Pro 6, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Životní prostředí v okolí svého bydliště i v celém Česku lidé hodnotí nejlépe za uplynulých 20 let. Spokojenější jsou se stavem v místě svého bydliště než s tím celkovým. O životním prostředím v okolí domova se kladně vyjádřilo 84 procent lidí, o stavu přírody v celé ČR 75 procent. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Autoři průzkumu upozornili, že spokojenost se stavem přírody v místě svého bydliště vyjadřuje od počátku sledování v roce 2002 minimálně 70 procent lidí, pouze v letech 2004 a 2010 jejich počet mírně klesl pod tuto úroveň. Počet občanů, kteří se pozitivně vyjadřují o stavu v celé ČR, od roku 2002 rostl s mírnými odchylkami do roku 2017, kdy dosáhl maxima 72 procent. Poté pozitivních hodnocení ubylo až na 53 procent v roce 2020. Od té doby jich opět přibývá.
Proti loňskému červenci se počet těch, kteří jsou spokojeni s okolím svého bydliště, zvýšil o osm bodů. V otázce životního prostředí celé ČR přibylo kladných hodnocení o šest bodů. V ochraně životního prostředí Češi přitom nejvíce oceňují aktivitu obecních úřadů a ekologických organizací. Kladně ji hodnotí 59, respektive 56 procent lidí. Naopak nejhůře v hodnocení lidí dopadl Parlament, jehož činnost při ochraně přírody pozitivně vnímají necelé dvě pětiny oslovených.
Podle zjištění průzkumu velká část veřejnosti, konkrétně 84 procent, souhlasí s tím, že dělat něco pro životní prostředí je dobré, i když to stojí peníze a čas. Na druhou stranu 57 procent oslovených se současně ztotožnilo s názorem, že pro ně osobně je těžké pro životní prostředí něco udělat. Polovina lidí si pak myslí, že mnohá tvrzení o ekologických hrozbách jsou zveličená, a podle 45 procent jsou v životě důležitější věci než starost o životní prostředí. Téměř dvě pětiny občanů uvedly, že nemá cenu starat se o životní prostředí, pokud to nebudou dělat i ostatní.
Z oblastí, které mají vliv na životní prostředí, se nejvíce lidí kriticky staví k silniční dopravě. Její negativní dopad na přírodu vnímá 78 procent lidí. Více než polovina dotázaných považuje za špatné také chování firem k životnímu prostředí, dopad těžby dřeva a nerostných surovin na životní prostředí nebo postihy těch, kteří přírodu poškozují. Nejlépe z hodnocení vyšly dopady zemědělské činnosti na přírodu a využívání obnovitelných zdrojů, které jako špatná hodnotily zhruba dvě pětiny lidí. CVVM provedlo průzkum v době od 8. září do 8. listopadu mezi osmi stovkami lidí staršími 15 let.
Autor: CVVM
Zdroj: ČTK
Pro 2, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Start-up Myco z Kyjova na Hodonínsku, který vyrábí obalové materiály z odpadu a podhoubí, získal ve finále soutěže Energy Globe World Award v konkurenci 15 projektů z celého světa čestné uznání. Porota udělila pouze dvě napříč pěti kategoriemi. V tiskové zprávě o tom informovala společnost E.ON, která pořádá národní kolo soutěže.
Do celosvětového finále se probojovalo 15 ze 180 projektů. Finalisté byli rozděleni do pěti kategorií Země, Vítr, Voda, Vzduch a Mládež podle svého zaměření. Myco soutěžila jako jedna ze tří v kategorii Země. Firma mění odpad z dřevozpracujícího průmyslu a zemědělství pomocí podhoubí na materiál rozložitelný v přírodě. Podobný může být třeba dřevotřísce nebo expandovanému polystyrenu používanému v obalových materiálech.
V kategorii Země porota ocenila projekt z Indie, který se zabývá revitalizováním rýžových polí a zamezuje jejich pálení po sklizni. České firmě ale porota udělila speciální Cenu uznání za možný celosvětový přínos napříč kategoriemi. Stejné ocenění obdržel ještě rakouský projekt na výrobu zeleného vodíku v kategorii Vzduch.
„Je čest něco takového dostat a je to i satisfakce pro náš tým, který dlouhou dobu pracuje na tom, aby vysekal náš start-up z nuly. Celkově měla cena vysokou kvalitu. Viděli jsme projekty, které byly opravdu skvělé,“ uvedl zakladatel Myco David Minařík, který cenu ve Vídni převzal.
E.ON české kolo soutěže pořádá už 14 let, do finále zatím český projekt postoupil třikrát. Kromě firmy Myco se to podařilo obci Hostětín ze Zlínského kraje v roce 2020 a Hotelu-vinařství Galant v jihomoravském Mikulově v roce 2016. Letos poprvé získal český účastník některé z ocenění, i když ne to hlavní v některé z kategorií.
Autor: E.ON
Zdroj: ČTK
Pro 1, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Většina obyvatel Moravskoslezského kraje považuje změnu klimatu za závažný problém – 58 procent lidí si myslí, že globální změna klimatu už začala, dalších deset procent ji očekává v blízké budoucnosti. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který provedl tým Institutu 2050 spolu se sociology z ústavu STEM. Šedesát procent dotazovaných se domnívá, že jejich bydliště bude v budoucnu ohrožovat sucho a 58 procent očekává letní vedra. Novinářům to dnes v Ostravě řekl vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl.
„Chtěli jsme průzkumem zjistit, co si v kraji myslí mlčící většina. Ukázalo se, že moravskoslezská veřejnost stojí o transformaci, nicméně má řadu sociálních obav. Takže použil bych to, co říkáme často – buď transformace bude sociální, anebo nebude vůbec,“ řekl Krajhanzl. Z výsledků průzkumu vyplývá, že lidé chtějí řešit změny klimatu, ale nevědí jak.
V průzkumu Česká (ne)transformace 2022: zaostřeno na Moravskoslezský kraj odpovídalo 1000 lidí. Například 83 procent jich uvedlo, že by si do budoucna v kraji přáli více přírody a zeleně, 77 procent uvedlo, že by mělo být více přírodních rekreačních parků. Více než polovina respondentů si přeje méně velkých průmyslových podniků, 80 procent chce, aby ubylo znečištění ovzduší a 76 procent chce snížit hluk z dopravy a průmyslu.
„Důležité je, že lidé vnímají klimatickou změnu jako něco, co se musí řešit. To vnímám jako velmi pozitivní, myslel jsem, že společnost bude více skeptická,“ řekl moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO).
Zároveň se podle něj potvrdilo, že ze změn lidé mají velké obavy. „Musíme změny dělat tak, aby to nemělo žádný dopad na život lidí v tomto kraji. Je to o to komplikovanější, že kontext je daný válečným konfliktem na Ukrajině, který vedl k tomu, že energie se staly nesmírně drahé,“ řekl hejtman. Je podle něj zapotřebí pracovat na tom, aby lidé do budoucna obavy neměli a vnímali pozitivní přínos pro čistotu ovzduší.
Průzkum byl součástí krajského projektu Life Coala spolufinancovaného Evropskou unií, během nějž vzniknou poradenská centra, která se zaměří na podporu klimatických projektů obcí a měst. „Do roku 2030 chceme podpořit vznik dvou stovek nových klimatických projektů, mezi kterými budou například projekty zaměřené na zadržování vody, ale také na řešení energetických úspor na budovách či revitalizace veřejných prostranství aplikujících navrhovaná adaptační opatření. Do našeho regionu, doufám, přijdou nové firmy zaměřující se na zelené technologie, nabídnou tak nová pracovní místa a posílí regionální rozvoj,“ uvedl hejtmanův náměstek Jan Krkoška (ANO).
Autor: STEM
Zdroj: ČTK
Lis 30, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Ve věku 83 let v úterý zemřel významný český vědec, molekulární epidemiolog a genetik Radim Šrám, který působil v Ústavu experimentální medicíny v pražské Krči. Šrám byl celosvětově uznávaným odborníkem v oblasti vlivu znečištěného životního prostředí na lidské zdraví. Získal řadu ocenění, například národní cenu Česká hlava nebo medaili Jana Evangelisty Purkyně.
Šrám po promoci na nynější 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v roce 1964 nastoupil jako odborný pracovník do Ústavu hygieny. Od roku 1970 pracoval jako vedoucí Laboratoře genetiky a Národní laboratoře pro genotoxicitu v Institutu hygieny a epidemiologie. Od roku 1992 se věnoval využití metod molekulární epidemiologie pro hodnocení vlivu znečištění ovzduší na zdravotní stav populace.
Šrám založil a koordinoval vědecký projekt Program Teplice, který sledoval dopady znečištěného životního prostředí na zdraví obyvatel v pánevních oblastech a v Praze. Studium se soustředilo na analýzu dýchacích funkcí, neuropsychických účinků, výsledků těhotenství, úmrtnosti a vzniku nádorových onemocnění. Prokázal například, že v Teplicích je střední délka života výrazně kratší než jinde a násobně častěji zde lidé trpí onemocněními dýchacích cest. Zjistil, že prachové částice obsahující rakovinotvorné látky negativně ovlivňují lidský plod.
Od roku 2008 Šrám vedl také rozsáhlý výzkum znečištění ovzduší na Ostravsku, který se soustředil zejména na děti. Jako hlavní řešitel inicioval rozsáhlý projekt Zdravé stárnutí v průmyslovém prostředí, který stále pokračuje. Byl dlouholetým předsedou Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR.
„Smůla s našimi výsledky je v tom, že když zjistíme něco zajímavého, obvykle tím nikoho nepotěšíme,“ řekl Šrám v roce 2019, když mu Akademie věd ČR udělovala nejvyšší akademickou medaili De scientia et humanitate optime meritis.
Šrám působil jako expert ve Světové zdravotnické organizaci, kde pomáhal připravovat materiály o vlivu znečištěného ovzduší na genetický kód dětí. Ve své práci využíval metody genetické toxikologie a molekulární epidemiologie. Zjistil, že znečištěný vzduch škodí nejenom dýchacím cestám, ale i kůži. Poukázal na to, že existují podstatné rozdíly mezi nemocností dětí například v Českých Budějovicích a v Karviné.
„Za svým názorem, podloženým robustním vědeckým poznáním, si vždy stál a nebál se ho důrazně sdělovat i na místech, kde nebyl zrovna vítán, a ve chvílích, kdy se to takříkajíc nehodilo. To je velice důležitý odkaz pro nás pro všechny,“ uvedla dnes předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Lis 30, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Držitelkou Ceny za komunikaci změny klimatu se dnes stala polární bioložka Marie Šabacká. Ocenění převzala v pražském Technologickém centru UMPRUM od zástupců Informačního centra OSN v Praze a Učené společnosti České republiky (USČR). Cenu za celoživotní přínos obdržel in memoriam genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám, který v úterý ve věku 83 let zemřel.
Marie Šabacká je vedoucí pracovnicí Centra polární ekologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. O dopadech klimatické změny na pevninské ledovce a polární oblasti informuje i na sociálních sítích. Podle ní budou v nejbližších letech nutné odklon od fosilních paliv a s tím spojené transformace a modernizace energetiky, průmyslu i dopravy, pokud se klimatická krize nemá vymknout kontrole.
„Poznatky o změně klimatu dokáže přiblížit srozumitelně a poutavě na základě vlastní zkušenosti a osobního příběhu s mírou naléhavosti, která tématu náleží,“ zdůvodnili udělení ceny organizátoři. Společně s oceněním Šabacká převzala peněžní dar 30.000 korun a symbolickou sazenici stromu.
Šrám se dlouhodobě zabýval znečišťováním životního prostředí a jeho dopady na kvalitu lidského života. Na Akademii věd ČR byl vedoucím Oddělení genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicíny a předsedou Komise pro životní prostředí. Výzkumu se věnoval i na Ostravské univerzitě a působil rovněž jako expert ve Světové zdravotnické organizaci, kde se zabýval vlivem znečištění na dětský genetický kód. Ocenění podle organizátorů získal za celoživotní úsilí o zlepšování kvality života lidí i životního prostředí. Na slavnostním ceremoniálu dnes přítomní uctili jeho památku minutou ticha.
Cenu za komunikaci změny klimatu uděluje Informační centrum OSN v Praze a USČR od roku 2019. V minulosti ji získal klimatolog Radim Tolsz, zakladatel expertního týmu Fakta o klimatu Ondráš Přibyl a klimatolog Miroslav Trnka. Cena za celoživotní přínos se minulý rok udělovala poprvé, obdržel ji ekolog Bedřich Moldan.
Autor a zdroj: ČTK
