Úno 18, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Fakulta zemědělská a technologická Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích otevírá nový doktorský studijní program Zemědělství a technologie 4.0. Jde o první studijní program tohoto druhu v republice. Fakulta tím reaguje na současné trendy v zemědělství a potravinářství, které jsou stále více ovlivňovány moderními technologiemi a automatizací, informoval o tom vedoucí marketingového oddělení školy Zbyněk Havelka.
„Tento program klade důraz na získání hlubokých a systematických znalostí a dovedností v oblasti využití moderních výpočetních metod, jako jsou metody umělé inteligence, elektroniky a automatizace, počítačové simulace a využití experimentálních dat pro inovativní technická řešení,“ uvedl Havelka.
Uchazeč musí mít vystudovaný magisterský obor podobný programu. Součástí přijímacího řízení je i téma dizertační práce, kterému se chce student věnovat. Přijímací komise pak posoudí předpoklady uchazeče pro samostatnou vědeckou a výzkumnou činnost. Program je vypsán pro příští akademický rok.
Absolventi budou připraveni na působení v oblasti informačních technologií a automatizaci v zemědělství. „Jedná se například o polo či plně automatizované technologické systémy pro řízení podniku, dojicí roboty, autonomní systémy navádění zemědělských strojů, autonomní roboty pro rostlinnou výrobu, nové technologie pro potravinářský průmysl nebo moderní technologie k optimalizaci využití zdrojů a zlepšení výnosů v precizním zemědělství,“ uvedl Havelka.
Autor: Fakulta zemědělská a technologická Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Úno 3, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Hodiny biologie mohou studenti teplického gymnázia trávit v kontaktu se zvířaty a rostlinami v bioparku. Žije v něm na 120 druhů zvířat a rostou exotické rostliny. O sobotách je přístupný veřejnosti, která může navštívit i opravenou Beuronskou kapli, což je nejstarší plně dochovaná beuronská památka na českém území, řekl ředitel gymnázia Zdeněk Bergman.
Za vznikem bioparku, jehož součástí je botanická zahrada, stáli před lety nadšení učitelé biologie. Posledním přírůstkem jsou tři pirani z ústecké zoo. „Máme tu i zvířata relativně velká, nejen želvy, jak by si někdo mohl myslet, ale i lamy, alpaky, pštrosa, klokany, krokodýla nebo velké ryby z Amazonie,“ uvedl ředitel. Studenti se tak seznamují s jednotlivými druhy na místě. K dispozici je areál také žákům základních škol z Teplicka. Zvířata nemizí z budovy ani po uhynutí, preparované exponáty visí na chodbách gymnázia, vzorky se zkoumají v laboratořích.
O letních prázdninách je biopark otevřen pro veřejnost denně, průvodce dělají sami studenti. O park se starají přírodovědci a jeden ze školníků. Na provoz si škola vydělává ze vstupného, prostřednictvím různých adopcí a významnou finanční podporu dostává od města. „Inspirativní prostředí se určitě vyplácí, zájem studentů o přírodu je, ačkoliv jsme všeobecné gymnázium,“ zdůraznil ředitel.
Pro různé akce má škola k dispozici odsvěcenou Beuronského kapli, s jejíž opravou pomáhali i sami studenti a učitelé. Zchátralou památku se podařilo zachránit, obnoveny jsou už i malby z konce 19. století. I sem se může podívat veřejnost. Kaple byla součástí kláštera Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Klášter vznikl v roce 1865, výmalba ve stylu beuronské umělecké školy o dvacet let později, tvořili ji benediktinští mniši.
Autor: Město Teplice
Led 27, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Místo zálohování PET lahví, které navrhuje novela obalového zákona, obce podporují třídění. Uvedlo to dnes Sdružení místních samospráv ČR. Sdružení uvádí, že obce v minulosti investovaly miliardy do zavedení a zlepšování odpadového hospodářství. Třídění je proto podle nich na vysoké úrovni a lidé vytřídí asi osm z deseti PET lahví. Podle směrnice EU mají členské státy do roku 2029 dosáhnout sběru 90 procent PET lahví či plechovek. Toho se zatím v Česku nedaří dosáhnout ani u PET lahví, plechovek se dokonce vytřídí jen čtvrtina, sdělila ČTK Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování, sdružující výrobce nápojů. Novela je v nyní připomínkovém řízení a podle ministerstva životního prostředí (MŽP) by mohla začít platit v polovině roku 2025.
Podle sdružení samospráv by zálohování lahví, tedy jejich skladování, přineslo řadě prodejen komplikace. Maloprodejcům by mohlo způsobit odliv zákazníků, kteří by upřednostnili větší řetězce kvůli vracení lahví. Sdružení ministru životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL) opakovaně argumentuje, že nevidí relevantní důvod pro paralelní systém, který by rozděloval část odpadů. Podle něj by jediný přínos získali dodavatelé sběrných automatů a společnosti, které by recyklovaný materiál nabízeli dále k prodeji.
Zálohování aktuálně dobrovolně zkouší tři řetězce. Pilotní projekt spustil loni Kaufland, Lidl a přidal se on-line supermarket Rohlík.cz. Ministr uvádí, že zálohování je trendem v okolních zemích, funguje například v Německu nebo na Slovensku. V Rakousku začne od ledna 2025. Hladík se odvolává také na podporu veřejnosti a kritické ohlasy návrhu novely odmítá. MF Dnes minulý týden řekl, že proti především je odpadářská lobby a někteří starostové, kteří věří nepravdivým informacím.
Kromě Sdružení místních samospráv ČR podaly k novele desítky připomínek Asociace krajů, Hospodářská komora, Unie zaměstnavatelských svazů a další organizace. „Zavedení povinného zálohování nápojových plechovek a PET lahví považujeme při existenci fungujícího systému třídění za zbytečný návrh, který ve výsledku zdraží odpadové hospodářství. Neutuchající snaha prosadit povinné zálohování ze strany ministerstva životního prostředí navzdory připomínkovým místům je zarážející,“ uvedla předsedkyně sdružení samospráv Eliška Olšáková.
Sdružení uvádí, že Česko několik let plní průběžný cíl vytřídit 78 procent PET lahví. Ten do roku 2026 stanovila na loňském jednání Rada ministrů životního prostředí zemí EU. Unie chce ale do roku 2029 dosáhnout toho, že se zpět vysbírá až 90 procent nápojových obalů. „Současný systém není schopen vysbírat 90 procent PET lahví a sesbírá pouze 26 procent nápojových plechovek. Aby u obou materiálů dosáhl míry sběru 90 procent, bude to podle analýz ministerstva životního prostředí znamenat rozšíření tzv. door-to-door systémů sběru do všech rodinných domů v Česku, kterých je více než dva miliony,“ sdělila Havligerová z Iniciativy pro zálohování.
Aby tak nynější systém třídění odpadů zvládl i bez zavedení záloh vytřídit 90 procent PET lahví či plechovek, musely by se tyto obaly podle Havligerové svážet nově ze zhruba 2,2 milionu sběrných bodů. „Jen svoz má podle odhadů ministerstva stát více než dvě miliardy korun ročně,“ uvedla. Celkové provozní náklady třídění bez zavedení záloh odhaduje MŽP podle ní na zhruba tři miliardy korun ročně. Iniciativa pro zálohování sdružuje firmy Coca-Cola HBC ČR a SK, Kofola, Mattoni, Heineken ČR a Plzeňský Prazdroj, které patří k největším výrobcům nápojů v Česku.
Novela má zavést čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a plechovky a zřídit 11.000 míst pro jejich sběr. Podle MŽP by zálohování přeneslo větší finanční zodpovědnost na spotřebitele a zefektivnilo třídění. Z nevybraných záloh za obaly v třídících popelnicích by obce získaly na provozování systému 15 procent. To by činilo asi 39 korun za občana. Podle analýzy Centra ekonomických a tržních analýz pro Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR by spuštění systému na zálohování PET lahví a plechovek v Česku stálo zhruba 5,2 miliardy korun a další 1,3 miliardy ročně provoz systému.
Autor: Sdružení místních samospráv ČR
Led 21, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
V soutěži karikatur zaměřených na humor o ekologii Ekofór 50 získalo ceny 12 umělců, kreslířů nebo amatérů. Soutěž uspořádalo Hnutí Brontosaurus u příležitosti 50. výročí svého vzniku. Tématem letošní soutěže byl člověk a životní prostředí v podmínkách klimatické krize. Soutěžních prací bylo v letošním ročníku 397, v předchozím jich bylo 2150. Ceny dnes zástupci Hnutí Brontosaurus předali ve Fantově domě v Praze.
Cílem bylo podle nich vtipnou formou upozornit na problematiku životního prostředí a přinést odlišný pohled na přírodu kolem. „Hodnotilo se zpracování a vtip. Překvapila a potěšila nás velká účast jak dospělých publikujících, tak dětí všech kategorií,“ uvedl z hnutí Brontosaurus Josef Ferenc.
Ceny hnutí udělilo v kategoriích Publikující, Volná tvorba bez věkového omezení, Amatéři od 16 let, Děti ve věku od 7 do 10 let a Děti od 11 do 15 let, která byla nejpočetnější. Kategorie dětí do 6 let získala namísto ocenění čestné uznání, které mimo jiné udělili i v dalších kategoriích. Výjimkou bez čestného uznání byly kategorie Publikující a Volná tvorba. Všechny výtvory budou vystaveny od července do srpna ve Středisku ekologické výchovy Toulcův dvůr nebo online na ekofor.brontosaurus.cz. Ekofóra se účastnilo i několik dětí z Ukrajiny.
V porotě zasedlo šest osobností z oblasti výtvarného umění i ekologie. Předsedkyni poroty a brněnskou výtvarnici Marii Plotěnou doplnil šéfredaktor časopisu Mladý Svět Jan Januš, výtvarnice Jitka Holecek, koordinátorka Klimatické koalice Barbora Kachtík Valešová, organizátorka soutěže Máme rádi přírodu Jitka Rajmonová a Libor Baláček z Brontosauru.
„Soutěž letos pořádáme jako retro akci k 50. výročí Hnutí Brontosaurus, kdy v letech 1979–1981 proběhly první ročníky Ekofóru. Tehdy se jich také účastnili profesionální karikaturisté z tehdejšího humoristického časopisu Dikobraz, tak jako se v letošním roce účastní karikaturisté z České unie karikaturistů,“ uvedl Ferenc.
Historicky prvním Ekofórem se stala kresba Brontosaura od Vladimíra Jiránka, která vyšla na titulní straně časopisu Mladý Svět v druhém lednovém týdnu roku 1974, přesně před 50 lety. Ekofór pak v 70. a 80. letech probíhal jako každoroční soutěž kreslených vtipů s tematikou životního prostředí. Následně byla soutěž obnovena v roce 2004.
Hnutí Brontosaurus bylo jako spolek zaregistrováno v září 1990, to už ale za sebou mělo více než 16 let fungování, většinou v podmínkách normalizačního Československa. Brontosaurus se od prvopočátku věnuje péči o životní prostředí a výchově mladých lidí k ekologickému myšlení a jednání. Pořádá víkendové akce i prázdninové pobyty, kterými za půl století prošly desítky tisíc lidí.
Autor: Hnutí Brontosaurus
Led 14, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Radní Jihomoravského kraje na svém prvním jednání v novém roce schválili několik dotačních programů. Mezi dobrovolné hasiče kraj rozdělí 66 milionů korun, sportovním spolkům dá 45 milionů. Na opatření proti následkům sucha radní vyčlenili 20 milionů korun a rovněž schválili nový program, jenž podpoří energeticky úsporná opatření.
Z nového dotačního programu Energion, kde je pět milionů korun, kraj plánuje obcím přispět třeba na vytvoření energetického skenu budov, analýzy možností rozvoje komunitní energetiky s využitím obnovitelných zdrojů energie nebo na zpracování energetických auditů. „Chceme jeho prostřednictvím motivovat obce, města, místní akční skupiny nebo spolky, aby se ještě víc angažovaly ve prospěch výroby energie z obnovitelných zdrojů. Žadatelé mohou z tohoto programu získat až 150.000 korun,“ uvedl náměstek hejtmana Jan Zámečník (KDU-ČSL).
V programu na podporu jednotek sborů dobrovolných hasičů je připraveno 18 milionů korun. Peníze mohou použít na pořízení, rekonstrukce a opravy požární techniky či výstavbu zbrojnic. „Loni jsme tak podpořili 199 obcí ze zhruba 300 podaných žádostí,“ řekl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). S dalšími 48 miliony počítá rozpočet na spolufinancování dotačního programu ministerstva vnitra. Krajskou podporu poskytuje formou mimořádných dotací. Loni takhle pomohl ve 47 obcích s postavením nebo rekonstrukcí zbrojnice či nákupem nových dopravních aut a stříkaček.
Sportovní kluby, tělocvičné jednoty a další tělovýchovné organizace kraj podpoří 45 miliony. „Letos navyšujeme připravené peníze o deset milionů korun. Poslouží na rekonstrukce sokoloven, osvětlení fotbalových hřišť, tribuny nebo podporu činností sportovních klubů,“ sdělil Grolich. Dotační program je i letos rozdělen do dvou oblastí. Na výstavbu, rekonstrukce a opravy sportovišť nebo pořízení investičního movitého majetku půjde 20 milionů korun. Provozní výdaje, pronájem sportovních ploch nebo výdaje na trenéry kraj podpoří 25 miliony.
Program proti následkům sucha zahrnuje podporu budování tůní a mokřadů, obnovy polních cest či větrolamů i péče o vysazenou zeleň. „Dopady dlouhodobého sucha mají devastující vliv na zemědělskou a lesní produkci. Ochrana půdy a prevence její eroze jsou další klíčové prvky boje proti následkům sucha, zejména v zemědělském regionu, kterým jižní Morava vždy byla. Pokračujeme také v loni započaté podpoře zakládání stanovišť vhodných trvalých travních porostů, krajinných trávníků, bylinných trávníků a lučních porostů,“ řekl náměstek hejtmana Lukáš Dubec (Piráti).
Vedení kraje vnímá v této oblasti jako důležitou podporu koncepčního uvažování zástupců samospráv. „Jde nám o to, aby se radnice a obecní úřady věnovaly boji proti suchu v delším časovém horizontu než v jednom volebním období. Věřím, že se to daří. Jako dobrý příklad můžou posloužit projekty obcí Čejkovice, Ratíškovice, Moravská Nová Ves a Rohatec, jejichž společná adaptační strategie na změnu klimatu měla vztah k celému Regionu Podluží a Hodonínska,“ doplnil Zámečník.
Autor: Jihomoravský kraj
