Úno 23, 2025 | Zvířata
Ochránci přírody se chystají vykoupit dalších 2,7 hektaru pozemků v území s mokřady Na Skřivánku poblíž Jihlavy. Vloni tam už Český svaz ochránců přírody (ČSOP) s pomocí veřejné sbírky získal 7,6 hektaru. Uvedl, že jde o velmi zajímavou lokalitu, což potvrdily i přírodovědné výzkumy. Několik druhů brouků tam bylo objeveno poprvé na Českomoravské vrchovině, sdělil Jan Moravec, který má v ČSOP výkupy přírodně cenných pozemků na starosti.
Na Skřivánku jsou mokřady, mokřadní louky, drobné vodní toky i malý rybníček. Území obsahuje také sušší místa a kousek lesa. Je tam velké množství mrtvého dřeva, což je podle ochránců to, co příroda potřebuje.
Lokalitu bylo potřeba zmapovat, aby ochránci věděli, kde je potřeba zasahovat a kde by naopak zasahovat neměli. „Proto bylo už před rokem, tedy ještě dříve, než se podařilo pozemky vykoupit, zadáno odborníkům provést zde hned šestnáct různých biologických průzkumů,“ uvedl Moravec.
Zajímavé výsledky přinesl průzkum brouků, jichž tam odborníci zatím našli 171 druhů. Šest je uvedených v takzvaném červeném seznamu, tedy v nějakém stupni ohrožení. Dva druhy, které ani nemají česká jména, patří mezi kriticky ohrožené.
Největším překvapením podle ochránců byly čtyři druhy brouků nalezené poprvé na Českomoravské vrchovině. Dva jsou vyloženě mokřadní, další dva horské, přičemž Skřivánek má jen něco málo přes 600 metrů nad mořem, uvedl Moravec. Dodal, že zajímavý je i druh s vědeckým jménem, který také nemá české jméno. Je to jeden z mála slepých druhů brouků v místní fauně, žije v hnízdech myší a krtků. Jde o teprve druhý nález z Českomoravské vrchoviny, uvedl.
ČSOP shání peníze na výkup ohrožených přírodních lokalit v kampani Místo pro přírodu. Výkupy Na Skřivánku kromě stovek dárců podpořil i Kraj Vysočina. Od roku 2003, kdy byla kampaň zahájená, už bylo podle jejího webu vykoupených 204 hektarů v 57 lokalitách.
Autor: Český svaz ochránců přírody
Úno 23, 2025 | Zvířata
Bojovat proti nelegálnímu obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin má akční plán do roku 2028, který schválila vláda. Dokument má zefektivnit boj proti takzvanému wildlife crime, což je kriminalita páchaná na volně žijících druzích zvířat a rostlin. Česká republika patří mezi evropské země s nejvyšším objemem legálního i nelegálního obchodu s exotickými druhy. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se jedná o jeden z nejvýnosnějších druhů organizovaného zločinu, který ohrožuje biodiverzitu i veřejné zdraví.
„Nelegální obchod s živými zvířaty a rostlinami nebo výrobky ze vzácných dřevin či slonoviny je vysoce organizovaná trestná činnost. Často se pojí s praním špinavých peněz, daňovými úniky a ohrožením veřejného zdraví. Ve světě se dokonce objevily případy, kdy byl výnos z tohoto obchodu využit k financování terorismu,“ řekl Hladík.
Akční plán obsahuje osm hlavních cílů a 19 konkrétních opatření. Mezi klíčové body patří posílení spolupráce mezi státními institucemi a zlepšení vymahatelnosti práva, například prostřednictvím specializovaných útvarů zaměřených na environmentální kriminalitu. Dokument také navrhuje zavedení forenzních metod pro identifikaci pašovaných druhů, efektivnější kontrolu internetového prodeje a vytvoření národní pracovní skupiny pro řešení případů wildlife crime.
Plán počítá i s větším důrazem na osvětu a vzdělávání odborníků, kteří se podílejí na odhalování této trestné činnosti. Důležitou novinkou je podle ministerstva vyhodnocování zdravotních rizik spojených s nelegálním obchodem se zvířaty. „Lépe tak zabráníme šíření nemocí přenášených na lidi. Tato zvířata nejsou pod veterinární kontrolou, což může vést k šíření nebezpečných virů a bakterií,“ dodal Hladík.
Česká republika dlouhodobě patří mezi nejaktivnější státy v oblasti ochrany ohrožených druhů a vymáhání pravidel mezinárodní úmluvy CITES. I přesto je podle ministerstva nutné neustále zdokonalovat kontrolní mechanismy, protože pašeráci využívají stále sofistikovanější metody. Do přípravy plánu se zapojily klíčové instituce, včetně České inspekce životního prostředí, Generálního ředitelství cel, Policejního prezidia ČR, Vrchního státního zastupitelství a ministerstva vnitra.
Autor: MŽP
Úno 12, 2025 | Zvířata
Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně vytvořili ojedinělou genovou databázi včel v České republice. Data získaná v mnohaletém výzkumu mohou posloužit například při šlechtění včel k větší odolnosti vůči nemocem.
„Celou Českou republiku jsme rozdělili podle krajů a okresů a v každé této geografické oblasti jsme rovnoměrně posbírali stejné počty vzorků. Tím jsme vytvořili unikátní databázi, která čítá přes 5000 vzorků včel z České republiky,“ uvedl Tomáš Urban z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky živočichů Mendelovy univerzity v Brně.
S těmito vzorky vědci dál pracovali a získali údaje o genetické rozmanitosti včel v Česku. Na českém území se tradičně vyskytovala takzvaná včela černá. „Zhruba před 200 lety tu docházelo k postupnému importu nového typu včely z jihu, z území dnešního Chorvatska a Slovinska, kde se nachází takzvaná karnická včela, která nebyla tak bodavá a měla větší medné výnosy,“ dodal Urban. Dovoz včely z jihu měl v minulosti šlechtitelský význam. Výzkumníci zjistili, že původní typ včely černé už se na českém území pravděpodobně nenachází.
Díky genové databázi vědci odhalili i genetické rozdíly u jedinců odolnějších vůči chorobám, což může pomoci při šlechtění včel odolnější například vůči varoáze.
„V Německu, Anglii i v severských státech jsou snahy postupně zvýšit odolnost včelstev, prakticky se to ale ještě moc nezdařilo. Problematická je totiž imunitní odpověď včel nebo jejich behaviorální chování. Právě proto je potřeba postupně vyhledávat geny, které mohou být za lepší rezistenci vůči patogenům zodpovědné. To byla další část našeho výzkumu,“ dodal vědec.
Vědci vyvinuli certifikované metody testování včel, díky nimž lze identifikovat a sledovat výskyt různých charakteristik ve včelí populaci. Další metodika pomáhá najít včely odolnější vůči různým patogenům.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj obrázku: včela – Hledat Obrázky (bing.com)
Úno 12, 2025 | Zvířata
Silně ohrožený sýček obecný se v Jihomoravském kraji loni rozšířil do více lokalit. Monitoring odhalil jeho výskyt na pěti místech, v předchozích letech šlo o dvě až čtyři, informovala o tom mluvčí Zoo Brno Věra Müllerová. Ještě před 15 lety se sýček na jihu Moravy vyskytoval až v 15 lokalitách, pak ale nastal propad. Projekt na ochranu sýčka obecného na jižní Moravě se účastní Zoo Brno, Český svazu ochránců přírody (ČSOP) Břeclav a další subjekty.
Monitoring se uskutečnil na více než 140 místech především na Břeclavsku a Brněnsku. Sýček byl na pěti z nich. „Ačkoliv se sýčci i přes mírný nárůst zatím stále vyskytují jen na zlomku lokalit, je tento výsledek velmi cenný a umožňuje nasměrovat maximum ochranářských aktivit právě do těchto území. Naším cílem je udržení a postupné rozšiřování jejich populace,“ uvedl ornitolog Libor Opluštil z ČSOP. „Na dvou lokalitách ptáci vyvedli úspěšně celkem čtyři mláďata a dvě hnízdění byla neúspěšná z důvodu úhynu samice. Tyto údaje z terénu ukazují, že sýčkům je potřeba nadále pomáhat,“ doplnil Opluštil.
Sýčkové na území ČR obývají oblasti navázané na zemědělské objekty kvůli lepší dostupnosti potravy a nabídky úkrytů. „Je to poměrně neintuitivní druh a často se stává, že se stanou obětí některé z technických nástrah, které se nacházejí v okolí. Mohou to být například fukary ze zemědělských stavení nebo nekryté nádrže s vodou, které mají kolmé stěny,“ uvedl kurátor chovu ptáků Zoo Brno Petr Suvorov.
ČSOP Břeclav z tohoto důvodu v terénu vyhledává a zajišťuje tyto technické pasti a připravuje ptákům bezpečné hnízdní příležitosti. Ve vybraných lokalitách věší budky, o které se pak stará. Větší část budek je umístěna v areálech zemědělských podniků, část je na stromech v ovocných sadech, parcích či alejích. Někde pracovníci sekají porosty, aby malým sovám, které loví na zemi hmyz, žížaly a myši, zajistili lepší přístup k potravě.
Sýček obecný je kvůli velkému poklesu početnosti v Červeném seznamu ptáků České republiky a je zařazen mezi silně ohrožené druhy. V roce 2020 byl na národní úrovni schválen záchranný program, jehož cílem je postupná obnova populace. Na sledovaném území Jihomoravského kraje se sýčci ještě před 15 lety vyskytovali ve 13 až 15 lokalitách, pak ale přišel razantní propad. V celé ČR zůstává podle posledních informací už jen přibližně 85 oblastí s potvrzeným výskytem sýčka obecného a existence každého kompletního hnízdního páru je pro zachování jejich populace důležitá.
Sýček obecný je druh sovy z čeledi puštíkovitých vyskytující se v severní Africe a na rozsáhlém území Evropy a Asie. Jako nepůvodní druh byl zavlečen také do Velké Británie a na Nový Zéland. Jde o malou sovu s charakteristickým přísným výrazem, kterou v místě výskytu často prozradí pronikavé noční volání z vrcholů střech, plotů a jiných vyvýšených míst.
Autor: Zoo Brno
Zdroj obrázku: sýček obecný – Hledat Obrázky (bing.com)
Úno 6, 2025 | Zvířata
Ve Žďáru nad Sázavou se chystá zřídit pobočku záchranná stanice Pasíčka z Boru u Skutče na Chrudimsku. Stará se o zraněná zvířata z volné přírody přivážená i z této části Žďárska, jejich počty se zvyšují. Město uzavřelo se stanicí memorandum o spolupráci, prostor jí poskytne v Brodské ulici. Vyplývá to z informací, které poskytli starosta Martin Mrkos (STAN, za Žďár-živé město) a vedoucí záchranné stanice Josef Cach.
Pobočný spolek záchranné stanice by měl ve Žďáru nad Sázavou působit v místech, kde je zahradnické centrum. „Pasíčka budou zajišťovat odbornou práci. My jako město do toho propůjčujeme ten pozemek a drobné stavby. V rozpočtu máme na provoz 200.000 korun,“ řekl starosta. Uvedl, že přímo ve městě by se ochránci mohli postarat o zvířata s méně závažnými poraněními. „Pokud půjde o těžší případy, ty budou převezeny do stanice Pasíčka,“ doplnil. Zároveň by žďárská pobočka mohla sloužit jako edukační prostor pro školy.
Záměr vybudovat pobočku ve Žďáru nad Sázavou potvrdil vedoucí záchranné stanice Pasíčka. Uvedl, že mimo Pardubický kraj pokrývá stanice také území v okolí Žďáru nad Sázavou, Nového Města na Moravě či Velkého Meziříčí na Vysočině. „Za posledních pět šest let narostly počty zvířat, které se z té strany přijímají, takže se tam vyjíždělo čím dál častěji,“ řekl Cach. Se svozem zvířat pomáhají i dobrovolníci.
Ve Žďáru nad Sázavou vznikne záchytná sběrná stanice s vybavením pro základní ošetření zvířat. Na ni by měla navazovat malá expozice, aby se tam mohly konat ekologické programy pro děti a veřejnost. Letos chce stanice připravit projektový záměr a udělat základní úpravy tak, aby mohlo žďárské místo začít fungovat alespoň provizorně. „V příštím roce bychom se mohli pustit do nějakých přestaveb a úprav,“ řekl Cach.
Záchranná stanice Pasíčka vznikla roce 1998, má také ekocentrum. Vloni dokončila projekt za 22 milionů korun, díky němuž získala nové voliéry a další zařízení pro léčbu a rekonvalescenci ptáků a savců. Vloni přijala okolo 2500 zvířat. Na Vysočině je od roku 1989 stanice pečující o zraněná nebo jinak oslabená zvířata v Pavlově na Havlíčkobrodsku.
Autor: Pasíčka
