Dub 28, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Zoologická zahrada v Ústí nad Labem vchází do nové návštěvnické sezony s řadou novinek. V dolní části areálu se otevřela expozice kočkodanů Brazzových. Vznikla adaptací ubikace po orangutanech bornejských, jejich chov skončil loni. V horní části prošel renovací bývalý sloninec, který teď obývá tapír čabrakový s prasaty visajanskými. Brzy k nim přibydou ještě kaloni pobřežní.
Pětičlenná skupina kočkodanů doposud obývala pavilon opic. „Zvířata mají k dispozici mnohem více prostoru a také si jej náležitě užívají. Jedná se o přechodnou fázi do doby, než bude dokončen projekt Asijské mangrovy,“ vedoucí zoologického útvaru Padalíková. Pavilon opic bude časem nahrazen za novou expozici. Nové prostory nabídnou také vnitřní ubikace.
Další novinkou jsou tři zrekonstruovaná terária ve spodním patře Exotária. „První z nich ztvárňuje biotop pralesa v jihovýchodní Asii a obývají jej agamy Weberovy, agamy kočinčinské, želvy zubaté a želvy podlouhlé. Další dvě terária představují vlhký les ostrova Madagaskar, kde prezentujeme hroznýše psohlavé, felsumy madagaskarské a parosničky rajské,“ popsala zooložka. Všechna terária doplnily rostliny z oblastí, kde jednotlivé druhy žijí. „Představujeme tak unikátní koncept biotopových nádrží včetně nových technologií,“ upozornila Padalíková s tím, že terária byla doplněna o speciální osvětlení pro růst rostlin, kapénkovou závlahu a systém mlžení.
Bývalý pavilon slonů se nyní nazývá Asijský prales. V expoziční části jsou nové rostliny, upravila se podlaha a v příkopu vznikl bazén pro tapíra. Opravila se i tropická říčka. „Celý pavilon působí přírodním dojmem, kdy počítáme s postupným významným zapojením a růstem zbotanizovaných částí pavilonu,“ doplnila ředitelka zoo Ilona Pšenková. Samec tapíra čabrakového se do nového domova přesunul ze spodní části areálu.
Tímto projektem se zoo podle ředitelky zařadila mezi instituce disponující ideálními podmínkami pro chov tapírů. „V brzké době bychom tak měli obdržet samici a pokusit se o odchov tohoto vzácného druhu,“ řekla Pšenková. Na projektu zoo pracovala déle než půl roku a všechny úpravy provedli zaměstnanci svépomocí. Financování bylo zajištěno z provozních prostředků zoo.
Další novinky ještě přibudou, zanedlouho budou například zprovozněny toalety v horní části zoo. Pracuje se na rekonstrukci vyhlídky Samburu, kde vznikne sezonní občerstvení s posezením. Další občerstvovací místo vzniká v prostoru pod horní pokladnou. „V loňském roce jsme byli nuceni kvůli havarijnímu stavu zavřít restauraci Koliba. Do doby rekonstrukce, jejíž projekt připravujeme, vyřeší tyto dva lokální stánky společně s cukrárnou Kukang Coffee absenci občerstvení v horní části zoo,“ podotkla Pšenková.
Ve výběhu, kde ještě loni pobývala slonice Delhi, brzy přibudou koně Převalského. Během letošního roku bude ještě zahájena výstavba expozice pro gibony. Financování těchto akcí je zajištěno z Fondu pro záchranu zoo, kam město přispívá 20 milionů korun ročně, dále dotacemi a část pokryje i rozpočet instituce.
Pšenková ještě prozradila, že stávající pavilon tapírů v brzké době obohatí hrošík liberijský. Výběh žiraf a vodušek jelenovitých bude obohacen o nový druh antilopy – buvolce běločelé, které již má zoo v zázemí. „Stejně tak výběh indických antilop nilgau pestrých doplníme o jelínky vepří. Naším cílem je více zatraktivnit výběhy pro zvířata, smíšené expozice jsou podporovaným trendem zoologických zahrad,“ dodala ředitelka zoo Ilona Pšenková.
Autor: Ústecký zoo
Zdroj: ČTK
Dub 26, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
V posledních letech jsme svědky dramatických změn v klimatu, což má dopad na celou řadu oblastí, včetně pojišťovnictví. Pojišťovny čelí rostoucímu riziku, které právě klimatické změny způsobují. Pojišťovny se tak musí přizpůsobovat nové realitě, a právě v tuto chvíli přichází na pomoc nový nástroj s názvem Green0meter.
Green0meter může pomoci českým pojišťovnám reagovat na změnu klimatu a minimalizovat dopady změn i na klienty pojišťoven. Zvyšující se nepředvídatelnost počasí a jeho dopad na nemovitosti, zemědělství, infrastrukturu a další oblasti znamenají pro pojišťovny větší riziko a s tím spojené vyšší náklady. Stejně jako banky se i pojišťovny budou muset přizpůsobovat nové realitě. Podle francouzského regulačního orgánu ACPR budou mít klimatické změny dokonce větší dopad na pojišťovny než na banky.
Studie KPMG z roku 2022 také potvrzuje, že klimatické změny budou mít pro pojišťovny dalekosáhlé následky. Průzkum zdůrazňuje, že klimatické změny budou mít vliv na celou řadu oblastí, včetně ztrát na majetku, zemědělství a dopravě, a že pojišťovny budou muset být schopny řešit tyto nové výzvy a přizpůsobovat se novému klimatickému prostředí.
I přesto se v dubnu 2023 rozhodly pojišťovny Zürich a Munich Re opustit koalici pojišťoven, která se zaměřuje na boj proti změně klimatu, z důvodu příliš velkých tlaků na dekarbonizaci jejich portfolia. Toto rozhodnutí bylo kritizováno veřejností a nazváno jako krok zpět v boji proti změně klimatu, nicméně ukazuje na to, že existuje tlak na pojišťovny, aby v této oblasti jednaly efektivněji.
Green0meter je inovativní nástroj, který pomáhá měřit a redukovat dopad změny klimatu na podniky a organizace. Jedná se o platformu, která umožňuje pojišťovnám a dalším společnostem snížit jejich uhlíkový otisk a zároveň minimalizovat dopad klimatických změn na jejich podnikání.
Na podobnou skutečnost poukazuje i nedávná studie EIOPA, evropského orgánu pro pojišťovnictví. Pojišťovny v České republice stále nemají zavedena dostatečná opatření v oblasti adaptace na změnu klimatu.
S nástrojem Green0meter mají pojišťovny v České republice možnost změřit svůj dopad a dopad svých aktiv na klima a zároveň připravit své podnikání na nové podmínky. Green0meter může být pro pojišťovny klíčovým nástrojem pro řízení klimatických rizik a regulatorního nefinančního reportingu a maximalizaci výkonu v nové klimatické realitě.
Kontakt pro média:
Martin Moc
e-mail: moc@prmoc.net
Autor: Martin Moc
Zdroj: ČTK
Dub 15, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Brdské obce čekají rekordní nápor turistů, jejichž počet se už za covidu ztrojnásobil. Největší, Strašice na okraji Chráněné krajinné oblasti Brdy (CHKO) sázejí hlavně na otevření loveckého zámečku Tři trubky, jehož rekonstrukci za desítky milionů korun dokončují Vojenské lesy a statky a obec s nimi na tomto návštěvnickém centru, které ponese název Dům přírody Brd, spolupracuje. Letošek pro obec tedy bude velmi přelomový, řekl starosta Jiří Hahner (ODS).
Strašice se zhruba 2600 obyvateli jsou největší z 27 obcí CHKO, díky blízkosti dálnice D5 dobře dostupné z Prahy i Plzně. „To, co znamená Svatý Mořic pro Alpy, jsou Strašice pro Brdy,“ řekl Hahner. Podle něj je turisticky atraktivní zámeček stavebně hotový, budují se vnitřní expozice. Otevřou se v červenci. „Určitě přitáhne hodně lidí,“ řekl. Tři trubky, od roku 2014 kulturní památka, sloužily do roku 2016 jako školicí středisko vojáků. Pobývali tam naši prezidenti a za války nacističtí pohlaváři. V 80. letech 19. století ho dal vystavět kníže Jeroným Colloredo-Mansfeld podle návrhu vídeňského architekta italského původu Camilla Sitteho v duchu doznívajícího romantismu.
Strašice očekávají nejsilnější nápor turistů za osm let, odkdy se mohou lidé pohybovat po značených cestách bývalého vojenského prostoru, který tam fungoval od roku 1926. „Dokončujeme nový stánek s občerstvením na parkovišti u CHKO, kam se vejde nejméně 30 aut, dalších 40 může parkovat u Muzea středních Brd, kde začíná další turistická trasa a naučná stezka,“ uvedl Hahner.
Další bezplatná parkoviště jsou u Billy a u školy. Hlavně v houbařské sezoně bývají přeplněná. Po covidovém útlumu se všech pět restaurací vrátilo do standardního režimu, řekl. V obci je teď zhruba 100 lůžek, nejvíce v Pensionu Berten a v hotelu Na Poště. Strašice obnovily za 20 milionů korun velkou část náměstí, opravily silnice, chodníky, fasády, domy včetně radnice z 19. století a školy a mobiliář.
Hodně turistů přijíždí do Brd také z druhé strany od Míšova, u silnice na Rožmitál, kde je populární grill a Atommuzeum. Dále je to Orlov, místní část Příbrami, jejíž zastupitelstvo turistiku v Brdech velmi podporuje, uvedl Hahner.
„Velmi silný příval turistů jsme zažili už v covidu – na třikrát vyšší úrovni než v běžných letech, což zůstalo i po pandemii,“ řekl. Podle odhadů starostů se na cyklistických a turistických stezkách pohybovalo v sezoně přes 100.000 lidí. Díky rychlému proznačení Klubem českých turistů se soustředili na značené cesty, uvedl Hahner. Značky cest a směrníky jsou hotové všude a pro turisty komfortní. Starosta ocenil, že i době covidu se návštěvníci Brd chovali ohleduplně, nezaplavovali lesní porosty a nebyly problémy s odpadky.
Autor: Obec Strašice
Zdroj: ČTK
Dub 13, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Brdský cyklobus z Plzně do Příbrami a zpět, který jezdí od roku 2008, vyjede letos po roční odmlce poprvé 15. dubna. Cykloturistů v Brdech, přezdívaných „malá Šumava“, rok od roku přibývá. Cyklobusy nejsou jenom pro cyklisty, v posledních letech s nimi jezdí stále víc pěších turistů, řekl Václav Königsmark, ředitel divize ČSAD autobusy Plzeň, autobusového dopravce skupiny Z-Group bus.
„Pojede o sobotách 15., 22. a 29. dubna. Po vyhodnocení zájmu cestujících bude případně spuštěn provoz cyklobusu i v dalším období,“ uvedl mluvčí Z-Group Miroslav Slaný. Autobus s cyklovlekem jede na trase Plzeň – Starý Plzenec – Spálené Poříčí – Míšov/Brdy – Rožmitál – Příbram, a obslouží tak všechny turisticky atraktivní body brdských vrcholků. Opět budou zavedeny také spoje Příbram – Míšov a opačně.
„Chráněná krajinná oblast Brdy nabízí krásné pěší a cyklistické trasy,“ řekl Slaný. Cyklisté mohou podle něj po trase navštívit například Spálené Poříčí, Padrťské rybníky, vrch Třemšín, Rožmitál, Hornické muzeum v Příbrami včetně prohlídky štol a jízdy důlními vláčky. Atraktivní jsou také cesty vedoucí rozsáhlými lesy k vrcholu legendárního Třemšína nebo k břehům Padrťských rybníků.
Vlek má kapacitu 27 kol a převáží také elektrokola.
Z Plzně od Stavebních strojů vyjíždí bus v 07:35, z autobusového nádraží v Husově ulici v 07:55. Z Příbrami pojede spoj v 10:00 s konečnou zastávkou Míšov. Z Míšova zpět do Příbrami ve 13:15 a z Příbrami do Plzně v 15:30.
Autor: Divize ČSAD autobusy Plzeň
Zdroj: ČTK
Dub 11, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Skupina ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami vyhlašují soutěž Zelená obec roku. Soutěž je otevřena všem obcím, které se angažují v environmentální oblasti, udržitelném fungování a mají odpovědný postoj k životnímu prostředí. Doložit to mohou některým ze svých projektů, který právě realizovaly nebo jej připravují. Vítězná města a vesnice získají ocenění Zelená obec roku a až 300 tisíc korun pro svůj další rozvoj.
Speciální kategorií soutěže je pak Sociální počin roku. Tento titul a finanční výhru 100 tisíc korun spolu s možností konzultace získá obec s nejlepším sociálním projektem, resp. počinem, který přináší řešení ve společensko-ekonomických tématech. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhne společně s odbornou konferencí 15. června 2023 v pražském ČSOB Kampusu, který je považován za jednu z nejekologičtějších staveb Evropy. Záštitu nad touto soutěží poskytl Svaz měst a obcí ČR.
„Z iniciativy obcí a měst vzniká v Česku každý rok řada zajímavých projektů a aktivit v environmentální oblasti – ať už se zabývají využitím místních zdrojů, úsporami energií, obnovitelnými zdroji nebo třeba technologiemi šetrnými k životnímu prostředí. ČSOB tyto projekty a aktivity dlouhodobě podporuje, proto jsme se ve spolupráci s dalšími partnery rozhodli vyhlásit tuto soutěž s cílem každoročně představit udržitelné obce a jejich fungování v environmentální oblasti a současně přispět k jejich dalšímu rozvoji,“ říká Ján Lučan, člen představenstva ČSOB zodpovědný za Vztahové bankovnictví.
„Hospodářské noviny se dominantně zaměřují na ekonomická témata a byznys, obojí je ale samozřejmě provázáno s životním prostředím a klimatem. Tyto vztahy si uvědomujeme, a proto mají i ochrana přírody a klimatu v našem deníku stálé místo. Rádi píšeme o inspirativních projektech, které mění věci k lepšímu, a se stejnou chutí jsme se pustili i do spoluorganizování této soutěže,“ uvedl Jaroslav Mašek, šéfredaktor Hospodářských novin.
Cílem soutěže je vybrat obce, které mají v oblasti udržitelného fungování dlouhodobou vizi, snižují uhlíkovou stopu, zmírňují dopad na změnu klimatu, investují do ochrany životního prostředí, přináší inovační hodnotu, podporují biodiverzitu a aktivně zapojují občany. Vítěz soutěže získá titul Zelená obec roku. Očekává se, že soutěž podpoří vznik nových šetrnějších projektů v sektoru municipalit, ukáže možnosti financování a získávání zdrojů a inspiruje další obce k realizaci vlastních řešení.
Přihlášené obce bude hodnotit odborná porota složená ze zástupců firem, obcí, ministerstva životního prostředí, architektů a odborníků. V porotě zasedne například ministr životního prostředí Petr Hladík, ekolog Martin Bursík, architektka Eva Jiřičná či výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.
Přihlášení do soutěže je možné v termínu od 22. března do 9. května. Stačí se registrovat přes jednoduchý formulář na webových stránkách http://www.zelenaobecroku.cz, kde jsou k dispozici i detailní informace k samotné soutěži.
Autor: ČSOB
Zdroj: ČTK
