkoumat Mars a objevit tajemství rudé planety. Laboratoře Fakulty zdravotnických studií dají nahlédnout do mikrosvěta a makrosvěta uvnitř lidského těla. „Návštěvníci si prohlédnou jednotlivé části těla, v mikroskopu se podívají na buňky, které naše těla tvoří a uvidí bakterie lidského mikrobiomu. Mohou si také připravit stěr z dutiny ústní a pozorovat vlastní mikrosvět,“ řekla Kateřina Prstková z fakulty.
„Součástí Noci vědců je i popularizační soutěž český VŠEVĚD, o titul bojují i tři vědci liberecké univerzity – Jitka Burešová, Ondřej Linhart a Miroslav Slowik. Cílem soutěže je najít osobnost, jež perfektně rozumí svému oboru a umí pro něj také nadchnout a svým zápalem strhnout ostatní,“ řekl Pirkl. Podpořit je mohou svým hlasem i návštěvníci Noci vědců. Hlasování potrvá už jen do 15. října. „Do prosincového finále postoupí šestice nejlepších, kterou vybere veřejnost i odborná porota,“ dodal mluvčí školy.
Autor: TUL
Zdroj: ČTK
Říj 4, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Včela medonosná, komár pisklavý nebo mravenec lesní zvětšení do až pětimetrové délky jsou od dnešní vernisáže k vidění na výstavě Megabrouci v pavilonu H brněnského výstaviště. Sochař Michal Olšiak se svým týmem pracoval na dvacítce exponátů deset let, jejich výroba trvala 15.000 hodin práce. U zrodu prvního exponátu stál nákup makrolupy, kterou koupil pro své syny.
„Ze začátku jsme s klukama koukali na zvětšený kus chleba, na suché listy pokojovek, plísně, ale pak jsem tam dal brouka. V té chvíli se mi otevřel nový vesmír, takové množství detailů, ta dokonalá symfonie tvarů a barev – naprosto mne to ohromilo,“ popsal Olšiak.
Pak si uvědomil, že vlastně nikdy neviděl dokonalou zvětšeninu brouka a poprvé si představil výstavu velkých brouků. „Začali jsme jezdit na burzy, navštěvovat entomology. Pronajala se dílna a začal se dělat první brouk – nosorožík filipínský. Měl asi šest metrů a dal fakt hodně práce, takže nakonec jsme museli udělat tým a další exponáty dělat ve více lidech,“ doplnil Olšiak.
Některé exponáty jsou pět metrů dlouhé a váží i tunu. Každý detail je věrně vytvořen na základě dlouhých hodin pozorování. Výstavu, která měla předpremiéru v jízdárně zámku ve Valticích, doplňuje audiobox s realistickými zvuky brouků, vitríny s reálnými exponáty a zvětšené fotografie dvaceti bezobratlých, kteří žijí na Pálavě. Pro veřejnost se výstava otvírá ve čtvrtek 5. října a lidé ji mohou navštívit do konce ledna příštího roku.
Autor: Michal Olšiak
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: megabrouci.cz
Zář 28, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Zájmové kroužky pro děti v Ústí nad Labem jsou více naplněné než těsně po pandemii. Hlásí se ale méně dětí než před ní. Nina Menčlová z taneční skupiny Freedom řekla, že to je z jejího pohledu kvůli menšímu zápalu ze strany dětí. Mají navíc větší výběr z kroužků a zájmových aktivit, než tomu bylo před lety.
Freedom ukončil nábor dětí před několika dny. Ještě před pandemií se jich hlásilo okolo 30, teď jich taneční skupina přijala asi deset, uvedla Menčlová. Zhruba před pěti lety byl naopak zájem tak vysoký, že musely děti dělat talentové zkoušky, aby se mohly k taneční skupině připojit. „Teď je to tak, že se děti začlení do standardního tréninku,“ uvedla Menčlová a dodala, že těsně po pandemii „to bylo tragické“.
„Děti se do kroužku nehlásily skoro vůbec,“ uvedla. Freedom přitom neměnil poplatek zhruba pět let, rodiče ročně platí 4000 korun. Menší zápal vnímají také trenéři fotbalistů. Šéftrenér přípravky Milan Seidl ČTK řekl, že jde o dlouhodobý problém. „Už se nechodí před baráky a nesportuje se tolik volnočasově. Spíš to občas bývá nucené. Dnes jsou děti jiné, než jsme byli my,“ uvedl. V současné době je o fotbal stejný zájem jako před pandemií, těsně po ní se do týmu moc dětí nehlásilo, doplnil. „Akorát některé děti začínají se sportem později, to znamená o dva až tři roky,“ podotkl. Některým školákům mohou roky strávené doma během pandemie přitížit při cestě k vrcholovému sportu. „Je rozdíl, když začínají v sedmi a když v deseti letech, ale záleží i na tom, jestli sportovali nebo se tři roky váleli doma na gauči,“ dodal.
Poplatek činí od 400 do 1000 korun měsíčně v závislosti na věku dítěte. Cenu klub mírně zvýšil zejména kvůli vyšším nákladům za dopravu.
Také hokejbalový klub Elba vnímá, že se po pandemii zájem o sport postupně zvyšuje. „Hned po pandemii to bylo maličko, jako asi ve všech sportech, zastavený, ale teď už se to postupně zlepšuje,“ řekl ČTK hlavní trenér Tomáš Laibl. Kapacita klubu je neomezená, to znamená, že se mohou přihlásit jak malí sportovci, tak i dospělí. „Malé děti platí 3000 ročně ty starší až k 5000 korunám,“ uvedl Laibl a dodal, že se cena kvůli dražším pohonným hmotám mírně zvedla.
Naopak malé děti mají velký zájem o hokej. ČTK to řekl jejich trenér Michal Kváš. „Děti přicházejí na doporučení. Letos máme 32 dětí, předtím jich bylo v ročníku třeba 15,“ uvedl trenér, podle kterého přibývají i holčičky díky rostoucí oblibě ženského hokeje. „Trenéři jsou hodně vstřícní. Jsou to tréninky zábavné, formou hry a máme i příměstská soustředění,“ dodal Kváš. Nejmenší děti za tréninky platí 2000 korun ročně. Cenu musel klub mírně zvednout kvůli vyšším výdajům za dopravu a energie.
Autor a zdroj: ČTK
Zář 22, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Město Sokolov chce přesunout peníze, které mělo přislíbené na vodovod a kanalizaci v místní části Hrušková na jiné projekty, které se budou týkat přímo centra města. Na Hruškovou měl Sokolov původně čerpat až 288 milionů korun z 18 miliard, které stát vyčlenil na zahlazení důlních škod. Tuto částku by ale město, i vhledem k rozvojovým možnostem v Hruškové, raději rozdělilo na více jiných projektů. Novinářům to řekl starosta Sokolova Petr Kubis (ANO).
„Chtěli bychom přesunout částku do dílčích projektů, například na vybudování záchytného parkoviště u Antonínské výsypky, to je parkoviště za klášterem, tak, aby lidé, kteří přijíždějí do Sokolova, měli kde zaparkovat. Chtěli bychom peníze využít i na úpravu břehů řeky Ohře a navazujících pozemků, na úpravu Lobezského potoka a Husových sadů. Velkou částku bychom rádi použili na etapu číslo dvě Jižního lomu. V současné době se zde připravují stavební parcely, mělo by jich být 36, a my bychom chtěli i etapu číslo dvě, což by bylo dalších asi 20 parcel,“ řekl Kubis.
Parkoviště u kláštera by mělo přijít asi na 38 milionů korun, úprava břehů Ohře zhruba na 100 milionů korun, úprava okolí Lobezského potoka na 90 milionů korun. Druhá etapa přípravy parcel na Jižním lomu pak má stát asi 60 milionů korun.
Osada Hrušková ale bez investic do infrastruktury nezůstane. Místo dálkového napojení vody chce radnice v této části města vybudovat lokální vodovod. Následně chce v Hruškové řešit i problematiku odpadních vod.
Peníze z 18 miliard korun na zahlazení důlních škod, které vznikly před privatizací uhelných společností, využívají kraje postižené těžbou uhlí. Pro Karlovarský kraj bylo určeno 2,33 miliardy korun, přičemž tato částka ještě zcela vyčerpaná není. Sokolov z těchto prostředků postavil například Krejcarovou lávku, cyklostezky nebo obchvat města.
Autor: Město Sokolov
Zdroj: ČTK
